Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mým dnešním hostem ve studiu je ostravský umělec Marek Nenutil. Začala s graffiti a dnes maluje hlavně život kolem sebe. Aktuálně připravuje výstavu v Opavě. Marku, vítej, ahoj.

Marek Nenutil, výtvarník: Ahoj, zdravím vás diváky

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marku pojďme ke tvým začátku. Přestože jsem na úvod řekla, že si začal s graffiti, ty jsi mě opravil, když jsme se připravovali na náš rozhovor a řekl si, že už v dětství ses rozhodl, že budeš malovat, že budeš umělcem a graffiti v tom bylo možná takový odrazový můstek nebo nějaká ta otevřená brána k tvým návštěvníkům, divákům, obdivovatelů nebo možná i kritikům, je to tak?

Marek Nenutil, výtvarník: Svým způsobem je to tak. Od dětství už jsem měl jasno, že chci být umělec už od první třídy, kdy jsem navštěvoval Lidušku, klasické toto vzdělání. Graffiti přišlo jako taková nová forma nového média, které člověk začal využívat v devadesátých letech, kdy to přišlo do České republiky. Co se týče přímo mé osobnosti, tak to bylo kolem roku devadesát dva až v devadesát tři. Bylo to klasické graffiti, když jsem se tomu začal věnovat, ale doma a na škole jsem tvořil normálně klasickou výtvarnou činnost, která s graffiti neměla nic společného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem řekla, že dnes maluješ život kolem sebe, je to správně?

Marek Nenutil, výtvarník: V podstatě ano. Bylo to tak vždycky, ale poslední rok mé tvorby přešel, když jsem dlouho koketoval s tím, že jsem byl vždycky figurální malíř a přemýšlel jsem už dlouho, že jednou skončím úplně třeba někde jinde, ale netušil jsem kdy, jak. Právě před tím rokem jsem začala koketoval s tou myšlenkou, že se oprostím úplně od figury, kde to přešlo z přírodních motivů, kde ještě figurovalo nějaké zvíře v nějakém prostoru v nějakém lese nebo v nějakém tom přírodním prostředí. Došlo to až do bodu, kdy jsem se úplně oprostil od toho zvířete, tak do čisté přírodní formy, čistého lesa nebo skaliska či moře. Je to takovou fotkou expresivní formou lehce až abstraktní. Já maluju každý rok po sériích. Daná série byla víceméně věnovaná nějakému tématu, jak tak jsem zmínil již tu figuru, tak jsem odbočil dokonce do sportovního tématu. Najednou jsem si pořídil po dvanácti letech kolo, protože jsem nemohl jezdit na kole. Mě to nějak oslovilo a udělal jsem takovou sportovní sérii, ke které bych se rád vrátil, protože mám ještě nějaké nezpracované náměty. Co rok dělám právě různé série, které mě něčím inspirují a různě to vpisným způsobem kontinuálně, když se člověk podívá na moji tvorbu deset let zpátky, tak svým způsobem to všechno na sobe nějakým způsobem navazuje a všechno má svůj nějaký opodstatnění důvod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Maluješ každý den?

Marek Nenutil, výtvarník: Ne, to by mě nebavilo, každý den určitě ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často a potom kolik hodin, když tě chytne ta múza?

Marek Nenutil, výtvarník: Abych řekl pravdu teď je tolik práce. Byly teďka dvě výstavy po sobě v Praze v kavárně Co hledá jméno a (A)void Gallery na Náplavce. Teď je obrovská výstava v plánu ve třech patrech v Domě umění v Opavě. Chystám právě velkou monografii čtyři sta stránkovou. Do toho ještě asi pravděpodobně už se budu stěhovat do nového většího ateliéru. Takže teď jsem třeba nemaloval, abych se vrátil k té otázce, já jsem namaloval dva měsíce. Ale když maluji je to tak dvakrát až třikrát týdně. Jak a kdy. Protože já nejsem ten typ malíře, který by třeba dělal čtyři, pět hodin denně, ale když pracuji od sedmi ráno, tak jsem tam až do devíti, do desíti do večera. Celý den a nerad to přerušuji. Začnu malovat, tak maluju v kuse, v kuse, opravdu v kuse.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vždycky maluješ ty velké formáty?

Marek Nenutil, výtvarník: Kdysi jsem maloval samozřejmě po jednom kuse plátna, na kterém jsem pracoval nějaký čas. Před pár lety jsem jednou udělal dva obrazy. Tedy malbu na dvou obrazech současně. Dospělo to během dvou let, tak že dělám tři takové formáty třeba sto sedmdesát na sto padesát a do toho dělám ještě nějakých třeba čtyři, šest formátů třeba šedesát na sedmdesát. Takže dělám několik pláten najednou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty se vedle malování věnuješ ale i trošku jinému umění. Sochařině, dá se říct?

