Tělovýchovná jednota v Dolních Datyních má už plně k dispozici nové hřiště s umělou trávou i areál s posilovacími stroji. Vše bude sloužit i široké veřejnosti a místním školám.
Fotbalový areál v Dolních Datyních se za poslední léta hodně proměnil. Trendem jsou hřiště s umělou trávou a osvětlením. A právě takové už tady mohou naplno využívat. Vše vzniklo díky dotaci a podpoře města.
Daniel Vachtarčík (HPH), náměstek primátora: “Hřiště v Dolních Datyních se povedlo dostavět v termínu. Věřím, že veškeré papírové záležitosti vůči poskytovatelům dotace, ať už je to NSA, nebo město Havířov, budou v pořádku. Já věřím, že areál, i když teď nám úplně nepřeje počasí, už opravdu slouží každý den mládeži, ať už té fotbalové TJ Dolní Datyně, tak školám, školkám tady z okolí. Takže hřiště je veřejně přístupné."
Nadšené z hřiště jsou i děti z místní základní školy.
anketa: "Toto hřiště je fakt dobré.” Jak to poznáš? “Prostě mám radost z toho, že ta tráva je umělá a navíc mám moc rád umělou trávu. A líbí se mi to, protože tady kousek bydlím. Je to hrozně dobré, super. Jsem fotbalista, ale hraji za jiný tým, ale to nevadí, prostě tohle hřiště je hrozně dobré.”
anketa: “Líbí se mi ty brány, jak je to tady velké, jak to tu je namalované. A nejvíce se mi líbí, jak tam jsou ty posilovací stroje na ruce.”
Stanislav Kotula, předseda TJ Havířov-Dolní Datyně: “Začínali jsme tady v podmínkách, že tady byla škvára, ale díky našim klukům a podpory města jsme dosáhli, že jsme dostali takovou nabídku. S tím projektem byl problém. Sehnat to a vše zajistit, byla hrozná práce a jsme rádi za to, že tu máme to, co máme. Je to nádhera, jak tu je celé odpoledne plné dětí a hlavně pro ty děti to děláme.”
Je něco, co byste si ještě tady v areálu přáli?
Stanislav Kotula, předseda TJ Havířov-Dolní Datyně: “Aby nám muži začali hrát něco. Museli jsme to na podzim rozpustit, už byla soutěž přihlášená, ale všichni nám utíkají za lepšími podmínkami, ale hlavně ty děti se nám rozjely. Máme přípravku tady, i hodně děvčat. Takže to je nádhera.”
Město doufá, že stejnou radost z nového hřiště s umělou trávou bude mít i TJ Slovan.
---
V neděli uplyne 35. let od Sametové revoluce a následného pádu komunismu. Dnešní generace dětí ale už vyrůstá v úplně jiné době. Zpět do novodobé historie se proto vrátili zajímavou formou například na Základní škole Františka Hrubína v Havířově.
Toto mimořádné hlášení do rozhlasu k 17. listopadu a Sametové revoluci připravili žáci 9. ročníku na Základní škole Františka Hrubína v Havířově. A nejen to. Vytvořili pro ostatní děti klasickou nástěnku a nebo kvízy k danému období. V hodinách dějepisu pak mohli žáci shlédnout krátký film a povídali si o svobodě a demokracii. A hlavně, že to není jen výsada, ale také zodpovědnost.
Zuzana Hranická, učitelka ZŠ F. Hrubína Havířov: “Dětem pojmy svoboda atd., tak my se nad tím zamýšlíme, ale jim to přijde běžné. Ony si nedokáží představit vlastně život v komunismu. Ani já ne. Narodila jsem se, ale nezažila ho, byla jsem hodně malé dítě. Nedokážou si představit, že bychom na ně třeba psali ve škole posudky a podle toho by se dostávaly na střední školy, že by se musely účastnit prvomájových průvodů a takových věcí. Takže zkoušíme si to vysvětlovat, aby si to dokázaly představit a je to pro ně těžké. Proto se je snažíme spíš dovést na myšlenku, že ta svoboda je opravdu nejdůležitější.”
