Jesenický expres

  • Workshop tradiční české kuchyně na SOŠ Rýmařov
  • Nová zubní ordinace v Horním Benešově zahájila provoz
  • 102 let oslavila paní Matyášová v domově ve Vítkově

Workshop tradiční české kuchyně na SOŠ Rýmařov

Budovu Střední odborné školy v Rýmařově prostoupila vůně tradiční české kuchyně. Právě jí byl věnován workshop pro žáky i učitele, který představil především nové kuchařské technologie.

Kromě kuchařů vyučuje spojené Gymnázium a Střední odborná škola v Rýmařově také další čtyři obory.

Miroslava Koreníková, učitelka odborných předmětů: „Na gymnáziu a SOŠ v Rýmařově máme vlastně maturitní obory, což je gymnázium osmileté a čtyřleté a potom máme masér sportovní a rekondiční. To je taky obor maturitní. Nematuritní obory máme obor kuchař a číšník a opravář zemědělských strojů. Tady těchhle pět oborů vyučujeme, na dvou budovách teorii a zvlášť máme potom budovy pro odborný výcvik. Dneska tady máme kuchaře – číšníky, druhý a třetí ročník.“

V rámci tohoto nového projektu vzniklo pod vedením profesionála kompletní obědové menu včetně polévky a předkrmu.

Ladislava Knápková, koordinátor spolupráce školy a zaměstnavatele: „Projekt OKAP2 – Odborné kariérové a polytechnické vzdělávání v rámci MS kraje. Je to workshop, který se týká moderní gastronomie a moderní technologie. Dneska vaříme tradiční české menu v moderním pojetí. Účastní se ho učitelé odborného výcviku, odborní učitelé, mistři a žáci. Novinky tady jsou právě v té technologii a v úpravě některých potravin.“

Šéfkuchař Pavel Bortník na workshopu ukázal moderní technologie, kterými je možno připravit tradiční český hlavní chod pečenou kachnu s červeným zelím.

Pavel Bortník, kuchař, instruktor, člen České asociace kuchařů: „Takže teďka tady vznikají kachní prsa, dělané metodou Sous - vide, vaření ve vakuu. To je nízkoteplotní vaření, to znamená, vaříme jenom na 62 stupňů. Dvě hodiny ve vakuu. To znamená, teďka jsem si je hezky nasolili, napepřili a teďka je vlastně dáme do sáčku, vyvakuujeme a dáme vařit do vodní lázně na 62 stupňů. Ty kachní prsa musí být dokonale zbavené veškerých šlach a těchhle věcí, aby tam nebyly stopky žádné krve, protože jedeme na nízkou teplotu. Je to obrácený postup. Když si děláte doma kachnu, tak vy si jí opčete, zatáhnete a dáte do trouby dopéct. Tady je to obráceně, že ji vložíte do sáčku, vaříte, a následně vyndáte ze sáčku a opečete kůží naspod, aby byla do křupava."

Nejen vaření ve vakuu ale spousta dalších nových kuchařských postupů přinesla žákům i učitelům nové poznatky i alternativy vaření, které dosud neznali.

Miroslava Koreníková, učitelka odborných předmětů: „Já jsem tady neznala hodně věcí, třeba ten rozvar z té červené řepy, kaviár, tu práci třeba s tou kachnou, to jsem vůbec neznala, jak vyčistit kachní prsa takhle dokonale. “

Nataša Skoupilová, učitelka odborného výcviku: „Smažím teďka tady ty kroketky takové, to jsou z lososa, takže uvidíme, jako poprvé, jak to dopadne, doufám, že dobře. Hlavně musí být hodně rozehřátý ten tuk. Ne neznala, právě tady pan kuchař nám to všechno předvádí, jsou to takové moderní recepty, které určitě uplatníme mezi žáky, vyzkoušíme, i doma samozřejmě.“

Miroslava Koreníková, učitelka odborných předmětů: „Určitě ano. Jak v soukromí, tak v práci určitě.“

Největším překvapením pro všechny byly speciální přílohy k předrkmu. Všechny zaujala především příprava tzv. řepného kaviáru.

