Den plný her, soutěží, a hlavně zvířat a informací o ochraně přírody. Takové byly další velkolepé oslavy Dne Země ve Frýdku-Místku. Letošní ročník odpovídal hlavně na otázky, jak nám pomáhají zvířata a co pro ně můžeme udělat?
Sady Bedřicha Smetany ve Frýdku-Místku zaplnili děti ze základních a mateřských škol a postupně procházely světem zvířat, který byl tématem letošního ročníku Dne Země.
Petra Vlkošová, zástupce ředitele SVČ Klíč F-M: "Rozhodli jsme se dětem připomenout, která zvířata patří do součásti běžného života. Ať už jsou to zvířata užitková, lesní anebo domácí miláčci. Protože dobře víme, že Češi jsou jedni z největších chovatelů psů a koček v Evropě."
Vzdělávací program byl zaměřen na zajímavosti týkající se zvířat, připraveny byly různé hry a soutěže. Za jejich splnění získaly děti drobné odměny.
Petra Vlkošová, zástupce ředitele SVČ Klíč F-M: "Zároveň se k nám přidaly i organizace, které se zvířaty pracují ve svém volném čase, jako je například spolek pro canisterapii, kynologický klub nebo kočičí depozit. Samozřejmě velkou novinkou a lákadlem je výroba hnízd pro jiřičky, kde se děti ve stánku dozví nejen o tom, jaká jiřička je ptáček, ale dozví se spousty informací o ptácích obecně. A na to hned mohou navázat při zhlédnutí ukázek sokolnictví. Pozadu nezůstalo ani Muzeum Beskyd, Frýdecká skládka, hasiči, kteří připravili program, jak zachraňují zvířata v nouzi. Samozřejmě i Lesy České republiky, které vždy přijdou s velmi zajímavým programem."
Jaroslav Oszelda, chovatel dravých ptáků: "Mám tady asi 12 ptáků, ale tady je vystaveno jenom pár, protože když létám, tak by druzí mohli zaútočit. Tak to vytahuji po jednom, když mám to vystoupení. Aby děti viděli všech těch dvanáct dravců. Toto je výreček bělolící. Je to můj vlastní odchov. Tady vidíte, že mám sokola stěhovavého, mám tady puštíka paraguajského, tam vidíte Orla stepního, tady vzadu sedí americký jestřáb neboli káně Harrisovo. Sokolníci používají název americký jestřáb, ale název je správný káně Harrisovo, neboli Harris Hawk. V autě mám ještě sovu pálenou, mám tady kondora havranovitého, to je takový šoumen."
Rybáři přivezli ryby, které děti poznávaly. A novinkou pro letošní rok byla prezentace včelařů.
Petr Vitula, Včelařský spolek pro Frýdek, Dobrou a okolí: "Dětem ukazujeme základní včelařské vybavení, nabízíme jim ochutnávku medu. Seznamujeme je se včelařskou problematikou a vesměs jim ukážeme, jak je ta včelařina krásná." - Vidím, že zájem je velký, co na to říkáte? – "Jsem rád, potřebujeme mladé včelaře, vítáme to a doufáme, že z těch našich mladých dětí se někdo stane včelařem."
Lenka Staňková, Český kynologický svaz ZKO Frýdek-Místek: "Máme tady kolegy se třemi psy, dále tady máme překážkovou dráhu, protože si myslíme, že ten pohyb patří nejenom k těm zvířatům, ale i k lidem. A také je tady tvoření, kdy tvoří děti tlapku, takovou mandalu."
Anketa děti: 1.) "My jsme už udělali slalom, pomazlili jsme se s pejskem, udělali jsme tlapičku a teď si jdeme pro odměnu." – A jak se ti dnešní den líbí? – "Líbí se mi, hodně."
Anketa děti: 2.) "Teď asi půjdeme na jiné stanoviště, vyzvedneme si odměnu a jdeme na jiné stanoviště. A chceme dneska splnit úplně všechno."
