Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mým dnešním hostem ve studiu je Marek Balcar, pořadatel závodu LHUT, ale především skvělý jezdec, protože několikrát byl mezi vítězi Beskydské sedmičky a také na dalších krátkých i delších závodech. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Marek Balcar, běžec: Já Vás zdravím, dobrý den a zdravím Vás i diváky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marku, když jsme se připravovali na rozhovor, já jsem řekla, že o Vás řeknu, že jste skvělý jezdec a Vy se skromností Vám danou jste řekl, že jste hobby běžec. Jak to tedy vnímáte?

Marek Balcar, běžec: Já bych to nebral, že jsem skvělý běžec. Jsem takový možná lepší bobbík. Jsou fakt lepší kluci a věřím, že jich by se to dotklo, že mě jako Marka Balcara pasuje někdo na výborného běžce, ale to nejsem. Maximálně lepší hobbík.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobře, tedy lepší hobbík Marek Balcar, kterého vítězství si z těch závodů nejvíce vážíte? Nebo na co jste hrdý? Na které to účastenství závodu jste pyšný?

Marek Balcar, běžec: Těch závodů je více, ale tady v kraji taková Mekka tady toho běhání v horách je Beskydská sedmička. Tam s parťákem nebo i sám jsme dopadli velice dobře. Takže tady na toto jsem pyšný a ve světě asi na absolvování jedné z tras toho festivalu E-TMB.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když jste zmínil Beskydskou sedmičku, ta je řazena mezi nejnáročnější závody běžecké u nás i na Slovensku, co jsem se dočetla. Do náročností se totiž promítá jak vzdálenost, která dosahuje 100 km, je to tak?

Marek Balcar, běžec: Je to tak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je také velké převýšení kolem pět a půl tisíce výškových metrů. My, kteří se nevěnujeme tady tomu běhu v uvozovkách do kopců, pro nás asi cíl nepřekonatelný. Jak to vidíte Vy, když máte natrénováno?

Marek Balcar, běžec: Je to fenomén určitě. To je závod, který je strašně těžký, strašně dlouhý. Člověk se na to nepřipraví za měsíc. Člověk musí tomu obětovat minimálně rok dopředu, aby to zvládl v nějakých takových distancích, které třeba já osobně mám vždycky v hlavě. Ale jsou tu i jiné, těžší závody. Tady Beskydská sedmička je o tom, že je tam ta distance dlouhá. Je to opravdu nad těch 10 až třeba 30 hodin. Někteří ti lidé to fakticky jedou dvě noci. My pořádáme závod, který má parametry neříkám, že Beskydské sedmičky, ale v té obtížnosti to je srovnatelné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se dostaneme k závodu, o kterém Vy hovoříte, kde jste pořadatelem, nikoliv běžcem, prozraďte našim divákům, jak trénujete nebo kdy jste se rozhodl, že se budete věnovat tady tomu náročnému běhu, promiňte mi za to, do kopců?

Marek Balcar, běžec: On ten běh v těch horách je fenomén. I organizátor Beskydské sedmičky nebo kterýkoli z organizátorů tady těch závodů přišel nebo se vyvinul z pohybu v horách. Je to turistika, lezení, paragliding nebo něco takového. To znamená všichni ti lidé, kteří dneska organizují ty závody, kdysi něco takového dělali, to znamená, mají k tomu blízko. Ten pohyb a všechno se ve světě zrychluje, to znamená i u mě to třeba byla prvně turistika, nějaké lezení a teď je to běh. Někdo si může říct, že za stejný čas, když běžíte nebo jdete, toho při tom běhu vyvíjíte víc. Ale není to tak, je to spíš i uspokojení. Z toho běhu se stane droga, kterou potřebujete každý den nebo co druhý den. Člověk se vyventiluje, ty endorfiny jdou ven z toho těla a člověk pak přijde domů uspokojen, vyklidněný. Je to je už součást života.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Běháte každý den?

Marek Balcar, běžec: Snažím se běhat každý den, ale někdy člověk má spoustu povinností, práce, ne vždy to vyjde. Když to nevyjde, alespoň to kolo nebo plavání, ale snažím se každý den něco udělat, třeba i posekat trávu doma.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když běžíte, jak dlouhá trasa to je?

Marek Balcar, běžec: Bývá to vždy hodinku a půl. Když jdu s kluky na hory, je to kolem dvou, tří až čtyř hodin takový trénink.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik kilometrů za tu dobu uběhne?