Pavel Bortník, kuchař, instruktor, člen České asociace kuchařů: „Řepný kaviár vzniká tak, že máme ořez, odpad nějaké řepy, to znamená nějaké šlupky a to co nám zbyde, když si vykrajujeme řepu do nějakých tvarů. To si orestujeme lehce, dám si na pánvičku olej, přidám tuhletu řepu, lehce osolím, přidám bylinky, potom přidám trošku cukru, nechám lehce zkaramelizovat a podliju červeným vínem. To víno nechám zredukovat, celý tenhleten rozvar, potom lehce přidám agaru. Nemůže být želatina, protože želatina v teple povoluje, agar je na tohle lepší. Mezitím mám vychlazený olej a dám si to do flašky, zcedím ten řepný rozvar s tím agarem a kapu to lehce do toho oleje. ta Díky tomu, jak to kape do oleje ta tekutina, tak vlastně se tvoří takové malé kuličky a vzniká tzv. kaviár.“

Přípravu všech chodů pokrmu si účastníci kursu mohli také vyzkoušet sami a vlastní výrobky si ochutnat. Žáci nezůstali pozadu.

Učitelka: „Jo, holky jsou moc šikovné.“

Kurs moderní české kuchyně přinesl mnoho nového. V podobných workshopech bude Gymnázium a SOŠ v Rýmařově pokračovat i nadále.

---

Nová zubní ordinace v Horním Benešově zahájila provoz

Je tomu právě rok, kdy byly v Horním Benešově otevřeny prostory pro novou zubní ordinaci. Nyní se konečně podařilo zajistit i zubní lékařku a ambulance právě zahájila provoz. Horní Benešov byl bez zubaře již několik let.

Prostory zajistilo město, vybavení MS kraj. Třetí krok – zajištění provozu, byl tím nejtěžším. Nyní se to konečně podařilo.

Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Tak já jsem moc rád, že se nám podařilo otevřít již třetí ambulanci z našich ambulancí, jsem moc rád, že tady máme první českou lékařku, která se bude start o naši zubní ambulance v Horním Benešově a chtěl bych do tří let otevřít dalších asi 5 zubních ambulancí, které budou pod nemocnicí.“

Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Horní Benešov je bez zubaře již déle než 5 let, registrační formulář vyplnilo již přes 2000 uchazečů a proto jsou benešováci i lidé z okolí moc rádi, že máme konečně zubařku v našem městě.“

Obyvatelé novou skutečnost ihned zaregistrovali a zájem je veliký. Někteří sháněli zubaře již několik let.

pacientka: „Asi 4 roky. Co odešla paní doktorka, tak 4 roky.“

Marcela Daňková, pacientka: „Jsem z Horního Benešova a jsem ráda, že tady je konečně po dlouhé době zubař, protože tady jsme ho potřebovali moc.“

Klára Sobotková, lékařka: „Tak zatím máme v registru už více než 2000 pacientů, přednostně samozřejmě bereme lidi z Horního Benešova a okolí, až se naplní kapacita, tak budeme brát i z okolí. Tak takovou tu základní stomatologickou péči provádíme sami, komplikovanější extrakce například posíláme, implantáty taky.“

Krnovská nemocnice připravuje také koncepční řešení stomatologie v celém regionu.

Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Zajištění dostatku zubařů má tři linie, ta další linie je, aby bylo dostatek českých mediků, takže se snažíme i s panem děkanem lékařské fakulty v Ostravě, aby se otevřel obor zubní lékařství na fakultě v Ostravě a to aby bylo už od příštího roku.“

---

102 let oslavila paní Matyášová v domově ve Vítkově

17. říjen 1919 byl dnem, kdy se v Hlinsku pod Hostýnem narodila Božena Matyášová. Dnes babička Matyášová, bydlící ve vítkovském Domově pro seniory oslavila 102 let bohatého života. A sní i její věrná rodina.