Anketa děti: 3.) "Mě se tady moc líbí. Jo, nám se tady hodně líbí. A máme už hotovou jedničku, pětku, a dvanáctku." – Co jste dělaly dneska? – "My jsme tady chodily a úplně bloudily." – Co se ti nejvíc líbilo? – "Asi se mi nejvíc líbila ta osmnáctka." – No a co tam bylo? – "No tak to už nepamatuju."
Kynologové předvedli dětem také, jak se s pejsky pracuje a jak se trénují.
Lenka Staňková, Český kynologický svaz ZKO Frýdek-Místek: "Základní poslušnost, sedni, lehni, vstaň, nějaké takové cviky jako dej pac, sudy. A takové zábavné cviky pro ty děti, aby viděly, že cvičit psy je zábava." - Vy jako svaz jste otevření zájemcům, kteří by chtěli pomoct s výcvikem psů? - "Ano, určitě a od loňského roku jsme dokonce zřídili i psí poradnu, která pomáhá lidem. Pokud mají nějaké problémy, tak se na nás mohou obrátit."
Simona Fucymanová, sdružení Podané ruce: "Na Dni Země prezentujeme canisterapeutické pejsky. Jsou to pejsci, kteří pomáhají různým lidem s postižením, seniorům a dětem, kteří mají problémy s adaptací, například ve školních zařízeních, ve škole mateřské, v jesličkách. A přijeli jsme prezentovat přímo tady pejsky a pro děti máme připraveny tady různé úkoly."
Irena Blablová, Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek: "Mohlo by se zdát, že svět zvířat nesouvisí s dobrovolnictvím, ale opak je pravdou, protože v dobrovolnictví se hodně používá zooterapie, která se dělá prostřednictvím dobrovolníků. Takže my jsme si připravili takovou aktivitu, kdy děti hledají jednotlivá zvířátka, plus člověka, přiřazují je ke správným terapiím. No a my jim o tom povídáme. Proč ta zooterapie je důležitá třeba v domovech pro seniory anebo u handicapovaných dětí. A že kromě zvířat léčí i lidé, a to jsou dobrovolníci. Třeba z a Adry nebo i z jiných organizací, které léčí duši tím, že si chodí s lidmi povídat a trávit s nimi čas."
Cílem bylo hlavně připomenout, že přírodu je potřeba chránit ve všech ohledech. Ať už tříděním odpadů nebo péčí o zvířata.
Václav Langer, Lesy České republiky: "Samozřejmě chránit svět zvířat je strašně důležité, protože tím chráníme i náš svět. A prezentujeme tady ukázky myslivosti. Takže zvěř z našich honiteb, kterou můžete i při normálních procházkách v přírodě, v lese potkat." – Například? – "Například jelena, daňka, respektive jejich části. Ať už kůže nebo třeba jejich paroží. Muflona, máme tady ukázku sov vycpaných, protože i to jsou samozřejmě zvířata, která jsou velmi prospěšná pro naši přírodu."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Děti si mohou vyzkoušet slisovat PET lahev, jsou tady Debrujáři, kteří tady mají vědomostní test. Mohou se podívat na živou korytnačku. Je tady canisterapie, jízdy na ponících, vyhlášení výtvarné soutěže mateřských a základních škol. Já bych chtěl moc poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě této krásné akce."
Na akci se představilo i Muzeum Beskyd nebo hasiči, kteří ukázali, jak zachraňují zvířata v nouzi.
---
Frýdek-Místek je druhým nejlepším místem k životu v Moravskoslezském kraji. Za rok 2023 ho ocenila společnost Obce v datech, která pravidelně sleduje kvalitu života v obcích napříč celou zemí.
Frýdek-Místek získal ocenění za kvalitu života. V Moravskoslezském kraji je za rok 2023 druhým nelepším místem k životu. V rámci celé republiky pak obsadil 127. místo.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "My se jako vedením města snažíme, aby Frýdek-Místek byl příjemným místem k životu. A jsme rádi, pokud to potvrdí externí průzkumy, případně soutěže, které sledují různé indexy a kritéria, která města splňují. A jedním z nich je i index kvality života, který sleduje společnost Obce v datech. A my jako Frýdek-Místek jsme druhé nejlepší město k životu v rámci Moravskoslezského kraje. Což je pro nás samozřejmě dobrý signál."
Filip Neterda, Obce v datech: "Ta metodika je na třech pilířích. To znamená, šťastný jsem jako člověk tam, kde mám dostatečný přístup zdravotní péče, zdravé životní prostředí. To znamená, to je to zdraví. Druhý pilíř je nějaký materiální. Mám možnost práce, dostupného bydlení, mám možnost nějakého vzdělání. A třetí pilíř, na ten netřeba zapomínat, i třeba pro menší města nebo obce, tak je sociální."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Každá ta obec staví na nějakých jiných parametrech. Nicméně já si myslím, že je velmi důležité, pokud je ta obec vnímána komplexně jako místo, které splňuje všechny požadavky. Že je otevřené, je ekologické, nabízí příležitosti, nabízí všechny služby občanům, zdravotní péči, je dostupné. A pokud Frýdek-Místek takovým městem je, tak pro mě to je samozřejmě dobrá zpráva."
Projekt hodnocení indexu kvality života funguje už 6 let. Jeho cílem bylo přinést data jako podklady pro budoucí rozhodování o dalším rozvoji měst a obcí.
Filip Neterda, Obce v datech: "Třeba zástupci vašeho kraje to používají v argumentacích. Náměstek v Karviné říkal, že jde na ta ministerstva a chce od nich nějaký návrh, chce od nich prostředky, chce od nich, ať ten kraj dostane nějakou podporu, smysluplnou. Ať už třeba v oblasti životního prostředí, tvorbě pracovních míst a tak dále."
V Moravskoslezském kraji v hodnocení obsadil první místo za rok 2023 Frýdlant nad Ostravicí a třetí místo Bílovec.
---
Na zdi Neumannovy přádelny ve Staroměstské ulici ve Frýdku-Místku doslova září kaplička svaté Otýlie. Opravil ji na vlastní náklady potomek jejího zřizovatele. Město ještě připravuje opravu okolní zdi.
Kaplička svaté Otýlie ve Staroměstské ulici patří k drobným sakrálním stavbám. Přesto má velmi zajímavou a magickou historii. Po letech, kdy chátrala, tak ji opravil pravnuk jejího stavitele Aleš Pešat, který už dlouhodobě žije v Praze.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Chtěl bych veřejně poděkovat rodině Pešatových a panu Pešatovi, který se ujal opravy pomníčku svaté Otýlie. Je to sakrální památka, která je tím počinem pana Pešata zachráněna. A je takovou jednou z malých ozdob města Frýdku-Místku."
Iniciátor rekonstrukce nám písemně napsal, že se na opravě podílela celá rodina. Jako katolíci opravili kapličku svaté Otýlie k větší cti a slávě Boží. Pradědeček Jan ji vybudoval na počest patronky očních nemocí. Na konci 19. století měla zdejší voda pomoci jeho matce a sestře, které trpěly těžkou oční chorobou. Poté, co se napily vody z pramene, který tady kdysi byl, měl se jim vrátit zrak.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jako město máme pozemek, který jsme získali od Slezanu a ujmeme se opravy té zdi kolem. Ona je dneska prorostlá zelení. A uděláme všechno proto, aby to bylo staticky stabilní."
Město zvažovalo obnovení pramene, jenže ten se vlivem stavební činnosti posunul až ke stěně budovy přádelny. Případný vrt by působil potíže budoucím nájemcům objektu, takže studánka obnovena nebude.