Marek Balcar, běžec: Je to podle toho, jak ten trénink je intenzivní, jestli je to jenom takové, jak se říká pobublání někde v hoře, člověk si to proběhne a podívá se, ale je to vždy od těch patnácti do třiceti km.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vždy běháte v přírodě, v horách?

Marek Balcar, běžec: Snažím se vyhledávat ten les, vyhýbám se asfaltu. Ne vždy samozřejmě to jde, ale vyhledávám přírodu, vyhledávám ten přírodní terén. I tady kolem Ostravy je spousta stezek, spousta lesů, kde člověk může běhat. Nemusí to být jenom ty hory.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si něco o tom říct, o tom běhání v přírodě. Ochránci přírody vás moc nemají rádi, jestli to takhle mohu říct, že se pohybujete i tam, kde by oni raději viděli klid pro zvěř a vůbec pro tu přírodu jako takovou.

Marek Balcar, běžec: Jasně, to je taková Pandořina skříňka každého běžce, že každý chceme mít nějakou svoji cestičku, svůj palouček, kde bude každý jenom sám sobě. Plus proběhne si ten lesík sám, ale tak to není. Je tam spousta zájmových aktivit, ať jsou to běžci, ať jsou to geo cashky nebo ať to jsou cyklisté, paraglidisti na těch horách. To znamená, že je to o domluvě. Ti zelení mužíčci, jak já říkám CHKO lesy České republiky, oni to asi vidí z té jiné strany. Já jelikož jsem myslivec, svým způsobem vidím to jak z toho běžeckého, tak z toho zeleného světa a je to jenom o domluvě a jenom o selském rozumu, kde má člověk být, kdy má člověk být, aby tam někde neběhal s čelovkou někde přes les třeba v noci a nechal ty zvířátka v klidu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle toho, co říkáte, lze vyčíst, že Vy tomu rozumíte. Apelujete také na své kolegy běžce, případně když pořádáte závody, redukujete ty přihlášené závodníky?

Marek Balcar, běžec: Ano, ten Lysohorský UltraTrail, tam ta nejužší část toho pořadatelského týmu vytvořila kodex beskydského běžce, kde jsme si jasně vymezili v určitých fázích, jak trénovat, kde trénovat, kde běhat, jak se pohybovat a co si do lesa odneseš, to si z toho lesa odneš.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsme se několikrát dotkli Vašeho pořadatelství závodu LHUT. Ten závod startuje z Malenovic 10. června, pojďme si o něm něco říct.

Marek Balcar, běžec: Ano, Lysohorský UltraTrail je ve zkratce LHUT je závod, který jsme vymysleli v roce 2018. Převzali jsme tu trasu, respektive to gró té myšlenky čtyřikrát na Lysou horu z každé světové strany po bratřích Bednářích, kterým už došla energie nebo respektive už to nechtěli pořádat dál, tudíž to veslo jsme převzali, změnili jsme název. Ty trasy jsou svým způsobem stejné a my dneska můžeme říct, že je to na té nejvyšší úrovni, kdy Lysohorský UltraTrail LHUT je kvalifikační závod pro mistrovství světa a Evropy. Tím se vracím k té obtížnosti Beskydské sedmičky nebo i třeba toho LHUTu, kdy ten LHUT jako jediný závod v České republice splňuje ty nominační kritéria pro to mistrovství světa.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká ta kritéria tedy musíte splnit?

Marek Balcar, běžec: Musí tam být určitá náročnost tratě, technická trať, nesmí to být jenom louky, nebo musí tam být minimum i zpevněné povrchu, jako jsou cesty asfaltové nebo šotolina. Musíte se vlézt do určitých procent maximálně. Myslím, že pět procent trati může být po těchto cestách, jinak to nesplní ty nominační kritéria v tom Skyrunningu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik kilometrů závodníci uběhnou?

Marek Balcar, běžec: Ta královská trať, ta nominační pro to mistrovství světa má šedesát sedm kilometrů, necelé čtyři tisíce metrů převýšení a je tam také krátká trať. Kdo si netroufá na tu královskou etapu, je tam kratší, je třicet jedna kilometrů, je to jenom dvakrát na Lysou horu a je tam převýšení dva tisíce sto metrů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marku, já Vám děkuji za rozhovor. Přeji Vám hodně štěstí ve Vašem hobby běhu i pořadatelství tohoto závodu. Mějte se hezky.

Marek Balcar, běžec: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.