Frýdeckomístecký expres

  • Zpravodajství z Frýdku-Místku od reportéra Jiřího Cilečka a kameramana Lukáše Durčáka
  • Sdílené koloběžky na některých místech zpomalí
  • Staňte se dobrovolníky Adry a rozdávejte radost
  • Městské kluby seniorů vystavují dlouholeté kroniky

Sdílené koloběžky na některých místech zpomalí

Sdílené koloběžky budou na některých místech Frýdku-Místku jezdit pomaleji. Město se dohodlo s provozovatelem na přidání dalších zón, kde se maximální rychlost automaticky sníží na 15 km/h. Cílem je zajistit bezpečnost hlavně pro chodce na frekventovaných místech.

Ve Frýdku-Místku přibyly zóny omezují rychlost pro sdílené koloběžky. Jejich běžná maximální rychlost je 25 km/h. Celkem na šesti místech ve městě už budou ale jezdit pomaleji.

Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Společnost Bolt, která provozuje provoz elektrokoloběžek ve Frýdku-Místku je většinou nakloněna těm návrhům, které jsou ze strany města a také i občanů. Takže se nám podařilo teď vyjednat s nimi snížení rychlosti. Jak v městských památkových zónách, tak zároveň v lokalitách, kde se pohybují senioři. Tak, aby nedocházelo k častým střetům chodce s tou koloběžkou. Nicméně i nadále s nimi budeme komunikovat, abychom v některých částech města tu rychlost postupně snižovali. Dle požadavků, jak nám budou chodit nadále."

Nově byla zařazena místa kolem Centra aktivních seniorů, domova i penzionu pro seniory a rekreační oblast Olešná. Do skateparku navíc koloběžky vůbec nevjedou. Sdílené koloběžky fungují ve městě už druhým rokem.

Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Spolupráci, jako takovou jsme navázali jenom na základě výměny informací. Protože my jako takovou tu službu nepovolujeme. Můžeme ji pouze v některých částech města odůvodněně zakázat. Takže jsme šli cestou takovou, že budeme tolerovat koloběžky zaparkované ve stojanech na kola."

Stojany jsou z větší části vlastněné městem, spadají do městského mobiliáře.

Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Pokud by se objevovaly parkovací místa jinde, tak bychom s nimi komunikovali jejich zrušení nebo případně, aby je přemístili. Tak, aby právě koloběžky nevadily na chodnících, cestách, různých místech, kde by být neměly. Samozřejmě se objevují často stopy vandalismu. Tak jsme i jednali s provozovatelem koloběžek, aby co nejvíce zabezpečil koloběžky. Právě v těch stojanech, aby s nimi nebylo možné odjet."

V rámci sdílené dopravy podporuje město modrá kola společnosti Nextbike. Ta má aktuálně vysoutěžený provoz na dva roky a ve spolupráci s městem dává 15 minut jízdy zdarma.

Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Čím dál tím více spolupracujeme s nimi. Lokace stojanů, přemísťování kol ve městě, abychom to co nejvíce zefektivnili. Tak, aby byla tato služba co nejvíce uživatelsky příjemná pro ty, co si chtějí půjčit kolo. Teď se velmi často stává, že nenajdou na horní části Frýdku, takže kola se nám koncentrují dole, takže tlačíme na toho poskytovatele, aby ty kola převážel nahoru nebo aby i ti uživatelé více využívali kola na jízdu do kopce."

Nextbike proto zavedl novinku. Cyklisté, kteří si vyšlápnou do kopce ke kulturnímu domu, k evangelickému kostelu nebo na ulici E. Krásnohorské či k nemocnici, mají dalších 15 minut zdarma navíc.

---

Staňte se dobrovolníky Adry a rozdávejte radost

Chcete dát svému volnému času smysl? Pomáhat druhým a obohatit svůj život o novou zkušenost? Staňte se dobrovolníkem. Ty nyní hledá Dobrovolnické centrum ADRA. I pouhá hodina vašeho času týdně může přinést radost do života těm, kdo ji potřebují.

Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek hledá nové dobrovolníky hlavně k osamělým lidem. Pomáhat mohou zájemci nejen ve městě, ale v celém okrese, kraji, a dokonce i republice.

Petr Adamus, zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "Asi rozlišuji dva pojmy. Samotu a osamělost. Sociologové sami pracují s těmito dvěma pojmy a říkají, že samota někdy může být i léčivá. A lidé utíkají do samoty, aby si odpočinuli, aby z toho hektického světa, který je obklopuje, načerpali trošku energie. Ale něco jiného je osamělost a osamění. A to je to, co nás trápí. A to je škodlivé. Určitě ideální stav je, když je funkční rodina. To je to první a poslední, co je třeba zmínit. Pokud samozřejmě rodina funkční není, tak jsou tady dobrovolníci. Dobrovolník je pro nás vzácná osoba. Protože je to člověk, který dává část svého volného času někomu, koho vlastně nezná."

