Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Tomáš Jelínek, Klinika hematoonkologie FNO: Objev ostravských vědců v léčbě rakoviny krve

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Objev ostravských vědců může změnit klasifikaci nádorů a zlepšit tím léčbu. Díky modernější a přesnější metodě mohou lékaři lépe určit, jak agresivní formou rakoviny krve pacienti trpí. O významném objevu se více dozvíte od mého dnešního hosta docenta Tomáše Jelínka z kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte.

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, vysvětleme na začátku, o jakou nemoc, o které se budeme bavit a které se týkal ten objev, jde? Jedná se o mnohočetný myelom. Je to tedy krevní nádorové onemocnění. Vysvětlete podrobnosti.

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Jedná se o mnohočetný myelom, což je krevní nádorové onemocnění, které není úplně známé mezi českou populací, nicméně je relativně časté a za jeho vznik jsou zodpovědné bílé krvinky, které se nazývají plazmatické buňky a které normálně žijí zejména v kostní dřeni. Plazmatické buňky mají normálně za úkol vytvářet protilátky tak, jak teďka slyšíte v médiích. Jestli má někdo protilátky proti covidu nebo nemá. Nějaké buňky je vlastně musí vytvořit, a to jsou právě tyto bílé krvinky, plazmatické buňky. Pokud dojde vlastně k nádorovému zvrhnutí těchto buněk, ony se začnou nekontrolovaně množit v kostní dřeni a způsobí onemocnění, které se jmenuje mnohočetný myelom. To se projevuje zejména postižením kostí. Ony jak se množí, tak udělají tzv. osteolytická ložiska. Můžete si to představit jako díry v těch kostech, které jsou různé velikostí, můžou být malé, ale postupně se mohou zvětšovat. Jakmile jsou dostatečně velké, nejčastěji dojde k nějaké patologické zlomenině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak časté tohle onemocnění v české populaci je?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Incidence je zhruba 6 případů na 100 tisíc obyvatel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to málo?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Není to až tak málo. Samozřejmě jiné typy rakoviny, jako je karcinom prsu nebo tlustého střeva, jsou významně častější, ale pořád je to druhá nejčastější hematologické malignita, druhý nejčastější krevní nádor s tím, že zhruba v našem regionu to je zhruba nějakých 60 až 80 nových pacientů za rok. Co je třeba říct a ještě se k tomu dostaneme možná je, že ta léčba se neustále zlepšuje, jde obrovsky dopředu a to přežití našich pacientů je stále delší a delší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou populaci ta nemoc postihuje? Jakou kategorii věkovou?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Jsou to většinou pacienti starší. Nejčastěji mezi šedesáti pěti až sedmdesáti let věku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já jsem v úvodu řekla, že Vy díky objevu just, Vy, který jste součástí týmu, který zkoumal toto onemocnění, možná posunete léčbu této nemoci daleko někde jinde. Představíte ten tým, který pracoval na objevu?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Pokusím se, to znamená já pracuji jako lékař a výzkumník na klinice hematoonkologie Fakultní nemocnice v Ostravě. Stejně tak učím na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a přednosta kliniky se jmenuje pan prof. Hajek, který je současně předseda České myelomové skupiny. To znamená mnohočetnému myelomu se věnuje skutečně desítky let a náš výzkumný tým se jmenuje Blood Cancer Research Group. Je to anglický název, který chce říct, že teda studujeme krevní nádory. Tento výzkumný tým je při klinice hematoonkologie a stejně tak při lékařské fakultě. Má v podstatě několik desítek členů týmu v současné době velice schopných, kteří se vrátili ze stáží v zahraničí z Oxfordu, z Cambridge, z Harvardu a v podstatě jsme jediný tým v nemocnici, který se věnuje i preklinickému výzkumu. To znamená i takovému tomu skutečně základnímu laboratorním výzkumu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je výsledkem toho vašeho objevu nebo v čem ten objev spočívá?