Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava zvládla obnovu po protržení hrází a pokračuje v proměnách, posiluje protipovodňová opatření, řeší ekologické výzvy a buduje nové parky. O tom, co se už povedlo a co město čeká dál, mluvíme s náměstkem primátora Alešem Boháčem. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den, děkuju za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Naším prvním tématem je návrat k povodním. Nebudeme rekapitulovat, co se všechno dělo, ale spíš co se už stačilo opravit. A věnujme se teď té poslední, té největší hrázi, která byla tehdy hodně diskutována, která byla tzv. vyplavená – jak používá ten správný termín Povodí Odry – tak ta už je opravena. V jakém stavu je a jak komunikujete aktuálně s Povodím Odry? Jako město?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak já si myslím, že v paměti občanů a určitě města ty povodně ještě dlouho budou a ne všechno je ještě dáno do pořádku. A bohužel mnozí se dostali do ekonomických problémů a dluhů a některé firmy už se po povodních ani nerozjely, což udělalo jakýsi problém na Ostravsku. Ale když se chceme bavit pozitivně, tak musím říct, že Ostrava má většinu svých zařízení, která byla zničena, opravená. Ústřední čistírna odpadních vod je v plném provozu. Ty škody na majetku Ostravy přesahovaly jednu miliardu korun, takže i s tímto jsme se nějakým způsobem vypořádali. Zde nám pomohla vláda s některými prostředky právě na tu vodárenskou infrastrukturu. A když se budeme dostávat k diskuzi s Povodím Odry, tak já jsem dneska pozitivně naladěný. Jsem rád, že se vedení tohoto podniku vyměnilo, že má jiný přístup ke zvládání protipovodňových opatření a jejich zesílení. Ukazuje se, že do budoucna bude potřeba nějakým způsobem reagovat na klimatické změny a poměrně časté přívalové deště a lokální intenzivní srážky. Ano, ta hráz byla v podstatě už opravena. Ta část hráze je opravena úplně jiným způsobem než předtím. Já jsem s tímto stavem spokojený. Vnitřní konstrukce je vyztužena železem, má betonové podloží a na vzdušné straně, kde by voda být neměla a kde tehdy došlo k průtoku, je speciální fólie, která by tomu měla odolávat. Takže toto je něco jiného než bylo předtím na soutoku. Já jsem za to rád. Každopádně to ale není ten největší problém, který o povodních nastal. Těch problémů bylo několik, tento byl jenom nejvíce vidět. A pokud se má Ostrava posunout a lépe reagovat na tyto klimatické změny, vytipovali jsme ještě šest takových míst, o kterých nyní intenzivně probíhají diskuse – jak je zvednout, jak je přizpůsobit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To jsou zase hráze?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Jsou to převážně hráze, jsou to někdy i uměle vytvořené části, jsou to betonové zdi, jsou to i některé mosty, které tvořily překážku, a jsou to místa, kde třeba v oblasti Antošovic mělo docházet k čerpání. A to čerpadlo potřebujeme umístit lépe a ještě zvýšit jeho výkon a nějak na to zareagovat. Takže je to diskuze o různých technických opatřeních na různých místech Ostravy a věřím, že z toho jednou budou těžit budoucí generace, a doufám, že to nebudou muset nikdy zkoušet, ale že to ocení, pokud by ten problém nastal podruhé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na vás navážu. Vybavení a reakce na to, co se děje, se týká také hlavně hasičů. Vy kladete velký důraz na to, aby byli dobře vybaveni – tak co pro ně chystáte?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Velké poděkování patří celému IZS, ale i samozřejmě dobrovolným hasičům, a tam to nejde dělat bez techniky a bez zařízení. Ostrava se proto snaží hasiče vybavovat – do konce roku bude mít 11 vytipovaných sborů rafty, které dosud chyběly a jsou potřeba hlavně pro evakuaci, obhlídky a kontrolu některých míst. Další vybavení zahrnuje vesty, helmy určené ne pro klasický požární zásah, ale pro technické zásahy, rukavice, sušící skříně nebo jiné drobnosti. K tomu i velké investice jako nová auta, jejich obměna, vybavení potřebné pro budování protipovodňových opatření – pytle, lopaty, nářadí i zařízení na plnění pytlů. Předtím takové vybavení vůbec nebylo. Dnes, když jsme vše pořídili kvůli povodním, není důvod to vyhazovat. Monitorujeme, co ještě chybí, a město si pronajalo speciální sklady, kde buduje krizové zázemí pro případ dalších povodní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k dalšímu tématu, a to je Hranická halda. Staronové téma. Já jenom pro diváky – halda se prohřívá už více než 30 let. Stále se řeší, co s ní, jak se zlikviduje, jestli se vůbec dá zlikvidovat. Aktuálně se před nějakou dobou rozhodlo, že možnou sanací by mohl být sarkofág. Teď se ale zjistilo, že DIAMO nevybralo ani projektanta a chce si sarkofág a tuto sanaci projektovat samo. Co na to říkáte vy?