Lidé uctili památku obětí životické tragédie

U Památníku životické tragédie se uskutečnil pietní akt, který připomněl 82 let od tragických událostí, kdy se gestapo pomstilo na nevinných lidech a popravilo 36 mužů.

Společné uctění památky lidí, jejichž životy ukončila 6. srpna roku 1944 nacistická zvůle. Pietní setkání je každoroční připomínkou nejen konkrétních obětí, ale také toho, kam mohou vést nenávist, bezpráví a pohrdání lidským životem.

Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Já bych chtěla říct, že je to 82 let, co se stala tato tragédie, a přesto mi přijde, jako by to bylo včera nebo nedávno, protože na jiných koutech naší krásné planety se dějí bohužel taktéž takové lidské tragédie. A právě proto je strašně důležité si toto připomínat, jaké zvěrstvo vůbec dokáže člověk spáchat na člověku. Chtěla bych samozřejmě poděkovat všem zúčastněným, tak i organizátorům, za to, že jsme se tady všichni zase sešli, že jsme si připomněli tuto tragickou událost. Je potřeba si z toho vzít ponaučení a poselství, aby se takovéto životní tragédie neopakovaly.“

Na letní ráno, kdy bylo chladnokrevně popraveno 36 nevinných mužů, nikdy nezapomene ani paní Wanda Gwóźdźová. Vzpomínka u památníku je důležitá pro celou její rodinu.

Wanda Gwóźdźová, dcera Jósefa Krainy: „Byla důstojná a krásná. Už dlouho nic takového nebylo jako letos. Já tu chodím každým rokem, protože mám tady otce. Takže tu chodím s celou rodinou, jsou tu moji synové, vnoučata i pravnoučata. Všichni jsme tady. Jak už bylo řečeno, je to důležité proto, aby už nikdy nebyla válka. To je to nejhorší, co může člověk člověku udělat.“

Každoročně k památníku chodí také Bronislav Bujok, který často myslí na svého otce.

Bronislav Bujok, syn Henryka Bujoka: „To je tak propleteno životem, že před tím člověk neuteče. To máte na každém kroku. Když slyšíte o nějakých událostech, tak máte vždycky tendenci si to spojovat s tím, jak to bylo u mě, jak to bylo u nás a co můj tatínek. Má to, myslím, zejména v současné době velký význam. Protože my, pokolení, které jsme to zažili, už se vytrácíme. A ti, kteří tady jsou, ty další generace, mám takový pocit, jako když zcela nechápou, o co šlo a jaký to má význam pro budoucnost.“

Tragédii předcházela přestřelka mezi partyzány a příslušníky gestapa, ke které došlo 4. srpna v životickém hostinci. Zahynuli při ní tři příslušníci gestapa, jeden partyzán a hostinský. Nacistická odveta přišla o dva dny později.

---

Hudební oddělení knihovny se mění na kulturní centrum

Knihovny se mění spolu s dobou. Už nejsou jen místem pro půjčování knih, ale také prostorem pro setkávání, kulturu a vzdělávání. Tímto směrem se vydává i havířovská knihovna, která pro tyto účely mění své hudební oddělení.

Městská knihovna využila letní prázdniny k úklidu, malování jednotlivých oddělení i k částečné rekonstrukci. Knihovny dnes stále častěji pořádají kulturní a vzdělávací akce, které ale mohou zasahovat do jejich běžného chodu. Proto v hudebním oddělení vznikne samostatný prostor určený právě pro tyto aktivity.

Dagmar Čuntová, ředitelka Městské knihovny Havířov: „Samostatné hudební oddělení bude nahrazeno Centrem kultury a vzdělávání. Je to proto, abychom právě mohli akce kulturně-výchovné činnosti vyčlenit z provozu knihovny. Bude to samostatná náplň tohoto oddělení. Oddělení nebude přístupné veřejnosti tak, jak jsme zvyklí. Všechny akce budou plánované. Vlastně budeme mít takové volné ruce při realizaci těchto akcí. Budeme moci udělat akcí více, většího rozsahu. A tím, že máme ty prostory opravdu veliké, tak přispějeme k mezigeneračnímu setkávání.“

Nicméně lidé určitě nepřijdou o služby hudebního oddělení.

