Lukáš Zavadil, TV POLAR: Muzeum Těšínska se po dvaceti letech vrátilo do nově zrekonstruované historické budovy na Hlavní třídě. To je téma pořadu Host dne pro ředitele Muzea Těšínska Zbyška Ondřeku a historičku a vedoucí nové pobočky Pavlínu Badurovou. Vítám vás oba dva ve studiu. Pane řediteli v jakém stavu byla ta původní budova před rekonstrukcí a co vše jste museli udělat tak, aby se to dostalo do té stávající moderní podoby?

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: Abychom mohli budovu zpřístupnit návštěvníkům, museli jsme nejprve zpracovat projektovou dokumentaci, ale především jsme se museli vypořádat s nároky spolumajitelů. Majetkové podíly na této budově vázly po řadu desetiletí a bylo opravdu náročné některé spolumajitele dohledat. My jsme například hledali v Izraeli, ve Spojených státech. Dostali jsme se tedy ne že bychom tam letěli, ale dostali jsme se prostřednictvím našich zastupitelských úřadů do Argentiny. A to vypořádání těch majetkových podílů trvalo opravdu šestnáct let. Jde o to, že ti dědicové majetkových práv, většinou se jednalo o potomky židovských rodin, které emigrovaly před nacisty již před druhou světovou válkou do těch zemí.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Takže i ta samotná nová rekonstrukce má za sebou dlouhou historii, jak je vidno. Já jenom dodám, že celkové náklady té rekonstrukce za 113 milionů korun z 85 procent pokryly dotace z EU, pět procent stát a deset procent Moravskoslezský kraj. Pojďme jenom do těch posledních let. Jak vlastně ta rekonstrukce samotná v posledních letech probíhala?

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: Když se nám podařilo vyřídit všechny tyto majetkoprávní záležitosti, tak jsme v roce 2016 podali žádost o dotaci, připravili jsme projektovou dokumentaci, vymysleli jsme, co v té budově vlastně bude, jaké budou expozice a k čemu bude sloužit. V roce 2018 jsme uspěli s touto žádostí u EU a mohli jsme začít. Říkám mohli, protože to jsme nebyli jenom my jako Muzeum Těšínska, ale samozřejmě nám v tom velmi pomáhal i náš zřizovatel Moravskoslezský kraj, který také oficiálně tu žádost podával. Samotné práce pak začaly v roce 2018 na podzim, protáhly se až do počátku roku 2020 a proměnily tu budovu v nádhernou moderní multimediální expozici, která se tam následně instalovala zhruba posledního půl roku.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Expozice nese název "Příběh Těšínského Slezska" na co se tedy návštěvníci mohou těšit a co je vaším cílem?

Pavlína Badurová, historička: Náš "Příběh Těšínského Slezska" se odehrává v takové chronologické lince v pěti patrech. Začínáme prohlídkou ve sklepě, kde je přiblížena návštěvníkovi ta nejstarší historie celého území, takže zde najdete geologické sbírky. Další část je věnována expozici hornictví, v prvním patře najdeme prezentaci krajiny tak, jak se vyvíjela neboť u nás je to příběh jak historie, tak krajiny, která se odvíjí celou tou expozicí. Následují archeologické sbírky, středověké Těšínsko, raně novověké Těšínsko, až v podstatě dojdeme do dvacátého století a opět končíme krajinnými změnami v polovině dvacátého století. A poslední patro je věnováno zejména dětem a mládeži a muzejní pedagogice. Tam je prezentováno ústní bohatství, takže legendy a pověsti Těšínského Slezska. Bylo vybráno pět takových pravděpodobně nejznámějších pověstí, takže nejen děti se mají možnost něco dozvědět např. O legendě o založení města Těšína, nebo Legendu o založení Orlové. Ale nezapomněli jsme ani na Černou kněžnu, takovou specifickou postavu Těšínského Slezska, a samozřejmě na Zbojníka Ondráše a Pověst o Těšínském kvítku.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Možná právě tady je to správné místo, pane řediteli, připomenout co je to to Těšínské Slezsko? Lidé se často domnívají, že se jedná jen o okolí Českého Těšína. Co je tedy Těšínské Slezsko a jeho význam?

