Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Památkáři jsou proti ostravskému mrakodrapu. Podle nich naruší panorama. Vznikají speciální mapy starých důlních děl a také se ještě vrátíme k archeologickém výzkumu na místě ostravských starých Laub. Témata pro Michala Zezulu ředitele ostravské pobočky Národního památkového ústavu. Dobrý den, vítejte.
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, společně se Slezskou univerzitou v Opavě tvoříte speciální mapy starých důlních děl. Před časem jste zjišťovali rozsah jejich poškození v Jeseníkách. Co je výsledkem společného projektu, který v letošním roce končí?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Jedná se o činnosti, které jsou prováděny v rámci projektu, který je podpořen grantem Ministerstva kultury v rámci aplikovaného výzkumu národní kulturní identity. My se v tom projektu soustředíme na pasportizaci archeologických lokalit a nejenom i dalších prvků kulturně historické hodnoty v krajině zalesněného prostředí. Kromě těch starých důlních děl, které jste zmínila se jedná i o stavby, které souvisejí se zemědělským využíváním krajiny, zaniklé středověké vsi a i další památky. Je pravda, že tyto struktury s kulturně historickou hodnotou byly velmi zasaženy kůrovcovou kalamitou a následnou kalamitní těžbou. Takže my kromě pasportizace vyvíjíme i památkový postup, který by měl pomoci vlastníkům lesa a lesním správcům, lesníkům stanovit ty pravidla hospodaření v lesích tak, aby ty památky nebyly negativně dotčeny a v rámci projektu vytváříme i specializované mapy s odborným obsahem tak, aby se ty informace o těch archeologických lokalitách a dalších památkách v lesích dostaly přímo k těm, kteří v těch lesích hospodaří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou všechna ta důlní díla památkami?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Zdaleka ne. Památkami jsou jenom některé z nich. Nicméně se jedná o fenomén, který je právě pro prostor moravskoslezského pomezí pro ty horské a podhorské oblasti velmi typický.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdo bude s těmi mapami potom pracovat?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Mapy mají široké určení. Primárně by je měly použít právě ti, kteří v lesích hospodaří, protože dosti často příčinou toho poškození je skutečnost, že o přítomnosti té památky, které oko neodborníka nemusí rozpoznat, tak nikdo neví. Samozřejmě budou přístupné i široké veřejnosti orgánů státní správy a jejich využití bude všestranné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Těch důlních děl je docela hodně. Mnohdy jsou třeba ani nenalezena možná, ale ty, které najdete a zmapujete vy je nějak označíte v tom terénu, byť by třeba nebyly zpřístupněny. Jsou však nějak označené, aby lidé věděli, že tohle je kulturní památka?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Nakládání se starými dolními díly upravuje celá řada zákonných předpisů, báňský zákon a jiné. Neměly by být v té krajině přístupné tak, aby způsobovaly ohrožení případných turistů, návštěvníků, takže oni jsou podchyceny v databázích a většina z nich je potom i ohrazena.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď k našemu dalšímu tématu a to ke stavbám, které se v Ostravě chystají. Jak dalece památkáři mohou ovlivnit budoucí stavby, jejich vzhled a umístění v obecné rovině?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Každý, kdo plánuje novostavbu či úpravy nějaké stavby v chráněném prostředí například v městské památkové rezervaci či památkové zóně nebo jejich ochranném pásmu, tak má povinnost vyžádat si závazné stanovisko obce s rozšířenou působností, které je vydáváno na základě expertního posudku nebo odborného vyjádření Národního památkového ústavu. V tom závazným stanovisku by měly být stanoveny podmínky, které je nutno dodržet, aby nedošlo k poškození či zmenšení těch hodnot, které tím chráněným územím jsou chráněny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na Vás navážu, konkrétně bavme se o mrakodrapu, který se plánuje, že bude postaven vedle Karoliny. Měla by to být nejvyšší budova nejen v Ostravě, ale v rámci Česka a možná i v dalších zemích. Má měřit dvě stě třicet sedm metrů. S touto stavbou Vy, jako zástupce památkářů nebo obecně památkáři, Národní památkový ústav v Ostravě nesouhlasí. Z jakého důvodu?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Největší kámen úrazu v případě této plánované stavby spatřujeme v tom, že se nachází v chráněném území, na území městské památkové zóny. V rámci tohoto chráněného území jsou nastavená pravidla včetně výškové hladiny zástavby, kterou doteď musela respektovat spousta stavebníka. Na základě vizualizace, které jsme si nechali zpracovat, tak je navíc zjevné, že novostavba bude vidět prakticky z jakéhokoliv místa v městské památkové. V zóně a dosti zásadním způsobem vstoupí do pohledu na všechny památky i ty nejvýznamnější. Ať už se jedná o katedrálu Božského Spasitele, kostel svatého Václava, Dům umění nebo i další. Navíc postrádáme i veřejnou diskuzi, která by se tady k tomuto vedla. Takže je tam spoustu z našeho pohledu dalších nejasností, jak dimenzovaná stavba zasáhne například do dopravní obslužnosti historického jádra města. Nebo jak mnozí upozorňují jaký bude dopad na centrum jako takové. Zda těmi novými tisíci metry obchodních a kancelářských ploch nebude způsoben takový efekt negativní na historické jádro města, jak tomu bylo v případě výstavby obchodního centra Nová Karolina.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, jaký je tedy aktuální stav? Vy jste vydali zamítavé stanovisko, aby se tedy mrakodrap stavěl v Ostravě na místě vedle Nové Karoliny.
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: My jsme k tomu vydali negativní odborné vyjádření. Nicméně, výkonný orgán státní památkové péče se s tím naším stanoviskem neztotožnil, což se v praxi občas stává a v takovém případě je potřeba, aby v názor toho výkonného orgánu Státní památkové péče posoudil nadřízený orgán, kterým je Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To se teď děje?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: To se teď děje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: K dalšímu našemu tématu, já jsem zmínila, že se také budeme bavit o záchranném archeologickém výzkumu, který předcházel výstavbě obytného domu v prostoru bývalého parkoviště sousedícího s Pivovarnické ulicí v Ostravě. Byl to největší výzkum v jádru středověkého města v rámci Moravskoslezského kraje. Co zajímavého jste tam objevili?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Nám se podařilo na poměrně velké ploše sledovat, jak se vyvíjela zástavba města vlastně od těch nejstarších dob od poslední čtvrtiny třináctého století až do století dvacátého. Mohli jsme sledovat jak ta původní dřevo hliněná zástavba se postupně měnila ve zděnou a jak měšťané, kteří měli k dispozici sice poměrně dlouhé, ale úzké parcely se snažili ten prostor všemožně využít, takže ty střední zadní části parcel byly zastavovány různými hospodářskými a provozními budovami a bylo patrné, že ani to jim nestačilo, takže se snažili expandovat i do veřejného prostranství přes uliční čáru, takže nadzemní podlaží vynesli na tom podloubí, které té lokalitě dalo jméno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Objevili jste tam něco zajímavého, co stojí za to zmínit?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Ty nálezy se nyní vyhodnocují, dokončuje se nálezová zpráva. Z těch zajímavých věcí je možné zmínit kupříkladu dřevo jedné z odpadních jímek, která byla odkryta v rámci toho výzkumu, kdy se ukázalo na základě technologické analýzy, že zde bylo použito dubové dřevo skácené na přelomu let 1277 a 1278, takže máme k dispozici další exaktní důkaz, že Ostrava již v době vlády krále Přemysla Otakara II. existovala a rozvíjela se.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Určitě i k této stavbě, která vznikne na místě Starých Laub jste se museli vyjadřovat. Tady to negativní stanovisko jste nevydali, tady s tou stavbou souhlasíte. Kdybyste ty obě dvě stavby porovnal, to znamená vracím se zpátky k mrakodrapu a této budově, která má vzniknout také v centru města prakticky skoro na náměstí. Jaký je mezi nimi rozdíl? Co by se v rámci toho mrakodrapu muselo stát, abyste s tou budovou souhlasil?
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Základní rozdíl spočívá v tom, že ten polyfunkční objekt Nových Laubů respektuje strukturu a výšku hladinu zástavby, která se tam nacházela před těmi demolicemi ve druhé polovině dvacátého století. K tomu historickému charakteru místa se ta stavba hlásí i dalšími prvky, kupříkladu tím, že do ulice Velké vznikne jakási vykonzolovaná fasáda, která bude nějakým způsobem reflektovat i to podloubí, která tam byla a v podstatě se tedy jedná o obnovu domovního bloku, který tam existoval od toho třináctého století až do těch demolic. Zatímco novostavba nebo ta uvažovaná budova mrakodrapu, tak ta stojí sice na místě, kde se nacházela v rámci koksovny Karolina, kde se nacházelo uhelné prádlo, které také tu okolní zástavbu převyšovalo a schválena tam byla před lety budova, která tu hmotu toho původního uhelného prádla respektovala. Jeho výška byla kolem šedesáti metrů. Když zde byla v kolem roku 2013 schválená novostavba ve výši toho uhelného prádla, tak se nijak negativně neuplatňovala právě v těch pohledech, jak v rámci památkové zóny, tak na jednotlivé památky. To je ten hlavní rozdíl, že mrakodrap tu výškovou hladinu nerespektuje. Vstupuje nám do pohledu na veškeré památky i na městskou památkovou zónu a proto by na území městské památkové zóny vzniknout neměl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za Vaše odpovědi, pane řediteli, mějte hezký den.
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu: Já děkuju, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.