Stáhnout video

Host dne

Marek Balicki, cestovatel: Cestovateli uspíšila návrat z Austrálie pandemie koronaviru

Renáta Eleanora Orlíková: Marek Balicki je záchranář, hasič a cestovatel tělem i duší na skládacím kole dojel z Maďarska až na Filipíny, postavil loď, přespal v lese sebevrahů a zažil i útěk před policií v Japonsku. Z Nového Zélandu se přesunul do Austrálie, kde pomáhal s obrovskými požáry. Teď je v Česku a vyrábí si dodávku, kde plánuje bydlet na cestách.

Renáta Eleanora Orlíková: Marku, dobrý den.

Marek Balicki, cestovatel: Dobrý den.

Renáta Eleanora Orlíková: Já jsem v těch pár větách nastínila váš život v posledních letech. A možná začnu tou zajímavostí. Mě zaujalo to, že jsem se dočetla, že jste utíkal v Japonsku před policií. Z jakého důvodu?

Marek Balicki, cestovatel: Protože jsem byl uvězněn na maličkém ostrůvku, kde bylo letiště. A jelikož jsem měl tehdy skládací kolo s sebou, tak nešlo přejet legálně ten most na tu pevninu, kterou jsem chtěl objevovat. A po celém dni zjišťování jsem zjistil že na přepravu hromadným prostředkem potřebuji nějaký speciální obal na to kolo. A já jsem žádný takový jeho obal neměl, takže už jsem byl zoufalý. Nikdo mi nedokázal říct, co mám dělat a tak jsem se rozhodl že ten most zkrátka přejedu. No ale už o mě věděla bezpečnostní služba tak tam na mě čekali. Začal jsem jim ujíždět a oni mě začali pronásledovat. Pak jsem ujel v protisměru. Mezi auty jsem kličkoval a pak jsem se schoval někam do křoví. No a po chvilce jsem koukal, že už se přehnala policie a začali tam jezdit policejní auta. No a dopadlo to tak, že jsem přespal v křoví a druhý den jsem napochodoval zpátky na nějakou železniční stanici a řekl jsem, že mě už je všechno jedno. Že jsem stejně v problému a že se nehnu dokud mi nedají lístek což pomohlo.

Renáta Eleanora Orlíková: No a co je to za příběh, že jste spal v lese sebevrahů?

Marek Balicki, cestovatel: Ten les je známý díky knížce kterou napsala japonský spisovatel a na základě této knížky nedaleko hory Fudži se potom lidé chodili zabíjet a spáchat tam sebevraždy. Hlavně v období, kdy se uzavírá účetnictví. No a když jsem tam projížděl, tak mě nenapadlo, že to je ten les a nebylo tam moc lidí. Bylo to takové divočejší místo. Tak jsem si říkal, že tam by to šlo no.

Renáta Eleanora Orlíková: A kdy jste zjistil, že jste v lese sebevrahů?

Marek Balicki, cestovatel: Asi až o pár týdnů později.

Renáta Eleanora Orlíková: Platí stále že jste záchranář hasič?

Marek Balicki, cestovatel: To už bohužel není pravda. Alespoň ne co se týká mého povolání. Samozřejmě srdcem stále záchranářem jsem. Hasiče stále navštěvuji. A teď se věnuji pouze zážitkové první pomoci. Právě z důvodu, že ještě není konec těm mým cestám takže potřebuji krátkodobější práci.

Marek Balicki, cestovatel: Takže ten prvotní cíl, který jste si vytyčil, že budete navštěvovat hasičské stanice v různých zemích světa. Teď už neplatí. Ten stále trvá. Z toho říkám, to je můj životní styl. Já mám rád hasičinu a záchranářinu, doma to bohužel není tak jednoduché, že si ho odskočím na rok, na dva vypadnout z té urgentní medicíny a pak si na čtyři měsíce naskočím zpátky abych si zase mohl odjet. Tak to u nás bohužel nechodí, tudíž musím volit jiné možnosti pracovní, ale stále mě baví pozorovat a navštěvovat záchranáře a hasiče v tom zahraničí, stále sbírám nášivky a v tom hodlám pokračovat.

