Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes je mým hostem Marek Nenutil, ostravský umělec, stálice současné výtvarné scény. Marku, vítej u nás, ahoj.

Marek Nenutil, výtvarník: Ahoj, zdravím diváky a děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Marku, tak jak vidíš uměleckou scénu tady u nás v regionu?

Marek Nenutil, výtvarník: No, myslím si, že Ostrava delší dobu byla jako v opomenutí, když se to vezme v rámci naší České republiky. Myslím si, že za posledních třeba deset let a to třeba budu směřovat na Prahu, už lidé vnímají, že tady je ten docela velký potencionál, co se týče umělců a výtvarníků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Přesuňme se ke tvým dílům, já jsem tě záměrně nepředstavila nějak hloub, protože si myslím, že i naši diváci už tě znají. Obzvlášť ti, kteří milují výtvarné umění. Nebudu ani zacházet teda do toho, jak jsi začínal jako street artový umělec, ale řekni, jak bys popsal tu svoji tvorbu?

Marek Nenutil, výtvarník: No, trošičku začnu tím začátkem toho street artového. Začátky samozřejmě jsou trošku spojené i s graffiti a street artem. Začátkem devadesátých let, ale já vždycky upozorňuji, že odjakživa jsem chtěl být výtvarník a umělec. A když už jsem studoval uměleckou střední školu, tak graffiti přišlo jakoby takové další médium, takový boom do České republiky. Takže to člověk využíval a potom samozřejmě maloval graffiti, nějakou tu další odnož toho graffiti ten street art a pracoval s různými médii toho street artu. Ale doma jsem dělal úplně jiné obrazy, olejové a akrylové, které vůbec neměly nic společného s graffiti. To byla druhá záliba, kterou člověk používal, ale doma jsem dělal úplně něco úplně jiného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tvá tvorba, aspoň tak, jak já ji vidím, je plná barev a příběhů. Co tě inspiruje při tvorbě?

Marek Nenutil, výtvarník: No inspirace, to by člověk mohl rozebírat velmi dlouho. Co se týče mých různých dekád malířských a sérií, na kterých pracuji, protože se to stále mění. Mám vesměs oblíbené tři až čtyři témata za posledních několik let. Toto jsou spíše takové přírodní motivy. Je tam i samozřejmě nějaká sociální témata a s tím spojený člověk. A potom anthropoid, věk lidstva a všechny tyto témata různě propojuji a dokonce ještě před pár lety jsem do toho zapojil i sportovní témata. Ten pohyb a kolo, protože mě to nějak prostě oslovilo, to téma a se kterým jsem tam pracují. Ne pravidelně, ale dělám nějaké série i na toto téma. Jelikož jsem milovník knih, jsem velký sběratel uměleckých knih, monografií z celého světa. Samozřejmě jsou tam i knihy na čtení a hodně mě ovlivňuje filozofie a metafyzika, takové věci, se kterými právě pracují. A i když to třeba na těch plátnech nevypadá, tak na tom plátně, teď dám příklad. Na plátně je Moře s loďkou, tak to může symbolizovat zas úplně další věci, které já jsem tím myslel a schválně třeba i názvy někdy dávám dvojsmyslně nebo i někdy "trojsmyslně", i když to na první pohled tak třeba nevypadá, co bylo v té hloubi dál myšleno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdybychom zůstali u toho obrazu Moře s loďkou, ten zrovna vystavuješ na Slezskoostravském hradě. Tak jaké poselství má vyzařovat pro návštěvníky?

Marek Nenutil, výtvarník: Poselství to je takové to slovo bych tak úplně třeba neříkal, že by tam bylo nějaké poselství. Já bych řekl, že to téma, to moře je přece jenom taková nekonečná pláň a naše myšlenky a vesmír je jako nekonečný. A další takové věci univerza bych tady úplně takhle do hloubky nerozebíral. Ale je to symbolika toho moře a toho třeba vesmíru. Moře je taky neprobádané, takže to je zase spojeno s tou filozofií a třeba s tím univerzem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ty jsi také znám, že často maluješ velkoformátové obrazy, ale také jsi mi prozradil, že od toho tak lehce ustupuješ, že už přemýšlíš i o tom, že bys chtěl, ať tvé obrazy si také lidé kupují a nemusí moc řešit velký prostor, který potom potřebují. Je to jenom o tom, anebo si našel i nějaké další motivace k tomu, aby jsi začal malovat menší formáty?

