Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dnes se prostřednictvím následujícího rozhovoru podíváme do Horního Benešova. Ve studiu vítám starostu města Pavla Königa. Dobrý den, vítejte.
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane starosto, v patnácti členném zastupitelstvu máte 9 mandátů. Radu jste poskládali pouze z uskupení Benešov pro život. Vy jste ve městě získal nejvíce hlasů. Berete to jako úspěch?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Samozřejmě, že to chápeme jako velikánský úspěch. Víte, to volební klání voleb do komunálního zastupitelstva Horní Benešov mělo takové specifikum, a to hlavní, že na naše malé město, kde máme 2 300 obyvatel, kandidovalo 6 sdružení a stran. Zároveň to byl i boj 3 starostů, kteří v předchozích obdobích vedli město. My jsme získali 54 %, což je teda těch 9 mandátů z 15. Zároveň 80 % všech občanů dalo preferenční hlas mně, což nás a mě osobně velice zavazuje. Je pravda, rád jsem to používal, že jsme z toho výsledku byli překvapení možná ještě více než ta samotná opozice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Komunální volby jsou pár měsíců za námi. Po těch několika měsících, co se vám podařilo v Benešově změnit?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: My v podstatě pokračujeme v tom, co jsme začali před těmi čtyřmi lety. Složili jsme Radu, která je pouze z členů našeho sdružení, to byla taková moje první osobní menší prohra, protože jsem tlačil a chtěl jsem, abychom nebyli jenom taková tzv. jednobarevná rada, ale bohužel jsem svoje spolustraníky nepřesvědčil a byl jsem přehlasován. Takže jsme sdružení pěti členů v rámci nás.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se Vám v takové radě teď pracuje?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Mně všichni kolegové, starostové a starostky radili, že to tak mám udělat, že to bude lepší. Je pravda, že komunikace je jednodušší. Ale zase Benešov je malé městečko, my se všichni známe a snažíme se zapojovat právě i ty politiky, kteří nejsou v tom našem sdružení, ale jsou v zastupitelstvu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je Horní Benešov, teď jste to sám zmínil, o politice, nebo o lidech? Ve vedení města myslím.
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Teď asi o lidech. Možná volební období zpátky, dříve to bylo spíše o politice, ale teď si myslím, že jsme to nastavili tak, že lépe komunikujeme, snažíme se něco dělat a je to spíš i o lidech. Všichni se známe, jsme velmi malé městečko.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vnímáte Vy osobně Horní Benešov jako periferii Moravskoslezského kraje?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Osobně Horní Benešov a Bruntálsko obecně jako periferii nevnímám. Je pravda, že jsme ta západní část kraje méně osídlená, trošku strukturálně postižená a je to spíše dáno asi tím historickým vývojem a možná od toho socio-ekonomickou situací mnohých obyvatel. Chybí nám samozřejmě nějaká základní infrastruktura, ať už třeba dopravní. Je pravda, že asi nebudeme mít nikdy dálnici vedoucí do Bruntálu, ale dostat se třeba vlakem z Bruntálu do Ostravy nebo do Olomouce je z hlediska poměru času a té vzdálenosti nepoměrné toho, co známe už v současné době. Myslím si, že jsou na tom některé oblasti v kraji ještě hůř, takže nevnímám to úplně negativně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Patří Horní Benešov podle Vás mezi turistické cíle?