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: V mnohočetný myelom diagnostikujeme standardně z kostní dřeně, kde se snažíme prokázat přítomnost těch nádorových plazmatických buněk. Nicméně poslední dobou se ukazuje, že je velice významná i diagnostika z periferní krve, kdy ty nádorové buňky jsou vyplavovány z kostní dřeně do periferní krve. Dříve se standardně vyšetřovala periferní krev pouze pomocí mikroskopu, tzv. morfologicky, kdy jsme se dívali mikroskopem, jestli tam nějaké ty nádorové buňky jsou nebo nejsou. Nicméně citlivost této metody je velice nízká, protože lidské oko dokáže rozlišit zhruba jednu buňku ze sta. Nicméně víc už nejsme schopni poté dopočítat. Nicméně my jsme v té naší práci použili metodu, která se jmenuje průtoková cytometrie. Je to relativně už dlouho zavedená metoda, která se stále zlepšuje technologicky a pomocí této metody jsme schopni rozlišit v podstatě jednu zlou buňku mezi milionem ostatních. To znamená, ta senzitivita je daleko vyšší. Abych ještě uvedl tady tu práci, tak je třeba říct, že existuje mnohočetný myelom, o kterém se celou dobu bavíme a poté velice raritní, málo častá, ale velmi agresivní, velice zlá forma mnohočetného myelomu, která se jmenuje plazma celulární leukémie. Ta je definována po více než 50 let jako více než 20 % těchto nádorových buněk v krvi. Tato zlá forma mnohočetného myelomu je definována jako víc než 20 % a my jsme v té naší práci ukázali, že pomocí průtokové cytometrie, této moderní metody stačí více než pouhé dvě procenta těchto zlých buněk v krvi, abychom řekli, že ta nemoc je velice zlá, velice agresivní a že ti pacienti budou mít pravděpodobně velmi krátké přežití. Je to jakýsi základ pro to, aby tato skupina pacientů poté dostala výrazně agresivnější, silnější léčbu. Obecně u nádorů je velký důraz nyní kladen na vývoj nějakých prediktivní prognostický faktorů a právě tady tyto cirkulující nádorové buňky se ukazují jako velmi významné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže je to naděje pro pacienty, aby když jim bude tato léčba, kterou vy navrhujete na základě toho objevu navedena, daleko déle přežijí, anebo budou vyléčení možná úplně?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: My říkáme, že skutečně ty cirkulující nádorové buňky v té periferní krvi jsou důležitý prognostický faktor a dokážou nám jasně vymezit skupinu pacientů, kteří mají velmi zlou nemoc. To říkáme my a říkáme, že pravděpodobně by se měli tito pacienti léčit jinak, agresivněji, než je v tuhle chvíli běžné. Žádnou novou léčbu pro ně nenavrhujeme. O tom, že ta práce je významná hovoří zejména to, v jakém časopise byla publikována, což je Journal of Clinical Oncology, což je skutečně jeden z nejlepších onkologických časopisů na světě. Já bych ještě tedy k tomu objevu nebo k té práci řekl, že byla zahájena ta práce už před více než deseti lety, a to ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Bylo bylo zařazeno téměř 600 pacientů a je to tedy spolupráce mezi Ostravou a Brnem. V principu budeme se snažit pokračovat. Naším cílem je v podstatě v budoucnu se snažit diagnostikovat mnohočetný myelom bez toho, abychom vůbec museli odebírat kostní dřeň. To znamená, aby jsme udělali diagnózu čistě z odběru krve, což by bylo velmi výhodné pro pacienty. Tam vlastně směřuje naše současná snaha.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkáte v budoucnu, kdy by tato metoda mohla být zavedena?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: V tuhle chvíli sháníme peníze na to, abychom mohli pokračovat v tomto výzkumu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Neřeknete alespoň takovou dobrou zprávu pro naše diváky, případné pacienty s touto nemocí, kdy by to mohlo být? Jestli to jsou jednotky let nebo desítky?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Jednotky let. Obecně byl mnohočetný myelom vždycky považován za nevyléčitelné onemocnění. Nicméně tak, jak ta léčba šla dopředu a jak je k dispozici celá řada nových molekul, tak v tuto chvíli už i v mezinárodních doporučení se píše, že 10 až 15 % pacientů se. Vyléčí a my věříme, že si zavedením nových léčebných postupů, zejména imunoterapie, to procento, ta část těch pacientů, kterých se vyléčí, bude více než třetina. Skutečně se z té nemocí obecně stává onemocnění spíše chronické, kdy ti pacienti z velké části žijí déle než deset let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za rozhovor a děkuji také za to, že končíme trošku pozitivně, byť je to takové ponuré téma pro mnohé z nás.