Renáta Eleanora Orlíková: Myslíte si, že někdy zpátky budete zase českým hasičem a záchranářem ?

Marek Balicki, cestovatel: Já doufám že ano, protože mi to chybí ale nedokážu říct kdy a jaká bude situace.

Renáta Eleanora Orlíková: My jsme loni spolu hovořili, to jste byl ještě na Novém Zélandu nebo vracel jste se na Nový Zéland. Co se od té doby všechno stalo.

Marek Balicki, cestovatel: Udělal jsem si výlet sam na fakt krásné ostrovy nedaleko Nového Zélandu. Vydělal jsem si zbytek nějakých peněz na další cestu a projel jsem si v té svojí obytné dodávce na Zélandu krásy této země a následně se potom přesunul do Austrálie.

Renáta Eleanora Orlíková: Proč jste vyměnil kolo za dodávku a následně skútr také?

Marek Balicki, cestovatel: Protože se snažím přizpůsobovat těmhle podmínkám v dané zemi. To znamená na Novém Zélandu je zcela běžné, když tam lidi jako já si koupí nějaké auto či dodávku. Žijí tam, spí v dodávce, aby ušetřili co nejvíce peněz a zároveň to spojili s cestováním. A potom v Austrálii došlo k tomu, že ty vzdálenosti jsou tak extrémně dlouhé takže jsem zvolil něco co má motor abych si tu Austrálii stihl prohlédnout co nejvíce.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy jste byl v Austrálii, když tam byly ty velké požáry. Já už jsem v úvodu řekla, že jste pomáhal někde v té oblasti. Tak podělte se o zážitky.

Marek Balicki, cestovatel: Tak komunita česká v Austrálii funguje. Takže s kamarádem, bývalým hasičem, co právě žije v Sydney jsme se rozhodli pomáhat při těch požárech. Což bohužel legislativně nešlo a našli jsme dobrovolnickou organizaci, která tam brala víceméně všechny a pomáhali jsme po požárech a těm místním na základě toho, co potřebovali. Zjišťovat jejich potřeby a buď tam bylo nějaké budování přístřeší anebo budování nových ohrad pro dobytek, který je pro ně extrémně důležitý.

Renáta Eleanora Orlíková: Vaše cestování aktuálně přerušila pandemie nového koronaviru.

Marek Balicki, cestovatel: Je to tak bohužel.

Renáta Eleanora Orlíková: Co vás teď čeká? Teď jste v česku nebývale dlouho je to tak?

Marek Balicki, cestovatel: Ano po třech letech je to zajímavá změna plánu tady být několik měsíců.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy jste mi také prozradil mezi řádky, že se začínáte poohlížet také po nějaké partnerce, která by s vámi sdílela to cestování.

Marek Balicki, cestovatel: Ano mezi řádky čtete. Je to tak. Protože už jsme se bavili. Ono to sdílení na cestách je docela důležité a to slovo cestování je jednodušší. Nicméně právě mi chybí s někým vzpomínat a užívat si to tak trošku jinak. Takže doufejme.

Renáta Eleanora Orlíková: Také možná proto sestavujete dodávku protože by to tak nějak mohlo jít ruku v ruce.

Marek Balicki, cestovatel: Ano, je to vlastně filtr. Svým způsobem jsem si říkal, jak to jak udělat abych našel tu pravou v tomto směru. Takže když řeknu slečně, že bydlím v dodávce tak buď mi ukáže jako papá ne anebo si ji rozzáří očka. A to by mohla být ona.

Renáta Eleanora Orlíková: Tu dodávku si opravdu stavíte sám?

Marek Balicki, cestovatel: Ne ne ne. Je to takový krásný projekt s mým otcem, protože jsem teďka tady dlouho nebyl. Tak dochází k nějakému sblížení, což je strašně fajn trávit čas s tatínkem. Pomáhá mi ještě kamarád, který se tomu věnuje profesionálně. Takže ten je takový můj jakoby odborný rádce. Ale třeba návrh jsem si udělal zcela sám podle svých potřeb a z Nového Zélandu ze zkušeností.

Renáta Eleanora Orlíková: Tak s tou dodávkou plánujete cestovat. Aktuálně v letošním roce, kde se chcete vydat.

Marek Balicki, cestovatel: Nejspíš to bude hlavně po české republice, vidět rodinu, kamarády strávit s nimi čas déle než na přednáškách a potom maximálně kolem české republiky a odskočit si na Slovensko, Rakousko. Uvidíme.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy jste mi prozradil, že jediné dva světy, které jste ještě nenavštívil je Afrika a Amerika. Kdy plánujete odcestovat do těchto zemí?

Marek Balicki, cestovatel: Tak uvidíme jaká bude situace ve světě. Ale pokud všechno dobře půjde a já seženu nebo vydělám dostatek financí, tak představa byla taková, že v příštím roce už si projedu třeba Jižní Ameriku a nebo pokud už to nestihnu včas, tak na základě ročního období třeba začnu Kanadou. Těžko říct. Ale už to budou takové kratší výlety v uvozovkách třeba na tři čtyři měsíce.

Renáta Eleanora Orlíková: Vy to vyprávíte, když plánujete cesty do tak vzdálených zemí jak kdybyste si skočil jenom vedle do okresu. Jak dlouho trvá naplánovat takovou cestu?

Marek Balicki, cestovatel: Záleží jak komu. Já třeba už cesty neplánuji. Jediné, co si zjistím je jaká tam je vízová povinnost a nějaké základní informace, jak to tam chodí a co tam je zvykem. Třeba ten Nový Zéland, život v dodávce. Tam jsem zhruba tušil, že budu žít v dodávce, ale jinak prostě nemám plán. Přijedu, podívám se a na základě toho jak to na mě působí, tak se snažím najít nejlepší cestu tak aby mě to tam bavilo.

Renáta Eleanora Orlíková: Znamená to že si ani nehledá co v té zemi je třeba nejzajímavější. Co je takovým největším lákadlem?

Marek Balicki, cestovatel: Ano i ne, jako ty zajímavá místa jsou často bohužel navštěvovaná právem protože jsou asi krásná, takže je to takový nějaký mix. Samozřejmě si udělám nějaký nástřel třeba od dalších cestovatelů, co se jim tam líbilo a co ne. Ale pak je to kouzlo právě objevování během cest náhodné, kdy vám místní řekne tamhle je super houpačka, tam je krásný výhled apod.. Tohle mám rád.

Renáta Eleanora Orlíková: Máte spočítáno kolik jste už necestoval kilometrů?

Marek Balicki, cestovatel: Já bych strašně rád věděl to číslo, ale nevím a vlastně to pro mě není důležité. Hlavně, že se vracím zpátky domů ve zdraví.

Renáta Eleanora Orlíková: Kolik zemí jste navštívil. To jsem měl spočítané pro předchozí reportáž. Zapomněl jsem. Takže netuším.

Renáta Eleanora Orlíková: Kolik zemí ještě chcete navštívit?

Marek Balicki, cestovatel: Co nejvíce nejradši bych v životě vyzkoušel všechno a všude.

Renáta Eleanora Orlíková: No tak Marku, co vám popřát k tomu ať tedy navštívíte co nejvíce těch zemí, které chcete. Ať se Vám daří a ať máte možná nejvíce cestovatelských zážitků se kterými se zase podělíte i s našimi diváky.

Marek Balicki, cestovatel: Já děkuji za pozvání za přání a vlastně to samé. Tak jo, děkuju.

Díky že jste s námi byli až do konce na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry