Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Vladimír Vlček, krajský ředitel HZS MSK: HZS MSK vyvinul účinnou metodu dezinfekce, používá se v celé ČR

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, ve vysílání vítám brigádního generála Vladimíra Vlčka, krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Dobrý den vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A povídat si budeme o činnosti hasičského záchranného sboru v době pandemie covid 19. Tak pane generále, Hasičský záchranný sbor má aktivní zastoupení také v krizovém štábu Moravskoslezského kraje. Jakou tam plníte úlohu?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak to primární zastoupení vychází ze složení krizového štábu, kdy krizový štáb je de facto překlopen z Bezpečnostní rady kraje. Takže já, jako představitel hasičského záchranného sboru jsem samozřejmě členem krizového štábu, ale to co si myslím, že je podstatně důležitější, že v průběhu činnosti krizového štábu hasičský záchranný sbor zabezpečuje také činnost tzv. stálé pracovní skupiny. Možná to zjednoduším pro diváky. Je to jakási forma nepřetržitého sekretariátu, který zpracovává veškeré podklady a to ať už směrem z ústředního krizového štábu anebo také směrem ze strany krizového štábu Moravskoslezského kraje, který jde na vládu a na ústřední krizový štáb.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co také musíte od března dělat, tak nepřetržitě připravujete každý den a zpracovávate statistické údaje pro kraje a složky integrovaného záchranného systému. Co za čísla nebo statistiky musíte připravit každý den?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Jsou to údaje, které jednak vycházejí z ÚZISu, to znamená z ústavu zdravotnických informačních statistik. Jsme v denním kontaktu. Dále zpracováváme údaje z chytré karantény a v neposlední řadě jsou to údaje z Krajské hygienické stanice. To je to základní penzum a k tomu samozřejmě přicházejí informace jednak o počtu tísňového volání, respektive těch, které se připojují na krajskou hygienickou stanici, respektive na zdravotnickou záchrannou službu a dále jsou to údaje, které sbíráme z jednotlivých odběrných míst, kde se testují nejenom ti, kteří jsou indikováni k testům. My říkáme veřejnost, ale samozřejmě také pacienti v nemocnicích a personál v nemocnicích. No a také sbíráme údaje z laboratoří. To znamená, jak vypadají výsledky testování, kolik případných vzorků dále zůstává ve frontě. Všechny tady tyto údaje se zpracovávají a denně zpracováváme grafy, které posíláme směrem ke krizového štábu Moravskoslezského kraje a samozřejmě s tím souvisí také velké množství a penzum tabulkových hodnot a všech dalších informací, které krizový štáb potřebuje pro svá rozhodnutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je velké množství informací. Mnohé z nich by určitě zajímaly i nejen naše diváky, ale i lidi napříč Moravskoslezským krajem. Dostanou se k některým informacím?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak já se domnívám, že ty zásadní informace a postoje pan hejtman má ať už na Facebooku respektive na sociálních sítích. A my samozřejmě veškeré tady tyto informace posíláme také na obce s rozšířenou působností.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď možná praktické každodenní starosti hasičů, jak se například chrání před nákazou, protože jsou mnohdy přímo v ohnisku nákazy.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak musíme říci, že ta situace samozřejmě pro nás není úplně jednoduchá. Paradoxně nouzový stav je pro nás jednodušší z hlediska informací a toho, jak se chránit, než ten stav, který je standardní a to protože získáváme ucelené data ze strany informačního systému o infekčních nemocích. To známe víme přesně, kde je kterýkoliv pacient na které adrese. Na druhé straně obecně musíme předpokládat, že se při své vlastní činnosti můžeme setkávat s kýmkoliv, kdo je pozitivně testován, respektive kdo je nakažen a to nejenom tady koronavirem, ale také jakoukoliv jinou infekční nemoci. Takže standartní v tuto chvíli je vybavení respirátory FFP2 a podle povahy události můžeme jít až do tzv. plné ochrany, to znamená až do přetlakových obleků. Samozřejmě, že mezi tím je řada dalších stupňů, které specifikují ty ochranné obleky lehkého stupně, které po použití se vyhazují včetně samozřejmě rukavic, návleků na boty, speciálních ochranných masek, filtrů a všech dalších ochranných prostředků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stalo se vám za tu dobu od března, že jste měli ve svých řadách nakažené hasiče, nemocné nebo v karanténě případně v izolaci?