Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Jesenický expres

Jesenický expres

  • Léto u koní můžete strávit na ranči v Huzové
  • Historický vláček z Bruntálu do Malé Morávky opět zahájil provoz
  • Vrbenský vrch po osmi letech opět odstartoval
  • Léto u koní můžete strávit na ranči v Huzové
  • Historický vláček z Bruntálu do Malé Morávky opět zahájil provoz
  • Vrbenský vrch po osmi letech opět odstartoval

Léto u koní můžete strávit na ranči v Huzové

Podhůří Jeseníků je oblastí s krásnou přírodou, lákající k výletům i pobytům Odedávna je také spojeno s chovem koní. Nejen těch závodních, jakým byl legendární Železník, ale i s chovem koní ve venkovských farmách. Jednou u nich je i ranč Tulácké blues v Huzové.

Farma funguje v Huzové již bezmála 25 let. Má na co navazovat.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Koně tady vlastně mají tradici, vedle ve vedlejší vesnici v Arnolticích se chovali vlastně remonty. Tam bývalo 150 koní ještě těsně i po válce. Takže tady v tomhletom kraji mají koně tradici, i vlastně sudetští němci když se dělávalo s koňma tak v té vesnici bylo skoro 100 koní pro práci.“

Za vznikem ranče v Huzové stála vlastně celoživotní láska i zkušenosti majitelky, místní rodačky, postupně i milovnice westernového ježdění.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Mě teda koně chytli už jako dítě, já si pamatuju ten svůj první okamžik, když jsem byla malá a viděla jsem, tady jezdil takovej zootechnik tady pracoval a jezdil na koni. A když byl dětskej den tak nás vozil a já si prostě pamatuju ten okamžik jak taková ta láska vznikla. Dostal se k nám western, který nám úplně učaroval, protože to k té přírodě úplně patří. Takže ta yjížďka, romantika, na kterou jsme si jako děti vždycky hráli, takže jsme začli dělat pomalinku tohle.“

Láska ke koním dovedla farmáře postupně k jejímu šíření mezi děti všeho věku. Vznikají tak tábory s koňmi. První letošní turnus právě začíná.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Tento turnus máme zaměřenej, že budeme chodit do přírody na vyjížďky, tohleto jsou zkušený děti, který umí už jezdit, už umí klusat, cválat a zároveň si některé děti chtěly rozšířit obzory, aby mohly pracovat s tím koněm vlastně na ruce. My nejsme jako klasickej tábor, my děláme výcvik na koni s těma vyjížďkama. Tady bývá Huzovskej škopek koncem léta, tak to taky chodíme na koni, to je taková turistická akce, pak máme akci pro malý děti vlastně pro ty, co začínají,“

Děti se za koníky na ranč do Huzové sjíždějí ze širokého okolí.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Z daleka, i z Prahy jsme mívali děti, z Ostravy hodně jezdí, ale víceméně teďka máme z okolí. Takže vlastně tady mám neteř, od kamarádky jsou tady děti, který nás znají a pak si to zase řeknou.“

Anketa, návštěvníci farmy: „Proč sem chodím? Protože sem chodím asi už od osmi, od devíti let a už bych nechodila nikam jinam, A koně mám moc ráda. A tady to mám taky moc ráda. Nejsem odsud, jsem ze Šternberka, to je tak 15 km odtud.“

„Chodím sem ráda, protože mám koně hrozně ráda, paní Vranová je hrozně hodná. Cválat, klusat umím, paní Vranová nás nejdřív učí na londžce, což je prima, když jsme tady na táboře tak je tady hrozně dobrej kolektiv.“

„Líbí se mi, že se o ně můžem starat a celej den o ně pečujem a že se s něma mazlíme a cvičím s něma různý ty, přes překážky, třeba i bez vodítka. Už jsem tady popáté na tomhle táboře, moc mě to tady baví. Z Haukovic, to je u Újezda u Uničova.“

„Mám ráda koně, je tu zábava a dobré to tu je. Ze Slovenska, z Oravy.“

„Jezdíme, chodíme ny vyjížďky, děláme tady na ruce parkury, a cvičíme s koňma, snažíme se je naučit aby měly dobrej kontakt s lidma, kolikrát jseme za nima jen tak do ohrady se na ně kouknout, proběhnout se s nima, pomazlit je prostě. Jelikož tady bydlím tak jsem tady skoro furt.“