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Děkuji ještě jednou za pozvání a na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Tomáš Jelínek, Klinika hematoonkologie FNO: Objev ostravských vědců v léčbě rakoviny krve
18. ledna 2023, 17:14

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Objev ostravských vědců může změnit klasifikaci nádorů a zlepšit tím léčbu. Díky modernější a přesnější metodě mohou lékaři lépe určit, jak agresivní formou rakoviny krve pacienti trpí. O významném objevu se více dozvíte od mého dnešního hosta docenta Tomáše Jelínka z kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte.

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, vysvětleme na začátku, o jakou nemoc, o které se budeme bavit a které se týkal ten objev, jde? Jedná se o mnohočetný myelom. Je to tedy krevní nádorové onemocnění. Vysvětlete podrobnosti.

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Jedná se o mnohočetný myelom, což je krevní nádorové onemocnění, které není úplně známé mezi českou populací, nicméně je relativně časté a za jeho vznik jsou zodpovědné bílé krvinky, které se nazývají plazmatické buňky a které normálně žijí zejména v kostní dřeni. Plazmatické buňky mají normálně za úkol vytvářet protilátky tak, jak teďka slyšíte v médiích. Jestli má někdo protilátky proti covidu nebo nemá. Nějaké buňky je vlastně musí vytvořit, a to jsou právě tyto bílé krvinky, plazmatické buňky. Pokud dojde vlastně k nádorovému zvrhnutí těchto buněk, ony se začnou nekontrolovaně množit v kostní dřeni a způsobí onemocnění, které se jmenuje mnohočetný myelom. To se projevuje zejména postižením kostí. Ony jak se množí, tak udělají tzv. osteolytická ložiska. Můžete si to představit jako díry v těch kostech, které jsou různé velikostí, můžou být malé, ale postupně se mohou zvětšovat. Jakmile jsou dostatečně velké, nejčastěji dojde k nějaké patologické zlomenině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak časté tohle onemocnění v české populaci je?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Incidence je zhruba 6 případů na 100 tisíc obyvatel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to málo?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Není to až tak málo. Samozřejmě jiné typy rakoviny, jako je karcinom prsu nebo tlustého střeva, jsou významně častější, ale pořád je to druhá nejčastější hematologické malignita, druhý nejčastější krevní nádor s tím, že zhruba v našem regionu to je zhruba nějakých 60 až 80 nových pacientů za rok. Co je třeba říct a ještě se k tomu dostaneme možná je, že ta léčba se neustále zlepšuje, jde obrovsky dopředu a to přežití našich pacientů je stále delší a delší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou populaci ta nemoc postihuje? Jakou kategorii věkovou?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Jsou to většinou pacienti starší. Nejčastěji mezi šedesáti pěti až sedmdesáti let věku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já jsem v úvodu řekla, že Vy díky objevu just, Vy, který jste součástí týmu, který zkoumal toto onemocnění, možná posunete léčbu této nemoci daleko někde jinde. Představíte ten tým, který pracoval na objevu?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Pokusím se, to znamená já pracuji jako lékař a výzkumník na klinice hematoonkologie Fakultní nemocnice v Ostravě. Stejně tak učím na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a přednosta kliniky se jmenuje pan prof. Hajek, který je současně předseda České myelomové skupiny. To znamená mnohočetnému myelomu se věnuje skutečně desítky let a náš výzkumný tým se jmenuje Blood Cancer Research Group. Je to anglický název, který chce říct, že teda studujeme krevní nádory. Tento výzkumný tým je při klinice hematoonkologie a stejně tak při lékařské fakultě. Má v podstatě několik desítek členů týmu v současné době velice schopných, kteří se vrátili ze stáží v zahraničí z Oxfordu, z Cambridge, z Harvardu a v podstatě jsme jediný tým v nemocnici, který se věnuje i preklinickému výzkumu. To znamená i takovému tomu skutečně základnímu laboratorním výzkumu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je výsledkem toho vašeho objevu nebo v čem ten objev spočívá?