---
Den plný her, soutěží, a hlavně zvířat a informací o ochraně přírody. Takové byly další velkolepé oslavy Dne Země ve Frýdku-Místku. Letošní ročník odpovídal hlavně na otázky, jak nám pomáhají zvířata a co pro ně můžeme udělat?
Sady Bedřicha Smetany ve Frýdku-Místku zaplnili děti ze základních a mateřských škol a postupně procházely světem zvířat, který byl tématem letošního ročníku Dne Země.
Petra Vlkošová, zástupce ředitele SVČ Klíč F-M: "Rozhodli jsme se dětem připomenout, která zvířata patří do součásti běžného života. Ať už jsou to zvířata užitková, lesní anebo domácí miláčci. Protože dobře víme, že Češi jsou jedni z největších chovatelů psů a koček v Evropě."
Vzdělávací program byl zaměřen na zajímavosti týkající se zvířat, připraveny byly různé hry a soutěže. Za jejich splnění získaly děti drobné odměny.
Petra Vlkošová, zástupce ředitele SVČ Klíč F-M: "Zároveň se k nám přidaly i organizace, které se zvířaty pracují ve svém volném čase, jako je například spolek pro canisterapii, kynologický klub nebo kočičí depozit. Samozřejmě velkou novinkou a lákadlem je výroba hnízd pro jiřičky, kde se děti ve stánku dozví nejen o tom, jaká jiřička je ptáček, ale dozví se spousty informací o ptácích obecně. A na to hned mohou navázat při zhlédnutí ukázek sokolnictví. Pozadu nezůstalo ani Muzeum Beskyd, Frýdecká skládka, hasiči, kteří připravili program, jak zachraňují zvířata v nouzi. Samozřejmě i Lesy České republiky, které vždy přijdou s velmi zajímavým programem."
Jaroslav Oszelda, chovatel dravých ptáků: "Mám tady asi 12 ptáků, ale tady je vystaveno jenom pár, protože když létám, tak by druzí mohli zaútočit. Tak to vytahuji po jednom, když mám to vystoupení. Aby děti viděli všech těch dvanáct dravců. Toto je výreček bělolící. Je to můj vlastní odchov. Tady vidíte, že mám sokola stěhovavého, mám tady puštíka paraguajského, tam vidíte Orla stepního, tady vzadu sedí americký jestřáb neboli káně Harrisovo. Sokolníci používají název americký jestřáb, ale název je správný káně Harrisovo, neboli Harris Hawk. V autě mám ještě sovu pálenou, mám tady kondora havranovitého, to je takový šoumen."
Rybáři přivezli ryby, které děti poznávaly. A novinkou pro letošní rok byla prezentace včelařů.
Petr Vitula, Včelařský spolek pro Frýdek, Dobrou a okolí: "Dětem ukazujeme základní včelařské vybavení, nabízíme jim ochutnávku medu. Seznamujeme je se včelařskou problematikou a vesměs jim ukážeme, jak je ta včelařina krásná." - Vidím, že zájem je velký, co na to říkáte? – "Jsem rád, potřebujeme mladé včelaře, vítáme to a doufáme, že z těch našich mladých dětí se někdo stane včelařem."
Lenka Staňková, Český kynologický svaz ZKO Frýdek-Místek: "Máme tady kolegy se třemi psy, dále tady máme překážkovou dráhu, protože si myslíme, že ten pohyb patří nejenom k těm zvířatům, ale i k lidem. A také je tady tvoření, kdy tvoří děti tlapku, takovou mandalu."
Anketa děti: 1.) "My jsme už udělali slalom, pomazlili jsme se s pejskem, udělali jsme tlapičku a teď si jdeme pro odměnu." – A jak se ti dnešní den líbí? – "Líbí se mi, hodně."
Anketa děti: 2.) "Teď asi půjdeme na jiné stanoviště, vyzvedneme si odměnu a jdeme na jiné stanoviště. A chceme dneska splnit úplně všechno."