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: My nejsme primárním turistickým cílem. Horní Benešov je historicky hornické město. U nás těžily rudy, železa už od 13. století. Stříbrné doly byly nejstarší v zemi a je pravda, že až do roku 1992 v Horním Benešově to hornictví probíhalo. My jsme takzvaný Slezský betlém se říká Hornímu Benešovu, protože domečky jsou postaveny tak hezky na kopcích. Když přijíždíte od Bruntálu, tak to je moc pěkně vidět. Máme perfektní informační centrum, máme pár asi ne úplně hezkých opravených historických budov, ale máme krásnou školu, krásný kostel, ale spíše se považujeme asi za takovou vstupní bránu do Jeseníků a hlavně do mikroregionu Slezská Harta.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co ty doly? Vy jste říkal, že v devadesátých letech se přestalo těžit. Neuvažujete, že by se zpřístupnily třeba pro turisty?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Ne, teď je pravda, že v té oblasti těch současných nebo těch bývalých rudných dolů je teďka průmyslová zóna, kde máme několik společností, které zaměstnávají spoustu občanů nejenom Horního Benešova. O něčem takovém jsem neslyšel, že by se o tomto uvažovalo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Průmyslová zóna je jedna z věcí, kterou řešíte. Na radě aspoň jste mi prozradil, že jste měli dlouhou radu a mimo jiné jste řešili průmyslovou zónu. V jakém smyslu?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: My jsme si nechali zpracovat studii rozvoje další částí průmyslové zóny, která navazuje na tu současnou průmyslovou zónu. U nás to všechno stojí a padá na obchvatu. Konečně asi letos po dvaceti letech mluvení dotáhneme stavbu severovýchodního obchvatu Horního Benešova, který výrazně uleví od kamionové dopravy, která vede právě do té průmyslové zóny, pak dále na skládku odpadů a dále na Slezskou Hartu. Jakmile bude obchvat, tak pak nám asi nebude vadit, že se průmyslová zóna rozšíří. Třeba tam přijdou nový zaměstnavatelé a možná se i po obchvatu té komunikaci zvýší doprava.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V jakém časovém horizontu by to mohlo být? Kdy se rozšíří průmyslová zóna v Horním Benešově?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Já věřím, že to bude v horizontu asi pěti let. My jsme si nechali Moravskoslezským investičním centrem zpracovat studii, jak by ta průmyslová zóna mohla vypadat. Máme už i schválené prostředky z ministerstva financí v rámci rozvoje té naší hornické oblasti. To je to, co my teďka řešíme i ten obchvat, tedy je investice, která je největší za posledních možná deset let v Horním Benešově. Je to investice za skoro osmdesát milionů korun, která začala před dvěma lety a věřím, že letos na jaře už po novém obchvatu budeme jezdit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Průmyslová zóna, znova se k ní ještě vracím, do pěti let. Kdyby se rozšířila, kolik by mohla přinést nových pracovních míst?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: My máme takovou dohodu, že bychom chtěli do průmyslové zóny přivést pouze nějaké malé strojírenství, nějaké lehké provozy. Nic velkého, takže spíše se bavíme asi o desítkách pracovních míst.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu. Jak se vám v loňském roce připravoval rozpočet pro letošní rok? Teď myslím v souvislosti s energetickou krizí. Museli jste šetřit?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Je pravda, že města se tato situace dotkla jenom částečně, protože příspěvkové organizace mají cenu elektřiny zafixovanou. Stejně tak máme zafixovanou cenu elektřiny na svícení veřejným osvětlením, takže jsme naštěstí nemuseli po vzoru některých měst okolí veřejné osvětlení přes noc vypínat. Ale kde to určitě vnímáme tak, je to provoz městského úřadu a zejména městských sportovišť. Řešíme to stejně jako ostatní obce. Na přelomu listopadu a prosince loňského roku jsme na městský úřad nainstalovali 20 kWp fotovoltaickou elektrárnu, která snad přinese nějaké úspory.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňte investice pro letošní rok v Horním Benešově.