Předpokladem pro práci s dětmi jsou především vhodná plemena koní.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „My chováme vlastně plemeno Paint Horse, to jsou tady ten flekatej co chováme, a Quarter Horse. To jsou koně vlastně klidní, svalnatí a v podstatě se hodí jako právě pro ty dětí, pro tyvyjížďky, protože oni jsou klidní, silní jsou, i malý dítě na nich může jezdit tím, že jsou klidní, takže nemusíme mít třeba poníky ale unesou i dospělýho člověka. Právě že se věnujeme tomu westernu, že nám to učarovalo, tak tady ty dvě plemena jsou pro nás priorita.“

Ranč Tulácké nabízí různé formy pobytů s koňmi, od víkendových po výcvikové pobyty. Všechny informace můžete získat na facebooku nebo webových stránkách. Každopádně to bude stát za to.

---

Historický vláček z Bruntálu do Malé Morávky opět zahájil provoz

Mezi Bruntálem a Malou Morávkou opět vyjel historický turistický vláček. Díky dotaci MS kraje sedmnáctikilometrová opuštěná trať, po které vlaky Českých drah naposledy pravidelně jezdily v roce 2009, opět ožívá.

Historický vláček si u turistů a návštěvníků Jeseníků získal velkou oblibu. Jen vloni se s ním za prázdniny svezlo na 7 tisíc lidí. Letos měl kvůli korona krizi namále, nakonec vše klaplo.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Do poslední chvíle jsme váhali a nevěděli jsme zda vůbec budeme moci vyjet, nakonec všechno dobře dopadlo a vyjeli jsme, byť teda korona krize bude mít dopad třeba na výletní vlaky, které jsme plánovali sem vézt z Ostravy.“

Vláček se zastávkami v Rudné pod Pradědem, Světlé Hoře a Malé Morávce může vyjet na trať také díky nezbytným opravám této podhorské trati.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Musím poděkovat Správě železnic, za to, že investovala nemalé prostředky do opravy a obnovy téhleté trati. V minulých letech se opravovala část trati z Bruntálu po Světlou Horu, v přípravách na letošní sezónu se opravila část ze Světlé Hory po Malou Morávku.“

Jedná se o nejstrmější trať v české republice, která není vybavena ozubnicí. Má převýšení 47 promile.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Tatra nezná bratra, poradí si, je to roztomilý zážitek, kdy lokomotiva řve, třepe se, kouří, pomalu ale jede.“

Letos historický vláček potáhne lokomotiva s roztomilým názvem Šrotík. Jeho jízda trvá přibližně 35 minut.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Je to lokomotiva té původní řady T-211, nového označení 700 851, je to stroj z produkce ČKD z přelomu 60. a 70. let 20. století a pohání ji motor Tatra dvanáctiválec.“

Anketa, cestující: „Dneska my pojedeme do Malé Morávky vlakem osobním“

„Těším se na to moc.“

„Přijeli jsme sem si pro vnoučata a jsme z Krkonoš a jedeme teďka do té Malé Morávky na výlet. Máme tady vnoučata tak jsme si pro ně přijeli a odvezeme je chvilku pry, do Krkonoš.“

Turistický vláček pojede o všech prázdninových víkendech včetně svátků, a to 5 x denně v každém směru. Kromě toho budou na velké akce, jako jsou Borůvkové hody nebo Festival řízků, vypravovány i speciální přímé vlaky z Ostravy přes Opavu a Krnov.

---

Vrbenský vrch po osmi letech opět odstartoval

Po osmileté přestávce se do Vrbna pod Pradědem vrátily závody automobilů do vrchu Vrbenský vrch. Letos se tento podnik jel jako mistrovství České republiky. Jejich pořadatelem byl vrbenský automotoklub.

Pořadatelé dlouho nevěděli, jestli se závody kvůli koronavirovým opatřením vůbec skuteční. Nakonec se na ně sjelo více než sto závodníků z několika evropských zemí.

Martin Pleva, pořadatel, AMK Vrbno pod Pradědem: „Sjelo se nám sem celkem 103 vozidel. Přijeli k nám sem z Rakouska, z Polska, z ČR, ze Slovenska.“

Kromě mistrovství České republiky se ve Vrbně pod Pradědem jel také mezinárodní závod. Závodníci tak měli možnost porovnat své schopnosti se zahraniční konkurencí a získat další zkušenosti.

