Host dne

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec, Pokus o zdolání vrcholu pákistánské hory Muchu Chhish

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Horolezec a extrémní sportovec Tomáš Petreček se vrátil před několika dny z další expedice v Pákistánu z pohoří Krákorám. Cílem byl světový prvovýstup a vrchol pákistánské hory Muchu Chhish, na jejímž vrcholu ještě nikdy nikdo nestál. Tomáši, vítejte u nás.

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek gratulace i teď hned na začátek prozradím, že ten svůj cíl jste nesplnil, ale i tak Vy jste mi prozradil, že jste se vrátil plný zážitků, natrénovaný možná, i protože jste si to, jak jste říkal nebo jak já už jsem také řekl a užil. Kde pořád berete chuť si klást, tak velké cíle jako třeba tady v tomto případě, kdy jste si vytyčil horu, na které ještě nikdo nestál, že ji zdoláte?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: My si vždycky naplánujeme nebo vyhlídneme nějakou horu. Podíváme se, jestli už tam jsou nějaké cesty kudy se tam lezlo a hodně nás láká právě lézt na ty hory cestami, které jsou málo lezené anebo úplně novými směry. A motivace je ta, že ty hory mám strašně rád a jezdím vlastně i do Alp, do Tater, do těch nízkých hor. Takže pro mě to je takový přirozený vývoj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná tomu odpovídá i vaše motto: "Limity existují pouze v lidské mysli".

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: No nevím, jestli je to přímo moje, které jsem vymyslel, ale určitě se tím řídím a myslím si, že to je velká pravda, že ty limity jsou opravdu v té mysli u toho jednotlivého člověka, tak stanovené, jak si je prostě on nastaví. Já si myslím, že se dají překonávat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste se z expedice vrátil před několika dny. Horu Muchu Chhish, která měří 7 453 metrů ještě nikdy nikdo nezdolal. Je to proto, že je tak náročná?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Ona je vlastně na severu Pákistánu v odlehlé oblasti v Hunze. Takže zaprvé je to místo, kde je tolik horolezců nejezdí. Ale samozřejmě těch pokusů o to vylézt na tu horu byla už jakoby velká řada a je to i tím samozřejmě, že je náročné, že má své úskalí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Představte expedici, odjelo vás pět, ale na vrchol nebo vrchol jste se pokusili zdolat jen dva. Tak řekněte něco o té expedici konkrétně.

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Já jsem vlastně odjížděl s touto expedicí na poslední chvíli. Já jsem měl původně jet s Márou Holečkem na jiný vrchol, ale on se vrátil z předchozí expedice docela zničený, měl nějaké omrzliny, takže pro něj to bylo nemožné. Proto jsem zvolil tyto kluky, se kterými se znám a bylo nás pět v podstatě. A co se týče toho vrcholového útoku toho hlavního na vrchol, tam jsme vlastně šli hlavně dva, já a Pavel Kořínek. A vlastně podařilo se nám sestoupit do výšky zhruba 6 600 metrů a pak jsme se potom museli otáčet a sestoupit dolů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z jakého důvodu?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Celá cesta vlastně byla v podstatě náročná, obtížná, ale s tím se počítá u takové stěny. Ale když jsme došli právě do té do té výšky, jak jsem říkal, tak tam nás čekala těžší trasa. Už to vypadalo, že to bude jakoby lehčí, lehčí část toho výstupu, ale tam se ukázalo, že napadlo velké množství sněhu a my jsme se tam bouřili po pás a s kombinací se sklonem toho svahu zhruba 70 stupňů, tak tam prostě, když je taková hloubka sněhu, kdy se člověk brodí, tak tam prostě to není možné dále lézt.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nejde to, laická otázka, udělat tak, že si sestoupíte o pár tisícovek nebo o tisíc metrů níž dejme tomu, počkáte až třeba bude příznivější počasí a pokusíte se znovu zdolat ten vrchol?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Je to jedna z možností, ale tam je důležité to, že prostě člověk se nachází v té výšce nad šest tisíc metrů a tam už jakýkoliv spánek, jakékoliv přijímání potravy, je tak... Není to jednoduché, pokud tam třeba jím, tak za ten den, když s ním jednu polévku a s ním jednu tyčinky, tak to je maximum, co do sebe dostanu a to tělo samozřejmě potřebuje daleko víc, ale ten žaludek prostě to není schopen přijmout. Takže to je jeden z důvodů, proč tam nesetrvat delší dobu a to je jedna věc a druhá věc je ta pravděpodobnost, že by ten sníh za nějakou dobu se třeba zpevnil nebo se v podstatě ztratil nebo by foukalo byla téměř nulová. Takže pokud by jsme tam znovu šli, tak třeba za týden, čtrnáct dnů, aby tam k nějaké změně mohlo dojít.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaši tři kolegové ti to v uvozovkách vzdali už ve výšce 5 100 metrů. Co se stalo jim? Proč se tak rozhodli?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: My jsme, jak jsme vlastně stoupali z toho základního, tak my jsme byli domluvení, protože ať to jenom jako přiblížím, tak třeba v tom druhém výškovém táboře je jedna plošina na stan, kde není více místa. Tam to není tak, že my si kdekoliv můžeme udělat plošinu a postavit stan, tam to prostě tak nejde. Takže viděli jsme, že tam je jenom místo na jeden stan a to znamená, že jsme to udělali tak, že ta první skupina my dva s tím Pavlem Kořínkem jsme šli rovnou do druhého tábora. Bylo to prostě náročné, ale udělali jsme to tak. Vyšli jsme až nahoru do té dvojky a oni tam měli přijít druhý den a my jsme vlastně měli odcházet a tím pádem jsme se tam minuli a toho místa na na spaní na spaní by tam bylo dost pro ně. No oni v tom druhém dnu, když my jsme začali stoupat, tak se v podstatě, což jsme se dozvěděli až později, že oni viděli, že ten náš postup je pomalejší. Viděli kolik tam je sněhu už prostě i v těch nižších pasáží bylo dost sněhu a rozhodli se, že to je prostě nad jejich možnosti a že bude lepší pro ně, když se otočí a sestoupí zpátky do základního tábora.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátku jsme řekli, že i tak jste se vrátil plný emocí a že jste si to užil. Tak povězte, jak se to dá užít, přestože toho cíle nedosáhnete?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: No samozřejmě ten cíl, že jsme prostě nevylezli až na vrchol, tak mě mrzí. Mě to mrzí jako docela hodně. Ale já už těch expedic mám za sebou více, takže vím, že pokud člověk se snaží vylézt na tu horu cestou, kterou tam ještě nikdy nikdo nevylezl nebo prostě jít tou obtížnější variantou, tak vždycky je to spíše padesát na padesát, že se to povede. Možná menší i šance. Takže to je jedna věc, kterou se jakoby utěšuji a druhá věc je to, že jak jsem říkal, že jsme si to užili, tak samozřejmě tam byly okamžiky, které byly náročné. Tam vlastně padaly laviny, tam padaly kameny, takže to jsou okamžiky, které člověk nechce zažívat, ale převyšují okamžiky toho lezení, kdy kolem sebe máte ty hory sedmi tisícové. Je to prostě nádherný pohled, těžko se to, tak jenom přenáší jakoby slovy. To ten člověk, který v těch horách leze, tak kvůli tomu tam je.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste mi prozradil, že s sebou na zádech máte celou dobu 25 kilo, to znamená batoh, kde máte pořád všechno sbaleno. A dokonce jste mi řekl, že to ani nejde jinak.

