Host dne
- Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora: Cesta vody v Bělském lese
- Huťařská společnost Liberty má finanční potíže
- Ostrava revitalizuje parky a zelené plochy
- Ostravská třídící linka na směsný komunální odpad
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy. Na magistrátě řeší zelené projekty a životní prostředí. Dobrý den, ve studiu televize Polar, pane náměstku.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, začněme pozitivně. Před pár dny se otevřela v Bělském lese krásná Cesta vody. Je to asi fajn, že na Bělský les se začne také trošku jinak pohlížet, než že lidé mají strach za tmy tam chodit kvůli nebezpečí.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je to samozřejmě fajn. Bělský les jsou v podstatě plíce Ostravy. Je to 160 hektarů poměrně významné plochy, která, myslím si, že dlouhodobě slouží k rekreaci a odpočinku. Je to vidět na počtu lidí, kteří v Bělském lese tráví svůj čas a pohybují se. Ten projekt měl pomoct otevřít tu přírodu, zpříjemnit ten vstup směrem k tomu lesu, k té přírodě, ale tak, aby jí neublížil. Je tam přes čtyři sta metrů povalových chodníků, jsou tam Priessnitzovy lázně v podstatě. Lázně beru s opatrností, je tam možnost využít stávajících pramenů a vody, která tam pramení. A my jsme chtěli i tu vodu chvilku v té přírodě pozdržet, než odteče pryč a to bylo tím hlavním smyslem. Tam udržet vodu a zpříjemnit a zpřístupnit to lidem. Myslím si, že to je krásný projekt, který přiláká ještě další lidi do tohoto území.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak od tohoto krásného tématu teď skočíme rovnou do Liberty. To už není tak pozitivní. Vypadá to, že firma má skutečné problémy s tím, že nemá peníze, nebo respektive s financováním. Vypadá to, že z Ostravy zřejmě odejde. Předesílám pro diváky, kteří neví, že vedle náměstkování na magistrátě jste starostou Radvanic a Bartovic a na tomto území tohoto Vašeho obvodu Liberty sídlí.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Předně by bylo dobré říct, že my nedisponujeme všemi informacemi a vším, v jakém stavu ta firma, ať už ekonomickém anebo z hlediska transformace nebo dalších budoucích kroků, jakoby úplně je. Dokonce mám velkou polemiku o tom, že těmito informacemi vůbec nedisponuje stávající management, který v té společnosti sídlí. Myslím si, že je to už jenom věcí toho top managementu a spíš majitele, který dneska je někde v Dubaji, vlastní několik společností takových ocelářských v Evropě a je na něm, jak bude reagovat na ten trh, který je, a na to, co se děje v Evropě. Asi všeobecně víme, že se stavebnictví přibrzdilo. Nová huť, bývalá, potažmo ArcelorMittal Ostrava, který zaměstnával osmnáct tisíc lidí, dneska Liberty, které zaměstnává bezmála šest tisíc lidí, kteří jsou ohroženi a můžou přijít o práci, tak se ze šedesáti procent zabývá ocelí, která je pro stavebnictví. To znamená, že pro něho ta negativní atmosféra drahoty, energie a dneska i úvěrů a další věcí je nestavění, v podstatě mu vyvolává malý odbyt, což je přirozené. Ale myslíme si, že to není celé jenom tady tímto způsobené, ale jsou tam ještě další nějaké problémy, které ta společnost může mít. Víme, že má ty samé problémy v Londýně, má i v dalších fabrikách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ale k těm dopadům. Pakliže skončí tady v Ostravě, jaké to bude mít dopady na místní obyvatelstvo?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Já asi si netroufnu úplně přesně predikovat, jestli by to měl být úplně konec a jak by to mělo vypadat. Je třeba říct, že ten areál je velice významný. Je to možná jedna z největších ploch ve střední Evropě. Má přes pět kilometrů čtverečních, a tak jak v té době tam pracovalo desítky tisíc lidí, tak si myslím, že Hrabová, Hrušov a jiné zóny, které jsou v Ostravě, ukázaly, že můžou zaměstnávat tisíce lidí. Problém je, že ten areál dlouhodobě chátrá. Už v době, kdy to od ArcelorMittalu kupovalo Liberty, tak odboráři včetně všech lidí a včetně i nás jsme upozorňovali, že má být stát dostatečně důrazný na to, aby do toho areálu investovali, aby tady byla budoucnost zaměstnání. A