Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mým dnešním hostem je Magdaléna Šimečková, špičková trenérka psů, která se zaměřuje na problémové chování a psí psychologii. Založila školu Koira a stojí za unikátní aplikací Hafinder, seznamku pro psy i jejich majitele. Vítejte u nás ve studiu a dobrý den.

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Dobrý den

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste považovaná Magdi, za jednu z nejlepších odbornic na problémové psí chování. Co je podle vás nejčastější příčinou těch problémů? Majitel pejska nebo psí majitel a pejsek?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Já myslím, že nejčastější příčinou těch problémových chování, které tak jako označujeme u těch pejsků, že je problém to, že ten pes se nějak chová, tak ve skutečnosti je to, že si s těmi psy nerozumíme. Nerozumíme tomu, co oni nám říkají, nerozumíme dobře jejich komunikaci a vysílaným signálům a pak z toho nějak usuzujeme na jejich potíže a snažíme se je řešit. Ale někdy to není úplně šikovné, protože dobře nerozumíme tomu, co vlastně nám ti psi doopravdy komunikují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z toho, co říkáte, mě napadá možná než si člověk, který vůbec nemá žádné zkušenosti s chovem pejsků, tak si zajede někde poradit nejdřív. Jaké plemeno si vybrat ke svému životnímu stylu, odkud a podobně. Asi to je ta správná cesta.

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Určitě to je ideální cesta, ale ne vždycky se to tak děje, protože jsme emoční bytosti, takže někdy rozhoduje více naše srdce než naše hlava. Ale já bych určitě doporučila těm budoucím majitelům pejsků, aby do toho zapojili i ten mozek a uvažovali nad tím, jakým způsobem žijí a jak chtějí, aby s tím pejskem do budoucna fungovali. Pasující plemeno do našeho životního stylu nám může usnadnit obrovské množství potíží. Můžeme předejít spoustě potíží, které potom můžeme mít.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou také psi, emoční bytosti?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Rozhodně. Psi jsou velmi emoční bytosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A vy prý doslova čtete psy. Co to v praxi znamená?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: V praxi to znamená, že máme vytrénované dobré pozorovací schopnosti a nějak rozumíme tomu etogramu. Rozumíme těm komunikačním signálům, jak k nám pejsci vysílají a to je dovednost, která se dá naučit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste studovala v zahraničí, co jste ze zahraničí k nám přenesla do Česka? Mezi české chovatele psů?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: To už je spousta let, kdy já jsem jezdívala velmi aktivně na různé semináře zahraniční. Jezdívala jsem hodně do Británie ke Kay Laurence to je známá trenérka, která se zabývá pozitivním tréninkem, která aplikuje do toho psího světa jako poznatky takového toho jádrového behaviorsmu, toho, co dělal B. F. Skinner a Edwarda Thorndike. Aplikuje tyhle poznatky do toho tréninku zvířátek. Ono to funguje na všechny vyšší obratlovce včetně lidí teda. A to je to, co v té době před těmi 25 lety já jsem tady do České republiky nějak přivezla a společně s dalšími kolegy jsme tady začali rozvíjet.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: S jakými potížemi nebo problémy nebo požadavky se majitelé psů nejčastěji na vás obracejí?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Velmi často je to agresivita, velmi často je to agresivita na psy. Něco, co my dnes označujeme takovým termínem "reaktivita", protože ne vždycky to agresivní chování je opravdu o agresi. Je opravdu o tom, že ten pes se snaží někoho jako sežrat, ale často je to o tom, že ten pejsek je v nějakém stresu nebo diskomfortu nebo se necítí bezpečně. A tahle reaktivita je jeden z nejčastějších příčin, proč se na nás klienti obracejí. Ale pak to jsou taky různé strachy, úzkosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hodně se hovoří o tom, že by lidé měli brát pejsky, které skončí v útulku, že by je tam neměli nechávat a ať ty útulky nejsou naplněné. Jak se na tento trend díváte vy? Protože já si myslím, že je těžší si vzít už nějakého pejska vzrostlého, který má nějakou minulost, o kterém my nic nevíme.