Anketa děti: 3.) "Mě se tady moc líbí. Jo, nám se tady hodně líbí. A máme už hotovou jedničku, pětku, a dvanáctku." – Co jste dělaly dneska? – "My jsme tady chodily a úplně bloudily." – Co se ti nejvíc líbilo? – "Asi se mi nejvíc líbila ta osmnáctka." – No a co tam bylo? – "No tak to už nepamatuju."
Kynologové předvedli dětem také, jak se s pejsky pracuje a jak se trénují.
Lenka Staňková, Český kynologický svaz ZKO Frýdek-Místek: "Základní poslušnost, sedni, lehni, vstaň, nějaké takové cviky jako dej pac, sudy. A takové zábavné cviky pro ty děti, aby viděly, že cvičit psy je zábava." - Vy jako svaz jste otevření zájemcům, kteří by chtěli pomoct s výcvikem psů? - "Ano, určitě a od loňského roku jsme dokonce zřídili i psí poradnu, která pomáhá lidem. Pokud mají nějaké problémy, tak se na nás mohou obrátit."
Simona Fucymanová, sdružení Podané ruce: "Na Dni Země prezentujeme canisterapeutické pejsky. Jsou to pejsci, kteří pomáhají různým lidem s postižením, seniorům a dětem, kteří mají problémy s adaptací, například ve školních zařízeních, ve škole mateřské, v jesličkách. A přijeli jsme prezentovat přímo tady pejsky a pro děti máme připraveny tady různé úkoly."
Irena Blablová, Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek: "Mohlo by se zdát, že svět zvířat nesouvisí s dobrovolnictvím, ale opak je pravdou, protože v dobrovolnictví se hodně používá zooterapie, která se dělá prostřednictvím dobrovolníků. Takže my jsme si připravili takovou aktivitu, kdy děti hledají jednotlivá zvířátka, plus člověka, přiřazují je ke správným terapiím. No a my jim o tom povídáme. Proč ta zooterapie je důležitá třeba v domovech pro seniory anebo u handicapovaných dětí. A že kromě zvířat léčí i lidé, a to jsou dobrovolníci. Třeba z a Adry nebo i z jiných organizací, které léčí duši tím, že si chodí s lidmi povídat a trávit s nimi čas."
Cílem bylo hlavně připomenout, že přírodu je potřeba chránit ve všech ohledech. Ať už tříděním odpadů nebo péčí o zvířata.
Václav Langer, Lesy České republiky: "Samozřejmě chránit svět zvířat je strašně důležité, protože tím chráníme i náš svět. A prezentujeme tady ukázky myslivosti. Takže zvěř z našich honiteb, kterou můžete i při normálních procházkách v přírodě, v lese potkat." – Například? – "Například jelena, daňka, respektive jejich části. Ať už kůže nebo třeba jejich paroží. Muflona, máme tady ukázku sov vycpaných, protože i to jsou samozřejmě zvířata, která jsou velmi prospěšná pro naši přírodu."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Děti si mohou vyzkoušet slisovat PET lahev, jsou tady Debrujáři, kteří tady mají vědomostní test. Mohou se podívat na živou korytnačku. Je tady canisterapie, jízdy na ponících, vyhlášení výtvarné soutěže mateřských a základních škol. Já bych chtěl moc poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě této krásné akce."
Na akci se představilo i Muzeum Beskyd nebo hasiči, kteří ukázali, jak zachraňují zvířata v nouzi.
---
Frýdek-Místek je druhým nejlepším místem k životu v Moravskoslezském kraji. Za rok 2023 ho ocenila společnost Obce v datech, která pravidelně sleduje kvalitu života v obcích napříč celou zemí.
