Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Permoník patří už desítky let k nejúspěšnějším dětským pěveckým sborům v České republice. Reprezentuje Moravskoslezský kraj na prestižních festivalech doma i v zahraničí a vychoval stovky mladých zpěváků. O tom, jak se taková tradice udržuje a kam Permoník směřuje, si budu povídat s jeho prezidentem Petrem Kazíkem. Petře, vítej u nás ve studiu. Ahoj.
Petr Kazík, prezident Permoníku: Ahoj, dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Permoník letos opět slaví řadu úspěchů, na to už jsme si zvykli. Na co jsi v poslední době nejvíc pyšný?
Petr Kazík, prezident Permoníku: Jasně. My máme letos slavící rok, šedesátou sezonu. Vždycky máme slavící rok takový poklidný. Ono je mnoho koncertů, vzpomínkových setkání. Poklidné je to v tom, že nevyjíždíme na žádný velký festival ani na nějakou velkou soutěž. To prostě v tom slavícím roce necháváme trošku bokem. A přesto tento rok přinesl velké úspěchy, protože vlastně naše přípravné sbory, tedy naše další sbory mimo koncertní sbor, se účastnily soutěží základních uměleckých škol, protože zrovna byl ročník, kdy tyto soutěže probíhají. V těch soutěžích získaly znovu zlaté pásmo. Dokonce Mužský komorní sbor byl v Olomouci v celostátní soutěži absolutním vítězem. Takže je to takové potvrzení slov, která zazněla, že patříme k těm nejlepším v republice. Ono se to strašně špatně měří, ale vypadá to, že si pořád své pozice umíme udržet.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ty hovoříš o koncertním sboru. Kolik tedy má Permoník celkem členů, včetně koncertního sboru?
Petr Kazík, prezident Permoníku: Tak členů je 250, sborů je devět a těch dětských nebo mládežnických je osm. A ten devátý, to jsme my, bývalí členové, rodiče a přátelé, tedy Sbor přátel SPZ. Tam jsme ve věku od 20 do 65 let i více. No a samozřejmě v těch ostatních sborech zpívají děti od čtyř let až do maturity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dneska už je docela běžným zvykem, že i základní umělecké školy si vybírají své budoucí studenty, žáky. Probíhají výběrová řízení. Jak je to u vás?
Petr Kazík, prezident Permoníku: U nás ne, protože my teď zažíváme úžasné období. Už asi tři sezony nabíráme děti v předškolním věku. Velmi intenzivně děláme nábor ve školkách. Máme fantastické dva sbormistry. Ondra Kočí, prvního muže mezi sbormistryněmi za 60 let, a Radku Veselou. Ta vede Perníčky, to jsou ti předškoláci. Ondra vede Permoníčky mladší, to jsou prvňáci a druháci. Tihle dva skvělí lidé chodí po školkách a ukazují maminkám, paním učitelkám a hlavně dětem, jak může být zpívání velká radost. A které děti to osloví a chtějí tu radost zažívat, tak ty bereme do přípravek. Ty první roky se učí jenom milovat zpívání. A jakmile zjistí, že tam ta láska opravdu je, tak pak už jdou na tu náročnou misi do dalších přípravných sborů. Dnes máme těch malých dětí dvaašedesát, zhruba k sedmdesátce. A to jsme neměli snad za celých třicet let. Takže je to obrovský úspěch, protože Karviná stárne, zmenšuje se, ale Permoník je stále stejně silný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já se domnívám, že největší motivací i pro ty nejmenší děti je to, že s Permoníkem jezdíte po celém světě. Než se tam ale děti dostanou, jaká je ta hlavní motivace, abyste je udrželi u zpěvu? Dneska je to asi těžší než v minulých letech.
Petr Kazík, prezident Permoníku: Moc nad tím přemýšlím celých deset let, co se o sbor starám. Shodou okolností jsem dlouhá léta školil životní spokojenost podle učení profesora Seligmana, slavného amerického psychologa. A on definoval PERMU. Já to překládám jako permanentní životní spokojenost. PERMA je anglický akronym a vlastně Permoník v sobě všechno tohle má. Seligman to nevymyslel, on padesát let své vědecké práce dokazoval, proč jsou lidé spokojení a proč jsou nespokojení, proč má někdo deprese a někdo je šťastný. A přišel na to, že když je tam pět faktorů PERMY, tak tam je i ta spokojenost. A Permoník nabízí všechno. Pozitivní přístup – u nás se nekřičí, nijak zvlášť se nenapomíná. Kázeň je velmi přirozená a vlastně si ji děti udržují mezi sebou samy. Pak je tam angažovanost a talent. Každý tam může uspět a nejde vůbec jen o pěvecký talent. Jde o mnoho talentů, které ty děti mají, a my je odhalujeme a umožňujeme jim v nich se prosadit. Pak jsou to mezilidské vztahy. My se máme fakt rádi a je vidět, že se scházíme i po mnoha letech. Práce musí být smysluplná, to je to čtvrté písmeno. A smysluplnost zpívání je jednoznačná. Je v tom i duchovnost. Když zpíváte Bacha, tak nemůžete nemyslet na Boha, i když v něj nevěříte. A poslední jsou výsledky. No a těch, zaplať pánbůh, dosahujeme. Takže celá PERMA je v tom sborovém zpívání obsažena, a proto jsou ty děti šťastné a proto je ten zpěv baví, i když je to strašlivá dřina.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme i k té finanční stránce, protože určitě přispívají rodiče, ale potřebujete i nějaké donátory nebo někoho, kdo vám finančně přispívá na ty zájezdy, které, jak už jsem tady řekla, absolvujete po celém světě?