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak samozřejmě určitě stalo. Hasiči nejsou nikterak výjimeční, oproti zbytku obyvatelstva. V té první vlně jestli to takhle můžu říct i když samozřejmě je diskuze. Co znamená v Moravskoslezském kraji první a druhá vlna, protože jsme tady kontinuálně pracovali i v těch letních měsících, kdy jsme se zabývali zejména tou činností na Karvinsku. Teď když se vrátím k tomu, tak v té první vlně ta situace byla taková, že jsme měli dva nakažené, respektive pozitivně testované. Jeden získal komunitním přenosem v rodině, druhý od jiného příslušníka složky IZS u zásahu. Ten počet těch lidí v karanténě se hýbal od jednotek až po desítky, přičemž je třeba říct, že my zajišťujeme ještě takzvanou vlastní karanténu, to znamená, že naši vlastní lidé nám hlásit jakékoliv potíže, to je jakékoliv podezření, ať už ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu nebo k možnému kontaktu s tím, kdo byl kdo byl pozitivně testován a my na základě těchto informací vyhodnocujeme další postup a zpravidla je necháváme v domácí karanténě. Teď v současné době jsme na tom poněkud hůře, protože máme devět pozitivně testovaných hasičů, dva hasiče v oficiální karanténě a 43 hasičů v té tzv. neoficiální. Jak já říkám v té mé karanténě, kdy určuju jaký bude ten další postup do té doby, než se případně nechají testovat oni nebo někdo z jejich rodinných příslušníků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To jsou vlastně desítky lidí, které teď aktuálně chybí. Jak je nahrazujete nebo v obecném měřítku chybí vám hasiči teď od toho března, protože to nasazení je opravdu obrovské.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak samozřejmě místy se dostáváme do situace, kdy počet hasičů je relativně nedostačující. Ten systém směn u nás je takový, že slouží tři směny. A, B, C po 24 hodinách, jestliže se ukáže, že někdo v té směně byl pozitivní nebo je pozitivně testován. Takže samozřejmě do výsledků testů zbytku té směny musíme tu směnu vyblokovat a musíme ji nahradit. Takže už se nám několikrát stalo, že jsme z toho třísměnného provozu přešli na druhousměnný. Tady musím říct, že je velmi pozitivní spolupráce s krajskou hygienickou stanicí, která podle našich požadavků je schopna velmi rychle indikovat naše lidi na odběry a pak to vyhodnocení, ať už cestou fakultní nemocnice nebo zdravotního ústavu probíhá velmi rychle a tomu se pak přizpůsobují ta opatření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezští hasiči dezinfikovali od března už bezmála stovku objektů hlavně v Moravskoslezském kraji, ale jsou zváni pro své zkušenosti i do jiných krajů. Jsou to zkušenosti nebo i vybavení?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: No tak především je třeba říci, že Moravskoslezský kraj byl jeden z nejpostiženějších hned v úvodu a to zejména v těch zařízeních sociálního charakteru, ať už to byly domovy seniorů alzheimercentra apod. Takže byl na nás velký tlak, ať dáme dohromady jakousi účinnou metodu, která se týkala dezinfekce, protože když si vezmu první masovou dezinfekci, kterou jsme prováděli v domově důchodců Iris v Mariánských - horách, tak ta trvala více než osmačtyřicet hodin a byla nesmírně náročná. My jsme se samozřejmě v čase posunuli s technikou mnohem dále. Dneska používáme speciální agregáty takzvaného teplého aerosolu, které defakto po sobě nezanechávají žádný odpad a je to velmi efektivní metoda a jsme schopni s ní v řádu řekněme desetiny toho času, který jsme strávili při té původní dezinfekci desinfikovat, tak velký prostor. A to byl také jeden z důvodů, proč kolegové v rámci ČR nás požádali o spolupráci v některých jiných dalších případech, ať už to byla nemocnice v Chebu, ať už to byl Domov seniorů v Holicích a některé další. Takže myslím si, že ty zkušenosti se jednoznačně využily a jako doklad toho, že postupujeme správnou cestou je také to, že ministerstvo vnitra pak ve finále pořídilo takovéto agregáty i pro další jednotky v rámci hasičských záchranných sborů v rámci celé České republiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pan Generále, já vám děkuji za rozhovor a přeji vám a vašim lidem hodně zdraví.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Děkuji moc vám i divákům a chtěl bych vyzdvihnout televizi Polar, že poprvé minimálně se mnou jsme byli schopni dát dohromady takovýto on-line rozhovor na dálku. Takže mějte se hezky a buďte zdraví.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Vladimír Vlček, krajský ředitel HZS MSK: HZS MSK vyvinul účinnou metodu dezinfekce, používá se v celé ČR