to, že jsme ho bohužel nedonutili tady investovat, je dneska ukázka toho, že ta technika tam není moderní a ještě k tomu přetlačením, povolenkami a emisemi už se v podstatě skoro nevyplácí tu ocel vyrábět v Evropě. Problém bude jenom v tom, jestli tady bude někdo jiný, kdo ten areál bude chtít vyrábět zase ocel, to by potom nemuselo mít dopad žádný. Může se najít kupec, může to převzít stát, může to koupit jakákoliv jiná společnost, můžou sfúzovat, anebo může dojít ke slibované modernizaci. Je podepsaná smlouva s výstavbou nové ocelárny, která by měla vyrábět jiným způsobem ocel a případně teďka se na chvilku omezí výroba nebo přimrtví a bude opravdu ten slib toho pokračovat v té modernizaci takový, tak o tu práci přijít nemusí. Pokud by úplně zhaslo všechno, jako že dneska v podstatě pece vysoké už jsou v nějakém útlumu, některé baterie jsou odpojené a některé jsou v teplém, některé ve studeném zastavení, tak pak ten extrém, kdybychom se bavili o extrému fabriky, že ta fabrika třeba ze dne na den zavře, tak je otázka, co s ním bude dál. Myslím si, že potom bude velkým úkolem co nejrychleji ten brownfield převzít, co nejrychleji ho revitalizovat, co nejrychleji umožnit ploše, která má pět kilometrů čtverečních, má dopravní infrastrukturu, má koleje, má všechno od MHD až po samotné zásobování, a rychle tam stavět další možné pracovní příležitosti. Kdyby se toto stalo a stát z hlediska závazků a ekologických škod by to rychle dokázal vyčistit, v takovém případě si myslím, že by v tom areálu paradoxně mohlo pracovat i desetkrát více lidí. Takže do samotného extrému to může být tak, že tam můžou teďka pět a půl tisíce lidí ztratit a z návaznosti dalších služeb můžou ztratit práci. Je to špatné. Pokud se to stane a my tomu nezabráníme, protože je to soukromý vlastník, tak musíme napnout všechny své síly, aby ti lidé co nejdříve našli novou práci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte nějaké informace aktuální, které by prakticky podpořily jednu z těch verzí, o které jste teď hovořil?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Poslední jednání, deset dní zpátky s ředitelem společnosti, ujišťuje, že se pokračuje v modernizaci a výstavbě nové ocelárny. V pátek budeme jednat opět znova, ale myslím si, že to nejsou lidé, kteří o tom rozhodují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, pojďme k dalšímu tématu. Napříč Ostravou se rekonstruují, renovují a zkrášlují parky, parčík, kterých je velké množství v Ostravě, byť se to možná některým nezdá. Jakým způsobem vybíráte ty, do kterých se pustíte nejdřív?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je pravdou, že i v tomto čase, kdy tady sedíme ve studiu, teď probíhá revitalizace čtyř ploch v Ostravě a z hlediska výběru jsme ve fázi prioritních projektů, které se postupně připravují. To jsou ty, které mají podle mě největší význam pro život v Ostravě. Nejenom jeho klima, pro přírodu, biodiverzitu, ale i pro lidi jako takové. Zaměřujeme se na plochy jako je Černá louka, Ema, Benátky. Prostředí v Mariánských Horách a ten Bělský les tady byl zmiňovaný. Můžu prozradit, že nejenom, že teď je otevřena Cesta vody, ale v příštím roce se bude pokračovat v dalším projektu za bezmála 20 milionů korun. Cesta kolem rybníka, Nad rybníkem se to bude jmenovat, že se bude pokračovat v dalších etapách, které jsou připraveny, nebo Slepé rameno Odry. To jsou takové významné velké projekty, které věřím, že se v tomto volebním období podaří. Ostrava se bude cítit jinak i z hlediska klimatu. A potom jsou drobné parky, které spíš reagují na počet lidí, na frekvenci a na veřejný prostor, který je někdy smutný, anebo bych řekl šedý.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Městská odpadová společnost OZO Ostrava před pár dny otevřela nebo pustila do provozu novou automatickou třídící linku na směsný komunální odpad za skoro dvě stě osmdesát milionů korun. Tato technologie by měla být ojedinělá v rámci České republiky. Tak pojďme se krátce, velmi krátce, u té třídící linky zastavit, protože jí budeme v několika dnech budoucích věnovat celý tento pořad. Tak co přinese Ostravě?