Frýdek-Místek získal ocenění za kvalitu života. V Moravskoslezském kraji je za rok 2023 druhým nelepším místem k životu. V rámci celé republiky pak obsadil 127. místo.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "My se jako vedením města snažíme, aby Frýdek-Místek byl příjemným místem k životu. A jsme rádi, pokud to potvrdí externí průzkumy, případně soutěže, které sledují různé indexy a kritéria, která města splňují. A jedním z nich je i index kvality života, který sleduje společnost Obce v datech. A my jako Frýdek-Místek jsme druhé nejlepší město k životu v rámci Moravskoslezského kraje. Což je pro nás samozřejmě dobrý signál."
Filip Neterda, Obce v datech: "Ta metodika je na třech pilířích. To znamená, šťastný jsem jako člověk tam, kde mám dostatečný přístup zdravotní péče, zdravé životní prostředí. To znamená, to je to zdraví. Druhý pilíř je nějaký materiální. Mám možnost práce, dostupného bydlení, mám možnost nějakého vzdělání. A třetí pilíř, na ten netřeba zapomínat, i třeba pro menší města nebo obce, tak je sociální."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Každá ta obec staví na nějakých jiných parametrech. Nicméně já si myslím, že je velmi důležité, pokud je ta obec vnímána komplexně jako místo, které splňuje všechny požadavky. Že je otevřené, je ekologické, nabízí příležitosti, nabízí všechny služby občanům, zdravotní péči, je dostupné. A pokud Frýdek-Místek takovým městem je, tak pro mě to je samozřejmě dobrá zpráva."
Projekt hodnocení indexu kvality života funguje už 6 let. Jeho cílem bylo přinést data jako podklady pro budoucí rozhodování o dalším rozvoji měst a obcí.
Filip Neterda, Obce v datech: "Třeba zástupci vašeho kraje to používají v argumentacích. Náměstek v Karviné říkal, že jde na ta ministerstva a chce od nich nějaký návrh, chce od nich prostředky, chce od nich, ať ten kraj dostane nějakou podporu, smysluplnou. Ať už třeba v oblasti životního prostředí, tvorbě pracovních míst a tak dále."
V Moravskoslezském kraji v hodnocení obsadil první místo za rok 2023 Frýdlant nad Ostravicí a třetí místo Bílovec.
---
Na zdi Neumannovy přádelny ve Staroměstské ulici ve Frýdku-Místku doslova září kaplička svaté Otýlie. Opravil ji na vlastní náklady potomek jejího zřizovatele. Město ještě připravuje opravu okolní zdi.
Kaplička svaté Otýlie ve Staroměstské ulici patří k drobným sakrálním stavbám. Přesto má velmi zajímavou a magickou historii. Po letech, kdy chátrala, tak ji opravil pravnuk jejího stavitele Aleš Pešat, který už dlouhodobě žije v Praze.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Chtěl bych veřejně poděkovat rodině Pešatových a panu Pešatovi, který se ujal opravy pomníčku svaté Otýlie. Je to sakrální památka, která je tím počinem pana Pešata zachráněna. A je takovou jednou z malých ozdob města Frýdku-Místku."
Iniciátor rekonstrukce nám písemně napsal, že se na opravě podílela celá rodina. Jako katolíci opravili kapličku svaté Otýlie k větší cti a slávě Boží. Pradědeček Jan ji vybudoval na počest patronky očních nemocí. Na konci 19. století měla zdejší voda pomoci jeho matce a sestře, které trpěly těžkou oční chorobou. Poté, co se napily vody z pramene, který tady kdysi byl, měl se jim vrátit zrak.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jako město máme pozemek, který jsme získali od Slezanu a ujmeme se opravy té zdi kolem. Ona je dneska prorostlá zelení. A uděláme všechno proto, aby to bylo staticky stabilní."
Město zvažovalo obnovení pramene, jenže ten se vlivem stavební činnosti posunul až ke stěně budovy přádelny. Případný vrt by působil potíže budoucím nájemcům objektu, takže studánka obnovena nebude.
---