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: V mnohočetný myelom diagnostikujeme standardně z kostní dřeně, kde se snažíme prokázat přítomnost těch nádorových plazmatických buněk. Nicméně poslední dobou se ukazuje, že je velice významná i diagnostika z periferní krve, kdy ty nádorové buňky jsou vyplavovány z kostní dřeně do periferní krve. Dříve se standardně vyšetřovala periferní krev pouze pomocí mikroskopu, tzv. morfologicky, kdy jsme se dívali mikroskopem, jestli tam nějaké ty nádorové buňky jsou nebo nejsou. Nicméně citlivost této metody je velice nízká, protože lidské oko dokáže rozlišit zhruba jednu buňku ze sta. Nicméně víc už nejsme schopni poté dopočítat. Nicméně my jsme v té naší práci použili metodu, která se jmenuje průtoková cytometrie. Je to relativně už dlouho zavedená metoda, která se stále zlepšuje technologicky a pomocí této metody jsme schopni rozlišit v podstatě jednu zlou buňku mezi milionem ostatních. To znamená, ta senzitivita je daleko vyšší. Abych ještě uvedl tady tu práci, tak je třeba říct, že existuje mnohočetný myelom, o kterém se celou dobu bavíme a poté velice raritní, málo častá, ale velmi agresivní, velice zlá forma mnohočetného myelomu, která se jmenuje plazma celulární leukémie. Ta je definována po více než 50 let jako více než 20 % těchto nádorových buněk v krvi. Tato zlá forma mnohočetného myelomu je definována jako víc než 20 % a my jsme v té naší práci ukázali, že pomocí průtokové cytometrie, této moderní metody stačí více než pouhé dvě procenta těchto zlých buněk v krvi, abychom řekli, že ta nemoc je velice zlá, velice agresivní a že ti pacienti budou mít pravděpodobně velmi krátké přežití. Je to jakýsi základ pro to, aby tato skupina pacientů poté dostala výrazně agresivnější, silnější léčbu. Obecně u nádorů je velký důraz nyní kladen na vývoj nějakých prediktivní prognostický faktorů a právě tady tyto cirkulující nádorové buňky se ukazují jako velmi významné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže je to naděje pro pacienty, aby když jim bude tato léčba, kterou vy navrhujete na základě toho objevu navedena, daleko déle přežijí, anebo budou vyléčení možná úplně?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: My říkáme, že skutečně ty cirkulující nádorové buňky v té periferní krvi jsou důležitý prognostický faktor a dokážou nám jasně vymezit skupinu pacientů, kteří mají velmi zlou nemoc. To říkáme my a říkáme, že pravděpodobně by se měli tito pacienti léčit jinak, agresivněji, než je v tuhle chvíli běžné. Žádnou novou léčbu pro ně nenavrhujeme. O tom, že ta práce je významná hovoří zejména to, v jakém časopise byla publikována, což je Journal of Clinical Oncology, což je skutečně jeden z nejlepších onkologických časopisů na světě. Já bych ještě tedy k tomu objevu nebo k té práci řekl, že byla zahájena ta práce už před více než deseti lety, a to ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Bylo bylo zařazeno téměř 600 pacientů a je to tedy spolupráce mezi Ostravou a Brnem. V principu budeme se snažit pokračovat. Naším cílem je v podstatě v budoucnu se snažit diagnostikovat mnohočetný myelom bez toho, abychom vůbec museli odebírat kostní dřeň. To znamená, aby jsme udělali diagnózu čistě z odběru krve, což by bylo velmi výhodné pro pacienty. Tam vlastně směřuje naše současná snaha.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkáte v budoucnu, kdy by tato metoda mohla být zavedena?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: V tuhle chvíli sháníme peníze na to, abychom mohli pokračovat v tomto výzkumu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Neřeknete alespoň takovou dobrou zprávu pro naše diváky, případné pacienty s touto nemocí, kdy by to mohlo být? Jestli to jsou jednotky let nebo desítky?

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Jednotky let. Obecně byl mnohočetný myelom vždycky považován za nevyléčitelné onemocnění. Nicméně tak, jak ta léčba šla dopředu a jak je k dispozici celá řada nových molekul, tak v tuto chvíli už i v mezinárodních doporučení se píše, že 10 až 15 % pacientů se. Vyléčí a my věříme, že si zavedením nových léčebných postupů, zejména imunoterapie, to procento, ta část těch pacientů, kterých se vyléčí, bude více než třetina. Skutečně se z té nemocí obecně stává onemocnění spíše chronické, kdy ti pacienti z velké části žijí déle než deset let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za rozhovor a děkuji také za to, že končíme trošku pozitivně, byť je to takové ponuré téma pro mnohé z nás.

Tomáš Jelínek, lékař Kliniky hematoonkologie, FN Ostrava: Děkuji ještě jednou za pozvání a na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-18-01-2023-17-14