Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Těžba uhlí na Karvinsku končí, ale práce pro geology a odborníky na krajinu rozhodně ne. Hornická geologická fakulta už několik let připravuje nové studijní programy, které reagují na proměnu regionu i jeho potřeby. O budoucnosti oborů, obnově krajiny a šancích pro mladé bude hovořit děkanka fakulty profesorka Hana Staňková. Dobrý den, vítejte u nás.

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní děkanko, já Vám v úvodu chci pogratulovat, protože znovu jste byla zvolena v prosinci děkankou, takže začínáte další období ve své funkci. Jak se cítíte?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Cítím se dobře. Myslím si, že je to další výzva pro mě, že jsem naplnila to, co jsem si před čtyřmi roky předsevzala, že ta fakulta je spokojená, proto mi dala důvěru, abych mohla další čtyři roky pokračovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme tedy teď už k tématu. Jak zásadní je podle vás ohlášený konec těžby uhlí na Karvinsku pro budoucnost hornicko-geologické fakulty?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Konec těžby uhlí, konkrétně černého uhlí v našem regionu, je určitě historický moment pro naši fakultu i pro celý průmysl tohoto regionu. Ale určitě to neznamená konec Hornicko-geologické fakulty, ale určitou její přeměnu. Náš region v podstatě potřebuje revitalizaci tohoto území, bude řešit nakládání s vodami, nakládání s odpady a také nové využití infrastruktury jak nových, tak stávajících objektů. A já se domnívám, že naše fakulta v tom má velké kompetence a bude hrát zásadní roli, kterou nemůže hrát nikdo jiný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní děkanko, setkáváte se stále s mýtem: nebude uhlí, nebude hornictví? A jak na něj reagujete?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: S tím mýtem se setkávám velmi často a musím říct, že ani geologie, ani hornictví v podstatě nejsou o těžbě jen jediné suroviny, kterou je uhlí. A kdykoliv tento mýtus zazní, tak já s úctou vždycky připomínám, že bez geologů, horníků a profesí, které s tím souvisejí, není možné plánovat další rozvoj území.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak rychle vy na fakultě musíte reagovat a aktualizovat studijní nabídku? Teď k tomu tématu, o kterém hovoříme. Těžba uhlí zkrátka tady končí v regionu.

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Tak obecně se musí aktualizovat studijní programy a v podstatě zaměření fakulty a nejenom naší fakulty, ale obecně vysokoškolského vzdělávání průběžně a stále podle toho, jaká je poptávka průmyslové praxe. Takže my v podstatě spolupracujeme s firmami, spolupracujeme s odbornými komisemi, s odborníky, ale i s našimi absolventy, kteří nám dávají zpětnou vazbu na to, co průmysl zrovna potřebuje tak, abychom mohli na to správně reagovat, aktualizovat naše studijní plány a studijní programy, aby naši studenti byli konkurenceschopní a našli vysokou uplatnitelnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mají studenti zájem vybírat si Hornickou-geologickou fakultu ke svému studiu?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Musím říct, že mají, i když přece jenom ten mýtus, o kterém jsme hovořili, tady přetrvává. Ale ta hornicko-geologická fakulta není jenom o těžbě nerostných surovin. Máme i další a nové studijní programy, které se zaměřují na obnovu krajiny po proběhlé těžbě nebo po průmyslové krajině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Abychom to doplnili. Kolik studentů aktuálně studuje vaši fakultu?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Aktuálně studuje asi 1200 studentů, a to včetně zahraničních.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z kterých zemí?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Hodně máme studentů z Kazachstánu. Ti tvoří velkou část, v současné době naší studentské obce, ale také z Evropy, ze Španělska, z Francie. Občas se vyskytují z Anglie i ze skandinávských zemí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nově nabízíte program revitalizace pohornické krajiny. Co tam budou studenti konkrétně nebo co se tam učí? Co tam studují? Jak probíhá ten studijní program?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Studenti v tomto studijním programu, který je nově nově zaveden před dvěma lety akreditován, tak v podstatě se učí porozumět krajině, umí hodnotit ekologické zátěže a v podstatě navrhovat správný způsob sanace toho území a následné revitalizace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem se Vás ptala, jestli mají studenti zájem studovat vaši fakultu. Teď se zeptám obráceně. Mají firmy o vaše absolventy zájem?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Právě díky tomuto zaměření, které úzké a specifické a padá právě i do revitalizace pohornické krajiny ten zájem stále roste, protože ti studenti potom nacházejí uplatnění i v ve státních organizacích, právě které ty revitalizace řeší. A nejsou to jenom státní organizace, státní podniky, ale také průmyslové podniky, které jsou v útlumu a řeší následnou revitalizaci území, které bylo dotčeno hornickou činností. Ale nejsou to jenom tyto, je to i státní správa a samospráva, tzn. i obce a kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste mi prozradila před natáčením, že úzce spolupracujete s úřadem práce a sledujete, jakou mají uplatnitelnost vaši absolventi. Víte také o tom, jestli valná většina zůstává tady v regionu, nebo ten fenomén, to, že studenti a absolventi vysokých škol odcházejí jinam z regionu, přetrvává i u vás.