Julie Růžičková, dobrovolnice: "Když jsem se přihlásila do Adry jako dobrovolník, tak nám poslali email, kde byly vypsané možnosti, kam můžeme jít jako dobrovolníci. A byl tam právě inzerát podaný tady o panu Šilhovi. A bylo tam napsáno, že rád tvoří, ať už na počítači v různých grafických programech nebo různé výtvarné činnosti. A to mi bylo blízké, proto jsme se rozhodla ho oslovit."

Dobrovolnická centra se snaží spojovat dvojice s podobnými zájmy, aby společně strávený čas těšil obě strany.

Petr Adamus, zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "My při těch úvodních pohovorech se ptáme po zájmech těch lidí. Jestli umí třeba zpívat, jestli umí kreslit, malovat, jestli mají zájem o sport a podobně. Samozřejmě to samé zjišťujeme u seniorů samotných. O co mají vlastně zájem. A pokud se tohle podaří propojit, tak pak vzniká prostě dokonalý funkční vztah."

Julie Růžičková, dobrovolnice: "K panu Šilhovi chodím jednou, dvakrát týdně. Nebo minimálně jednou za 14 dnů. Právě podle mých pracovních možností. Vlastně mě to vždycky trochu dobije, po tom dnu v práci. Přijdu sem a vím, že si tady můžu zároveň s panem Šilhou odpočinout, protože si povídáme nebo něco tvoříme. Něco, co nás oba baví."

Milan Šilha, klient Dobrovolnického centra ADRA: "Julča, protože ona amatérsky hraje divadlo a my si o tom divadle hodně povídáme. No, tak přináší mi radost, protože ona vždycky přinese něco, co můžeme dělat. Kdo si chce vzít dobrovolníka k sobě, tak bych doporučil, aby se hlavně nebáli. Aby si vybírali, aby s tím dobrovolníkem sedli, aby měli třeba s tím dobrovolníkem nějaké společné zájmy. Protože já nejsem ten typ, který by akorát seděl."

Petr Adamus, zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "Měnit životy osamělých lidí může každý, bez rozdílu věku. Chce to jenom odvahu, trošku času a chuť."

Dobrovolníci vrací blízkost a radost do života těm, kdo nikoho blízkého v životě nemají. Dělají společnost osamělým lidem doma i v domovech pro seniory a mohou být i parťáky na hraní a učení pro děti.

---

Městské kluby seniorů vystavují dlouholeté kroniky

I senioři umí žít aktivní a zábavný život. Dokazují to záznamy z kronik městských klubů seniorů ve Frýdku-Místku. Obsáhlé kroniky jsou nyní k vidění v rámci výstavy v Centru aktivních seniorů. Některé svazky obsahují období mapující neuvěřitelných osm let událostí a různých akcí.

Ve Frýdku-Místku a jeho příměstských částech je 11 klubů seniorů. Ty se teď společně dohodly a v Centru aktivních seniorů uspořádaly unikátní výstavu kronik, které mapují jejich dlouholeté působení.

Věra Pánková, autorka kroniky Klubu seniorů Skalice: "Nápad je to výborný, protože alespoň se veřejnost dozví, že senioři prožívají svůj podzim života aktivně. Že nesedíme doma zavření ve čtyřech stěnách, ale snažíme se svými vrstevníky prožívat všechno pěkné, co se dá. Takže se scházíme v klubech. Na území našeho města je jich 11 a každý ten klub má svou bohatou činnost. Přednášky, zájezdy, výlety, různé rukodělné práce. Tak, jak si to každý ten klub sám zařídí. No a to, co se tam děje, právě zapisují naše kroniky. Tak si myslím, že je opravdu se na co podívat."

Paní Pánková píše kroniku skalického klubu od roku 2005. Za tu dobu popsala dva velké svazky.

Věra Pánková, autorka kroniky Klubu seniorů Skalice: "Všechno, co se v našem klubu děje, tak se snažíme zdokumentovat. Jednak vyfotit, zapsat, no a potom jednou za rok uděláme takovou schůzku, kde si zhodnotíme, co jsme všechno za ten rok udělali. Jak se nám to povedlo a co nás čeká v příštím roce."

V kronice se například najdou i záznamy, jak se senioři bavili v těžkých covidových dobách.

Věra Pánková, autorka kroniky Klubu seniorů Skalice: "Když byl covid, tak jsme byli omezení ve své činnosti. Nemohli jsme se scházet v klubovně, tak jsme si plánovali schůzky venku. No a jednu z nich jsme udělali takzvanou procházku covidovým lesem. Šli jsme ve Skalici od kostela kolem lesa a tam nás čekala komise, která zjišťovala, jestli nejsme nakažení. Byli oblečení opravdu, tak jak by měli být. Měli ty masky, všechno."

Výstava kronik je doprovázena ukázkou podzimního aranžmá a je přístupná každý všední den od 9:00 do 17:00 hodin. V Centru aktivních seniorů ji mají zájemci možnost shlédnout až do konce listopadu.

---



Mohlo by Vás také zajímat