13. října 2020, 17:14

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, ve vysílání vítám brigádního generála Vladimíra Vlčka, krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Dobrý den vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A povídat si budeme o činnosti hasičského záchranného sboru v době pandemie covid 19. Tak pane generále, Hasičský záchranný sbor má aktivní zastoupení také v krizovém štábu Moravskoslezského kraje. Jakou tam plníte úlohu?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak to primární zastoupení vychází ze složení krizového štábu, kdy krizový štáb je de facto překlopen z Bezpečnostní rady kraje. Takže já, jako představitel hasičského záchranného sboru jsem samozřejmě členem krizového štábu, ale to co si myslím, že je podstatně důležitější, že v průběhu činnosti krizového štábu hasičský záchranný sbor zabezpečuje také činnost tzv. stálé pracovní skupiny. Možná to zjednoduším pro diváky. Je to jakási forma nepřetržitého sekretariátu, který zpracovává veškeré podklady a to ať už směrem z ústředního krizového štábu anebo také směrem ze strany krizového štábu Moravskoslezského kraje, který jde na vládu a na ústřední krizový štáb.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co také musíte od března dělat, tak nepřetržitě připravujete každý den a zpracovávate statistické údaje pro kraje a složky integrovaného záchranného systému. Co za čísla nebo statistiky musíte připravit každý den?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Jsou to údaje, které jednak vycházejí z ÚZISu, to znamená z ústavu zdravotnických informačních statistik. Jsme v denním kontaktu. Dále zpracováváme údaje z chytré karantény a v neposlední řadě jsou to údaje z Krajské hygienické stanice. To je to základní penzum a k tomu samozřejmě přicházejí informace jednak o počtu tísňového volání, respektive těch, které se připojují na krajskou hygienickou stanici, respektive na zdravotnickou záchrannou službu a dále jsou to údaje, které sbíráme z jednotlivých odběrných míst, kde se testují nejenom ti, kteří jsou indikováni k testům. My říkáme veřejnost, ale samozřejmě také pacienti v nemocnicích a personál v nemocnicích. No a také sbíráme údaje z laboratoří. To znamená, jak vypadají výsledky testování, kolik případných vzorků dále zůstává ve frontě. Všechny tady tyto údaje se zpracovávají a denně zpracováváme grafy, které posíláme směrem ke krizového štábu Moravskoslezského kraje a samozřejmě s tím souvisí také velké množství a penzum tabulkových hodnot a všech dalších informací, které krizový štáb potřebuje pro svá rozhodnutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je velké množství informací. Mnohé z nich by určitě zajímaly i nejen naše diváky, ale i lidi napříč Moravskoslezským krajem. Dostanou se k některým informacím?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak já se domnívám, že ty zásadní informace a postoje pan hejtman má ať už na Facebooku respektive na sociálních sítích. A my samozřejmě veškeré tady tyto informace posíláme také na obce s rozšířenou působností.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď možná praktické každodenní starosti hasičů, jak se například chrání před nákazou, protože jsou mnohdy přímo v ohnisku nákazy.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak musíme říci, že ta situace samozřejmě pro nás není úplně jednoduchá. Paradoxně nouzový stav je pro nás jednodušší z hlediska informací a toho, jak se chránit, než ten stav, který je standardní a to protože získáváme ucelené data ze strany informačního systému o infekčních nemocích. To známe víme přesně, kde je kterýkoliv pacient na které adrese. Na druhé straně obecně musíme předpokládat, že se při své vlastní činnosti můžeme setkávat s kýmkoliv, kdo je pozitivně testován, respektive kdo je nakažen a to nejenom tady koronavirem, ale také jakoukoliv jinou infekční nemoci. Takže standartní v tuto chvíli je vybavení respirátory FFP2 a podle povahy události můžeme jít až do tzv. plné ochrany, to znamená až do přetlakových obleků. Samozřejmě, že mezi tím je řada dalších stupňů, které specifikují ty ochranné obleky lehkého stupně, které po použití se vyhazují včetně samozřejmě rukavic, návleků na boty, speciálních ochranných masek, filtrů a všech dalších ochranných prostředků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stalo se vám za tu dobu od března, že jste měli ve svých řadách nakažené hasiče, nemocné nebo v karanténě případně v izolaci?