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: My vlastně vezeme nebo snažíme se lézt alpským stylem, to znamená my se dole sbalíme a lezeme vždycky do toho. Po tom celodenním dnu vybalíme z toho batohu stan, uvaříme si jídlo a ráno ho zbavíme a pokračujeme dál, což není úplně standard. Většinou se to nějakým expediční stylem, že v každém táboře mají horolezci svůj stan. Ale potom samozřejmě po té závěrečné cestě dolů nejsou schopni prostě odnést najednou tolik hmotnosti dolů a proto tam ty věci zůstávají a to se nám úplně nelíbí a chceme to dělat tím čistým stylem. A to je samozřejmě ten problém toho, že potom musíme s sebou vzít dvaceti pěti kilový batoh.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tentokrát se vám horu nepodařilo zdolat. Máte v plánu se o to ještě někdy pokusit?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Já si vždycky nechávám nějaký čas na rozmyšlenou a většinou to plánujeme až koncem roku, co bude ten nadcházející rok. My už máme nějaký plán na příští rok. Jak jsem už říkal, že letos se nám nepodařilo odcestovat s tím Márou Holečkem, takže ten plán zůstává a přecházíme na příští rok. Takže pravděpodobně spíše se budeme pokoušet o Masherbrum, o vyšší horu, která je zhruba sto kilometrů vzdálená od této hory Muchu Chhish. Ale do budoucna samozřejmě nevylučuji, že bychom to ještě nevyzkoušeli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak vlastně vypadají takové plány? Jak plánujete, když se rozhodnete tuhle horu bych chtěl zdolat, tak jak vypadá ta příprava?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Nejprve si vlastně musíme zjistit, jestli vůbec na tu horu jde lézt. Na některé hory je zakázáno lézt. Není jich moc, ale jsou zakázané ať už to je z nějakého náboženského hlediska nebo nějakých jiných věcí. Takže nejprve si tady toto musíme ověřit. Musíme si, jak jsem říkal, stanovit, kterou cestou tam chceme lézt. Musíme mít nějaké informace, fotky a podklady pro to, jestli vůbec si myslíme, že by to tou cestou šlo. Takže v podstatě naplánujeme si tu cestu, vybereme si tu horu a potom už je třeba v podstatě oslovit nějakou agenturu, která nám pomůže se na to dané místo dostat, protože to je také samozřejmě důležité.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se ta letošní expedice a pokus o zdolání hory Muchu Chhish srovnat s některou předchozí?

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Hodně lidí si myslí, že pokud to třeba není osmitisícovka přímo a je to nějaká nižší hora, takže je to vždycky snazší, ale to tak prostě není. I v Tatrách může být opravdu hodně těžká cesta. Takže ono vždycky záleží o tom jakou cestou tam lezeme a co nás na té cestě potká. Protože tam můžou být nějaké obtížné kroky, které na té osmitisícovce vůbec nejsou. A naopak tato hora může být samozřejmě daleko náročnější, než ta nad 8000 tisíc metrů. Ale když to srovnám, tak určitě některé momenty byly podobné z jiných expedic, protože to lezení v těch horách je místy dosti podobné. Pokud tam člověk leze v nějakém ledu, tak ty podmínky jsou často podobné, takže už jsem se někdy tady s tím setkal a dovedu na to reagovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tomáši já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí.

Tomáš Petreček, horolezec, extrémní sportovec: Děkuji moc.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry