Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezští hasiči patří k nejlépe vybaveným v zemi a čelí celé řadě specifických rizik. S krajským ředitelem moravskoslezských hasičů, generálem Radimem Kuchařem, probereme moderní techniku, zkušenosti z velkých i zahraničních zásahů i vizi sboru do budoucna. Dobrý den, vítejte u nás.

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, když už zaznělo, že patříte k nejlépe vybaveným v zemi, jaké klíčové technické vybavení se vám podařilo v poslední době pořídit?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Jsme rádi, že už třetím rokem funguje plánovaná obměna základní techniky, která je pro nás klíčová – tedy cisteren, požárních žebříků a požárních plošin. Máme nastavený nový systém, kdy tuto techniku dostáváme po uplynutí životnosti automaticky, což je pro nás zásadní, protože jde o velmi drahá zařízení. Hasičská cisterna dnes stojí přes 10 milionů korun, žebřík kolem 25 milionů. Díky tomu, že máme mimo rozpočtové zdroje – například podporu Moravskoslezského kraje, města Ostravy a dalších – můžeme pořizovat i speciální techniku. Ta je nezbytná vzhledem k pestrým typům zásahů a rizik, se kterými se setkáváme. Aktuálně pořizujeme vozidlo se speciálním řezacím zařízením určeným pro zásahy u baterií elektromobilů nebo bateriových úložišť, například u fotovoltaických elektráren. Jedno takové vozidlo už máme, ale ukázalo se, že se nedostane do podzemních garáží, kde se tato vozidla stále častěji vyskytují. Proto objednáváme speciální verzi na nižším podvozku. Podobně řešíme i další specifické aplikace, například nutnou obměnu lesních speciálů – cisteren upravených tak, aby byly přístupnější a funkční v náročném lesním terénu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak často používáte moderní technologie, jako jsou drony, termokamery nebo digitální mapování?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Drony my používáme řekněme asi tři roky. Máme celou skupinu dronů. Náš hasičský záchranný sbor je jedním z pěti, které vytvářejí takzvané opěrné body, takže nabízíme tu službu i kolegům. A dneska nasazení dronů je z pohledu našich velitelů relativně běžná věc, kdy si o to řeknou a pak specialisté – jsou to naši ajťáci ve většině případů, nebo spojoví technici – dojíždí na to místo a stávají se očima těch velitelů. My nechceme pouze jenom to pozorování, ale pochopitelně máme to spojeno i s termokamerami už delší dobu nebo s termovizí, takže to využíváme. Chceme se dostat ještě dále, a to například pro monitorování ovzduší a podobně. Takže drony používáme. Termokamery už používáme léta, to je opravdu pro nás základní výbava, byť to není obvyklé ještě úplně všude v České republice. Ale všechny naše jednotky mají termokamery jako velmi důležitý i bezpečnostní prvek. A co se týká toho digitálního mapování, to my sami neděláme. Nicméně jedna ze skupin hasičského sboru, která se tím velmi zabývá, z Prahy, tak ta tedy působila v této oblasti právě v době povodní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, já využiji toho, že jste zmínil fotovoltaiku na střechách. Já vím, že to je něco – teď nevím, jestli to říkám správně – nového pro hasiče, protože je to elektřina, voda. Jak specifické jsou zásahy, když hoří dům nebo nějaký objekt, který je vybavený fotovoltaikou?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Jako obecně celý hasičský sbor se na tyto nové výzvy připravujeme. Musím říct upřímně, že jsme si původně mysleli, že hašení fotovoltaických panelů na střechách bude větší problém. Samotné hašení se ale od běžných zásahů příliš neliší – pokud je to možné, snažíme se systém před hašením odpojit, ale hasíme vodou, protože musíme. Větším problémem začínají být bateriová úložiště, která se dnes často instalují zejména v rodinných domech. Požáry či exploze těchto úložišť mohou mít projevy podobné výbuchu zemního plynu, a to už je pro nás výzva, na kterou se speciálně připravujeme. Samostatnou kapitolou je prudký nárůst událostí spojených s explozivními bateriemi elektrokoloběžek a elektrokol, zejména v domácnostech. Jde o případy, jako byl ten nedávný na Dubině, kdy paní musela slézt ze sedmého podlaží po hromosvodu. I těmto rizikům se aktivně věnujeme, a to jak v zásahové praxi, tak v rámci preventivních kampaní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak tedy trénujete na ty specifické a nové výzvy, se kterými se potkáváte v rámci své práce?