Marek Nenutil, výtvarník: Ještě tak před sedmi lety jsem maloval jenom omezené formáty, které se pohybovaly od 1.5 do 1.5m, ale i 1.7 na 1.5m, ale i dvoumetrové. Postupem času, jak jsem nerad maloval menší formáty, tak jsem zjistil, začalo to dvěma nebo třemi a teď postupně jsem ty větší formáty úplně odstřihl a soustředím se spíš na střední formáty a na ty menší. Protože za prvé je mi to sympatické, i když kdysi se mi to nelíbilo. A zadruhé tam samozřejmě hraje nějaká taková uskladňovací věc i prodejní potenciál, protože přece jenom ty velké formáty, se blbě se uskladňují, blbě se s nimi manipuluje při ukázkách. Už i s těmi převozy je to třeba horší, nebo když ta výstava není tak velká a vybrat tedy jen jeden obraz. Třeba kdyby tam člověk bral jedno velké plátno a zbytek menších, zbytečně velká dodávka. A taky jsou ty velké formáty přece jenom hůř a hůře prodejné, protože to si můžou dovolit velcí sběratelé v České republice, anebo lidé, co mají fakt obrovské domy, kde mají vyčleněné prostory. Byť už s tím počítají, že tam budou mít nějaké umění, které třeba mají rádi, a třeba stavějí domy a už s tím potenciálem, že tam bude umístěno umělecké dílo i třeba čtyřmetrové.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Marku, pojďme ke svým výstavám. Já jsem zmínila tu, která je teď na Slezskoostravském hradě, ale je třeba zmínit, že ty vystavuješ nejen po celé České republice, ale i v zahraničí. Tak pochlub se tak trošku.

Marek Nenutil, výtvarník: Tak nyní aktuálně probíhá výstava ve Slezsko Ostravské Galerii, ta je do 10. listopadu. Tímto diváky zvu, je otevřeno pouze v sobotu a v neděli pouze od 10 do 16 hodin. A dále bude třeba začátkem listopadu v Praze v Galerii Toyen samostatná výstava. V červnu jsem měl samostatnou výstavu v New Yorku. Dokonce jsem tam byl i pozván na společnou výstavu, což mě potěšilo. Takže to byly takové dvě mouchy jednou ranou. A předtím následovaly dvě společné výstavy v New Yorku, kde já jsem tam byl na takovém pobytu, když jsem se vracel z Nového Mexika před dvěma a půl lety, kde jsem taky měl samostatnou výstavu, ale spojil jsem to i se zdravotním pobytem na čerstvém vzduchu. Tam jsem se poznal s nějakými lidmi a slovo dalo slovo, a hned jak jsem se vrátil domů, tak mě pozvali na společnou výstavu, zdali nechci v galerii na třímetrovou stěnu vystavit svá díla. Tak jsem samozřejmě byl nadšený a od toho se odvíjely zase další a další nějaké možnosti v tom New Yorku. Byl jsem z toho rád, protože vždycky jsem chtěl vystavovat v New Yorku a zatím jsou to takové první kroky. To město má stále neskutečný náboj a hlavně v záplavě těch umělců z celého světa, kteří se chtějí prosadit v New Yorku, protože to je mekka umění po Londýnu. Je to to největší epicentrum toho uměleckého dění. A jsou tam tisíce a tisíce umělců z celého světa a jako trošku se tam nějak ukázat. A aspoň trošičku se ukázat "haló já jsem tady z té naší malé zemičky", je opravdu těžký oříšek. Ale jsem rád za tu zkušenost, protože zase mi to dalo další rozhled a ukázalo mi to prostě jiný svět, který vám dá velkou velkou zkušenost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já ti děkuji za rozhovor a přeji ti hodně dalších takových zkušeností, hodně výstav a také hodně zdraví.

Marek Nenutil, výtvarník: Děkuji, děkuji i divákům.

Redakčně upraveno / zkráceno.