Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Polská republika slaví 11. listopadu Den nezávislosti. Letos od památného dne uplynulo už 103 let. Poláci tehdy získali znovu po půl druhém století nadvládu cizích velmocí samostatnost. O komentář k této významné události jsem požádala generální konzulku paní Izabellu Wollejko-Chwastowicz. Dobrý den, vítejte u nás.

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní konzulko, před 103 lety 11. listopad 1918 Polsko vyhlásilo nezávislost. Ve zkratce, co těm událostem předcházelo?

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Já bych se vrátila do roku 1795. Tehdy Polsko zmizelo z mapy Evropy. Bylo to naší geopolitickou polohou a agresí sousedů. Carské Rusko, Rakousko a Prusko, rozdělilo se Polsko a na 123 Polsko zmizelo úplně. Ale během toho období ta láska po svobodě byla tak obrovská, že ji elity podporovaly mezi dělníky a také i zemědělci. Podporovali polský jazyk, polskou kulturu, v tom období také zástupci Polska v stranách politických bojovali o nezávislost. Když vypukla první světová válka, tak se spousta Poláků zapsala do armády. Už v roce 1914. Povstaly polské legie. Bylo kolem 25 tisíc Poláků, kteří právě tady v Haliči v oblasti Rakousko-Uherska stvořili polské legie. Byla to šance využít konflikt mezi Ruskem, Německem a Rakouskem. A ono těch oblastí, ve kterých působilo těch otců svobody máme několik, hned několik. A Josef Piłsudski, který velel polským legiím. Máme i muže, který bojoval ve Spojených státech a tam vedl rozhovory. A podařilo se v roce 1918 dosáhnout nezávislosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak si tu významnou událost v Polsku připomínáte?

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Den nezávislosti je svátkem všech Poláků. Každá polská rodina obětovala nějaké své předky. V ten den připomínáme, oslovujeme jejich paměť, jejich činy. Zemřeli v povstáních, zemřeli na Sibiři, zemřeli v deportacích a zemřeli také i v odboji. Ta láska Poláků po svobodě je asi největším citem, který je u základu celého našeho jednání. Celé rodiny chodí i na pochody. Máme speciální program, který už čtvrtým rokem připravuje Festival kulturních záležitostí. Do oslav se zapojují školy i muzea. Máme koncerty, obrovské koncerty, venkovní Street festivaly, ale také i samosprávy, státní úřady i statní administrativa se zapojuje do oslav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak by mělo vypadat suverénní Polsku?

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Myslím si, že tak jako vypadá dneska. Za prvé vážíme si svobody. Víme, že ta svoboda není daná. Musíme o ni bojovat a jsme zodpovědní vůči sobě a ostatním.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty pochody ale vždycky nebývají v poklidném stylu. Mnohdy se dvě skupiny střetnou. Pochody hlídají policisté. Já možná připomenu událost roku 2016, kdy skončilo v celách předběžného zadržení přes 200 lidí. Jaký byl ten letošní průvod?

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Málo se o něm psalo, to znamená, že byl poklidný. Četla jsem report městské policie ve Varšavě. V tomto roce bylo zadrženo míň než 10 osob.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Horké téma migranti v pralesích na hranicích Polska s Běloruskem. Uprchlíci táboření na bělorusko-polské hranici už několik měsíců. Otázka migrantů polskou společnost rozděluje. Zatímco jedni jim tajně pomáhají, druzí podporují politiku vlády a nechtějí je pustit, mají tvrdé názory proti jakýmkoliv migrantům v Polsku. Jaký je Váš osobní názor na tu situaci?

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Polsko není rozdílné zaprvé, v otázce migrantů Polsko není rozděleno. My jsme v srpnu, v září přijali přes tisíce uprchlíků z Afghánistánu. V Polsku žije a pracuje 2 miliony Ukrajinců. V posledních dvou letech jsme dali povolení, víza na práci přes 30 tisíc Bělorusů a občanů, kteří utíkají před Lukašenkovým režimem. Vždycky snažíme se pomoct těm, kteří to potřebují a také i bráníme. Situace na polsko-běloruské hranici má hned několik pohledů. Zaprvé je to vnější hranice EU a také i vnější hranice NATO a máme zodpovědnost vůči ostatním národům, abychom tu hranici střežili. Nejenom vůči obyvatelům Polské republiky, ale také vůči obyvatelům Německa, České republiky a celé Evropy. Také myslím si, že - asi i Česká republika také rozumí - pamatujeme si jednání komunistického režimu, pro který lidská práva neznamenala nic. Vydíráním lidí dosahovali svých cílů. Lukašenko a jeho vláda nedělají teďka nic než vydírají. Znají názor Evropské unie na lidská práva a využívají naději ostatních lidí. Využívají celé rodiny, využívají děti, aby dosáhli svých cílů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je Váš názor na přeshraniční česko-polskou spolupráci, která se vyvíjí po celém území té česko-polské hranice?

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Přeshraniční spolupráce začala ještě než jsme vstoupili do EU unie. Začala přirozeně a spojovala lidi bez vlády nebo samosprávy po polské a po české straně ve prospěch obyvatel toho regionu. Všechny projekty, které jsme realizovali, infrastrukturální v oblasti školství, v oblasti i kultury, tak budují poznání, budují bližší kontakty spousta nebo většina partnerských měst v posledním období oslavovala 20, 30 let spolupráce. Je založená už nejenom na nějakých profesionálních vztazích, je založená na přátelství mezi těma lidmi a myslím si, že to je nejdůležitější pro další rozvoj polsko-českých vztahů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní konzulko, já Vám děkuji za rozhovor.

Izabella Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka: Děkuju moc.

Redakčně upraveno / zkráceno.