Město ocenilo dobrovolné dárce krve za rok 2024

Radnice v Havířově každým rokem oceňuje bezpříspěvkové dárce krve a krevní plazmy. Slavnostní poděkování se uskutečnilo v kině Centrum.

V havířovské nemocnici spotřebují za rok zhruba tři tisíce transfuzních přípravků. Což je obrovské množství. Bez dobrovolných dárců krve by nemohli pacienty léčit. Lidí, kteří se rozhodli darovat tu nejcennější tekutinu si váží i radnice.

Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: “Město každoročně oceňuje dárce krve. Já samozřejmě tomu přikládám nesmírnou váhu, protože to je dá se říct oběť pro ty lidi, kteří za A darují tu krev, protože dělají něco navíc oproti standardům běžným, nad svoje pohodlí a to se mi líbí a určitě do budoucna tomu budeme chtít přikládat stále větší váhu, protože je to prospěšné, bohulibé a město tohle s radostí podporuje.”

David Starostka, primář laboratoře - hematologická a biochemická: “Bez transfuzních přípravků si vůbec nedokážeme představit řádnou léčebnou péči. Tento segment je pro nás nesmírně důležitý a dobrovolných dárců transfuzních přípravků, respektive krve si velmi vážíme, protože krev je tekutina nenahraditelná, neocenitelná a bez ní by nebyl život.”

anketa: “Já jsem začal darovat již před mnoha lety, bylo to v roce 2006 a bylo to podmíněné mým strejdou, který mě vždy k tomu vedl, nejen být dárcem krve, ale obecně pomáhat lidem. A on jako dárce krve už byl hodně krát oceňován a tím bych ho chtěl i pozdravit, strejdu Rosťu. A v jednu chvíli, když jsem byl plnoletý, tak jsem začal darovat. Dnes jsi jdu pro ocenění  Zlatého kříže 3. třídy.”

anketa: “Na ty začátky si už moc nepamatuji, už je to přece jen více let a odběrů už mám více než 250.” Nikdy jste neztratil motivaci a co byste poradil lidem, kteří se rozhodují? “Poradil bych, že se toho nemají bát. Je to jen půlhodinka nepohodlí a udělají tím dobrý čin.” Vy pracujete u MP. Jste tam celá skupina, která chodí darovat, nebo spíše jste výjimka? “Vím o některých mých kolezích, kteří chodí darovat, ale je to spíše jen výjimka.”

anketa: Jste hrdá na manžela? “Určitě, jdeme si pro poslední plaketu, už má všechny, už mu chybí jen Dar života.”

anketa: “Přesvědčil mě k tomu kolega, protože on také už chodil delší dobu. Tak jsem to zkusil a od té doby chodím. 12, nebo 13 let. Teď už mám přes 260 odběrů.”

Kromě poděkování, dostali ocenění dárci od radnice tradičně ODIS kartu na bezplatnou přepravu v MHD, kupóny na volnočasové aktivity a mohli v kině Centrum shlédnou českou komedii V dobrém i zlém.

---

Dřevěný odpad nekončí na skládkách, Havířov recykluje

Havířov hledá efektivní způsoby, jak snížit náklady na likvidaci odpadu a šetřit životní prostředí. Nový systém sběru dřeva ve sběrném dvoře pomáhá udržet pořádek a zároveň umožňuje jeho další využití k výrobě nábytku.

Svoz odpadu a následné jeho uskladnění na skládce stojí ročně města mnoho milionů korun. Havířov se snaží, aby lidé měli možnost, co nejvíce třídit. Ve sběrném dvoře mají i nový prostor pro odběr dřeva.

Miroslav Sternadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: "Třídili jsme ho tady zvlášť do kontejnerů, které byly malé a vzhledem k tomu, že se to nestíhalo vyvážet a občané jezdili hodně často se dřevem, tak tady byl nepořádek. Po zemi se to válelo, muselo se to sbírat. Tak nás napadlo vymyslet tyto boxy, kde by se to shromáždilo, čas od času to bagr shrne a pak přijede auto s velkou rukou a odveze to najednou. Je to pro občany jednodušší, nemusí to házet ke kontejnerům na zem, pro tu obsluhu a odvoz je to jednodušší, protože mají 3X větší kontejnery, než jsou tady a je to efektivnější.”

Dřevo však nekončí na skládce, ale odebírá ho firma, která z něho opět vyrábí nábytek. Město tak ušetří nemalé peníze za skládkování a hlavně šetří životní prostředí.