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Aktuálně nechci používat žádné invektivy, ale opravdu mě to nadzvedává. Je podle mě nepřijatelné, aby před dvěma lety ministerstvo oznámilo, že tady bude sarkofág, a po dvou letech se dozvíte, že neexistuje projektová dokumentace a nikdo neví, kdo ji zhotovuje. Je to smutný příběh – další v řadě v této Heřmanické haldě. Nicméně za město je kontinuální požadavek, aby halda dál nebyla využívaná k jiným účelům – ke skládkování, k rozebírání – aby tam zbytečně nevznikaly další emise. Myslím si, že dnes, kdy se na ní skoro nepracuje, lidé ve svém okolí poznali rozdíl – snížila se prašnost a všechno ostatní. Klademe důraz na to, že pokud by se tam měly rozjet jakékoliv práce, tak ať tam je myčka, ať je tam skrápění, ať co nejvíc jede po kolejích, a ne po silnicích. To jsou ty drobné požadavky. Nicméně ten hlavní požadavek je opravdu: s tím něco udělat co nejrychleji, oddělit tu termicky aktivní část od té neaktivní. To tady říkáme dlouhodobě. A když se mi někdo před rokem nebo rokem a půl pustí do argumentace, že to nejde, že nejsou pozemky nebo povolení, tak říkám – nic podle nás nebrání tomu, aby to DIAMO začalo dělat. Je to jen o tom chtít. A teď evidentně zjistili, že nepotřebují ani projekt, ani projektanta, a že to mají možnost dělat vlastními silami. No tak dobře – zbytečně jsme ztratili rok a půl, ale pojďme to co nejrychleji dělat, ať nám hoří jen to, co je nezbytně nutné. A pokud jde o to, jestli bude zdolávání toho hořícího ložiska formou sarkofágu nebo ne – dlouho jsme čekali, jak ten projekt bude vypadat. Co vlastně ten sarkofág je? To se dá chápat velice nadneseně, ale také to může být něco technicky skromného. Tak uvidíme, s čím přijdou – co vlastně ten sarkofág bude. Začali jsme u betonových zdí, pak jsme mluvili o uzavření, teď jsme u nějakého materiálního přikrytí. Tak je otázka, co teď bude výsledkem. A to už je na dohodě expertů – co ten sarkofág může přinést a co nám také může případně ještě uškodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k našemu poslednímu tématu, a to jsou zelené projekty Ostravy, konkrétně mokřady, které byly vytvořeny jako součást úspěšného projektu Cesta vody. Bělský les se rozšiřuje, začínají jej i různé organizace nabízet jako příjemnou část odpočinku pro rodiny s dětmi. Tak mokřady, pojďme se jim věnovat. Co to znamená pro Bělský les?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak v první řadě jsem rád, že i přestože se samozřejmě životní prostředí zabývá velkými znečišťovateli, řešili jsme povodně, řešíme tady Heřmanickou haldu a jiné velké zdroje, tak na to všechno si v podstatě uvědomujeme, že tady je kolem nás příroda, že chceme změnit veřejný prostor, že ho chceme revitalizovat a že chceme být přívětiví k té přírodě. A právě ta voda, která je teď často skloňovaná, je důležité umět s ní hospodařit. Proto mokřady, proto zadržování vody v přírodě. A já jsem rád, že i kolegové starostové na to slyší a našli jsme dostatek distribučních peněz, abychom je mohli podpořit. A teď je na nich, aby oni, kteří tu lokalitu nejlépe znají, vytvářeli ta řešení. Takže kromě Bělského lesa se tady poměrně dost pracuje s hospodařením s vodou, ale Bělský les je podle mě unikát v osídlenější části Ostravy a měl by sloužit více než těžbě nebo jenom nerostnému bohatství, měl by sloužit hlavně lidem a relaxaci. A myslím si, že poslední roky ukazují, že to tak má být. Je tam několikátý projekt, teď už se vlastně rozjíždí čtvrtý projekt, který jste jmenovala, a tento má teď důraz na děti. Má relaxačně-odpočinkovou část i pro maminky a pro děti, je tam několik dětských prvků a ukazuje se, že ta symbióza lidí vstoupit do toho lesa a být k němu přívětivý, a doufám, že tam nenechají své odpadky a všechno, co přinesou, také odnesou. Ale vždycky to říkám tak, že tam najdou krásné útočiště. V těchto horkých parných dnech, které doufám přijdou v srpnu, uvidí, že tam je úplně jiné klima. Další projekt, který by se teď měl soutěžit — za 14 dní bude v radě — bude projekt, který propojí jednotlivé již zrealizované části a naváže na teď dobíhající revitalizaci běžeckých okruhů. A dostáváme se právě kolem těch potůčků, kde se snažíme tu vodu prostě zadržovat v tom velkém lese. Musím ještě říct, že to vlastně navazuje na stavbu Ostravy-Jih, kde je skatepark, a tohle dohromady má své zázemí, má své WC, má svého správce, a tam jsme se dohodli s Ostravou-Jih, že to bude takový vstup do lesa, kde mohou být malé děti, ale i ti starší — nejdřív díky pěknému parku a pak se mohou vydat po těch přírodních chodníčcích dál do lesa a poznávat, nebo pokračovat směrem k běžeckým okruhům, případně k nové části, která bude vznikat až do Staré Bělé. Myslím si, že dnes už má Bělský les několik vstupů a teď se budeme více zaměřovat na jeho vnitřní části a budeme se snažit zprůchodnit i ty, které dosud nebyly běžně přístupné suchou nohou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já vám děkuji za vaše odpovědi, vám děkuji za pozornost. Mějte se hezky, uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.