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Ona není ojedinělá, ona je jediná. Ona je opravdu první a jediná třídící linka, která třídí směsný komunální odpad. To znamená všechen, nejenom ten, který byl separovaný. Za prvé to bude za několik let to bude povinností. Od roku 2030 už se skoro nebude dát skládkovat, takže Ostrava je proaktivní, už připravuje. A kromě toho ekologického dopadu ta třídící linka má význam v tom, že dokáže lépe vybrat materiál, který pomáhá k materiálnímu využití, to znamená k dalšímu zpracování, k dalšímu zařazení a k dalšímu použití. Neskončí na skládce. Z celkového odpadu, který tam projde, skončí na skládce jenom maximálně 25 procent a ten zbytek, který nejde využít, ta linka pomáhá ještě roztřídit tak, aby byl energeticky využitý. A velké množství odpadu bude energeticky využito ať už ve stávající cementárně, kde to vozíme do Hranic a nově v novém fluidní kotli ve spolupráci s Veolií na vytápění Přerova.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik tedy z toho celkového odpadu, když Vy jste teď ta procenta zmínil, nakonec zůstane nevyužito, protože už to nelze využít ani energeticky, ani jiným způsobem?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: To třídění je opravdu tak, že na skládce by nemělo skončit víc než 25 procent. Z celkového množství odpadu je složité takto odpovědět, protože OZO Ostrava neposkytuje službu jenom v Ostravě a občanům Ostravy, ale i okolním obcím. Je to dalších 36 subjektů, za které jakoby spravujeme odpady. Ten poměr se potom smíchá. Je to složité, nicméně od skladovací podoby, to znamená ze skládky, je významný a vzhledem k tomu, že se mají zvyšovat poplatky, tak to může lidem pomoct v tom, že se nemusí takto zdražovat. Ale je třeba říct, že i dneska město Ostrava má za prvé nejnižší poplatek široko daleko a doplácí 180 milionů ročně na zpracování tohoto odpadu a hradí to za obyvatele tohoto města. Tou efektivitou, energetickým využitím, chceme skončit až u samotných domácností tak, aby to mohli pocítit v levnějším teple nebo levnější energií.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Také děkuji.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy. Na magistrátě řeší zelené projekty a životní prostředí. Dobrý den, ve studiu televize Polar, pane náměstku.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, začněme pozitivně. Před pár dny se otevřela v Bělském lese krásná Cesta vody. Je to asi fajn, že na Bělský les se začne také trošku jinak pohlížet, než že lidé mají strach za tmy tam chodit kvůli nebezpečí.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je to samozřejmě fajn. Bělský les jsou v podstatě plíce Ostravy. Je to 160 hektarů poměrně významné plochy, která, myslím si, že dlouhodobě slouží k rekreaci a odpočinku. Je to vidět na počtu lidí, kteří v Bělském lese tráví svůj čas a pohybují se. Ten projekt měl pomoct otevřít tu přírodu, zpříjemnit ten vstup směrem k tomu lesu, k té přírodě, ale tak, aby jí neublížil. Je tam přes čtyři sta metrů povalových chodníků, jsou tam Priessnitzovy lázně v podstatě. Lázně beru s opatrností, je tam možnost využít stávajících pramenů a vody, která tam pramení. A my jsme chtěli i tu vodu chvilku v té přírodě pozdržet, než odteče pryč a to bylo tím hlavním smyslem. Tam udržet vodu a zpříjemnit a zpřístupnit to lidem. Myslím si, že to je krásný projekt, který přiláká ještě další lidi do tohoto území.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak od tohoto krásného tématu teď skočíme rovnou do Liberty. To už není tak pozitivní. Vypadá to, že firma má skutečné problémy s tím, že nemá peníze, nebo respektive s financováním. Vypadá to, že z Ostravy zřejmě odejde. Předesílám pro diváky, kteří neví, že vedle náměstkování na magistrátě jste starostou Radvanic a Bartovic a na tomto území tohoto Vašeho obvodu Liberty sídlí.