Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Jarmila Hájková, ředitelka, Divadlo loutek Ostrava, Divadlo loutek Ostrava v příštím roce oslaví 70 let

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už příští rok oslaví Divadlo loutek Ostrava sedmdesáté výročí svého založení. Jak se od té doby změnila tvář divadla i publika? Co se chystá a jaké osobnosti psaly historii divadla se budu ptát ředitelky Jarmily Hájkové. Dobrý den, vítejte.

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, vrátíme se do historie loutkového divadla Ostrava. První pohádka se odehrála v roce 1953, byl to titul Děda Mráz. To bylo ještě na původním místě na Masarykově náměstí. Jaké byly začátky loutkového divadla?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Když jste hovořila o první inscenaci byla to zároveň první premiéra Děda Mráz 12. prosince 1953. Divadlo jako profesionální samostatná scéna vzniklo na jaře téhož roku z rozhodnutí tehdejšího Krajského národního výboru. Ale ta historie toho nově vzniklého divadla sahá trochu více let nazpět. Po válce v roce 1945 fungoval spolek nadšenců, loutkářů, divadelníků. Oni se jmenovali Dřevěné království a ti začali po válce působit v té budově, o které jste hovořila, tehdy na náměstí Lidových milicí a fungovali tam od roku 1945 do roku 1946. Před obdobím druhé světové války ten objekt fungoval jako luxusní kavárna Union. Takže ať přeskočím k tomu roku 1953 vzniklo nové divadlo. Tehdy bylo deklarováno, že ten objekt, v kterém jsme sídlili je provizorní a že budou hledat pro loutkaře nějaký dům nebo prostor, který bude vybavený tak, jak divadlo potřebuje. Ale z provizoria se stala dlouhá léta. V roce 1999 se stal ten zázrak, kdy opravdu město tenkrát rozhodlo, že si zasloužíme mít samostatnou budovu plně vybavenou určenou pro náš provoz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já přece jenom na chvíli ještě zůstanu u té historie. Vzpomeňte na ty tehdejší osobnosti, jak jsem v úvodu řekla, které psaly tu historii loutkového divadla v Ostravě.

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: U zrodu toho divadla byl tehdejší tehdejší osobnost loutkařů, zanícený loutkař ž pan Zdeněk Hapala, který se stal zároveň ředitelem divadla. Pak v padesátých letech nebo koncem padesátých let byl odvolán. Samozřejmě z politických důvodů, protože měl své naprosto jednoznačné názory na některé věci, které se děly v té době. A divadlo pak řídila paní Šárka Babrajová, to byly takové dvě výrazné osobnosti těch let. Jinak u zrodu toho nového divadla byli i herci, s kterými jsem přišla do styku a pracovali jsme spolu i po desátém roce. Byl to pan Jirka Volkmer, pan Dušan Feller, Maruška Kočková, Zdeněk Florián. Byli to tehdy i osobnosti z hlediska loutkářství v celé republice. Ještě nesmíme zapomenout na to, že v těch raných počátcích loutka češství na tom jevišti se objevovali jenom loutky. Nebyli tam živí herci ještě. Ta profese byla rozdělena na vodiče a v uvozovkách mluviče. Ono je to strašně náročné a ten člověk musí to řemeslo zvládat s tou loutkou dokonale. Já jsem si tak vždycky říkala, když se hovořilo o tom tzv. alternativním divadle, že když něco moc neumím, tak říct může ta alternativa. Někteří to neradi slyší, ale já jako laik, neumělec, protože moje původní profese není umělecká, tak si to myslím můžu trumfnout říct.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, už jsme tady zmínili, že v roce 1999 se Divadlo loutek přestěhovalo na Černou louku do své vlastní budovy, která je plně vybavená. Před ní stojí vysoké dřevěné loutky dokonce přístavbu. Divadlo získalo svůj orloj. Je tam hvězdné nebe. Proveďte nás trošku tou budovou?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Ta stávající, my tomu teď říkáme tak někdy nehezky stará budova, ona sice není stará, je tam dvacet let, ale je to objekt tak, jak říkal pan architekt, který se k nikomu netočí zády. Protože určitě někteří z diváků, kteří nás sledují, naše divadlo znají. Uvidí před očima oblé tvary, materiály, které patří k té Ostravě, ať se jedná o to různé zdivo nebo i náznaky nad provazištěm, komín, lamely, které i evokují tu jakousi průmyslovou minulost, teď už si troufnu tvrdit, Ostravy. Když se postavíme před před divadlo, tak ano, jsou tam nádherné loutky tří symbolů, loutkařský král, královna, kašpar, jejichž autorem je náš výtvarník a člověk, který se v divadle v uvozovkách narodil a jehož tatínek patřil k zakladatelům našeho divadla, pan Jirka Volkmer a ten výtvarný, který je autorem soch je Tomáš Volkmer. Když se otevřou dveře do foyer, vstoupíte rovnou do foyer bezbariérové, tak na stropě jsou výtvarné motivy pohádkové, jejímž autorem je taky Tomáš Volkmer. Jste ve foyer a můžete se si koupit vstupenku a rozhodnout se, kterým vchodem do sálu půjdete, jestli vlevo nebo vpravo. Sál našeho divadla má kapacitu sto sedmdesát šest míst. A pokud se jedná o jeviště, naše jeviště patří k největším, co se týče typu našeho divadla v republice s vybavením jsme v současné době technicky hodně dobře a ať se jedná o světla, zvuk a ostatní technologie a podobné záležitosti. My jsme tam doma, takže někdy to ani tak nevnímáme, že ten prostor je dobrý či je výborný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se změnil za ty desítky let dětský divák?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Já tím, že jsem v divadle poměrně dlouho, to jsme si říkali ještě před vysíláním, tak možná jenom taková zkratka, že v těch devadesátých letech, kdy jsme měli na repertoáru například pohádku Sněhurka a hráli jsme ji pro 5. třídy, tak teď už by nám to asi neprošlo. Protože děti jsou zvyklé na klipkovité příběhy, chtějí vizuální divadlo, chtějí akční divadlo. Někdy mám pocit, že je moc až tak nezajímají jazyk, který na tom divadle hraje důležitou roli. Ale my teda se snažíme, aby ten jazyk tam zůstal. Myslíme si, že pro ty děti to je hodně důležité, aby slyšeli a uměli vnímat i to, co se říká. Ale pravdou je, že ty děti pohádky pro 5. třídy, jak jsem říká Sněhurka nebo Popelka ne, spíš dobrodružství.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Divadlo loutek Ostrava oslaví v příštím roce 70 let svého fungování. Jak se chystáte na oslavy? Jak o nich přemýšlíte?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Ono se to sice zdá dlouho, protože to bude prosinec příštího roku, ale protože máme naplánované věci, které bychom chtěli zrealizovat, tak je třeba začít už tím teď. Chceme navázat na naší publikací nebo almanach, který mapoval historii divadla šedesáti letou. Teď chceme doplnit těch dalších deset let. Ono se to nezdá, ale to je spousta komedií nebo inscenací, které jsme vyrobili. Spousty lidí, kteří tím divadlem prošli a chtěli bychom navázat na tu šedesáti letou historii právě touto publikací. Pak máme ještě takový nápad, možná se někde ujme, že sedmdesát je hezké číslo a mám ráda i sedmičky, takže je to i trochu osobní, že bychom si možná zasloužili i třeba formou dokumentu, jakýmsi způsobem zvěčnit, co se za tu dobu událo při těch pamětníků teda už opravdu moc není. Materiály v divadle jsou no a samozřejmě chceme, aby ten večer k tomu výročí divadla byl slavnostní. Takže přemýšlíme jaký titul bychom uvedli v premiéře 12. prosince příštího roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, já Vám děkuji za rozhovor i za Vaše odpovědi, přeji Vám i Vašemu divadlu ať je hodně navštěvované a patří mezi oblíbené.

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Děkuji moc.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Jarmila Hájková, ředitelka, Divadlo loutek Ostrava, Divadlo loutek Ostrava v příštím roce oslaví 70 let
17. února 2022, 17:30

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už příští rok oslaví Divadlo loutek Ostrava sedmdesáté výročí svého založení. Jak se od té doby změnila tvář divadla i publika? Co se chystá a jaké osobnosti psaly historii divadla se budu ptát ředitelky Jarmily Hájkové. Dobrý den, vítejte.

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, vrátíme se do historie loutkového divadla Ostrava. První pohádka se odehrála v roce 1953, byl to titul Děda Mráz. To bylo ještě na původním místě na Masarykově náměstí. Jaké byly začátky loutkového divadla?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Když jste hovořila o první inscenaci byla to zároveň první premiéra Děda Mráz 12. prosince 1953. Divadlo jako profesionální samostatná scéna vzniklo na jaře téhož roku z rozhodnutí tehdejšího Krajského národního výboru. Ale ta historie toho nově vzniklého divadla sahá trochu více let nazpět. Po válce v roce 1945 fungoval spolek nadšenců, loutkářů, divadelníků. Oni se jmenovali Dřevěné království a ti začali po válce působit v té budově, o které jste hovořila, tehdy na náměstí Lidových milicí a fungovali tam od roku 1945 do roku 1946. Před obdobím druhé světové války ten objekt fungoval jako luxusní kavárna Union. Takže ať přeskočím k tomu roku 1953 vzniklo nové divadlo. Tehdy bylo deklarováno, že ten objekt, v kterém jsme sídlili je provizorní a že budou hledat pro loutkaře nějaký dům nebo prostor, který bude vybavený tak, jak divadlo potřebuje. Ale z provizoria se stala dlouhá léta. V roce 1999 se stal ten zázrak, kdy opravdu město tenkrát rozhodlo, že si zasloužíme mít samostatnou budovu plně vybavenou určenou pro náš provoz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já přece jenom na chvíli ještě zůstanu u té historie. Vzpomeňte na ty tehdejší osobnosti, jak jsem v úvodu řekla, které psaly tu historii loutkového divadla v Ostravě.

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: U zrodu toho divadla byl tehdejší tehdejší osobnost loutkařů, zanícený loutkař ž pan Zdeněk Hapala, který se stal zároveň ředitelem divadla. Pak v padesátých letech nebo koncem padesátých let byl odvolán. Samozřejmě z politických důvodů, protože měl své naprosto jednoznačné názory na některé věci, které se děly v té době. A divadlo pak řídila paní Šárka Babrajová, to byly takové dvě výrazné osobnosti těch let. Jinak u zrodu toho nového divadla byli i herci, s kterými jsem přišla do styku a pracovali jsme spolu i po desátém roce. Byl to pan Jirka Volkmer, pan Dušan Feller, Maruška Kočková, Zdeněk Florián. Byli to tehdy i osobnosti z hlediska loutkářství v celé republice. Ještě nesmíme zapomenout na to, že v těch raných počátcích loutka češství na tom jevišti se objevovali jenom loutky. Nebyli tam živí herci ještě. Ta profese byla rozdělena na vodiče a v uvozovkách mluviče. Ono je to strašně náročné a ten člověk musí to řemeslo zvládat s tou loutkou dokonale. Já jsem si tak vždycky říkala, když se hovořilo o tom tzv. alternativním divadle, že když něco moc neumím, tak říct může ta alternativa. Někteří to neradi slyší, ale já jako laik, neumělec, protože moje původní profese není umělecká, tak si to myslím můžu trumfnout říct.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, už jsme tady zmínili, že v roce 1999 se Divadlo loutek přestěhovalo na Černou louku do své vlastní budovy, která je plně vybavená. Před ní stojí vysoké dřevěné loutky dokonce přístavbu. Divadlo získalo svůj orloj. Je tam hvězdné nebe. Proveďte nás trošku tou budovou?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Ta stávající, my tomu teď říkáme tak někdy nehezky stará budova, ona sice není stará, je tam dvacet let, ale je to objekt tak, jak říkal pan architekt, který se k nikomu netočí zády. Protože určitě někteří z diváků, kteří nás sledují, naše divadlo znají. Uvidí před očima oblé tvary, materiály, které patří k té Ostravě, ať se jedná o to různé zdivo nebo i náznaky nad provazištěm, komín, lamely, které i evokují tu jakousi průmyslovou minulost, teď už si troufnu tvrdit, Ostravy. Když se postavíme před před divadlo, tak ano, jsou tam nádherné loutky tří symbolů, loutkařský král, královna, kašpar, jejichž autorem je náš výtvarník a člověk, který se v divadle v uvozovkách narodil a jehož tatínek patřil k zakladatelům našeho divadla, pan Jirka Volkmer a ten výtvarný, který je autorem soch je Tomáš Volkmer. Když se otevřou dveře do foyer, vstoupíte rovnou do foyer bezbariérové, tak na stropě jsou výtvarné motivy pohádkové, jejímž autorem je taky Tomáš Volkmer. Jste ve foyer a můžete se si koupit vstupenku a rozhodnout se, kterým vchodem do sálu půjdete, jestli vlevo nebo vpravo. Sál našeho divadla má kapacitu sto sedmdesát šest míst. A pokud se jedná o jeviště, naše jeviště patří k největším, co se týče typu našeho divadla v republice s vybavením jsme v současné době technicky hodně dobře a ať se jedná o světla, zvuk a ostatní technologie a podobné záležitosti. My jsme tam doma, takže někdy to ani tak nevnímáme, že ten prostor je dobrý či je výborný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se změnil za ty desítky let dětský divák?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Já tím, že jsem v divadle poměrně dlouho, to jsme si říkali ještě před vysíláním, tak možná jenom taková zkratka, že v těch devadesátých letech, kdy jsme měli na repertoáru například pohádku Sněhurka a hráli jsme ji pro 5. třídy, tak teď už by nám to asi neprošlo. Protože děti jsou zvyklé na klipkovité příběhy, chtějí vizuální divadlo, chtějí akční divadlo. Někdy mám pocit, že je moc až tak nezajímají jazyk, který na tom divadle hraje důležitou roli. Ale my teda se snažíme, aby ten jazyk tam zůstal. Myslíme si, že pro ty děti to je hodně důležité, aby slyšeli a uměli vnímat i to, co se říká. Ale pravdou je, že ty děti pohádky pro 5. třídy, jak jsem říká Sněhurka nebo Popelka ne, spíš dobrodružství.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Divadlo loutek Ostrava oslaví v příštím roce 70 let svého fungování. Jak se chystáte na oslavy? Jak o nich přemýšlíte?

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Ono se to sice zdá dlouho, protože to bude prosinec příštího roku, ale protože máme naplánované věci, které bychom chtěli zrealizovat, tak je třeba začít už tím teď. Chceme navázat na naší publikací nebo almanach, který mapoval historii divadla šedesáti letou. Teď chceme doplnit těch dalších deset let. Ono se to nezdá, ale to je spousta komedií nebo inscenací, které jsme vyrobili. Spousty lidí, kteří tím divadlem prošli a chtěli bychom navázat na tu šedesáti letou historii právě touto publikací. Pak máme ještě takový nápad, možná se někde ujme, že sedmdesát je hezké číslo a mám ráda i sedmičky, takže je to i trochu osobní, že bychom si možná zasloužili i třeba formou dokumentu, jakýmsi způsobem zvěčnit, co se za tu dobu událo při těch pamětníků teda už opravdu moc není. Materiály v divadle jsou no a samozřejmě chceme, aby ten večer k tomu výročí divadla byl slavnostní. Takže přemýšlíme jaký titul bychom uvedli v premiéře 12. prosince příštího roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, já Vám děkuji za rozhovor i za Vaše odpovědi, přeji Vám i Vašemu divadlu ať je hodně navštěvované a patří mezi oblíbené.

Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava: Děkuji moc.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-17-02-2022-17-31