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak samozřejmě určitě stalo. Hasiči nejsou nikterak výjimeční, oproti zbytku obyvatelstva. V té první vlně jestli to takhle můžu říct i když samozřejmě je diskuze. Co znamená v Moravskoslezském kraji první a druhá vlna, protože jsme tady kontinuálně pracovali i v těch letních měsících, kdy jsme se zabývali zejména tou činností na Karvinsku. Teď když se vrátím k tomu, tak v té první vlně ta situace byla taková, že jsme měli dva nakažené, respektive pozitivně testované. Jeden získal komunitním přenosem v rodině, druhý od jiného příslušníka složky IZS u zásahu. Ten počet těch lidí v karanténě se hýbal od jednotek až po desítky, přičemž je třeba říct, že my zajišťujeme ještě takzvanou vlastní karanténu, to znamená, že naši vlastní lidé nám hlásit jakékoliv potíže, to je jakékoliv podezření, ať už ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu nebo k možnému kontaktu s tím, kdo byl kdo byl pozitivně testován a my na základě těchto informací vyhodnocujeme další postup a zpravidla je necháváme v domácí karanténě. Teď v současné době jsme na tom poněkud hůře, protože máme devět pozitivně testovaných hasičů, dva hasiče v oficiální karanténě a 43 hasičů v té tzv. neoficiální. Jak já říkám v té mé karanténě, kdy určuju jaký bude ten další postup do té doby, než se případně nechají testovat oni nebo někdo z jejich rodinných příslušníků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To jsou vlastně desítky lidí, které teď aktuálně chybí. Jak je nahrazujete nebo v obecném měřítku chybí vám hasiči teď od toho března, protože to nasazení je opravdu obrovské.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Tak samozřejmě místy se dostáváme do situace, kdy počet hasičů je relativně nedostačující. Ten systém směn u nás je takový, že slouží tři směny. A, B, C po 24 hodinách, jestliže se ukáže, že někdo v té směně byl pozitivní nebo je pozitivně testován. Takže samozřejmě do výsledků testů zbytku té směny musíme tu směnu vyblokovat a musíme ji nahradit. Takže už se nám několikrát stalo, že jsme z toho třísměnného provozu přešli na druhousměnný. Tady musím říct, že je velmi pozitivní spolupráce s krajskou hygienickou stanicí, která podle našich požadavků je schopna velmi rychle indikovat naše lidi na odběry a pak to vyhodnocení, ať už cestou fakultní nemocnice nebo zdravotního ústavu probíhá velmi rychle a tomu se pak přizpůsobují ta opatření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezští hasiči dezinfikovali od března už bezmála stovku objektů hlavně v Moravskoslezském kraji, ale jsou zváni pro své zkušenosti i do jiných krajů. Jsou to zkušenosti nebo i vybavení?

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: No tak především je třeba říci, že Moravskoslezský kraj byl jeden z nejpostiženějších hned v úvodu a to zejména v těch zařízeních sociálního charakteru, ať už to byly domovy seniorů alzheimercentra apod. Takže byl na nás velký tlak, ať dáme dohromady jakousi účinnou metodu, která se týkala dezinfekce, protože když si vezmu první masovou dezinfekci, kterou jsme prováděli v domově důchodců Iris v Mariánských - horách, tak ta trvala více než osmačtyřicet hodin a byla nesmírně náročná. My jsme se samozřejmě v čase posunuli s technikou mnohem dále. Dneska používáme speciální agregáty takzvaného teplého aerosolu, které defakto po sobě nezanechávají žádný odpad a je to velmi efektivní metoda a jsme schopni s ní v řádu řekněme desetiny toho času, který jsme strávili při té původní dezinfekci desinfikovat, tak velký prostor. A to byl také jeden z důvodů, proč kolegové v rámci ČR nás požádali o spolupráci v některých jiných dalších případech, ať už to byla nemocnice v Chebu, ať už to byl Domov seniorů v Holicích a některé další. Takže myslím si, že ty zkušenosti se jednoznačně využily a jako doklad toho, že postupujeme správnou cestou je také to, že ministerstvo vnitra pak ve finále pořídilo takovéto agregáty i pro další jednotky v rámci hasičských záchranných sborů v rámci celé České republiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pan Generále, já vám děkuji za rozhovor a přeji vám a vašim lidem hodně zdraví.

Vladimír Vlček, krajský ředitel HSZ MSK: Děkuji moc vám i divákům a chtěl bych vyzdvihnout televizi Polar, že poprvé minimálně se mnou jsme byli schopni dát dohromady takovýto on-line rozhovor na dálku. Takže mějte se hezky a buďte zdraví.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-13-10-2020-17-14