Host dne

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: V období pandemie řeší chovné stanice řadu problémů

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pandemická opatření přinesla nemalé obtíže také psím chovným stanicím, zároveň lidé si začali pořizovat více zvířecích mazlíčků, protože byli více doma. Co pandemická doba přinesla do psího světa se budu ptát lektorky a zakladatelky Institutu zdraví zvířat Andrei Dunové. Dobrý den, vítejte.

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak poptávka po psech byla v pandemickém období, a zřejmě možná ještě je, velmi vysoká, co byste takovým náhlým rozhodnutím, kdy lidé vyhodnotí, že teď jsou doma tak mají čas na svého psího mazlíčka, "novou hračku", co byste jim poradila?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Tak v první řadě opravdu je to uvědomění si toho, že pes je živý tvor, že to není hračka, že to není náhražka na krátkou dobu toho, že nemáme možnost se potkávat, že nemáme možnost se stýkat s jinými lidmi a určitě, co bych doporučila, než si pořídíme psa, tak si sednout v rodinném kruhu a rozmyslet si velice dobře základní otázky a to je: jaké máme možnosti, jaké je rodinné nastavení, kolik máme volného času mimo pandemii, ne teď v pandemii, protože pandemie jednou skončí a je potřeba vyhodnotit to, jak se budeme potom o ty pejsky starat, jsou to také finanční možnosti, a je to také rozdělení kompetencí pro členy rodiny, protože péče o pejsky nemůže být jenom na dětech. Velmi často děti teď prosí, aby nebyly samy doma, aby rodiče pořídili pejska a rodiče právě tady tomuto tlaku povolují, ale děti nejsou schopny se postarat samy o sebe, tady toto musí opravdu dělat rodiče a vyhodnotit reálně situaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Se zvyšující se poptávkou se zvedly i ceny za pejsky, a tak se stává, že budoucí majitelé za ně zaplatí i několika násobek původní ceny, nebo ceny, kterou by v běžném období zaplatili. Je to tak?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Ano je to tak. Mám teď informace, a zjišťovala jsem je, že ceny třeba například jorkšírků se vyšplhaly na 30 tisíc, francouzských buldočků na 50 tisíc, dokonce stafordů, z kvalitních stanic a v požadované modré barvě, na 90 tisíc. Což jsou naprosto šílené ceny. A tady tyto ceny byly šroubovány velmi uměle, a bohužel, na to potom reaguje i, jak se říká takový ten černý trh se psy, což jsou množírny, které zvyšují taky velmi intenzivně cenu. Jorkšír s průkazem původu se dá pořídit za 30 tisíc a bez průkazu původu za 25 tisíc. Takže ty ceny vyrostly naprosto neadekvátně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zájem hlásí také útulky, ty hlásí i to, že jsou poloprázdné, že lidé mají velký zájem o pejsky. Co to přinese do budoucna? Nebudou se ty útulky zase, s tím jak se lidé a děti budou vracet do škol a do práce, plnit?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Tady toto je přesně velká obava lidí z útulků, lidí ze spolků, kteří zachraňují zvířata. Já jsem dneska mluvila ještě s paní vedoucí z havířovského útulku, která mi potvrdila, že opravdu útulky jsou teď značně vyprázdněné, a že ten zájem je obrovský, a přesně ten strach z toho, co bude až skončí pandemie je ten, že lidé se vrátí k normálnímu životu a ty útulky se naplní zpátky. A je pravda, že spoustu lidí přehodnotila svůj život, přehodnotila priority, a že ty pejsky si pořídilo opravdu s tím, že se rozhodli, že se jim budou věnovat, že to bude určitě přínos pro celou rodinu, změnili své priority, spousta lidí přehodnotila své životy, ale spoustu lidí, bohužel, si tady tyto pejsky bere jako náhražku, aby jim nebylo smutno, náhražku prostě vztahů, které teď nefungují a je opravdu otázka, a to si klademe všichni, kdo pracujeme kolem zvířat, co vlastně tady potom udělá to ukončení pandemie, jak se lidé budou chovat?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nebylo by třeba lepší, kdyby z těch útulků si lidé třeba brali jenom tu takzvanou adopci, nebo to hlídání, venčení pejsků atd. Nebyla by to lepší cesta?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: V době pandemických opatření byly útulky zavřené a venčení pejsků nebylo možné. To jsem dneska taky řešila s paní vedoucí. Bylo to kvůli ochraně zaměstnanců, bylo to z důvodu nařízení, takže venčení teď neprobíhalo. A co se týče vlastně možnosti vyzkoušet si to, jestli ten pejsek je pro rodinu vhodný, tak se už poskytuje taková týdenní lhůta, na to že si lidé vezmou pejsky domů a týden mají na to, aby si vyzkoušeli jestli opravdu to zvládnou nebo to nezvládnou. Je důležité přemýšlet o tom, že ten pejsek z útulku může být z různých špatných podmínek, může mít traumata, je tam zapotřebí přemýšlet o tom, že musím být trpělivý, že musím poskytnout tomu psovi obrovskou míru tolerance, obrovskou míru prostoru, být ochotný s ním pracovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy sama jste zmínila, že tato doba nahrála opět množírnám. Toto bylo žhavé téma před pár lety, dokonce to řešili i poslanci... Jaká je aktuální situace s množírnami, je jich stále tolik a stále produkují nemocná zvířata?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Situace s množírnami se vůbec nezměnila, ba naopak, se zhoršila. Zákon, který byl vytvořen, jak jsme už podotýkali, byl, já to opravdu řeknu naplno, byl paskvil, protože samozřejmě množírnám vůbec nezastavil jejich činnost, a v dnešní době, když se podíváte na bazoše, když se podíváte na nabídky, tady tento obchod obrovsky kvete. A jak řekly holky trefně, ve skupině, kde jsme tady toto téma řešili, tak řekly, kryje se kde kdo, kde čím a bez jakéhokoliv vyšetření zdravotního stavu zvířete. A vzhledem k tomu můžeme očekávat do budoucna, že se zdraví zvířat bude komplikovat. A pokud opravdu lidé jsou nepoučitelní, nedají si říct, že musí prověřovat kvalitu chovné stanice a bude tady toto záležitost zase jenom náhodného nějakého výběru přes inzeráty, tak se ten stav bude spíš zhoršovat. A opravdu, teď už bych řekla, že kdysi ti "množáci" byli ještě nějakým způsobem trošku v ilegalitě, byli opatrní, teď už je to naprosto bez skrupulí a naprosto otevřený obchod, který teď kvete.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se s tím něco dělat?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Myslím si, že jediné, co by se s tím dalo dělat, že by lidi dostali rozum. A o tom tak trošku pochybuju, protože v momentě, kdy vidí člověk, že je papírový pes za 60 tisíc, tak prostě už se potom nedívá a jde si koupit psa, protože ušetří dejme tomu nějakých 15 tisíc, 10 tisíc, tak si jde koupit psa do množírny. Bohužel to, že potom zaplatí mnohonásobně větší částku na veterině za nemocné zvíře, dopředu nedomyslí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se k původnímu tématu, ta pandemická doba přinesla i pro chovatele nemalé potíže, protože chovné stanice častokrát hledají partnery pro své krytí, jestli to říkám správně, za hranicemi ČR, to pro ně bylo potom velmi náročné. Mnozí prý to údajně řešili tak, že nakrývali psy na hranicích a stejně tak potom štěňata předávali podobným způsobem, nebo využívali pendlerů... Jaké máte zkušenosti nebo informace k tomuto tématu?

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Informací jsem nasbírala hodně. Pokud člověk má živnostenský list na chov zvířat, tak cestování mezi státy bylo umožněno, samozřejmě s přihlédnutím k podmínkám té dané země, takže většinou to byl PCR test, bylo to potom samozřejmě určité dodržování pravidel. Jediné, kde se nedalo dojet, tak bylo Německo. Co se týče ježdění s pejskem nebo s fenkou na krytí, tak tady toto jak říkám bylo umožněno. Ale potom se také dalo využívat vlastně posílání zmrazeného spermatu, které funguje pod dozorem veterinárního lékaře a zmrazené sperma se expeduje za přísných podmínek. Bohužel, zase tady mi řeklo spoustu chovatelů, že je to finančně velice nákladné a že mají trošku obavu s tím, aby nedošlo ke znehodnocení spermatu. Dále potom co se týkalo prodeje štěňat narozených tak ve velkém začaly fungovat společnosti, které se zabývaly přepravou štěňat. Takže tady se prostě štěně nabalilo jako balíček a poslalo se v podstatě zásilkovou službou na místo určení. Také mi popisovala paní, že měla zkušenost, že se domluvili s policií a předali za hranice pejska za asistence policie. Já mám takový jeden případ smutný, který se mě docela dotknul, kdy fenka cestovala na krytí přes několik států s přepravní službou, stal se jí nějaký úraz už při cestě tam, nikdo neví jak, fenka měla vážné zdravotní problémy, zpět přijela velice velice nemocná. Krytí se nepovedlo, fenka byla nemocná, bylo to prostě obrovské trauma pro to zvíře... Tak jsem si taky položila otázku, kam až dokážeme zajít v té touze po dalším chování psů...

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mrzí mě, že končíme tak smutně. Já V děkuji za rozhovor.

Andrea Dunová, terapeutka, lektorka: Děkuji. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat