Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Během slavnostního předávání Moravskoslezských kulturních cen Jantar za rok 2022 byla mezi jinými oceněna také Markéta Haroková. Sošku za nejlepší činoherní výkon roku si odnesla za roli Vandy v inscenaci Venuše v kožichu. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Markéta Haroková, herečka: Dobrý den, děkuju za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek velká gratulace.
Markéta Haroková, herečka: Děkuju mockrát.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co na to ocenění říkáte?
Markéta Haroková, herečka: Jsem moc ráda, hrozně mě to potěšilo. Samozřejmě, protože je to nejenom ocenění za tu práci, ale je to jakýsi symbol toho, že to co děláme, děláme dobře nebo že jsme na správné cestě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mluvíte v množném čísle, ale cenu jste získala Vy.
Markéta Haroková, herečka: Ano, ale samozřejmě v té nominaci bylo se mnou dalších pět herců a všichni určitě odvedli skvělé výkony. Ať už to byla Bára Křupková, Ondřej Brett z našeho divadla z představení Poslední zápas, kteří jsou opravdu oba dva skvělí. Pak to byli kolegové z Divadla Aréna i kolegyně z divadla v Českém Těšíně. Věřím, že to byly skvělé výkony, ale že jsem to získala zrovna já, toho si nesmírně vážím, ale věřím, že i ostatní kolegové byli skvělí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem na tom předávání byla a vím, že když jste šla pro svojí cenu, v hledišti se ozval hurónský potlesk a velká podpora. I Vy jste to takhle vnímala?
Markéta Haroková, herečka: Mě to moc potěšilo. Já jsem samozřejmě byla překvapená, byla jsem nervózní, jestli řeknu správně všechno, co jsem chtěla říct, a poděkuji všem, kterým chci poděkovat. Ale pak jsem si zpětně pouštěla ten záznam, a říkala jsem si, že ten výskot tam byl a bylo to hrozně fajn cítit tu podporu těch lidí. I kolegové mi potom blahopřáli. Věřila jsem, že to je upřímné, stejně tak jako bych to já přála jim, kdyby vyhráli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde u Vás našla Jantarová soška místo?
Markéta Haroková, herečka: Zatím je doma v obýváku, ale říkám si, jestli nepatří spíše do divadla. Pořád přemýšlím, jestli si ji odnesu buď na svůj líčící stolek, anebo jestli ji nenecháme v divadle. Protože samozřejmě není to ocenění jenom pro mě, ale pro celé divadlo. Za to, že mi dali tu důvěru a tu příležitost tuto inscenaci hrát. Je to ocenění i pro mého hereckého kolegu Lukáše Melníka, bez kterého by to ocenění nebylo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme si o té roli Vandy něco říct.
Markéta Haroková, herečka: Pro mě to bylo velké vykročení z mé komfortní zóny. Pracovali jsme na ní poměrně dlouho. Já jsem neměla ten text dopředu, takže jsem byla nepřipravená, ale viděla jsem film Romana Polańského, který je teda vynikající. Mně se moc líbil. A říkala jsem si, že je laťka hodně vysoko a myslím si, že jsme šli na ty postavy trošičku jinak, než šel Roman Polański. Ta práce byla opravdu nesmírně náročná, ale strašně příjemná.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V čem byla náročná?
Markéta Haroková, herečka: Možná proto překročení mé komfortní zóny, kdy jsme si museli nastavit hranice, kam až půjdeme a co tomu divákovi ukážeme. Nejenom fyzicky z mého těla, ale kam až se pustíme pro toho diváka, jak moc se jim otevřeme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak moc jste se jim otevřela?
Markéta Haroková, herečka: Já doufám, že tak akorát, aby viděli všechno, co jsme jim chtěli tou inscenací říci, ale zároveň aby to nebylo vulgární, aby to nebylo prvoplánové. To jsme chtěli a doufám, že jsme toho dosáhli. Říkají mi to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co Váš kolega? Jak se vám s ním hrálo? Přestože už jste ho zmínila, říkala jste, že i ta soška je tak trošku i jeho dílo.
Markéta Haroková, herečka: Určitě, je to vždy ocenění pro celý ten ansámbl, který tu inscenaci provází. S Lukášem to byla bezvadná spolupráce. Hlavně on byl tak neuvěřitelně empatický, protože věděl, jak je to pro mě těžké, proto mě pořád hrozně podporoval, jako lidsky i jako ženu. To bylo od něj hrozně příjemné. Právě jsem to zmínila i na tom předávání, že mi vždycky říkal, jo, ještě ten zadek můžeš ukázat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co na to představení říkala Vaše rodina?
Markéta Haroková, herečka: Byli nadšení, byli samozřejmě nadšení za mě, že to představení mělo úspěch a má úspěch. Byli moc rádi, že jsem dostala takhle velkou příležitost a myslím, že to opravdu hodně ocenili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Řešíte doma, když je něco tak náročného, jako byla Venuše, a chcete znát názor svých nejbližších?
Markéta Haroková, herečka: Určitě, mí nejbližší jsou vždy ti nejlepší kritici, protože se nebojí to říct narovinu. To je hrozně fajn. Děti se s námi učí divadelní texty, vždycky je poprosím ať mi nahrazují toho kolegu. To je také příjemné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: I v tomto případě?
Markéta Haroková, herečka: Bylo to i v tomto případě. I když dcera ne, té je čtrnáct, ale synovi je sedmnáct, ten to se mnou nahazoval. A pak říkal: "mami, na tohle já nepůjdu, to je strašná prasárna". Ale já věřím, že to tak ve skutečnosti není. On je přeci jenom ještě ve věku, kdy slyšet některé repliky, které pronese jeho maminka, určitě není příjemné. Takže ten to představení ani neviděl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také zmiňovala, že byl velmi náročný režisér. V čem ta náročnost spočívala?
Markéta Haroková, herečka: Jiří Pokorný je režisér, který chce za každou cenu pravdu. S ním je ta práce opravdu náročná v tom, že on má nějakou představu a potřebuje toho herce k tomu nějakým způsobem dostat. Někdy ty jeho prostředky, jakým způsobem toho herce k tomu dostává, nejsou úplně vytříbené. Opravdu nejde daleko pro silnější slovo. To jsem také říkala na tom mém proslovu při předávání, že jsem i plakala. Z některých zkoušek jsem odcházela s pláčem a říkala jsem si, já to snad vrátím, já jsem neschopná, tohle já nedám. Ale pak se to zlomilo a šly další zkoušky a s postupem toho zkoušení byl čím dál tím více přístupnější a empatičtější. Pak začal s tou podporou, je to dobrý Markéto, jdeš dobrou cestou. To už jsem se nadechla, když jsem měla to potvrzení, že je to na té správné cestě, pak jsem se uklidnila, uvolnila a myslím si, že to pak šlo mnohem lépe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se bavíme o Vandě z představení Venuše v kožichu. Kolikrát už jste toto představení hráli?
Markéta Haroková, herečka: Včera tuším byla devatenáctá repríza.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A kolik ještě možností mají naši diváci, aby Vás viděli v této roli, za kterou jste získala Jantarovou cenu?
Markéta Haroková, herečka: Ano, do konce sezóny už bohužel ne. Včera bylo poslední představení v této sezóně v Ostravě. Teď s tímto představením vyjíždíme do Prahy, což je teda také mimořádná příležitost ukázat se v hlavním městě. To je báječné a skvělé pro každého herce i pro celé divadlo, samozřejmě. Takže v červnu odehrajeme dvě představení v Praze a pak mají diváci zase možnost v příští sezóně. Takže od září 2023.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to vnímáte, když s jakýmkoliv představením vyjíždíte mimo svojí domovskou scénu?
Markéta Haroková, herečka: Je to obrovská zodpovědnost, protože víme, že tam přijdou nejenom kolegové, kteří nás podporují, ale můžou tam přijít právě i recenzenti, důležití lidé, lidé od filmu. Takže je to opravdu náročné, je to veliká zodpovědnost. Ne, že by tady nebyla, protože vždycky chceme tomu divákovi odvést to nejlepší, jestli je tam kritik, anebo jestli je to v uvozovkách běžný divák. Ale v té Praze je to teda mimořádné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Míváte trému před představením?
Markéta Haroková, herečka: Jo, obrovskou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stane se, že si někdy řeknete, je to na pohodu, dneska ta tréma nebude?
Markéta Haroková, herečka: V některých představeních ano, když mám třeba menší plochu nebo už to hrajeme strašně dlouho. Jsou představení, které opravdu hrajeme tolik let a není to tak výrazná příležitost, takže už do toho jdu s takovým lehkým respektem, ale není to nějaká spalující tréma. Ale Venuše, tam je to jiné. To je specifický tvar i textový, protože se ten text a ten příběh neustále cyklí a vrací se zpátky a zase se posouvá a zase se vrací zpátky. V tom je to opravdu hodně náročné. Takže jak říkám, žiju před Venuší a po Venuši. Vždycky, když mám po tom představení a vím, že další přijde třeba až za tři týdny, za měsíc, jsem taková jako uvolněná. Teď je úplná pohodička, klid. A když se to blíží, že třeba týden před, tak už si to jedu ty texty a už si to zopakuji několikrát celou inscenaci, dvakrát, třikrát doma. Pak znovu přímo před tím představením se scházíme s Lukášem právě v divadle a na jevišti si ještě projedeme celou inscenaci a pak teprve jdeme před diváky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je velká zodpovědnost, kterou nesete na sobě.
Markéta Haroková, herečka: Je to totiž mimořádně těžký textový úkol. Myslím si, že jsem nikdy nic tak těžkého nehrála.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V čem Vás ještě diváci teď aktuálně mohou vidět?
Markéta Haroková, herečka: V inscenaci Šikmý kostel od Karin Lednické. Vynikající inscenace našeho divadla, to máme stále na repertoáru. A teď nově zkouším inscenaci Otec od Floriana Zellera, francouzského dramatika. Mimořádně krásná záležitost a ta bude mít premiéru 26. května.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je nějaká role, po které toužíte a zatím se Vám ta tužba nesplnila?
Markéta Haroková, herečka: Ne. Když jsem byla hodně mladá a nastupovala jsem k divadlu, samozřejmě jsem měla svoje divadelní sny, ale myslím si, že se mi všechny splnily. Vždycky mně bylo dopřáno krásných rolí. A teď jsem vlastně vděčná za to, že vůbec ještě můžu hrát, že můžu být v takovém výborném divadle, že mám herecké příležitosti a beru to tak, jak to přichází.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Markétko, já Vám děkuji za rozhovor, ještě jednou Vám hodně gratuluji a přeji Vám, ať se Vám ty divadelní sny stále plní.
Markéta Haroková, herečka: Děkuju Vám mockrát!
Redakčně upraveno / zkráceno.