Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Zuzana Bláhová, básnířka: Sbírka Pozdní sběr provází ženu ročním obdobím

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zveřejňovat svá díla začala už v roce 2005. Tehdy se podílela na sbírce básní se Stanislavem Háberem básní Současná poezie. O dva roky později jí už vyšla samostatná dvoj sbírka Dva tóny. Řeč je o Zuzaně Bláhové. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Zuzana Bláhová, básnířka: Dobrý večer.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak Zuzanko, než se dostaneme k té Vaší samostatné sbírce Pozdní sběr, pojďme se vrátit na ten Váš úplný začátek, kdy jste začala psát. Na začátku mě napadá otázka proč poezie? Proč ne próza?

Zuzana Bláhová, básnířka: Tak já jsem psala vždy i prózu. Vždy jsem ráda psala. Už od dětství jsem ráda psala, nebo utíkala k psaní od nějakých deníků a takových věcí. No a proč? Proč Poezie? Poezie je podle mě taková koncentrovaná próza. Jde vlastně o to zachytit v málu hodně. Alespoň pro mě to tak je. A vložit tam své emoce, bez nějaké přílišné omáčky a bez popisu. Protože naopak v próze se můžete rozepsat, můžete popsat postavy od oblečení po charakter, je tam prostor pro vaši obrovskou představivost, když to potom čtete jako čtenář. I spisovatel může opravdu popustit uzdu své fantazii a vymyslet si neuvěřitelné příběhy, neuvěřitelné postavy. V té poezii je to naopak, tam je spíše snaha to okleštit a zkoncentrovat to jenom na emoci. Alespoň pro mě to tak je.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekla, že už jste psala jako dítě. V kolika letech a co? A ještě mě zajímá, jestli to máte schováno.

Zuzana Bláhová, básnířka: To asi ne, to nemám. Já jsem se v životě hodně stěhovala. S tím stěhováním samozřejmě přichází zbavování se věcí. Takže to asi skončilo různě, ale dlouhou dobu jsem si uchovávala některé věci. Vím, že jsem se toho zbavovala asi až když jsem měla děti a byla jsem v manželství. Ale šlo to nějak s časem postupem pryč. Ale mám třeba svoje čtenářské deníky z let, kdy jsem studovala a ve kterých mimo jiné jsou taky nějaké verše nebo věci, které jsem si často vypisovala z knih.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte v někom vzor? Teď myslím v nějakém spisovateli nebo básníkovi.

Zuzana Bláhová, básnířka: Jako literární vzor? Určitě básníky. Vždycky jsem milovala a obdivovala pana Skácela, který je pro mě opravdu mistrem slova. Tam není co dodat. Cokoliv si od něho přečtete, nebo já osobně si přečtu, asi to tak každý nemá, prostou řečí je sděleno strašně mnoho v opravdu malinkých básničkách, které jsou doslova jenom čtyřverší a je tam všechno co tam má být a nic navíc. No ale taky se mi líbí, paradoxně, mám strašně ráda takovou laskavou poezii, ale taky jsem určitou dobu obdivovala třeba Charlese Bukowski, Sylvia Plath, kteří vyloženě píšou depresivní věci, které jsou takové, jako kdyby šli až do morku kostí, až na dřeň.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy se rozhodnete psát, co je takovým impulzem nebo jak musíte být nalazená, abyste něco začala psát?

Zuzana Bláhová, básnířka: Já se psát nerozhoduji. Já to říkám pořád, ke mně ty básničky odněkud přicházejí, a já jsem jenom takovým prostředníkem, který je napíše a pošle dál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že jste začala svou tvorbu zveřejňovat v roce 2005. V roce 2007 už vyšla vaše první báseň, pak jste se podílela na dvoj sbírce, tak zkuste o ní něco říct.

Zuzana Bláhová, básnířka: No, v podstatě to bylo tak, že jsem začala publikovat na literárních serverech, především teda literární server Písmák.cz, kde se koncentruje skupina autorů a vystupuje se tam částečně anonymně, protože si zvolíte svůj nick, pod kterým vystupujete, čili nějakou přezdívku nebo jméno a můžete klidně i své jméno. To se tam nijak nevylučuje. A pak tam zkoušíte dát, nebo já jsem tam zkoušela dát, jestli se to lidem líbí, jestli to někoho osloví. Samozřejmě časem jsem tam získala nějaké posluchače, publikum a začali mě sami autoři oslovovat. Stejně tak to bylo i s panem Stanislavem Háberem, se kterým jsme potom dali dohromady sbírku Dva tóny. Který mě oslovil sám, že by chtěl udělat takovou dvoj sbírku. On jakožto už publikovaný autor, jemuž vyšla i próza a nějaké publicistické věci a i básnické sbírky, si to chtěl ozvláštnit a přizval mě tedy ke spolupráci. Tak jsem na to kývla, tehdy to byla zajímavá zkušenost to určitě. Ale měla jsem taky svoje výhrady, protože jsem do toho nemohla moc zasahovat. Já jsem jenom dodala verše a svezlo se to do finále beze mě. To byl ten první počin, kromě nějakých publikací v literárním časopisu Tvar a tak dále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A taky máte před sebou sbírku pro děti, kde jste také publikovala několik svých básní. To byla taky asi úplně odlišná zkušenost, než když se píše pro dospělé.

Zuzana Bláhová, básnířka: Ano, to je taky Písmácká, v té písmácké komunitě občas probíhají takové výzvy nebo se nahodí nějaké téma. Nebo to dřív tak bývalo. Teď už tam moc nechodím, tak nevím, jak to tam funguje, ale nahodilo se nějaké téma a různí autoři měli možnost do toho zapojit svá díla, vytvořit básničky. Ty Písmáci dětem vzniklo z dětských básniček. Nebo se dali dohromady autoři, kteří píšou pro děti nebo na dětské téma nebo co se dobře čte dětem. A pan Emil Sláma, jehož ilustrace mám i ve své poslední sbírce, k tomu nakreslil krásné ilustrace. Vyšlo to v roce 2011.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Almanach básníků, tam jste se podílela i na úpravě celé knihy s grafikem. Stejně tak na knize Pozdní sběr, která je vaše vlastně jediná, zatím jediná celistvá kniha, kde píšete jen vy.

Zuzana Bláhová, básnířka: Ano, Almanach Básníků vychází taky z literárního serveru, uzavřeného soukromého, básníkove.com. Řekla bych spíš už když to skomíralo nebo už tam nebylo tolik lidí aktivních jako dříve, tak jsme si řekli, že by po nás mohlo zůstat něco hmotného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se věnovat vaší básnické sbírce, Pozdní sběr. Ta čtenáře provází, alespoň já jsem měla ten pocit, celým rokem. Ale zároveň je o ženě, o lásce, o jejím pojetí světa.

Zuzana Bláhová, básnířka: Ano, určitě je to ženská poezie, ale když jsem přemýšlela, jak tu sbírku koncepčně postavit, tak jsem si říkala, že i žena se mění se svými ročními období, tvaruje, různě se jim přizpůsobuje svými pocity, tak i svým vzhledem. Jako takový opěrný bod mi posloužilo mých dvanáct básní, které kdysi tvořily básnický cyklus, který se jmenoval Ozvěny roku. I tam mi Emil v roce 2010, kdy to vznikalo, namaloval dvanáct krásných ilustrací a já jsem si říkala, že by byla škoda, aby nikde nevyšly. Takže to byl takový ten první záchytný bod. Pak tam byl hlavně můj manžel, který mi už pár let zpátky, teď je můj druhý manžel, neustále mě tak trošku popichoval, aby jsem dala něco dohromady, že by jsem měla mít něco jenom svého. A bylo to v době, kdy už jsem neměla až takovou potřebu to vidět hmotně. To se těžko popisuje, ale já jsem introvertní povaha a v určitém období života jsem měla potřebu ty věci sdílet. A teď přišlo období života, kdy až takovou potřebu ty věci sdílet nemám. A taky ta poezie se víc obrací do mě, do sebe. Takže možná to z toho vyplývá. Nicméně toto jsou sebrané básně od roku 2007 až do současnosti a ty, které jsem buď já nebo mé okolí považovalo za minimálně dobré, tak jsem je tam dala. A setřídila jsem je do dvanácti celků podle těch ročních období.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Doufám a prosím i za čtenáře, ať si určitě další svá díla nenecháte jenom pro sebe. Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí ve Vaší tvorbě.

Zuzana Bláhová, básnířka: Já taky moc děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Zuzana Bláhová, básnířka: Sbírka Pozdní sběr provází ženu ročním obdobím
27. dubna 2023, 17:30

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zveřejňovat svá díla začala už v roce 2005. Tehdy se podílela na sbírce básní se Stanislavem Háberem básní Současná poezie. O dva roky později jí už vyšla samostatná dvoj sbírka Dva tóny. Řeč je o Zuzaně Bláhové. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Zuzana Bláhová, básnířka: Dobrý večer.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak Zuzanko, než se dostaneme k té Vaší samostatné sbírce Pozdní sběr, pojďme se vrátit na ten Váš úplný začátek, kdy jste začala psát. Na začátku mě napadá otázka proč poezie? Proč ne próza?

Zuzana Bláhová, básnířka: Tak já jsem psala vždy i prózu. Vždy jsem ráda psala. Už od dětství jsem ráda psala, nebo utíkala k psaní od nějakých deníků a takových věcí. No a proč? Proč Poezie? Poezie je podle mě taková koncentrovaná próza. Jde vlastně o to zachytit v málu hodně. Alespoň pro mě to tak je. A vložit tam své emoce, bez nějaké přílišné omáčky a bez popisu. Protože naopak v próze se můžete rozepsat, můžete popsat postavy od oblečení po charakter, je tam prostor pro vaši obrovskou představivost, když to potom čtete jako čtenář. I spisovatel může opravdu popustit uzdu své fantazii a vymyslet si neuvěřitelné příběhy, neuvěřitelné postavy. V té poezii je to naopak, tam je spíše snaha to okleštit a zkoncentrovat to jenom na emoci. Alespoň pro mě to tak je.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekla, že už jste psala jako dítě. V kolika letech a co? A ještě mě zajímá, jestli to máte schováno.

Zuzana Bláhová, básnířka: To asi ne, to nemám. Já jsem se v životě hodně stěhovala. S tím stěhováním samozřejmě přichází zbavování se věcí. Takže to asi skončilo různě, ale dlouhou dobu jsem si uchovávala některé věci. Vím, že jsem se toho zbavovala asi až když jsem měla děti a byla jsem v manželství. Ale šlo to nějak s časem postupem pryč. Ale mám třeba svoje čtenářské deníky z let, kdy jsem studovala a ve kterých mimo jiné jsou taky nějaké verše nebo věci, které jsem si často vypisovala z knih.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte v někom vzor? Teď myslím v nějakém spisovateli nebo básníkovi.

Zuzana Bláhová, básnířka: Jako literární vzor? Určitě básníky. Vždycky jsem milovala a obdivovala pana Skácela, který je pro mě opravdu mistrem slova. Tam není co dodat. Cokoliv si od něho přečtete, nebo já osobně si přečtu, asi to tak každý nemá, prostou řečí je sděleno strašně mnoho v opravdu malinkých básničkách, které jsou doslova jenom čtyřverší a je tam všechno co tam má být a nic navíc. No ale taky se mi líbí, paradoxně, mám strašně ráda takovou laskavou poezii, ale taky jsem určitou dobu obdivovala třeba Charlese Bukowski, Sylvia Plath, kteří vyloženě píšou depresivní věci, které jsou takové, jako kdyby šli až do morku kostí, až na dřeň.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy se rozhodnete psát, co je takovým impulzem nebo jak musíte být nalazená, abyste něco začala psát?

Zuzana Bláhová, básnířka: Já se psát nerozhoduji. Já to říkám pořád, ke mně ty básničky odněkud přicházejí, a já jsem jenom takovým prostředníkem, který je napíše a pošle dál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že jste začala svou tvorbu zveřejňovat v roce 2005. V roce 2007 už vyšla vaše první báseň, pak jste se podílela na dvoj sbírce, tak zkuste o ní něco říct.

Zuzana Bláhová, básnířka: No, v podstatě to bylo tak, že jsem začala publikovat na literárních serverech, především teda literární server Písmák.cz, kde se koncentruje skupina autorů a vystupuje se tam částečně anonymně, protože si zvolíte svůj nick, pod kterým vystupujete, čili nějakou přezdívku nebo jméno a můžete klidně i své jméno. To se tam nijak nevylučuje. A pak tam zkoušíte dát, nebo já jsem tam zkoušela dát, jestli se to lidem líbí, jestli to někoho osloví. Samozřejmě časem jsem tam získala nějaké posluchače, publikum a začali mě sami autoři oslovovat. Stejně tak to bylo i s panem Stanislavem Háberem, se kterým jsme potom dali dohromady sbírku Dva tóny. Který mě oslovil sám, že by chtěl udělat takovou dvoj sbírku. On jakožto už publikovaný autor, jemuž vyšla i próza a nějaké publicistické věci a i básnické sbírky, si to chtěl ozvláštnit a přizval mě tedy ke spolupráci. Tak jsem na to kývla, tehdy to byla zajímavá zkušenost to určitě. Ale měla jsem taky svoje výhrady, protože jsem do toho nemohla moc zasahovat. Já jsem jenom dodala verše a svezlo se to do finále beze mě. To byl ten první počin, kromě nějakých publikací v literárním časopisu Tvar a tak dále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A taky máte před sebou sbírku pro děti, kde jste také publikovala několik svých básní. To byla taky asi úplně odlišná zkušenost, než když se píše pro dospělé.

Zuzana Bláhová, básnířka: Ano, to je taky Písmácká, v té písmácké komunitě občas probíhají takové výzvy nebo se nahodí nějaké téma. Nebo to dřív tak bývalo. Teď už tam moc nechodím, tak nevím, jak to tam funguje, ale nahodilo se nějaké téma a různí autoři měli možnost do toho zapojit svá díla, vytvořit básničky. Ty Písmáci dětem vzniklo z dětských básniček. Nebo se dali dohromady autoři, kteří píšou pro děti nebo na dětské téma nebo co se dobře čte dětem. A pan Emil Sláma, jehož ilustrace mám i ve své poslední sbírce, k tomu nakreslil krásné ilustrace. Vyšlo to v roce 2011.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Almanach básníků, tam jste se podílela i na úpravě celé knihy s grafikem. Stejně tak na knize Pozdní sběr, která je vaše vlastně jediná, zatím jediná celistvá kniha, kde píšete jen vy.

Zuzana Bláhová, básnířka: Ano, Almanach Básníků vychází taky z literárního serveru, uzavřeného soukromého, básníkove.com. Řekla bych spíš už když to skomíralo nebo už tam nebylo tolik lidí aktivních jako dříve, tak jsme si řekli, že by po nás mohlo zůstat něco hmotného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se věnovat vaší básnické sbírce, Pozdní sběr. Ta čtenáře provází, alespoň já jsem měla ten pocit, celým rokem. Ale zároveň je o ženě, o lásce, o jejím pojetí světa.

Zuzana Bláhová, básnířka: Ano, určitě je to ženská poezie, ale když jsem přemýšlela, jak tu sbírku koncepčně postavit, tak jsem si říkala, že i žena se mění se svými ročními období, tvaruje, různě se jim přizpůsobuje svými pocity, tak i svým vzhledem. Jako takový opěrný bod mi posloužilo mých dvanáct básní, které kdysi tvořily básnický cyklus, který se jmenoval Ozvěny roku. I tam mi Emil v roce 2010, kdy to vznikalo, namaloval dvanáct krásných ilustrací a já jsem si říkala, že by byla škoda, aby nikde nevyšly. Takže to byl takový ten první záchytný bod. Pak tam byl hlavně můj manžel, který mi už pár let zpátky, teď je můj druhý manžel, neustále mě tak trošku popichoval, aby jsem dala něco dohromady, že by jsem měla mít něco jenom svého. A bylo to v době, kdy už jsem neměla až takovou potřebu to vidět hmotně. To se těžko popisuje, ale já jsem introvertní povaha a v určitém období života jsem měla potřebu ty věci sdílet. A teď přišlo období života, kdy až takovou potřebu ty věci sdílet nemám. A taky ta poezie se víc obrací do mě, do sebe. Takže možná to z toho vyplývá. Nicméně toto jsou sebrané básně od roku 2007 až do současnosti a ty, které jsem buď já nebo mé okolí považovalo za minimálně dobré, tak jsem je tam dala. A setřídila jsem je do dvanácti celků podle těch ročních období.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Doufám a prosím i za čtenáře, ať si určitě další svá díla nenecháte jenom pro sebe. Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí ve Vaší tvorbě.

Zuzana Bláhová, básnířka: Já taky moc děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-27-04-2023-17-30