Václav Zyder, náměstek ředitele TSH: “Ten materiál by skončil na skládce. Protože pokud by nešel do recyklace tak, jak ho dáváme teď, tak je to jediné místo, kde se dá materiál uložit, je právě skládka, což je ale trvale ztracený materiál. Kdybychom to ukládali na skládku, tak za to musíme platit peníze a musíme to naúčtovat městu následně tu platbu. Kdežto, když to dáváme do recyklace, tak za předání materiálu do recyklace neplatíme nic, nebo i můžeme dostat nějaké peníze. Je tam poměrně významná úspora. Při produkci zhruba 70 tun měsíčně, ta úspora může za měsíc dělat 100 až 150 tisíc korun.”

Havířov se chystá také na výstavbu Centra pro využití komunálního odpadu. Společnost už ale v loňském roce začala odebírat z okolních měst a obcí k recyklaci sklo.

Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: “Svážejí to k nám. Tady to vysypou a my po nasbírání určitého množství a základním přebrání a vyčištění toho odpadu, to dopravujeme velkokapacitními vozy do zpracovatelských linek, kde se následně ten materiál třídí, upravuje tak, aby byl přímo použitelný ve sklárnách. Za sedm měsíců loňského roku jsme hospodařili s 850 tunami skla, které jsme úspěšně předali k recyklaci.”

Výstavba velkokapacitního Centra pro využití komunálního odpadu vznikne v nové průmyslové zóně Burianovka. Právě na její rozvoj vyčlenila radnice z rozpočtu pro letošní rok 200 milionů korun.

---

Pacienti ortopedie jsou hospitalizováni na novém oddělení

Před rokem a půl začala nemocnice v Havířově s operacemi endoprotéz velkých kloubů. Nyní se ortopedické oddělení přestěhovalo do nových prostor.

Paní Dagmar Javorková.je pacientka, která má za sebou výměnu kyčelního kloubu v havířovské nemocnici. Je jednou z prvních, která mohla být hospitalizována v prostorách nového ortopedického oddělení, které vzniklo z bývalé dětské jednotky intenzivní péče. Každý pacient tak má svůj vlastní box.

Dagmar Javorková, pacientka: “Jsem nadšená, že jsem nemusela opravdu nikde cestovat. V Havířově to je super. Jsem spokojená s tím oddělením tady. Už jsem začala chodit, jen tady po chodbě samozřejmě. Cítím se dobře.”

Ján Majer, primář ortopedického oddělení: “Je to potřeba, aby jsme tady operovali velké klouby. Převážně kyčle a kolena, protože populace stárne. Teď máme otevřené oddělení teprve tři týdny, ale výkony už se dělaly jak artroskopie, tak náhrady kolen a kyčlí už rok a půl.”

Dalo by se říct kolika pacientům jste takto pomohli za ten rok a půl?

Ján Majer, primář ortopedického oddělení: “To víme skoro přesně. Za rok jich bylo 200 velkých kloubů a 250 těch malých výkonů. Čili za rok a půl je to plus 50%.”

Historicky se dělaly výměny kloubů v Orlové. Po uzavření takové oddělení chybělo.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Ten spád je i dnes 100 tisíc obyvatel i s těmi okolními malými městy a vesnicemi a za tou ortopedickou péči museli pacienti buď do Orlové kdysi, nebo dneska do Karviné, do Ostravy, Frýdku-Místku a všude tam ty čekací doby jsou od jednoho a půl roku do tří let. Tak proč by v Havířově neměla být ortopedie? My jsme si to schválili i s naším zřizovatelem MSK ve strategii už v roce 2020 a to snažení vyústilo po pěti letech ke zřízení tohoto prvního oddělení v Havířově.”

Výhodou je, že čekací doba na výměnu kloubu se v Havířově pohybuje něco přes půl roku a nemocnice nabízí komplexní péči.

Petra Hudranová, koordinátorka ortopedického programu: “Co se týče péče koordinátora o pacienta, tak spolu trávíme dobu od první indikace, až po to, že pacient jde na oddělení, kde za ním chodím. Také na rehabilitace, kde spolu spolupracujeme, sledujeme ránu, až po převoz do lázní. Návštěvu lázní, kdy donesu pacientovi žádanky na následné pooperační vyšetření a sbírám další informace, které potom slouží ke zlepšení pooperační péče.”

---