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Jsou taktická cvičení nebo průběžná cvičení na požáry, dopravní nehody či úniky nebezpečných látek – to je naše denní rutina. Samozřejmě se do nich vkládají i některé nové prvky. Pochopitelně netrénujeme přímo požáry koloběžek, ale jednotka, která dnes jako jediná obsluhuje zařízení, o kterém jsem mluvil – tedy vysokotlaké řezací zařízení schopné proniknout k bateriím nebo do uzavřených prostor, kde se baterie nacházejí – má svůj výcvik zaměřený právě na získání rutiny a zkušeností s jeho používáním.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Naším dalším tématem jsou zahraniční mise. Na jaké jste nejčastěji vysíláni vy jako moravskoslezští hasiči?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: U nás je to trochu předurčeno tím, že vedle kolegů z Prahy jsme dva sbory, které mají tuto činnost danou do vínku. Máme společnou specializaci na vyhledávání a záchranu osob ve zřícených budovách, tedy činnost známou jako USAR, ať už v Česku nebo v zahraničí. Dále máme unikátní specializaci na vyhledávání a záchranu osob z vody pomocí člunů. Stejně jako všechny sbory jsme povinni, pokud dostaneme rozkaz, podílet se na vysílání odřadů, které jsou ad hoc sestavovány například pro vysokokapacitní čerpání – tak tomu bylo například loni po povodních ve Francii – nebo pro dodávky energií. Naší další specialitou, opět společně s kolegy z Prahy, je dodávání personálu do odřadů vysílaných k hašení lesních požárů. Existují dvě formy – odřady k hašení lesních požárů, kdy kolona cisteren odjíždí například do Řecka, a hašení pomocí vrtulníků. My jsme zapojeni do obou, a jak je známo, na konci letošního července působili naši lidé v obou typech misí. Oba vrtulníky, které jsou v rámci Evropského mechanismu civilní ochrany umístěny v Česku, byly vyslány do Bulharska a Severní Makedonie. Mimochodem, právě dnes se projednává žádost Řecka nebo Černé Hory o nasazení vrtulníku, protože druhý z nich je od včerejška v Albánii.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když říkáte, že se právě teď projednává žádost jiného státu o hasičskou pomoc, jakým způsobem a jak rychle pak umíte po takové žádosti zareagovat? Za jak dlouho jste schopni vyrazit pomáhat?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Něco je dáno mezinárodními předpisy a pravidly, něco pak tvoří čistě technická lhůta. U vrtulníků to funguje tak, že pokud dostaneme informaci, nejpozději druhý den odlétáme – týká se to i letového personálu, který se musí účastnit. Jedna mise s jedním vrtulníkem znamená odlet sedmi lidí: čtyři patří k provozovateli vrtulníku (piloti a technici) a tři jsou hasiči – velitel z našeho sboru a dva letečtí záchranáři, kteří mohou být od nás nebo z jiných krajů. Praxe je taková, že nejpozději druhý den odletí a ihned se zapojí, přičemž výhodou je možnost nasazení i do pasivních prací. U pozemního odřadu je reakční doba složitější – zhruba 48 hodin. Nejpřísnější pravidla má odřad pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov. Tam od okamžiku, kdy Česká republika rozhodne o poskytnutí pomoci a nabídka je přijata, máme od vydání rozkazu na mobilizaci a aktivaci v ideálním případě čas do odletu z nejbližšího letiště kolem šesti hodin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A často na těch misích bývají vaši hasiči i velitelé. Jakým způsobem se určuje velitel toho zahraničního zásahu?

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Má to svá pravidla. Důvod, proč jsou velitelé misí a modulů často od nás nebo od kolegů z Prahy, je ten, že tyto dva sbory nesou hlavní tíhu logistiky, velení i výkonné části hlavního odřadu USAR pro vyhledávání a záchranu osob. Zvykem je, že tento management se sdílí i u dalších odřadů. Aby byla spolupráce mezi Ostravou a Prahou spravedlivá, máme nastaveno jednoduché pravidlo – každý měsíc má pohotovost jeden ze sborů. Letos například platí, že v sudých měsících je ve velení Ostrava, takže pokud by Česká republika vyslala tým v sudém měsíci, velitelem by automaticky byl příslušník našeho sboru. V lichých měsících má pohotovost Praha a velitelem by byl její příslušník.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generále, já Vám děkuji za vaše odpovědi i za čas, který jste věnoval našim divákům a tomuto pořadu. Mějte se moc hezky. Díky, že jste nás sledovali až do konce.

Radim Kuchař, ředitel, Krajské ředitelství HZS MSK: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.