Paní Matyášová se v životě musela potýkat s mnoha těžkými problémy. Po těžkém úrazu přišla již v 18 letech o nohy, musela měnit profesi i bydliště. To vše překonala také díky rodině.

Jaroslav Slezák, synovec: „Pocházíme z Hlinska pod Hostýnem, no a potom nastalo takové stěhování po válce, do Zubří, do Lužné u Vsetína, měli takovou stěhovavou povahu. No a potom po válce se nastěhovali tady do Slezska, no a tady většinu života a tady se i zakotvilo, celá ta naše rodina. Je skutečně obdivuhodné, že takový člověk po takovém neštěstí, co se jí stalo, se dovede přeorientovat. Ona se učila kadeřnicí a přeorientovala se na švadlenu a ne všlijakou švadlenu. To byly její zájmy. Já so vzpomínám doteďka jako mladý kluk, měla zrcadlovku německou, Focaflex, ona fotila, nejen, že fotila, ale vyvolávala si sama. Veškeré ty fotky co máme, tak to jsou historické fotky a ne jenom pro rodinu. Bylo první, která tady ve vesnici měla satelit. Po německy samozřejmě, ale ona německy trošku uměla, učila se v šedesáti letech. Je to obdivuhodné, to nám může být vzorem. Když si člověk představí, co se jí stalo a když si představím, jak bych se já nebo mnozí zachovali s takovým handikepem, tak tvořivě žila. No ona, přejeli jí nohy v 18 letech jak se učila, jednu nad kolenem a jednu pod kolenem. Obrovský handikep, se kterým se vyrovnala.“

Hana Grodová, ředitelka Domova pro seniory Vítkov: „Jsme moc rádi, že ji tady máme a rádi jsme jí připravili tady tu oslavu, protože víme, že jí to udělá velkou radost.“

I přesto, že vlastní děti nemohla mít, může se dodnes těšit z lásky celé rodiny, neteří, synovců a jejich partnerů.

Marie Dešková, neteř: „Je pořád nejlepší za všech, koho znám. Ona neměla svoje děti, ale má nás všechny ráda jako bychom byli její.“

Zdeňka Šípová, manželka synovce: „Takže bydlela v Deštném, před domovem, pak měla slabou mrtvici a moje tchyně, to byla sestra její, tak jsme si ji vzali domů do Mladecka a bydlela u nás od roku 2006, doteď jsme se o ní starali.“

Radka Konečná, vedoucí domova se zváštním režimem: „Ráda si povídá o rodině, ta je pro ní ze všeho nejdůležitější, tráví čas buď s pracovníky, povídá si o lecčem, o svém životě, co ráda dělala, o svých koníčcích.“

Péči celé rodiny vysoce ocenili také zástupci města a MS kraje.

Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Je mi ctí, že jako náměstek hejtmana MS kraje pro oblast sociální mohu chodit po klientech našich zařízení a gratulovat jim k věku sto a více let. Co mě napadá hned jako napoprvé: Je to krásný věk. Ta historie, kterou ten člověk prožil, je obrovská. V podstatě to, co já jsem se učil ve škole jako historické věci, oni je prožili. U paní Boženky musím poděkovat hlavně rodině. Protože řekněme si, že do našeho zařízení pobytového se dostala až před půl rokem. A do svých 101 a půl let se o ni starala rodina doma. A nebyla to přímá rodina. Byl to synovec se svojí manželkou, ale cxelá rodina za ní i docházela. A za to jim opravdu patří poděkování, protože pobytové zařízení má být to poslední, které klientům nabízíme. Děkuji jim za to.“

Pavel Smolka (nez.), starosta Vítkova: „Prostě člověka to naplní, když vidí takového seniora, takového oslavence v dobrém zdravotním stavu.“

Společně s předškoláky přejeme i my babičce Matyášové pevné zdraví a životní vitalitu do dalších let.

---



Mohlo by Vás také zajímat