Domovy seniorů zvyšují úhrady za pobyt a služby

Po osmi letech se díky novele zákona mohou navýšit úhrady za poskytování některých sociálních služeb. Což pomůže i pobytovým zařízením. V domově seniorů v Havířově to většina klientů chápe.

V posledních letech se značně zvyšují ceny za energie, potraviny, rostou platy zaměstnanců. Rostou ale také důchody. Ředitelé sociálních služeb i domovů dlouho volali po navýšení úhrad za služby. Zákonodárci apel vyslyšeli.

Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Ty úhrady se zvýšily o zhruba 40 korun za pobyt a den a o 35 korun za stravu za den. Podotýkám, že maximální úhrada za stravu je 205 korun denně a do toho se musí opravdu vlézt tři hlavní jídla, u diabetiků pět jídel za den plus pitný režim. Opravdu, kdo vaří doma, tak ví, že uvařit za 205 korun celodenní stravu, tak je to velký problém i po tom zvýšení. Co se týče zvýšení za ubytování, tak v tom ubytování je už obsažena i péče o naše klienty a mimo jiné i úklid, veškeré energie. Služby týkající se stravování, praní, žehlení a maximální úhrada je 250 korun na den.”

Celkově se úhrada zvýší asi o zhruba 2300 korun. Ani zvýšení cen za služby ale nepokryje náklady.

Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Samozřejmě každá koruna je dobrá. Ty zvýšené platby budou asi v našem případě, kdy máme 270 klientů, činit teď za toho třičtvrtě roku, protože začínáme od 1.4., 4,4 milionu korun: Pokud bychom to brali, že všichni budou platit nesnížené úhrady, že všichni všechno zaplatí, což také není pravidlem. Musím říct, že úhrady klientů pokrývají zhruba 50% na provoz domova. Zbytek je financovaný z dotace MPSV, od zřizovatele a od zdravotních pojišťoven na provedené zdravotní úkony. Ty celkové náklady jsou daleko vyšší, než vybrané peníze od našich klientů.”

Domov situaci důkladně seniorům vysvětlil.

anketa: “Asi to muselo být, ale mě to nevadí, já mám peněz dost. Já mám velký důchod.”

anketa: “Jak se na to můžeme dívat, nedá se nic dělat. My to nenapravíme a někde se to musí vzít ty peníze. Když všude, tak všude."

anketa: “Já se na to dívám normálně, že se to musí udělat, protože je všechno drahé. Můj názor je takový, že to musí být.”

Pokud má senior nízký důchod, který by nepokryl navýšení, jedná domov s rodinnými příslušníky, popřípadě rozdíl doplatí zřizovatel.

---

ZŠ Zelená přivítala ve výuce první ukrajinské kamarády

Základní škola Zelená v Životicích je jednou z prvních, která přijala do svého kolektivu děti z uprchlických rodin. Těm se prozatím ve škole líbí. Hlavním úkolem bude výuka českého jazyka.

Jsou empatické, chytré a hlavně se chtějí učit. Tak hodnotí ředitelka ZŠ Zelená v Životicích první dny, kdy na jejich školu nastoupily děti z Ukrajiny.

Blanka Helštýnová, ředitelka ZŠ Zelená: "Původně tady mělo být šest dětí z Ukrajiny. Čtyři tady zůstanou a dva velmi šikovné chlapce, kteří v Kyjevě navštěvovali matematickou školu, jsme předali do péče matematické škole Mládežnické. Máme tady chlapečka a holčičku v druhé třídě. Naše děti jsou velmi empatické, chtějí s nimi hovořit, všechno jim ukazují. Učí se vzájemně poznávat. Jsou tady velmi krátkou dobu. I pro ty naše děti je to překvapení. Je to vzájemné oťukávání dětí a myslím, že se jim to bude líbit.”

anketa: “Já rád chodím tady na hřiště a líbí se mi tady.”

anketa: “Mě se tady taky líbí. Škola je pěkná, ale malá. Třídy jsou hezké. Líbí se mi tady.”

anketa: “Já jsem taky z Kyjeva. Je to tady zajímavé, jsou tady hodné děti."

anketa: “Snažíme se domlouvat anglicky a trochu si rozumíme.”