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Předně by bylo dobré říct, že my nedisponujeme všemi informacemi a vším, v jakém stavu ta firma, ať už ekonomickém anebo z hlediska transformace nebo dalších budoucích kroků, jakoby úplně je. Dokonce mám velkou polemiku o tom, že těmito informacemi vůbec nedisponuje stávající management, který v té společnosti sídlí. Myslím si, že je to už jenom věcí toho top managementu a spíš majitele, který dneska je někde v Dubaji, vlastní několik společností takových ocelářských v Evropě a je na něm, jak bude reagovat na ten trh, který je, a na to, co se děje v Evropě. Asi všeobecně víme, že se stavebnictví přibrzdilo. Nová huť, bývalá, potažmo ArcelorMittal Ostrava, který zaměstnával osmnáct tisíc lidí, dneska Liberty, které zaměstnává bezmála šest tisíc lidí, kteří jsou ohroženi a můžou přijít o práci, tak se ze šedesáti procent zabývá ocelí, která je pro stavebnictví. To znamená, že pro něho ta negativní atmosféra drahoty, energie a dneska i úvěrů a další věcí je nestavění, v podstatě mu vyvolává malý odbyt, což je přirozené. Ale myslíme si, že to není celé jenom tady tímto způsobené, ale jsou tam ještě další nějaké problémy, které ta společnost může mít. Víme, že má ty samé problémy v Londýně, má i v dalších fabrikách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ale k těm dopadům. Pakliže skončí tady v Ostravě, jaké to bude mít dopady na místní obyvatelstvo?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Já asi si netroufnu úplně přesně predikovat, jestli by to měl být úplně konec a jak by to mělo vypadat. Je třeba říct, že ten areál je velice významný. Je to možná jedna z největších ploch ve střední Evropě. Má přes pět kilometrů čtverečních, a tak jak v té době tam pracovalo desítky tisíc lidí, tak si myslím, že Hrabová, Hrušov a jiné zóny, které jsou v Ostravě, ukázaly, že můžou zaměstnávat tisíce lidí. Problém je, že ten areál dlouhodobě chátrá. Už v době, kdy to od ArcelorMittalu kupovalo Liberty, tak odboráři včetně všech lidí a včetně i nás jsme upozorňovali, že má být stát dostatečně důrazný na to, aby do toho areálu investovali, aby tady byla budoucnost zaměstnání. A to, že jsme ho bohužel nedonutili tady investovat, je dneska ukázka toho, že ta technika tam není moderní a ještě k tomu přetlačením, povolenkami a emisemi už se v podstatě skoro nevyplácí tu ocel vyrábět v Evropě. Problém bude jenom v tom, jestli tady bude někdo jiný, kdo ten areál bude chtít vyrábět zase ocel, to by potom nemuselo mít dopad žádný. Může se najít kupec, může to převzít stát, může to koupit jakákoliv jiná společnost, můžou sfúzovat, anebo může dojít ke slibované modernizaci. Je podepsaná smlouva s výstavbou nové ocelárny, která by měla vyrábět jiným způsobem ocel a případně teďka se na chvilku omezí výroba nebo přimrtví a bude opravdu ten slib toho pokračovat v té modernizaci takový, tak o tu práci přijít nemusí. Pokud by úplně zhaslo všechno, jako že dneska v podstatě pece vysoké už jsou v nějakém útlumu, některé baterie jsou odpojené a některé jsou v teplém, některé ve studeném zastavení, tak pak ten extrém, kdybychom se bavili o extrému fabriky, že ta fabrika třeba ze dne na den zavře, tak je otázka, co s ním bude dál. Myslím si, že potom bude velkým úkolem co nejrychleji ten brownfield převzít, co nejrychleji ho revitalizovat, co nejrychleji umožnit ploše, která má pět kilometrů čtverečních, má dopravní infrastrukturu, má koleje, má všechno od MHD až po samotné zásobování, a rychle tam stavět další možné pracovní příležitosti. Kdyby se toto stalo a stát z hlediska závazků a ekologických škod by to rychle dokázal vyčistit, v takovém případě si myslím, že by v tom areálu paradoxně mohlo pracovat i desetkrát více lidí. Takže do samotného extrému to může být tak, že tam můžou teďka pět a půl tisíce lidí ztratit a z návaznosti dalších služeb můžou ztratit práci. Je to špatné. Pokud se to stane a my tomu nezabráníme, protože je to soukromý vlastník, tak musíme napnout všechny své síly, aby ti lidé co nejdříve našli novou práci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte nějaké informace aktuální, které by prakticky podpořily jednu z těch verzí, o které jste teď hovořil?