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: Cílem té expozice je kromě prezentace historie jako takové, pomoci návštěvníkovi zorientovat se nejen v čase, ale i v prostoru. My jsme bohužel svědky toho, že asi padesát let se o Těšínsku téměř nemluvilo. Vymizelo z učebnic. Vymizelo z novinových článků, z map i turistických průvodců, takže jsme se dostali do situace, že řada lidí je přesvědčena o tom že Český Těšín, Bohumín, Orlová, Karviná, že jsou to severomoravská města i když leží ve Slezsku. Dokonce ani nevědí, že Lysá hora není moravská hora, ale že je nejvyšším vrcholem těšínské části Slezska. My se snažíme ty návštěvníky provést nejen dějinami, ale provést je i prostorem a tam je důležité si uvědomit ještě jednu věc, že Těšínské Slezsko je od roku 1920 rozděleno na dvě části. Po první světové válce a vzniku Československa a Polska vznikl spor o toto území mezi oběma novými státy. Byl vyřešen v roce 1920. Je to tedy sto let od této události. Lidé by měli vědět, že to Těšínsko pokračuje i na dnešním polském území, a že vlastně celé Těšínsko se jmenuje po městu Těšín polsky "Cieszyn" německy Teschen. To jest po městě, které vlastně není české, Český Těšín je jenom část toho Těšína. Anebo přesněji, je to nové město, které vzniklo v meziválečném období. Takže ta orientace v prostoru je naším druhým důležitým cílem, aby si lidé uvědomili nejen, jak hluboko do historie mohou zajít, ale také kde jsou.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Na kterou expozici nebo část muzea jste nejvíce pyšní, co jinde v muzeu nenajdeme?

Pavlína Badurová, historička: My se snažíme v rámci té naší chronologické linky v každém tom období mít jeden takzvaný "špek", vlastní výstavní špek. V rámci každého toho období určitě najdeme něco, co se dá vypíchnout, a je to ta nej věc toho daného oboru. A co nikde jinde nenajdeme, to je třeba ten vznik toho samotného města a vznik toho Českého Těšína. Máme k dispozici v rámci multimédií z Vojenského historického ústavu film, který zachycuje ty události z ledna a února roku 1919. To určitě nikde doposud prezentováno nebylo.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Součástí expozice je i Těrlická gotická Madona, kterou vám zapůjčilo Biskupství ostravsko opavské. Popišme tu malbu, jakou má pro vás hodnotu? Proč je ve vašem muzeu?

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: Jedná se o deskovou gotickou malbu z přelomu patnáctého a šestnáctého století. Z hlediska umělecké historie je to naprostý unikát, takových není hodně, ve Slezsku určitě ne. A myslím si, že patří i k mimořádně vzácným úkazům v rámci celé ČR. Ta Madona má zvláštní příběh. Byla součástí výzdoby kostela v Těrlicku, ale věřící se chodili modlit k jiné Madoně k přemalbě, která byla na tom původním gotickém obrazu. Když se rozhodla farnost a biskupství ten obraz restaurovat, tak restaurátoři zjistili, že pod několika vrstvami přemaleb se nachází mimořádně cenné a nádherné gotické dílo, a to právě my teď prezentujeme. To rozhodnutí o zapůjčení do Muzea Těšínska bylo velice jednoduché, protože jsme si porozuměli s biskupem i s vedením kraje. Kde jinde by měla být Těšínská Madona prezentována než na Těšínsku v Muzeum Těšínska. Má to i své praktické důvody. Farnost nebyla schopna na své náklady zajistit mimořádně náročné podmínky prezentace tak významného uměleckého díla jako je stálá teplota, dohled policie pod kamerami, čtyřiadvaceti hodinové klimatické podmínky, studené osvětlení, to všechno Muzeum Těšínska, jako profesionální instituce, samozřejmě je schopné zajistit. Je u nás zapůjčena na dobu neurčitou a my pevně věříme tomu, že tam již zůstane. Ale jsme dohodnutí, že kdyby se ty podmínky podařilo farnosti zajistit někdy v budoucnu v kostele, tak jim Madonnu samozřejmě vrátíme, a na tom stejném místě bude kopie, neméně vzácná, téměř totožná.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Muzeum Těšínska otevřelo svou novou budovu pro veřejnost dvacátého června. Teď vás čekají velké akce například na konci července zmiňovaný historický moment, který se týká Českého Těšína, století města, sto let od rozdělení Těšínska. Co chcete pořádat za akce? Pozvěme naše diváky.

Pavlína Badurová, historička: 28.7.2020 se bude v naší výstavní síni, která je součástí vlastní historické budovy, otevírat nová výstava, která bude věnovaná a sto letům města Český Těšín. Přiblíží tady tuto historickou skutečnost a pomocí vernisáže oslavíme sto let města.

Lukáš Zavadil, TV POLAR: Našimi hosty byli dnes ředitel Muzea Těšínska a také historička a vedoucí nové pobočky. Děkuji vám za váš čas.

Pavlína Badurová, historička: Děkujeme.

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: Zveme na návštěvu. Těšíme se.