anketa: “Bylo to hodně špatné. Studenti protestovali ohledně komunismu. Je to hodně důležité si to připomínat, protože se tam dělo hodně špatných věcí, ale neříkám, byly i dobré vlastnosti toho komunismu celkově, třeba každý měl práci, ale zároveň byla cenzura, nemohl nikdo nic říct, bylo to hodně špatné. A kdybych si mohl vybrat, tak asi tuhle dobu raději, než ten komunismus.”
anketa: “Já si myslím, že bylo lepší, když byl komunismus.” Proč? “Bylo všechno zadarmo, mohlo se chodit do školy, nemuselo se nic platit.” Ale také se nemohl říkat vlastní názor. “To se nemohlo, ale taková byla doba.”
anketa: “Já to úplně nedokážu posoudit, protože jsem v té době nežil, ale asi to nebyla dobrá doba, když byl ten komunismus. Nemohl se říct třeba na veřejnosti svůj názor.”
anketa: “My jsme dostali za úkol napsat, co je svoboda. Tak mě prvně napadlo svobodné volby, že můžeš říct svobodně svůj názor, pak můj kamarád, který se jmenuje Svoboda, ale to je jedno. Raději bych žil v této naší době, protože mi to tady přijde celkově lepší. Máme dobrého prezidenta, vládu a všechno dobré.” A co neměli oni tenkrát? “Oni měli ten svůj komunismus, neříkám, že to bylo úplně špatné, ale nemohli říkat svůj názor.”
Učitelé vhodnou formou seznámili s událostmi Sametové revoluce i žáky prvního stupně.
---
Dětský domov v Havířově pravidelně pořádá Florbalový turnaj. Letos proběhl jeho už 15. ročník. Zúčastňují se ho i ostatní domovy z Moravskoslezského kraje.
O putovní pohár přijelo do Havířova bojovat osm týmů z dětských domovů napříč krajem. Turnaj má dlouholetou tradici. O rozlosování a zahájení se postaral hejtman.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je to fajn, je to 15. ročník, probíhá to každoročně. Je to moc pěkná akce. Ty děti se tady napříč MSK setkávají pravidelně a já jsem moc rád, že to město i kraj každoročně podporuje a každý rok se tady ty děti mohou potkat a zahrát si proti sobě florbal.”
Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Havířov: “Když jsme to začali pořádat Florbal Cup, tak to bylo spíše, že to zkusíme a že dětem uděláme radost jednorázově. A najednou je z toho krásných patnáct let a těšíme se na to všichni a těšíme se a to my zaměstnanci i děti, protože, když se na to podíváte, tak děti opravdu hrají rády, že je to baví, že tady jezdí rády.”
Letos šlo o hodně. Několik domovů už turnaj vyhrálo dvakrát. Třetí vítězství by znamenalo, že jim putovní pohár zůstane na trvalo.
Marek, Dětský domov Havířov: “V tělocviku jsme to hlavně hráli, tak alespoň tam nějaký trénink. Většina z našeho týmu hráli každý den na zahradě a trénovali. Těšíme se vždy hodně na to a je v tom hlavně hodně nervů, hodně velké pocity, takže určitě je to něco, co si každý jen tak nezažije.”
Adam, Dětský domov Havířov: “Já se na to těším úplně nejvíc, protože dnes hraju úplně poprvé. Zatím jsem byl jen divák a dnes hraju poprvé. Doufám, že to nějak ubojujem a obhájíme alespoň třetí místo.”
Julie, Dětský domov Havířov: "Mám trochu stres, protože minule jsem byla jen divák, furt divák a bojím se, že něco pokazím a budu z toho nešťastná a tak.” Ale jde především o to, aby jste si zahráli, že? “Jo, budu dělat, co můžu.”
Zdeněk, Dětský domov Radkov: “Já jsem z Radkova a těšil jsem se hodně.” Už si tady někdy byl? “Jo, ale skončili jsme na sedmém místě.”
Štefan, Dětský domov Vrbno pod Pradědem: “Dneska se cítíme na výhru. My dětské domovy se mezi sebou známe.”
Úplně poprvé nakonec vyhrál putovní pohár Dětský domov Vizina z Ostravy.
---
Tělovýchovná jednota v Dolních Datyních má už plně k dispozici nové hřiště s umělou trávou i areál s posilovacími stroji. Vše bude sloužit i široké veřejnosti a místním školám.
Fotbalový areál v Dolních Datyních se za poslední léta hodně proměnil. Trendem jsou hřiště s umělou trávou a osvětlením. A právě takové už tady mohou naplno využívat. Vše vzniklo díky dotaci a podpoře města.
Daniel Vachtarčík (HPH), náměstek primátora: “Hřiště v Dolních Datyních se povedlo dostavět v termínu. Věřím, že veškeré papírové záležitosti vůči poskytovatelům dotace, ať už je to NSA, nebo město Havířov, budou v pořádku. Já věřím, že areál, i když teď nám úplně nepřeje počasí, už opravdu slouží každý den mládeži, ať už té fotbalové TJ Dolní Datyně, tak školám, školkám tady z okolí. Takže hřiště je veřejně přístupné."
Nadšené z hřiště jsou i děti z místní základní školy.
anketa: "Toto hřiště je fakt dobré.” Jak to poznáš? “Prostě mám radost z toho, že ta tráva je umělá a navíc mám moc rád umělou trávu. A líbí se mi to, protože tady kousek bydlím. Je to hrozně dobré, super. Jsem fotbalista, ale hraji za jiný tým, ale to nevadí, prostě tohle hřiště je hrozně dobré.”
anketa: “Líbí se mi ty brány, jak je to tady velké, jak to tu je namalované. A nejvíce se mi líbí, jak tam jsou ty posilovací stroje na ruce.”
Stanislav Kotula, předseda TJ Havířov-Dolní Datyně: “Začínali jsme tady v podmínkách, že tady byla škvára, ale díky našim klukům a podpory města jsme dosáhli, že jsme dostali takovou nabídku. S tím projektem byl problém. Sehnat to a vše zajistit, byla hrozná práce a jsme rádi za to, že tu máme to, co máme. Je to nádhera, jak tu je celé odpoledne plné dětí a hlavně pro ty děti to děláme.”
Je něco, co byste si ještě tady v areálu přáli?
Stanislav Kotula, předseda TJ Havířov-Dolní Datyně: “Aby nám muži začali hrát něco. Museli jsme to na podzim rozpustit, už byla soutěž přihlášená, ale všichni nám utíkají za lepšími podmínkami, ale hlavně ty děti se nám rozjely. Máme přípravku tady, i hodně děvčat. Takže to je nádhera.”
Město doufá, že stejnou radost z nového hřiště s umělou trávou bude mít i TJ Slovan.
---
V neděli uplyne 35. let od Sametové revoluce a následného pádu komunismu. Dnešní generace dětí ale už vyrůstá v úplně jiné době. Zpět do novodobé historie se proto vrátili zajímavou formou například na Základní škole Františka Hrubína v Havířově.
Toto mimořádné hlášení do rozhlasu k 17. listopadu a Sametové revoluci připravili žáci 9. ročníku na Základní škole Františka Hrubína v Havířově. A nejen to. Vytvořili pro ostatní děti klasickou nástěnku a nebo kvízy k danému období. V hodinách dějepisu pak mohli žáci shlédnout krátký film a povídali si o svobodě a demokracii. A hlavně, že to není jen výsada, ale také zodpovědnost.
Zuzana Hranická, učitelka ZŠ F. Hrubína Havířov: “Dětem pojmy svoboda atd., tak my se nad tím zamýšlíme, ale jim to přijde běžné. Ony si nedokáží představit vlastně život v komunismu. Ani já ne. Narodila jsem se, ale nezažila ho, byla jsem hodně malé dítě. Nedokážou si představit, že bychom na ně třeba psali ve škole posudky a podle toho by se dostávaly na střední školy, že by se musely účastnit prvomájových průvodů a takových věcí. Takže zkoušíme si to vysvětlovat, aby si to dokázaly představit a je to pro ně těžké. Proto se je snažíme spíš dovést na myšlenku, že ta svoboda je opravdu nejdůležitější.”