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Poslední jednání, deset dní zpátky s ředitelem společnosti, ujišťuje, že se pokračuje v modernizaci a výstavbě nové ocelárny. V pátek budeme jednat opět znova, ale myslím si, že to nejsou lidé, kteří o tom rozhodují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, pojďme k dalšímu tématu. Napříč Ostravou se rekonstruují, renovují a zkrášlují parky, parčík, kterých je velké množství v Ostravě, byť se to možná některým nezdá. Jakým způsobem vybíráte ty, do kterých se pustíte nejdřív?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je pravdou, že i v tomto čase, kdy tady sedíme ve studiu, teď probíhá revitalizace čtyř ploch v Ostravě a z hlediska výběru jsme ve fázi prioritních projektů, které se postupně připravují. To jsou ty, které mají podle mě největší význam pro život v Ostravě. Nejenom jeho klima, pro přírodu, biodiverzitu, ale i pro lidi jako takové. Zaměřujeme se na plochy jako je Černá louka, Ema, Benátky. Prostředí v Mariánských Horách a ten Bělský les tady byl zmiňovaný. Můžu prozradit, že nejenom, že teď je otevřena Cesta vody, ale v příštím roce se bude pokračovat v dalším projektu za bezmála 20 milionů korun. Cesta kolem rybníka, Nad rybníkem se to bude jmenovat, že se bude pokračovat v dalších etapách, které jsou připraveny, nebo Slepé rameno Odry. To jsou takové významné velké projekty, které věřím, že se v tomto volebním období podaří. Ostrava se bude cítit jinak i z hlediska klimatu. A potom jsou drobné parky, které spíš reagují na počet lidí, na frekvenci a na veřejný prostor, který je někdy smutný, anebo bych řekl šedý.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Městská odpadová společnost OZO Ostrava před pár dny otevřela nebo pustila do provozu novou automatickou třídící linku na směsný komunální odpad za skoro dvě stě osmdesát milionů korun. Tato technologie by měla být ojedinělá v rámci České republiky. Tak pojďme se krátce, velmi krátce, u té třídící linky zastavit, protože jí budeme v několika dnech budoucích věnovat celý tento pořad. Tak co přinese Ostravě?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Ona není ojedinělá, ona je jediná. Ona je opravdu první a jediná třídící linka, která třídí směsný komunální odpad. To znamená všechen, nejenom ten, který byl separovaný. Za prvé to bude za několik let to bude povinností. Od roku 2030 už se skoro nebude dát skládkovat, takže Ostrava je proaktivní, už připravuje. A kromě toho ekologického dopadu ta třídící linka má význam v tom, že dokáže lépe vybrat materiál, který pomáhá k materiálnímu využití, to znamená k dalšímu zpracování, k dalšímu zařazení a k dalšímu použití. Neskončí na skládce. Z celkového odpadu, který tam projde, skončí na skládce jenom maximálně 25 procent a ten zbytek, který nejde využít, ta linka pomáhá ještě roztřídit tak, aby byl energeticky využitý. A velké množství odpadu bude energeticky využito ať už ve stávající cementárně, kde to vozíme do Hranic a nově v novém fluidní kotli ve spolupráci s Veolií na vytápění Přerova.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik tedy z toho celkového odpadu, když Vy jste teď ta procenta zmínil, nakonec zůstane nevyužito, protože už to nelze využít ani energeticky, ani jiným způsobem?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: To třídění je opravdu tak, že na skládce by nemělo skončit víc než 25 procent. Z celkového množství odpadu je složité takto odpovědět, protože OZO Ostrava neposkytuje službu jenom v Ostravě a občanům Ostravy, ale i okolním obcím. Je to dalších 36 subjektů, za které jakoby spravujeme odpady. Ten poměr se potom smíchá. Je to složité, nicméně od skladovací podoby, to znamená ze skládky, je významný a vzhledem k tomu, že se mají zvyšovat poplatky, tak to může lidem pomoct v tom, že se nemusí takto zdražovat. Ale je třeba říct, že i dneska město Ostrava má za prvé nejnižší poplatek široko daleko a doplácí 180 milionů ročně na zpracování tohoto odpadu a hradí to za obyvatele tohoto města. Tou efektivitou, energetickým využitím, chceme skončit až u samotných domácností tak, aby to mohli pocítit v levnějším teple nebo levnější energií.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor.
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Také děkuji.
Redakčně upraveno / zkráceno.