Dagmar Čuntová, ředitelka Městské knihovny Havířov: „Nepřijdou, nemusí se bát. Všechny služby, celý knihovní fond, také zvukové knihy pro zrakově handicapované uživatele budou k dispozici na jiných odděleních. Naše knihovnice jim určitě ochotně a rády pomohou a budou je informovat. Samozřejmě výstavy děl regionálních autorů budou k dispozici na jiných pobočkách, těch má knihovna deset.“

Zkuste nám ještě na závěr shrnout, jaké akce by se tady mohly pořádat.

Dagmar Čuntová, ředitelka Městské knihovny Havířov: „Takže určitě knihovnické lekce pro školy a školky. Těch máme dopoledne vždycky hodně a zájem je opravdu obrovský, takže určitě budeme v tomto pokračovat. Odpoledne se chceme zaměřit spíše na klubovou a komunitní činnost, právě pro širokou veřejnost, ať už pro děti, nebo seniory.“

---

Hudební léto pod širým nebem za KD Radost

Městské kulturní středisko i o letošních prázdninách připravilo pro veřejnost Hudební léto v parku za Kulturním domem Radost. Koncert hudebníka Jiřího Erlebacha si nenechaly ujít desítky lidí.

Příjemné letní počasí, krásné prostředí a známé melodie vytvořily pohodovou atmosféru za KD Radost v Havířově. Hudba se nesla celým parkem, a tak si ji užívali nejen lidé přímo před pódiem, ale také návštěvníci posedávající na okolních lavičkách.

Tereza Krajčová, MKS Havířov: „Za KD Radost jako každoročně pořádáme čtyři koncerty během léta, to znamená, že tohle už je třetí o letošních prázdninách a tentokrát tady máme koncert místního Jiřího Erlebacha. Když nám vyjde krásné počasí jako třeba dnes, tak ano, lidé přijdou do parku, sednou si a čekají na tu hudbu, na kterou přišli, poslechnou si tady pod těmi stromy v příjemném prostředí a stráví tak krásnou neděli za pěkného počasí. Pokud nevychází úplně příznivé počasí, tak máme alternativu, a to v sále tady v Kulturním domě Radost.“

Někteří lidé nezůstali jen u poslechu a také si zatančili.

Anketa: „Mám ráda Jirku Erlebacha. A jsem teď v Havířově, jinak cestuji, ale teď jsem tady, tak jsme se přišli podívat.“

Anketa: „No, přišli jsme tu poslouchat to zpívání. Je tu strašně nuda v tom Havířově, tak aspoň jsme rádi, že konečně tu bude něco.“

Anketa: „Jsem tady poprvé a zajímá mě, co budou hrát. Jestli tady mám chodit častěji. Takže se těším, až začnou. Já to tady znám, jak jsem tady chodila jako dítě s rodiči. A to bylo úplně jiné. Tohle je stejné, tam mám vyfoceného brášku, jak byl malinký. A hodně let jsem tady nebyla. A teď koukám, že je to tu krásné.“

Anketa: „No, já se těším moc, protože jsem už byla několikrát na koncertu toho houslisty, takže se těším. Je to bezvadné. No a teď, jak nám to tady dal ještě do stínu, tak je to úplně super.“

Anketa: „Takové počasíčko, to je škoda doma sedět. A při takovém krásném vystoupení třeba na ty housle, opravdu to stojí za to. A to máme jako takové vylepšení toho našeho staršího života.“

Anketa: „Na country jsme byli, to bylo hezké. No a teď se těšíme na pana Erlebacha. My jsme ho loni už viděli, takže si to chceme zopakovat.“

Anketa: „Já jsem slaměný vdovec, paní mi utekla na Slovensko. Tak tu mám kamarády, kamarádky, no a jdeme za muzikou. Za kulturou trošku. Tady je to super. Tady i v Havířově, co jsou ty květiny, všude všechno. Já jsem hrál stolní tenis, takže tu jezdily i holky, kluci z celé republiky. A říkali, že Havířov je nejkrásnější město v republice. A to bylo před 50 lety, takže teď je to ještě lepší.“

Poslední letní koncert se odehraje 23. srpna od 16 hodin a k poslechu bude dechová hudba.

---