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Určitě, a ta minulost může být velmi různorodá. Může být traumatická v tom směru, že ten pejsek opravdu zažil nějaké trauma a traumaticky na to reaguje, že trauma není událost, ale je to to, jakým způsobem ten organismus na situaci reaguje. A určitě ta jeho osobní historie je velmi důležitý faktor. Taky genetika ale hraje velkou roli. To znamená, když ten pejsek má jako dobré dispozice genetické, tak se může velmi snadno stát, že se z takového pobytu v útulku dobře zotaví a může fungovat jako úplně zdravý jedinec. Ale taky se může stát, že si přineseme domů pejska, který má nějakou historii a může nás překvapit těmi reakcemi. Takže určitě je to těžší nebo náročnější, než když si vezmeme štěňátko od chovatele, který věnoval pečlivou pozornost tomu rozvoji toho malého hafíka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je některé psí plemeno těžší vychovat než jiné?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Ta genetika hraje roli a těžší v tom smyslu, když ten pejsek nezapadá do toho našeho životního stylu. Když si přivezeme zvířátko domů, které má nějaké dispozice, má nějaké dědičné vlastnosti, které třeba nemusí úplně zapadat do právě té naší domácnosti. Takže si přivezeme domů, dám příklad. Nejsem rasista, to je jenom příklad. Přivezeme si domů Bígla a je pro mě prostě strašně důležité, aby ten pes ne žebral u stolu. A to jsou obecně pejsci, kteří prostě mají rádi jídlo, rádi papají, takže se může stát, že nás můžou obtěžovat tímto svým chováním nebo tím, že bude venku šmejdit a hledat nějaké rozšlapané žížaly a podobné lahůdky. Anebo si vybereme pejska, který má třeba silné lovecké dispozice - rád loví, ale my s ním chceme chodit do přírody a chceme s ním chodit na volno. A to může být situace, kde jako narazíme na jeho genetiku, na jeho dědičnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak vy jste založila Psí školu Koira, to už jsem tady zmínila. V čem je jiná než ostatní?

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Jsou to hodnoty. Je to hodnotách etického tréninku. My se snažíme trénovat pejsky opravdu etickým způsobem a je pro nás důležité i to, co si o tom myslí ten pes. Já už beru jako takový zlatý standard, i když vím, že to tak úplně není. Ale beru jako takový zlatý standard, že šikovní trenéři používají ty nenásilné způsoby tréninku, protože víme, že to funguje, že je to jako rychlé, že je to velmi efektivní. Ale v to, v čem naše psí škola je možná o kousek ještě někde jinde, tak je celá ta emocionální složka. Nás zajímá, jak ten pes se doopravdy cítí. Protože to, že používám clicker trénink, trénink bez stresu, ještě neznamená, že pes není ve stresu. I pozitivním tréninkem umím psa velmi vystresovat. Umím ho vypnout, tak aby nereagoval na vnější okolí, ale to ještě neznamená, že je v pohodě. To, co nás zajímá, je i emocionální složka. Aby se pejsek necítil ve stresu, ale uvolněně a spokojeně, aby byly jeho potřeby naplněné a aby se v tom cítil dobře i ten člověk. Do tréninku opravdu zahrnujeme i lidskou bytost, tu druhou stranu vodítka, a i na ní nám záleží – na jejích potřebách a na tom, aby se člověk cítil se psem dobře. To je naše motto: chceme, aby se nám se psy dobře žilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem taky v úvodu řekla, že vy jste iniciovala vznik aplikace Hafinder. Představte nám ji.

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Hafinder je to socializační aplikace. Je to seznamka pro psy. Ten profil tam má pejsek, nikoli člověk a je tam algoritmus, který těm pejskům vlastně v okolí doporučuje vhodné parťáky. A ten doporučující algoritmus stojí na základě té naší pětadvacetileté práce, protože to je jako těžiště naší práce. My děláme jako socializační procházky, komunikační lekce pro psy a učíme psy spolu bavit se "psovsky", protože to je něco, co my lidi neumíme udělat. Já neumím zase stříhat těma ušima, zavrtěl správně tím ocáskem., zježit ty správné chlupy, to já neumím udělat. To umí udělat jenom druhý pes. Takže rozvíjení komunikačních dovedností je velmi důležité. Psi jsou sociální bytosti. Oni se chtějí potkávat, oni se chtějí setkávat s druhými příslušníky svého druhu. A i ta komunikace psí, stejně jako komunikace lidská, i ta komunikace psí je něco, co se dá rozvíjet. A čím víc je ten pejsek má dobrých sociálních kontaktů, takových jako pasujících, tak tím lepší v té komunikaci může být. A i když on navenek třeba působí, že jako je velký frajer je strašně silný, tak ve skutečnosti se může třeba trošku bát. Jo a může sáhnout po agresi, po ritualizované agresi, po tom, že vycení zuby, chňapne, nebo začne štěkat. A ve skutečnosti to není agresivita, kde ten pes by říkal. "nechci tě potkat, nechci tě potkat". Ale to, co za tím je, je strach. Takže Hafinder může pomoct lidem a jejich psům, aby potkali ve svém okolí ty správné pasující parťáky. A dokonce i když můj pes je trošku introvert a nechce se potkávat s každým, tak je možné, aby on sdílel společný prostor příjemným způsobem s druhým psem. A i těmhle klientům chceme pomoci, aby měli možnost vykouknout ze svojí sociální bubliny a potkávat se a potkávat se s takovými pejsky a s takovými lidmi, kteří pro ně budou ti správní a pasující parťáci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Magdi já vám děkuji za odpovědi. To téma je hodně široké, ráda se k němu s vámi vrátím. Mějte hezké dny i s těmi psími vašimi svěřenci.

Magdaléna Šimečková, psí trenérka, psycholožka: Děkuju moc za milé pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mějte se hezky, uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.