Petr Kazík, prezident Permoníku: Samozřejmě. K tomu základní umělecké školy vůbec nejsou zřízeny, ani Juventus, jako další náš zřizovatel. To jsou prostředky, které se právě musí sehnat od donátorů. Naštěstí už je šedesát let dostatečně dlouhá doba, jak se ukazuje, takže se nám podařilo přesvědčit město Karvinou, že reprezentace sboru je nejlepší vizitkou pro celé město, pro celý region, a že vlastně přinášíme budoucnost tomu regionu, protože naše děti se třeba do Karviné po studiích i vracejí. No a samozřejmě i kraj je naším donátorem. Tam se nám to daří trošku méně přesvědčovat, že ta reprezentace je důležitá. Ale zase chápu, že těch profesionálních uměleckých těles je hrozně moc. Těch natažených rukou je hodně a my jsme holt amatérské dětské sdružení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co těm dětem přinášejí ty cesty a soutěže? Není to přece jen o zpěvu a o přátelství. Má to mnohem hlubší a širší rozměr.
Petr Kazík, prezident Permoníku: Myslím si, že nejvýznamnější pro naše členy za těch šedesát let, tedy pro všechny, a zažil jsem to i já, je to, že si uvědomíme, že všude ve světě je velmi zajímavě a inspirativně, ale že se tady máme fakt moc hezky a že stojí za to žít v Karviné a v tomhle regionu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To je hezké slyšet. Petře, ty sám už jsi několikrát zmínil, že zpíváš řadu let. Jaké byly tvoje začátky? Můžeš je srovnat s dnešními dětmi? Je to vůbec srovnatelné? Jak se ty generace obměnily? Jak dnešní děti přistupují ke zpěvu a ke koncertování?
Petr Kazík, prezident Permoníku: Já si myslím, že v něčem to srovnat absolutně nejde. Prostě žijeme v naprosto jiné době. Já budu zpívat už padesátou šestou sezonu, takže tím naznačuji, že v sedmdesátých letech to byl prostě opravdu úplně jiný svět, jiný vesmír. Ale princip je pořád stejný, a to je na tom krásné. Proto zpívám dodnes, protože když si do toho sboru sednete a zažíváte tu zkoušku, zažíváte ten proces vzniku interpretace skladby, pak ty koncerty a tak dál, tak je vám znovu dvanáct. Každý chce být nesmrtelný a chce vládnout. A když si sednete do sboru, ve kterém jste vyrostli, tak jste pořád mladý.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co na ty úspěchy říká zakladatelka Eva Šeinerová?
Petr Kazík, prezident Permoníku: Jsem rád, že ji vzpomínáš, a věřím, že i Ivan Šeiner, můj obrovský vzor. Máme ten šedesátý rok, tak jsem udělal velkou inventarizaci. Rolling Stones vydávají v těchto dnech pětadvacáté album. Permoník ke svým šedesátinám vydal šestadvacáté dvojalbum.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To je krásné srovnání.
Petr Kazík, prezident Permoníku: Zrovna se to hodilo. Ale většinu těch úspěchů – 21 zemí, 4 kontinenty a 46 zahraničních zájezdů – vyprodukoval Ivan Šeiner v těch prvních padesáti letech. Nikdy ho nedoženu. Je to můj neskonalý vzor. I ta alba. Většina vznikla v těch prvních padesáti letech. My jsme za těch posledních deset let vydali čtyři, takže to zase není tolik. Každopádně paní Šeinerová si to s námi stále užívá, je stále s námi, je stále informována, o sbor se pořád zajímá a kdykoliv může, přijde nás povzbudit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co vás čeká teď jako sbor, a nejen koncertní, v následujících měsících?
Petr Kazík, prezident Permoníku: O prázdninách se vždycky rozezní beskydské hvozdy vánočními zpěvy, protože se připravují adventní koncerty. Letos to bude obzvlášť silné. Za prvé už v září nás čeká náročný program, protože v rámci Svatováclavských hudebních slavností zpíváme se slavnou varhanistkou Katta. Její skladbou pak oslavy i zavíráme. Requiem - 14. listopadu budeme vzpomínat na všechny ty, kteří už tu s námi bohužel neoslaví. Mozartovo Requiem v podání SPZ a orchestru Slezského divadla. A závěr bude velký. Adventní koncerty letos budeme mít opět s filharmonií, 17. prosince máme tady v Ostravě Českou mši vánoční s Janáčkovou filharmonií už poněkolikáté. A pak 22. prosince, těsně před Vánocemi, budeme znovu zpívat Českou mši vánoční s Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně. Takže do Vánoc je toho ještě hodně co dělat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Petře, já ti děkuji za tvé odpovědi. A vyřiď všem v Permoníku, že jim držíme palce, ať jim to pořád zpívá tak skvěle.
Petr Kazík, prezident Permoníku: Moc děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mějte se moc hezky a díky, že jste nás sledovali.
Petr Kazík, prezident Permoníku: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