Aleš Gansdorfer, ředitel závodu: „Maverick Rescue Cup se jede patnáctou sezónu a je to samozřejmě hlavně mezinárodní závod, protože Mistrovství ČR je pouze ČR a čím dál víc každý rok jezdí teď závodníku a s tím, že je tady aspoň porovnání se zahraničím a s těmi jezdci a vypadá to velice zajímavě. Úroveň je na docela vysoké úrovni.“

S přípravou a průběhem závodu Vrbenský vrch byli závodníci spokojeni. Pořadatelé podle nich odvedli pěkný kus práce.

Miloš Beneš, vítěz závodu, Náchod: „Na trati jsou uprostřed v nejvyšším místě odrazky, které v té velké rychlosti dělají poměrně paseku, takže jsme museli auto zvedat a je hodně neotáčivé, takže jezdíme pomaleji, než by se dalo. Zatím bez problémů.“

Petr Trnka, druhý v závodě, Šumperk: „Dařilo se nám, závod je připravený dobře, trať se mi celkem líbí, sedí našemu autu, povedlo se nám trefit nastavení super, takže já jsem spokojený, mně se trať líbí.“

Připravit podobný závod znamená několikaměsíční usilovnou práci. Přímo na místě se na průběhu závodu podílelo bezmála sto pořadatelů.

Martin Pleva, pořadatel, AMK Vrbno pod Pradědem: „Příprava tady toho závodu trvala v podstatě tak tři čtvrtě roku. Nejsložitější z celýho tady toho – zajistit tedy uzavírku, pořadatele veškeré. Trať je dlouhá 2600 metrů a průměrné stoupání je 7,2 procenta tady.“

Závod Vrbenský vrch by se měl konávat pravidelně. Pořadatelé během několika málo dnů začnou s přípravou Vrbenského vrchu 2021.

Michal Ratiborský (ANO), poslanec: „Jedná se o úžasnou akci, která se vrátila po dlouhých letech do tohoto kraje. Bohužel kvůli koronaviru není takové množství diváků, jak bychom si představovali, ale i tak to určitě stojí za to. Strašně moc díky pořadatelům.“

V Mistrovství České republiky zvítězil Miloš Beneš, druhý byl Petr Trnka a třetí David Komárek. V České trofeji byl nejlepší Lukáš Studený, následovaný Markem Novákem na druhém a Martinem Hortem na místě třetím. Mezinárodní závod Maverick Rescue Euro Cup dopadl následovně: První Ferdinand Madrian, druhý Petr Györgi, třetí Petr Žáček.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Jesenický expres
10. července 2020, 17:14

Léto u koní můžete strávit na ranči v Huzové

Podhůří Jeseníků je oblastí s krásnou přírodou, lákající k výletům i pobytům Odedávna je také spojeno s chovem koní. Nejen těch závodních, jakým byl legendární Železník, ale i s chovem koní ve venkovských farmách. Jednou u nich je i ranč Tulácké blues v Huzové.

Farma funguje v Huzové již bezmála 25 let. Má na co navazovat.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Koně tady vlastně mají tradici, vedle ve vedlejší vesnici v Arnolticích se chovali vlastně remonty. Tam bývalo 150 koní ještě těsně i po válce. Takže tady v tomhletom kraji mají koně tradici, i vlastně sudetští němci když se dělávalo s koňma tak v té vesnici bylo skoro 100 koní pro práci.“

Za vznikem ranče v Huzové stála vlastně celoživotní láska i zkušenosti majitelky, místní rodačky, postupně i milovnice westernového ježdění.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Mě teda koně chytli už jako dítě, já si pamatuju ten svůj první okamžik, když jsem byla malá a viděla jsem, tady jezdil takovej zootechnik tady pracoval a jezdil na koni. A když byl dětskej den tak nás vozil a já si prostě pamatuju ten okamžik jak taková ta láska vznikla. Dostal se k nám western, který nám úplně učaroval, protože to k té přírodě úplně patří. Takže ta yjížďka, romantika, na kterou jsme si jako děti vždycky hráli, takže jsme začli dělat pomalinku tohle.“

Láska ke koním dovedla farmáře postupně k jejímu šíření mezi děti všeho věku. Vznikají tak tábory s koňmi. První letošní turnus právě začíná.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Tento turnus máme zaměřenej, že budeme chodit do přírody na vyjížďky, tohleto jsou zkušený děti, který umí už jezdit, už umí klusat, cválat a zároveň si některé děti chtěly rozšířit obzory, aby mohly pracovat s tím koněm vlastně na ruce. My nejsme jako klasickej tábor, my děláme výcvik na koni s těma vyjížďkama. Tady bývá Huzovskej škopek koncem léta, tak to taky chodíme na koni, to je taková turistická akce, pak máme akci pro malý děti vlastně pro ty, co začínají,“

Děti se za koníky na ranč do Huzové sjíždějí ze širokého okolí.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „Z daleka, i z Prahy jsme mívali děti, z Ostravy hodně jezdí, ale víceméně teďka máme z okolí. Takže vlastně tady mám neteř, od kamarádky jsou tady děti, který nás znají a pak si to zase řeknou.“

Anketa, návštěvníci farmy: „Proč sem chodím? Protože sem chodím asi už od osmi, od devíti let a už bych nechodila nikam jinam, A koně mám moc ráda. A tady to mám taky moc ráda. Nejsem odsud, jsem ze Šternberka, to je tak 15 km odtud.“

„Chodím sem ráda, protože mám koně hrozně ráda, paní Vranová je hrozně hodná. Cválat, klusat umím, paní Vranová nás nejdřív učí na londžce, což je prima, když jsme tady na táboře tak je tady hrozně dobrej kolektiv.“

„Líbí se mi, že se o ně můžem starat a celej den o ně pečujem a že se s něma mazlíme a cvičím s něma různý ty, přes překážky, třeba i bez vodítka. Už jsem tady popáté na tomhle táboře, moc mě to tady baví. Z Haukovic, to je u Újezda u Uničova.“

„Mám ráda koně, je tu zábava a dobré to tu je. Ze Slovenska, z Oravy.“

„Jezdíme, chodíme ny vyjížďky, děláme tady na ruce parkury, a cvičíme s koňma, snažíme se je naučit aby měly dobrej kontakt s lidma, kolikrát jseme za nima jen tak do ohrady se na ně kouknout, proběhnout se s nima, pomazlit je prostě. Jelikož tady bydlím tak jsem tady skoro furt.“

Předpokladem pro práci s dětmi jsou především vhodná plemena koní.

Gabriela Vranová, majitelka farmy: „My chováme vlastně plemeno Paint Horse, to jsou tady ten flekatej co chováme, a Quarter Horse. To jsou koně vlastně klidní, svalnatí a v podstatě se hodí jako právě pro ty dětí, pro tyvyjížďky, protože oni jsou klidní, silní jsou, i malý dítě na nich může jezdit tím, že jsou klidní, takže nemusíme mít třeba poníky ale unesou i dospělýho člověka. Právě že se věnujeme tomu westernu, že nám to učarovalo, tak tady ty dvě plemena jsou pro nás priorita.“

Ranč Tulácké nabízí různé formy pobytů s koňmi, od víkendových po výcvikové pobyty. Všechny informace můžete získat na facebooku nebo webových stránkách. Každopádně to bude stát za to.

---

Historický vláček z Bruntálu do Malé Morávky opět zahájil provoz

Mezi Bruntálem a Malou Morávkou opět vyjel historický turistický vláček. Díky dotaci MS kraje sedmnáctikilometrová opuštěná trať, po které vlaky Českých drah naposledy pravidelně jezdily v roce 2009, opět ožívá.

Historický vláček si u turistů a návštěvníků Jeseníků získal velkou oblibu. Jen vloni se s ním za prázdniny svezlo na 7 tisíc lidí. Letos měl kvůli korona krizi namále, nakonec vše klaplo.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Do poslední chvíle jsme váhali a nevěděli jsme zda vůbec budeme moci vyjet, nakonec všechno dobře dopadlo a vyjeli jsme, byť teda korona krize bude mít dopad třeba na výletní vlaky, které jsme plánovali sem vézt z Ostravy.“

Vláček se zastávkami v Rudné pod Pradědem, Světlé Hoře a Malé Morávce může vyjet na trať také díky nezbytným opravám této podhorské trati.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Musím poděkovat Správě železnic, za to, že investovala nemalé prostředky do opravy a obnovy téhleté trati. V minulých letech se opravovala část trati z Bruntálu po Světlou Horu, v přípravách na letošní sezónu se opravila část ze Světlé Hory po Malou Morávku.“

Jedná se o nejstrmější trať v české republice, která není vybavena ozubnicí. Má převýšení 47 promile.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Tatra nezná bratra, poradí si, je to roztomilý zážitek, kdy lokomotiva řve, třepe se, kouří, pomalu ale jede.“

Letos historický vláček potáhne lokomotiva s roztomilým názvem Šrotík. Jeho jízda trvá přibližně 35 minut.

Ladislav Antalec, Slezský železniční spolek: „Je to lokomotiva té původní řady T-211, nového označení 700 851, je to stroj z produkce ČKD z přelomu 60. a 70. let 20. století a pohání ji motor Tatra dvanáctiválec.“

Anketa, cestující: „Dneska my pojedeme do Malé Morávky vlakem osobním“

„Těším se na to moc.“

„Přijeli jsme sem si pro vnoučata a jsme z Krkonoš a jedeme teďka do té Malé Morávky na výlet. Máme tady vnoučata tak jsme si pro ně přijeli a odvezeme je chvilku pry, do Krkonoš.“

Turistický vláček pojede o všech prázdninových víkendech včetně svátků, a to 5 x denně v každém směru. Kromě toho budou na velké akce, jako jsou Borůvkové hody nebo Festival řízků, vypravovány i speciální přímé vlaky z Ostravy přes Opavu a Krnov.

---

Vrbenský vrch po osmi letech opět odstartoval

Po osmileté přestávce se do Vrbna pod Pradědem vrátily závody automobilů do vrchu Vrbenský vrch. Letos se tento podnik jel jako mistrovství České republiky. Jejich pořadatelem byl vrbenský automotoklub.

Pořadatelé dlouho nevěděli, jestli se závody kvůli koronavirovým opatřením vůbec skuteční. Nakonec se na ně sjelo více než sto závodníků z několika evropských zemí.

Martin Pleva, pořadatel, AMK Vrbno pod Pradědem: „Sjelo se nám sem celkem 103 vozidel. Přijeli k nám sem z Rakouska, z Polska, z ČR, ze Slovenska.“

Kromě mistrovství České republiky se ve Vrbně pod Pradědem jel také mezinárodní závod. Závodníci tak měli možnost porovnat své schopnosti se zahraniční konkurencí a získat další zkušenosti.

Aleš Gansdorfer, ředitel závodu: „Maverick Rescue Cup se jede patnáctou sezónu a je to samozřejmě hlavně mezinárodní závod, protože Mistrovství ČR je pouze ČR a čím dál víc každý rok jezdí teď závodníku a s tím, že je tady aspoň porovnání se zahraničím a s těmi jezdci a vypadá to velice zajímavě. Úroveň je na docela vysoké úrovni.“

S přípravou a průběhem závodu Vrbenský vrch byli závodníci spokojeni. Pořadatelé podle nich odvedli pěkný kus práce.

Miloš Beneš, vítěz závodu, Náchod: „Na trati jsou uprostřed v nejvyšším místě odrazky, které v té velké rychlosti dělají poměrně paseku, takže jsme museli auto zvedat a je hodně neotáčivé, takže jezdíme pomaleji, než by se dalo. Zatím bez problémů.“

Petr Trnka, druhý v závodě, Šumperk: „Dařilo se nám, závod je připravený dobře, trať se mi celkem líbí, sedí našemu autu, povedlo se nám trefit nastavení super, takže já jsem spokojený, mně se trať líbí.“

Připravit podobný závod znamená několikaměsíční usilovnou práci. Přímo na místě se na průběhu závodu podílelo bezmála sto pořadatelů.

Martin Pleva, pořadatel, AMK Vrbno pod Pradědem: „Příprava tady toho závodu trvala v podstatě tak tři čtvrtě roku. Nejsložitější z celýho tady toho – zajistit tedy uzavírku, pořadatele veškeré. Trať je dlouhá 2600 metrů a průměrné stoupání je 7,2 procenta tady.“

Závod Vrbenský vrch by se měl konávat pravidelně. Pořadatelé během několika málo dnů začnou s přípravou Vrbenského vrchu 2021.

Michal Ratiborský (ANO), poslanec: „Jedná se o úžasnou akci, která se vrátila po dlouhých letech do tohoto kraje. Bohužel kvůli koronaviru není takové množství diváků, jak bychom si představovali, ale i tak to určitě stojí za to. Strašně moc díky pořadatelům.“

V Mistrovství České republiky zvítězil Miloš Beneš, druhý byl Petr Trnka a třetí David Komárek. V České trofeji byl nejlepší Lukáš Studený, následovaný Markem Novákem na druhém a Martinem Hortem na místě třetím. Mezinárodní závod Maverick Rescue Euro Cup dopadl následovně: První Ferdinand Madrian, druhý Petr Györgi, třetí Petr Žáček.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/jesenicky-expres/jesenicky-expres-10-07-2020-17-14