Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Psi dokážou vycítit nemoci dřív, než je odhalí moderní medicína. České centrum signálních zvířat z Kopřivnice se už 9 let věnuje jejich výcviku a dosahuje mimořádných výsledků. Ve studiu vítám zástupce centra Petru Riedlovou. Dobrý den Peti, vítejte a Spirose Tavandzise.

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Hezký den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Petro, my jsme se domluvili, že Vaše odpověď bude jako první. Centrum se věnuje výcviku psů pro detekci nemocí. Jak si to vlastně máme jako laici představit? Jak to funguje?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: Tak laik si to může představit poměrně jednoduše, protože přijde si nechat odebrat krev, kterou my speciálně zpracujeme, speciálně napakujeme, aby to bylo vhodné pro to zvíře, buď na speciální pachové absorbéry, nebo se přímo využívá krevní sérum. Následně se vzorky předkládají psům k očichání. Funguje to tak, že na zemi je deska s otvory, v nich sklenice a v nich jsou dané vzorky, zároveň jsou tam i vzorky negativní, tedy od zdravých lidí. Pes potom postupně čichá a v momentě, kdy mu některý vzorek připadá odlišný od ostatních, tak u něj setrvá – typicky si k němu sedne, lehne nebo ho jiným způsobem označí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Spirosi, kdy to všechno začalo? Co byl ten první impuls k tak náročnému a specifickému oboru vůbec se dostat?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Prvním impulsem byla informace o tom, že v podstatě v roce 1989 pes zachránil život majitelce tím, že označoval na těle nádorové onemocnění, o kterém majitelka nevěděla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč zrovna pes?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: Tak pro nás je fungování a celkově výcvik psa asi nejjednodušší varianta, protože tuto schopnost mají samozřejmě i jiná zvířata, například slon nebo včela, nebo také potkan. Ale s tím psem jakožto s miláčkem, kterého máte doma, se to dá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy se výcviku věnujete mnoho let. Je to prakticky, jako kdyby to byl celý život toho psa, takže je to náročné. Je to pořád nová a nová zkušenost s novým a novým psem. Která plemena jsou pro tento výcvik nejvhodnější?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: To plemeno je v podstatě jedno, které využijeme k výcviku. Nehodí se úplně přešlechtěná plemena a některá mají problém s čichem obecně. Tam je důležité, aby probíhala komunikace mezi psem a psovodem, aby pes věděl, že něco dělá špatně, anebo naopak dobře. Většinou si myslím, že těm psům to kazí nervózní kynolog. Pes umí odhalit cokoliv a kynolog musí umět s tím psem komunikovat, aby mu to řekl a uměl ho pochválit za to, že našel to, co měl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy dva jste v centru – ti výzkumníci nebo i ti, kteří trénují psy?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Je to tak, my jsme hlavně výzkumníci a to propojení s tréninkem bylo intenzivní hlavně na začátku, ale postupně se ty funkce rozdělily, takže teď je to víceméně oddělené. Já například pracuji se vzorky, zajišťuji některé věci, které jsou důležité pro přípravu vzorků a podobně, abychom měli potřebné přístrojové vybavení a mohli pracovat, nebo spolu s Peťou plánujeme experimenty. Peťa zase zajišťuje další věci, co se týče výzkumu, protože se pohybuje v akademické sféře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na to, co tady padlo od Spirose, Petro, navážu. Jak těžké bylo přesvědčit lékaře nebo výzkumníky, aby s vámi spolupracovali a šli do toho výzkumu, protože je to běh na dlouhou trať?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: á si myslím, že máme docela štěstí na lékaře, takže když jsme je oslovili, tak ve většině případů nemají problém nám zasílat vzorky, protože pro nás jsou strašně důležité pozitivní vzorky právě od nádorových pacientů, protože na nich ty psy učíme. Spolupracujeme například s Komplexním onkologickým centrem v Novém Jičíně, s nemocnicí AGEL v Novém Jičíně a zároveň i s Vítkovickou nemocnicí tady v Ostravě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jestli tomu dobře rozumím, tak vám posílají vzorky, na základě kterých pak psy cvičíte tak, jak jste na začátku popsala, aby rozeznali vzorek s nádorem – tedy vzorek krve s nádorem anebo od zdravého člověka?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: Ano, přesně tak. A toto je pro nás právě nejdůležitější, protože na začátku výcviku to těm psům musíme nějakým způsobem nabídnout, aby hledali to, co mají. Takže ano, tohle je pro nás klíčové – mít co nejvíce pozitivních vzorků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tomuto výzkumu se věnujete osm let. V jaké fázi se aktuálně nacházíte? Kdy budeme moci tuto metodu v praxi využívat?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: Tak my už jsme teď na pomezí výzkumu a zároveň v určitém překlenutí do praxe, protože už teď nabízíme samoplátcům tuto detekci. Zároveň ale dál fungujeme ve výzkumu, a to i díky například projektu LERCO na lékařské fakultě. Díky němu se můžeme dál posouvat, zkoumat nové věci a rozvíjet tento obor.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak vysoká procentuální úspěšnost je u Vás zatím zaznamenávána?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Ono se to pohybuje v určitém rozmezí podle toho, jak dlouho je pes ve výcviku, ale úspěšnost přesahuje 75 %. U těch nejlepších psů se pohybuje přes 80 % a u těch úplně na začátku se pohybuje kolem 60 %.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A není potřeba stoprocentní jistota?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Je to ideální, ale stoprocentní jistotu v podstatě nemáte ani ani u současných běžných diagnostických přístrojů jako.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Petro, mě by zajímalo, jak to bude v praxi vypadat. Zkuste namodelovat, ve kterých případech budou lékaři s vámi ve spojení a pošlou vám vzorek, abyste zjistili, zda se nemýlí a zda opravdu jde o člověka, který má nějaké nádorové onemocnění.

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: Tak my už teď v rámci grantu spolupracujeme s chirurgickým oddělením v Novém Jičíně tak, že máme projekt na perioperační sledování pacientů s kolorektálním karcinomem. Sledujeme tyto pacienty, zda se jim nádor náhodou nevrátil. Jak to bude v praxi vypadat? Buď se na nás mohou obracet přímo potenciální klienti, kteří si mohou nechat otestovat svou krev, anebo to bude fungovat tak, že spolupracující lékaři při podezření na nádor mohou pacienta odeslat k nám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nádorových onemocnění je velká spousta. Je i v rámci vašeho výzkumu rozdíl v tom, která jsou pro psy hůře rozpoznatelná?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: My jsme se na začátku, vlastně po celou dobu projektu, který trvá téměř deset let, zabývali dlouhodobou pamětí psa. Každý pes byl tedy specializovaný na určitý druh nádoru. V loňském roce jsme ale na základě výzkumů zjistili, že je v podstatě jedno, co tomu psovi dáte očichat – on to jde hledat. Takže na bázi krátkodobé paměti už teď víme, že každý pes může najít jakýkoliv nádor. Tím pádem v tom není rozdíl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bavíme se o nádorových onemocněních, ale Vy se nově začínáte věnovat i Alzheimerově nemoci, která se velmi rozšiřuje i u nás v České republice. Jak daleko jste s tímto výzkumem?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Tenhle výzkum je teď momentálně na začátku, protože je problém přesně definovat vzorek pacienta s Alzheimerovou nemocí. Demence je onemocnění, které se dá rozškatulkovat na několik typů, a my, abychom psa mohli cíleně trénovat právě na Alzheimerovu nemoc, potřebujeme jasně definované vzorky. A ty je opravdu těžké sehnat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Máte v úmyslu věnovat se výcviku psů, aby detekoval také jiné nemoci, než tady padlo?

Petra Riedlová, vědecká pracovnice, České centrum signálních zvířat: Zatím neplánujeme další onemocnění, protože se chceme soustředit především na všechny druhy nádorů. Zároveň, pokud se nám podaří sehnat více vzorků, tak i na Alzheimerovu chorobu, protože ta se zdá být pro psy mnohem jednodušší na detekci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Cílem je asi to, že budete pomáhat lékařům včas určit diagnózu, a tím vlastně pomáhat i pacientům. Je to tak?

Spiros Tavandzis, vědecký pracovník, České centrum signálních zvířat: Spíš než diagnostický nástroj je tohle screeningový nástroj, který umožňuje spíše vyloučit onemocnění než potvrdit diagnózu. Takže to nebude vyloženě diagnostická metoda, ale spíše takový screening, nová pomocná metoda.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vám oběma děkuji za rozhovor, náš čas vypršel. Držím vám palce, ať vám to jde stejným tempem, nebo ještě rychleji, a ať máte hodně spokojených pacientů a spolupracujících lékařů. Mějte se moc hezky a vám děkuji za pozornost.

Redakčně upraveno / zkráceno.