Marek Nenutil, výtvarník: Spíš bych to nazval objektům. Jsou to objekty, dioramata, které jsou takový apokalyptické bizarní svět. Je to převážně z většiny nalezených předmětů. Jsou to vlastně dřevěné boxy nebo i takové skleněné vitríny, kde je tam určitá scenérie, která je doplněná o různé materiály zrezivělých věcí, lebek, dřevěných věcí i různě s ze světa nebo z výletů. Chodím a sbírám permanentně věci ze země. Třeba vidím zajímavý kořínek, tak ho zvednu, sbalím do sáčku a z toho sbírám ten materiál, mám materiálu, když to vezmu, když si člověk představí banánovou krabici, tak mám třeba 50 banánových krabic plný materiál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se v tom orientuješ, když pak potřebuješ něco vytvořit?

Marek Nenutil, výtvarník: Hrozně! Už mám nakoupené nějaké plastové krabice, které budou průhledné, velké, plošné a člověk do nich opravdu uvidí skrz kde, co má a nemusí se prostě jakoby různě v těch sáčcích a v těch různých věcech přehrabovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátku jsme řekli, že tvůj rukopis na plátně poznají nejen znalci, ale i třeba lidé, kteří trošku se v umění pohybují. Máš nějaký umělecký vzor nebo někoho, kdo tě inspiroval?

Marek Nenutil, výtvarník: Kdo mě inspiroval a samozřejmě v dětství, v dětství tam byl takovou. klasikou Salvador Dalí, ale to mě bylo 13 - 14, když jsem tíhnul k nějakému surrealismu. Ono v podstatě, na to naváže, že ty objekty si surrealistický svět. Je tam jiný poměr figurek i nepoměr věcí. Není tam jedno měřítko. I když se trošku držím jedna ku třiceti pěti, pořád mám rád impresionismu, klasické umění, v podstatě celou historii umění mám rádio. Jakoukoliv, takže až hlavně po současné umění.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Potřebuješ se někdy dobít? Byť si říkal, že nemaluješ každý den, ale když maluješ, tak si v ateliéru 12, 13, 14 hodin, tak potřebuješ se dobít a co jsou ty tvé dobíjecí baterky?

Marek Nenutil, výtvarník: Dávám si vinný střik.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď možná bychom ještě na závěr mohli říct tu pozvánku na tu Opavsku vernisáž a výstavu. Vernisáž je za dva dny ve čtvrtek.

Marek Nenutil, výtvarník: Bude to rozsáhlejší výstava, která už se v podstatě připravuje půl roku. Možná i déle. Dole bude stručně řečeno obrovská instalace. Taková budova v budově. Vevnitř bude obrovské pracovní prostředí a bude se tam promítat dokument, který o mě točil kamarád časosběrné video sedm let. Teď to sestříhal kamarád Lukáš Zavadil. Udělal tam i hudbu a ještě i hudbu udělal do toho Michal Princ také. Na výstavě budou dokonce dvě videa z mé magnetické rezonance, které bude doprovázet i ten dokument. Také sestříhané, také tam bude hudba od zmiňovaných autorů a v celém zbytku dalších dvou pater bude průřez průřez pláten. Bude tam i sportovní série a taková apokalyptická série a nejvíce pláten bude věnováno právě přírodnímu zákoutí, kde je takový zrovna vyvýšený okolo deseti metrů vysoký strop. Tam bude věnována sekce těch přírodních motivů a v oratoři, což je zas další taková sekce v Domu umění z takového hlavní sloupové síně bude celá místnost, která bude také lehce zatemněná a bude tam umístěno asi dvacet pět objektů z toho dvanáct úplně nejnovějších za poslední rok 2021. Bude to jenom malinké zákoutí, jako výběr z pár let, protože kdybychom tam chtěli udělat nějakou retrospektivu, tak bychom potřebovali deset pater alespoň.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji ti za rozhovor, přeji ti hodně tvůrčích nápadů a spokojených návštěvníků tvé výstavy a také pozvánku na výstavu do Opavy. Měj se hezky.

Marek Nenutil, výtvarník: Taky děkuju mockrát, děkuji divákům a 11. 11. ve čtvrtek v 17 hodin v Domě umění v Opavě.

Redakčně upraveno / zkráceno.