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: My se snažíme i tento trend sledovat a tím, že my se nezabýváme jenom hlubinnou těžbou, ale i povrchovou těžbou, tak máme i detašované pracoviště v Mostě. Takže my jsme i v Ústeckém kraji, naše fakulta od roku 1960, takže v těchto krajích se snažíme, aby tito studenti zůstávali a jsme v čilé komunikaci právě s vedením krajů a s tím, abychom jim pomohli. Právě aby absolventi a ta inteligence, která tam studovala, aby tam zůstala.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to je krásné. Studijní program Ochrana životního prostředí v průmyslu přímo reaguje na změnu ekonomiky v regionu. Jaké nové dovednosti musí mít environmentální inženýr?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Tak určitě by měl rozumět technologiím, dále biologickým a dalším chemickým procesům, které v té krajině probíhají. Musí umět modelovat v podstatě dopady na životní prostředí, to znamená dopady na půdu, na vodu a na ovzduší, ale musí také umět komunikovat s průmyslem a navrhovat řešení tak, aby nebylo jenom ekologické, ale aby bylo i technické a ekonomicky proveditelné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní děkanko, jakou budoucnost vidíte v České republice právě v těžbě nerostných surovin?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Tak jak už jsem zmínila, hornictví nebo těžba není jen o těžbě černého uhlí, ale je to o těžbě dalších nerostných surovin, jako je stavební ušlechtilý kámen, jako jsou kritické suroviny a další suroviny, které potřebujeme pro průmysl a také například pro výstavbu infrastruktury.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme také k společnému úspěchu s Ostravskou univerzitou. Získali jste Cenu rektorů za společný vědecký projekt zaměřený na proměny krajiny. Čemu se projekt věnoval?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Byl to projekt, který se dlouhodobě věnuje v podstatě proměnám krajiny, industriální krajiny za období nějakých 200 let a v podstatě dává nám nějaký podtext toho, jak bychom s tou krajinou nadále měli pracovat. Protože každá krajina má paměť, musíme ji chápat v souvislostech, a pokud nepochopíme její minulost, tak můžeme učinit nesprávné kroky k jejímu dalšímu využití a do její další budoucnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená, že ten výzkum mapoval 200 let krajiny zpátky? Jak jste se dopátrali třeba 100 - 200 let zpátky?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Tak je to práce našich geologů, kteří ta data mají a dlouhodobě tento trend sledují. Existují geologické podklady, geologické mapy doplněné o ekonomické a socioekonomické dopady, právě ve spolupráci s Ostravskou univerzitou. Jakým způsobem se ta krajina proměňovala a v podstatě nám to dává i jakýsi návod na to, jak bychom o tuto krajinu měli do budoucna pečovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A během tohoto výzkumu nebo po něm se zjistilo něco, s čím jste vůbec nepočítali. Něco objevného, přelomového, zvláštního?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Myslím si, že to byla právě ta spojitost a souvislost proměny té krajiny proto, aby si společnost uvědomila, že na minulost není možné zapomínat a že ji potřebujeme právě k tomu, abychom mohli správně naplánovat kroky do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Výzkum je hotový. Dostali jste ocenění. Co teď s tím projektem? Bude pokračovat? Kdo s ním bude pracovat?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Tak je to určitě první krok, ale ne jediný. S Ostravskou univerzitou spolupracujeme například v oblasti mikroplastů a zkoumání nejen důlních vod, ale i dalšího vodního hospodářství. Je to jakási nastartovaná spolupráce a myslím si, že je to správný krok k tomu, abychom spojili jak technické vědy, tak vědy přírodovědné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A kdo s těmi výsledky teď bude pracovat?

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Budou s nimi určitě pracovat ti, kteří je vytvářeli. Budou je dále rozvíjet, ale my se také hodně snažíme zapojovat mladou generaci, to znamená naše talentované a nadané studenty, do jakýchkoli výzkumů. A výsledky budou určitě poskytovány k tomu, aby s nimi bylo dále nakládáno tak, aby to společnosti přineslo něco konkrétního.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní děkanko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi i za čas, který jste věnovala tomuto tématu. Vám děkuji za pozornost, uvidíme se u dalšího tématu. Na viděnou.

Hana Staňková, děkanka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.