anketa: “Bylo to hodně špatné. Studenti protestovali ohledně komunismu. Je to hodně důležité si to připomínat, protože se tam dělo hodně špatných věcí, ale neříkám, byly i dobré vlastnosti toho komunismu celkově, třeba každý měl práci, ale zároveň byla cenzura, nemohl nikdo nic říct, bylo to hodně špatné. A kdybych si mohl vybrat, tak asi tuhle dobu raději, než ten komunismus.”
anketa: “Já si myslím, že bylo lepší, když byl komunismus.” Proč? “Bylo všechno zadarmo, mohlo se chodit do školy, nemuselo se nic platit.” Ale také se nemohl říkat vlastní názor. “To se nemohlo, ale taková byla doba.”
anketa: “Já to úplně nedokážu posoudit, protože jsem v té době nežil, ale asi to nebyla dobrá doba, když byl ten komunismus. Nemohl se říct třeba na veřejnosti svůj názor.”
anketa: “My jsme dostali za úkol napsat, co je svoboda. Tak mě prvně napadlo svobodné volby, že můžeš říct svobodně svůj názor, pak můj kamarád, který se jmenuje Svoboda, ale to je jedno. Raději bych žil v této naší době, protože mi to tady přijde celkově lepší. Máme dobrého prezidenta, vládu a všechno dobré.” A co neměli oni tenkrát? “Oni měli ten svůj komunismus, neříkám, že to bylo úplně špatné, ale nemohli říkat svůj názor.”
Učitelé vhodnou formou seznámili s událostmi Sametové revoluce i žáky prvního stupně.
---
Dětský domov v Havířově pravidelně pořádá Florbalový turnaj. Letos proběhl jeho už 15. ročník. Zúčastňují se ho i ostatní domovy z Moravskoslezského kraje.
O putovní pohár přijelo do Havířova bojovat osm týmů z dětských domovů napříč krajem. Turnaj má dlouholetou tradici. O rozlosování a zahájení se postaral hejtman.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je to fajn, je to 15. ročník, probíhá to každoročně. Je to moc pěkná akce. Ty děti se tady napříč MSK setkávají pravidelně a já jsem moc rád, že to město i kraj každoročně podporuje a každý rok se tady ty děti mohou potkat a zahrát si proti sobě florbal.”
Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Havířov: “Když jsme to začali pořádat Florbal Cup, tak to bylo spíše, že to zkusíme a že dětem uděláme radost jednorázově. A najednou je z toho krásných patnáct let a těšíme se na to všichni a těšíme se a to my zaměstnanci i děti, protože, když se na to podíváte, tak děti opravdu hrají rády, že je to baví, že tady jezdí rády.”
Letos šlo o hodně. Několik domovů už turnaj vyhrálo dvakrát. Třetí vítězství by znamenalo, že jim putovní pohár zůstane na trvalo.
Marek, Dětský domov Havířov: “V tělocviku jsme to hlavně hráli, tak alespoň tam nějaký trénink. Většina z našeho týmu hráli každý den na zahradě a trénovali. Těšíme se vždy hodně na to a je v tom hlavně hodně nervů, hodně velké pocity, takže určitě je to něco, co si každý jen tak nezažije.”
Adam, Dětský domov Havířov: “Já se na to těším úplně nejvíc, protože dnes hraju úplně poprvé. Zatím jsem byl jen divák a dnes hraju poprvé. Doufám, že to nějak ubojujem a obhájíme alespoň třetí místo.”
Julie, Dětský domov Havířov: "Mám trochu stres, protože minule jsem byla jen divák, furt divák a bojím se, že něco pokazím a budu z toho nešťastná a tak.” Ale jde především o to, aby jste si zahráli, že? “Jo, budu dělat, co můžu.”
Zdeněk, Dětský domov Radkov: “Já jsem z Radkova a těšil jsem se hodně.” Už si tady někdy byl? “Jo, ale skončili jsme na sedmém místě.”
Štefan, Dětský domov Vrbno pod Pradědem: “Dneska se cítíme na výhru. My dětské domovy se mezi sebou známe.”
Úplně poprvé nakonec vyhrál putovní pohár Dětský domov Vizina z Ostravy.
---
