Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého svého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům se snadnou identifikací míst, která jsou vzhledem ke svým podmínkám vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Více k tématu už náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, dobrý den, vítejte u nás.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Hezký den přeji. Slunečný den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hezký a slunečný den. Ano, děkujeme. Pojďme trochu více ze široka. Podobné projekty, o kterých se dnes budeme bavit, si nechávají zpracovávat i jiné kraje a jiná města. Například už takovou mapu oslunění má Brno, Kladno a Jihočeský kraj. Teď touto cestou jde i náš kraj. Co bylo v zadání zhotovení té mapy? Na co se nejvíce v regionu chceme zaměřit?
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Fotovoltaika je téma, které rezonuje. Někteří to zatracují, že je to hloupost. Někteří si myslí, že nám to vytrhne trn z paty a budeme topit sluníčkem. Ta pravda je někde uprostřed, možná spíše na té straně, nemít velká očekávání. A právě proto chceme udělat mapu oslunění, která ukáže naprosto reálně každému jeho střechu nebo jeho pozemek, kolik tam toho sluníčka dopadá. Protože něco jiného je, když mám velkou střechu otočenou na jih a něco jiného, když mám malou střechu na sever a ještě mi tam zaclánějí stromy nebo komín nebo vedlejší dům. Takže jde o to, aby opravdu lidi neměli přehnané očekávání, aby neoslovovali firmy na instalaci fotovoltaických panelů, když tam nesvítí sluníčko. Anebo naopak ti, kteří o tom uvažují, aby si potvrdili svou domněnku, že je to nějak výhodné. Takže létají letadla v době, kdy jsou listy a stromy rozkvetlé a mapují 3D celý náš kraj, každou střechu, každý pozemek, každou stěnu. A jen díky této mapě potom bude vidět, jaká je intenzita slunečního svitu a kde se panely vyplatí a kde se nevyplatí. Každý občan nebo firma si zadá na katastru a ono mu to vyplivne. "Jo, tady můžou být 4 kW. Jo, tady můžu 10 kW a tak dál."
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sluneční svit se ale v průběhu roku mění. Počítá s tím mapa?
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Ano. Tam bude výpočet, který ukáže kolik to dá v zimě, kolik to dá v létě, kolik to dá za celý rok. Ale pořád musíme myslet na to, že v ČR svítí jednu osminu času. Když to zprůměruju, svítí tři hodiny denně. Víc ne. Dvacet jedna hodin potřebujeme elektřinu z jiných zdrojů, z uhlí, z plynu, z jádra, z větrů, z geotermálu. Sluníčko je super pro, řekněme, rodinné domky. Typicky třeba pro mě: nabiji si všechny možné UPS, které mám doma a když svítí sluníčko, můžu směle sušit prádlo a pustit klimatizaci. Nicméně v zimě v únoru to fakt nepomůže, tam opravdu musíme mít nějaký jiný zdroj. Ale rodinným domkům to zejména může pomoct snížit náklady o nějakých pár tisíc korun, byť kolegové, kteří si instalovali panely, návratnost je i s těmi ceny cca za 50 let, takže opravdu je to jenom pro fajnšmekry.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na to jsem se právě chtěla zeptat, protože to určitě lidi bude zajímat. Je fajn mít mapu, je fajn vědět, kdy a na jak dlouho svítí sluníčko na naši střechu, ale pokud jsou pořizovací náklady vysoké s návratností 50 let, tak asi mnoho lidí po fotovoltaice nesáhne.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Záleží, co máte doma. Jestli máte doma chytrou domácnost, kde opravdu můžete mýt nádobí, když svítí sluníčko, když můžete nabíjet auto, když svítit sluníčko, když můžete sušit, když svítí sluníčko, tak to smysl dává. Návratnost je potom reálná třeba do deseti let a ještě když něco prodáte sousedovi. Já jsem totiž neřekl, že od 1.1. příštího roku, pokud poslanci nebudou moc kreativní, bude platit tzv. zákon LEX OZE 2, který umožní komunitní sdílení. To znamená, já můžu sousedovi prodat svoji elektřinu, aniž bych to musel tahat přes nějakou distribuční síť a potom fotovoltaika bude bude dávat úplně jiný smysl. Typickým příkladem je: dám panely na školu. O prázdninách škola nefunguje, ale funguje koupaliště, můžu honit elektřinu ze školy na koupaliště, případně do domova důchodců, případně na sídliště. A to samé dva sousedi, tři sousedi, kteří se domluví, že tu elektřinu budou sdílet. Jeden z nich občas potřeboval víc elektřiny, druhý potřebuje méně, tam to už bude daleko lepší. Ale řekněme, že opravdu dneska, když nemám chytrou domácnost, tak ty panely jako jo, jsou ekologické, to určitě, nicméně že by se zaplatily, tak to teď určitě ne.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V úvodu jsem také řekla, že se jedná nejen o domácnosti, ale také o firmy a instituce, které mohou využít tuto mapu k tomu, aby se rozhodly, jestli budou panely na své střechy nebo území instalovat.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Ano, ta mapa bude k dispozici komukoliv, nejenom občanům, ale firma a institucím. Stejně jako každý občan i firma může podívat na svou garáž, na svou výrobní halu, kolik elektřiny z toho budu mít, protože předpokládám, že firma spotřebuje všechno, co vyrobí, tak spotřebuje sama sobě. Tam to skutečně bude o ekonomice, kolik tam toho sluníčka je a zda si dokážu svou výrobu plánovat tak, abych dokázal ty energeticky náročné věci dělat přes den a v noci, když nesvítí, abych jel na jiné provozy. Ale to už bude opravdu na každé firmě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nabízí se otázka, když si kraj nechal tuto mapu nebo nechává zpracovávat, bude hotová na konci letošního roku, tak zřejmě touto cestou chce jít také. Je to tak a už jde.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Ano, my máme 1200 budov, z toho zhruba 600 stojí za to, řekněme. Nicméně statické posudky tvrdí - to je kámen úrazu, protože zatím to vychází - že jenom každá čtvrtá budova, o které si myslíme, že by fotovoltaiku mohla mít, je způsobilá nést tu konstrukci bez nějakých zásahů. To je kámen úrazu. Statické posudky se zpracovávají a my jsme si vědomi toho, že to je opravdu alfa a omega. Takže budeme na konci roku, případně na počátku příštího, vyhlašovat dotační titul pro malé obce, aby si nechali zpracovat statické posudky na svoje školy, školky, domovy důchodců, protože opravdu v sedmdesáti procentech případů to nejde. To střecha to neunese. Pokud to nevyhoví, máme několik možností. Počkáme si, až budou jiné panely, třeba fólie. Už se takové začínají vyrábět a nebo se ta střecha zpevní, ale pak je třeba kalkulovat, jestli ty náklady na to zpevnění střechy se mi vyplatí v tom, že tam ty panely budou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už jste zmínil větrné elektrárny. Mohlo by se stát, že v regionu by začaly vyrůstat tzv. větrníky?
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Budou vyrůstat zcela jistě, protože na rozdíl od sluníčka, které fakt svítí jenom tu jednu osminu, vítr fouká nějakých šedesát pět procent dní v roce. Takže z hlediska efektivity je to mnohem lepší. Kraj teď upravil svoje zásady územního rozvoje tak, aby stavba větrníku byla co nejjednodušší. Teď záleží čistě na obci, řekněme kromě koridoru na letišti a kromě té pohledové strany na Praděd, tak je stavba větrníků prakticky možná po celém kraji. My jsme zpracovali tzv. větrnou a solární studii. Ta už je na krajských stránkách, která ukazuje, kde všude větrníky mají smysl, kde všude fouká. Ale bude skutečně záležet na obci konkrétní, jestli ve svém územním plánu dovolí nebo nedovolí. Tady se zase vrátím k té komunitě té obce. Asi jste zaregistrovali, referenda dopadají většinou tak osmdesát procent NE dvacet procent ANO. A bude záležet na tom, jestli se ta obec prostě nechá uplatit, to nemyslím nijak kriminálně nebo nějak špatně, jestli bude ta platba za ten větrák tak výhodná, že dovolí, aby ten větrák tam byl, protože...
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Změní krajinu každopádně a tam se asi taky bude posuzovat jestli je to výhodné ekonomicky nebo ne. Když jsme to na modelovali u fotovoltaiky, jak je to u těch větrných elektráren?
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: To záleží, kde ten větrák je. U nás, v našem kraji, je nejvyšší efektivita od Hlučína přes Opavu až po Zlaté Hory. Z těch Jeseníku to fouká celkem pěkně, ale fakt záleží na obci, jestli chce vypadat jako předměstí Vídně. To je něco strašného opravdu. A tady fakt se musíme vrátit k filozofické otázce. Náš kraj. Třetina kraje byla totálně zničena těžbou uhlí a budeme se s tím potýkat desítky a možná i stovky let. A máme si zničit tu druhou třetinu kraje větráky, které opravdu nejsou nic příjemného? To je otázka, kterou si určitě musíme pokládat v našem kraji a záleží na každé obci, jak to vyhodnotí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pak ještě životnost větrníků, protože ta je údajně pětadvacet let a pak se musí vyměnit nebo zlikvidovat. A i ta likvidace není, alespoň prozatím, moc ekologická.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Tady jsem optimista a já si myslím, že jakmile to bude byznys, firmy se do toho vrhnou a oni vymyslí, jak větráky likvidovat. Jde jenom o lopatky těch turbín. Pevně věřím, že lidi si s tím poradí a vymyslí co s tím. Stejně jako si poradíme, jak likvidovat nebo znovu použít pseudo vyhořelé palivo, které není vyhořelé, jenom je ze tří procent spotřebované. To je možná stejný problém. Až to bude ekonomicky zajímavé, tak se toho firmy chytnou a bude to fungovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: Hezký den.
Redakčně upraveno / zkráceno.