Děti se postupně začnou učit česky. Jsou ale velmi talentované a domluví se i anglicky. Škola si už také pořídila nějaké učební materiály i v ukrajinštině.

Blanka Helštýnová, ředitelka ZŠ Zelená: “Máme tady vynikající učitelku, nebo všichni kantoři mluví anglicky, takže i ta angličtina se hodí. Ty děti jsou velmi empatické a hlavně chtějí. Myslím si, že zažili určitou hrůzu a i pro ně to není jednoduchá situace opustit domov, bydlet někde na hotelu a ještě navštěvovat novou školu a seznamovat se s novým systémem vzdělávání, protože ten systém je trochu jiný než u nás. Ale, kde je dobrá vůle, tam se to podaří.”

A dobrou vůli mají i jejich noví kamarádi a spolužáci, kterým škola citlivě vysvětlila, co se na Ukrajině děje.

anketa: “Já bych si s nimi chtěla hrát a chtěla bych je naučit mluvit alespoň trochu česky a pomáhat jim. Oni totiž museli opustit svoje domy a jsem ráda, že to přežili.”

anketa: “Pomáháme jim a hrajeme si s nimi.”

anketa: “Přijeli z hlavního města Ukrajiny Kyjeva a jsou moc hodní a já se budu snažit učit se ukrajinsky, abych jim rozuměla a budu je učit česky a budu si s nimi hrát, aby se trochu naučili to, co my tady děláme.”

K postupnému začleňování ukrajinských dětí dochází i na dalších havířovských školách.

---

Trenéři havířovských klubů vedou hodiny tělesné výchovy

Havířov se rozhodl spolupracovat s trenéry sportovních klubů, kteří od března vedou na školách hodiny tělesné výchovy. Děti se tak během roku zábavnou formou seznámí s různými sporty a zlepší si pohybovou průpravu.

Prvňáci havířovských základních škol zažívají zcela jiné hodiny tělesné výchovy, a to v rámci projektu Sport do škol. Například tyto děti ze ZŠ Moravské; se budou celý měsíc učit prvky parkuru. V dalších pak jiné sporty.

Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: “Máme zastoupený fotbal, moderní gymnastiku, máme zastoupený basketbal, karate a různé jiné. Já si myslím, že děti si zvyknou na různé sporty a třeba příští rok budou chtít někde chodit do kroužků, klubů a zalíbí se jim třeba parkur a budou chtít navštěvovat třeba parkur. Je to přínosem pro školu, rodiče a hlavně pro ty děti. Děti z prvních tříd jsme vybrali proto, že to navazuje na pohybovou výchovu, kterou absolvují naše mateřské školy s panem Tabákem.”

Trenéři vidí v projektu velký smysl.

Patrik Gabryš, lektor parkuru: “ Já jsem rád, že Havířov do toho šlápl. Řekněme si to na rovinu, ty děti mají v tomto věku dvě hodiny tělocviku týdně. Dlouho tady ministerstvo lavíruje, že přidá, ale tohle je možná ještě lepší cesta, jak ten tělocvik v tom věku, kdy se ta pohybová gramotnost tvoří, tak zpestřit a nechat je projít různými sporty. Protože je to široká disciplína, když skáču přes překážky, dělám gymnastiku, atletiku, házím míčkem. Všechno by si měly děti vyzkoušet a vytvořit si slušný základ, na kterém pak mohou stavět.”

anketa: “My jsme tu přeskakovali a učili jsme se tu skákat na špičky.”

anketa: “My jsme tady skákali a hodně se mi to líbilo dneska.”

V čem byl ten tělocvik dneska jiný?

anketa: “Že jsme dneska probíhali všechno a učili jsme se, jak dopadat na zem.”

anketa: “Tím, že jsme se učili parkur a ještě jsme se učili přeskakovat překážky.”

V příštím školním roce by chtělo město projekt rozšířit i pro žáky druhých tříd.

---