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: My navazujeme na to, co jsme rozjeli v předchozích letech. Takže budou to opravy chodníků, budou to nová parkoviště, ale dvě velké investice, právě dokončení toho obchvatu. Máme stavební povolení na novou smuteční síň, chceme opravit dům poklidného stáří pro naše seniory. Hlavně jedna z největších investic pro příští období je výměna veřejného osvětlení v našem městě. Je to bývalá investice ČEZem, protože ČEZ přišel do Benešova před pár lety a řekl, že nám chce zakopat kabely nízkého napětí do země, což je fajn, ale nám to zase přináší ten problém, že máme sloupy, které budeme muset odstranit, budeme muset koupit nové sloupy, nová svítidla. Ono to asi nepřinese nějaké velké úspory finanční, protože v Horní Benešov podsvícen a my chceme, aby to bylo všechno podle norem, takže budeme spíše svítidla přidávat, ale určitě to bude o té úspoře té spotřebované energie.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste teď vyjmenoval investice, které chystáte pro letošní rok. Úhrnem za kolik peněz?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: My už pravidelně posledních pět, šest let investujeme kolem třiceti milionů korun ročně. Je to tím, že máme v katastru města skládku společností SMOLO, z které nám pravidelně každý rok plynou zákonné poplatky za každou tunu uloženou odpadu. Ono ještě pár let zpátky to byla pětistovka za tunu a ty příjmy do rozpočtu města byly ve vyšších dvaceti až pětadvaceti miliónů korun ročně. Teď už se pohybujeme kolem deseti až patnácti milionů korun, ale pořád je to, řekněme významný příspěvek do rozpočtu, díky kterého můžeme investovat do rozvoje města, můžeme spolufinancovat různé projekty, můžeme podporovat sportovce. Možná i právě proto máme třeba ten krytý zimní stadion.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se k němu dostaneme, tak zkusme ještě na chvíli zůstat u skládky nebezpečného odpadu. Pár let zpátky se o ní více mluvilo, že by se tam mělo likvidovat řádově tisíce tun odpadu pomocí nové technologie. Tak jaký je současný stav?
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Je to skládka standardních komunálních odpadů. Společnost SMOLO v roce 2019 přišlo s myšlenkou, že by v areálu té skládky v Horním Benešově instalovala technologii plazmového zplyňování, díky které by zpracovala až 360 tisíc tun odpadu ročně. Samozřejmě kolem toho se vznesla velká nevole jak občanů nejen Horního Benešova, ale okolních obcí a měst, protože my se domníváme, že technologie je asi moderní, ale my jsme ji v té době neznali pořádně neznáme. Ona tady nikde v okolí není ještě funkční, a hlavně jsme se báli té dopravy. Přece jenom ten odpad primárně nevzniká na Bruntálsku. My jsme se báli toho, že by se ten odpad dovážel z celého Moravskoslezského kraje, možná i Olomouckého, což by velice zatížilo zejména neobchvatované obce jako je Bruntál, Velké Heraltice, Malé Heraltice atd. My jsme kolem toho hodně bojovali, měli jsme velkou spoustu jednání se starosty ze společností SMOLO, byla kolem toho docela velká mediální bouře. Teď to utichlo. Mám informaci, že to za tím stojí, protože ta technologie v té době měla stát šest miliard. Nevím, jaké mají teďka záměry.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se k zimnímu stadionu a k tradici, kterou má Horní Benešov, a to je hokej.
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Já si myslím, že my jsme jedno z nejmenších měst v republice, které má krytý zimní stadion, byť krytý, znamená, že máme ocelovou konstrukci. Je tam plachta, která nám umožňuje chladit od řekněme září do dubna. Je pravda, že hrajeme krajskou ligu hokeje mužů. Hrajeme s takovými obry v porovnání s Horním Benešovem jako je Karviná, Bohumín, Krnov. Teď v neděli jsme třeba Karvinou porazili 6:1, takže je pravda, že nehrajeme úplně nejhůř. Ale samozřejmě bavíme se o tom dlouhodobě, protože energie nebo ceny energií rostou. Je to ten typický problém, který mají třeba divizní fotbalisté. Ono těch hráčů v Horním Benešově není moc z Benešova a je to spíše taková v uvozovkách kultura pro jistou menší skupinu občanů. Zatím na to prostředky máme, bavíme se o tom a vnímám to taky tak, že Tělovýchovná jednota Horní Benešov nemá takové možnosti jako velká města z hlediska získání třeba sponzorů, tak jak má Bohumín nebo Krnov.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor.
Pavel König (BENEŠOV PRO ŽIVOT), starosta, Horní Benešov: Děkuju.
Redakčně upraveno / zkráceno.