Léčba horníků v Karlově Studánce

Přestože těžba černého uhlí na Ostravsku s počátkem února oficiálně skončila, její následky zůstávají a lázně Karlova Studánka dále léčí a budou léčit nemocné horníky. Těžké povolání postihuje především dýchací cesty i fyzický stav.

Vdechování uhelného prachu a jeho příměsí. To jsou nejhorší dopady na zdraví horníků.

Petr Gloza. Lékař, zástupce ředitele lázní: „Nejčastěji jsou tu kvůli uhlokopské pneumokonioze, což je vlastně poškození plic uhelným prachem, který bývá často ve spojení nebo kombinovaný s oxidem křemičitým, který zhoršuje ten stav těch plic. Zhoršuje zánět těch plic, zhoršuje to vazivovou přeměnu plic a s tím sem nejčastěji jezdí. Kromě toho poškození plic mají hodně problémy s pohybovým systémem i s kardiovaskulárním systémem a teď vlastně v rámci té komplexní léčby je je jim poskytnutá péče i na ty dýchací cesty i na ten pohybový systém, problémy se zády, s klouby.“

K podstatným léčebným procedurám pro plíce pacientů se řadí především inhalace a podpora dýchání.

Ludmila Zemánková, sestra: „Pacientům, kterým se špatně dýchá, dáváme Vincentku, která jim pomůže uvolnit dýchací cesty. Horní cesty dýchací, nebo dolní cesty dýchací.“

Milan Siuda, horník na lázeňské léčbě: „V Karlově Studánce už jsem 14 dní, první 2, 3 dny jsem se trápil s dýcháním, než jsem se prostě dal do jiného rytmu, no a potom už se to jenom zlepšovalo. Určitě to pomáhá, dopoledne ty procedury, odpoledne ty vycházky. 25 let jsem dělal na šachtě, no a rok tomu, mě vyřadili na plíce, jsem neprošel preventivní kontrolou, tak rok jsem doma prakticky. Podepsalo se to dost jako. Ne jenom plíce, ale ruce, vibrace, záda taky tam dostala zabrat, tak jako všichni ostatní.“

Léčba následků uhelné těžby není nic krátkodobého a v Karlově Studánce bude rozhodně pokračovat další roky.

Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: „Karlova Studánka léčí horníky už desítky let, je to vlastně tradiční léčba tady pro Karlovu Studánku. Léčíme jak bývalé horníky, tak stávající. Využíváme k tomu všechny přírodní léčivé zdroje, které zde máme, ať už je to skvělé klima, které je jedinečné, tak peloid a nebo lokální, místní vodu.“

Nejčistší vzduch v horských lázních bude tedy léčit nejen dýchací problémy horníků, ale i fyzické dopady těžké práce v dolech.

---

Úspěch klubu robotiky v oblastním kole

Velkého soutěžního úspěchu dosáhl bruntálský Klub robotiky na kvalifikační soutěži v Českém Těšíně. Tým s názvem BRUNTALTECH sídlí na bruntálské 1. ZŠ a jako nejlepší v MS kraji zvítězil a postoupil na Mistrovství ČR do Prahy. Jde o celosvětovou robotickou soutěž pro žáky 2. stupně základních škol.

Jednotlivé týmy staví vlastní roboty z modulární stavebnice a celá soutěž přes regionální kola končí až na světovém finále v USA.

Marek Jelínek, vedoucí klubu: „Soutěž spočívá v tom, že děti si musí vytvořit – zkonstruovat vlastního robota, který dělá ty mobilní úkoly, které jsou dané pravidly soutěže. Letos je to soutěž, která se jmenuje Match And Mix a spočívá v tom, že robot musí jednotlivé prvky, takové ty žluté, modré a červené piny dávat na sebe a tím získávají různé body.

Soutěž je velmi náročná technicky, psychicky i finančně, i když jedna hra trvá pouze jednu minutu. Za tu musí tým umístit soupeřovu týmu co nejvíce různě bodovaných barevných pinů. V týmu jsou hráči se speciálními funkcemi, jako driveři, kodéři, konstruktéři a další. Náročná je i domácí příprava týmu.

Denny Gut, konstruktér a kodér: „Stoprocentně jsme se připravovali jednak stavěním robota ať už trénováním tady s driverama. Kromě samozřejmě programování, protože já jsem se staral o programování celého robota. Společně ještě s dvěma jsme se hlavně starali o celou stavbu. Já jsem doma hlavně kódoval, ale celého robota jsme stavěli tady ve škole.“

Ondřej Adamec, konstruktér: „Nejtěžší asi bylo vymyslet toho robota, postavit tak, aby fungoval, hlavně ta příprava, podle mě. To jsme vymýšleli ve škole i doma, když jsem měli volný čas.“

Denny Gut, konstruktér a kodér: „Je to poháněné přes elektřinu, tady je hydraulický motor, který pohání tady písty a tady zespodu jdou dva motory na pohonu vpřed, vzad, doprava, doleva. Počet motorů je daný, maximální počet těchto hydraulických motorů jsou dva, ostatních motorů, mám ten pocit, že šest.“

Ondra Beneš, člen klubu: „Nejtěžší byla asi ta příprava a samotné to soutěžení.“

Karel Vojáček, člen klubu: „Mě se líbili všichni roboti a taky procházka po večerní Praze.“

Matěj Imre, člen klubu: „Mě tak jak kolega říkal, po té večerní Praze, roboti se mi taky líbili.“

David Vojáček, člen klubu: „Mě se v Praze hodně líbilo naše ubytko, naproti byl mekáč a na té soutěži jsme byli v centru robotiky a informatiky.“

Marek Jelínek, vedoucí klubu: „Samotná soutěž trvá jenom jednu minutu. Děti jsou opravdu pod velkým tlakem, stresem, přesto jsou schopni vymáčknout ze sebe kolikrát takové výkony, kdy opravdu žasnu.“

Radka Šidlíková, druhá vedoucí klubu: „Určitě jim to dá technické znalosti a dovednosti a formu spolupráce je to učí. Určitě jdou s tou moderní dobou v těch nových technologiích.“ se orientovat.“

Při premiérové účasti v soutěži je vítězství bruntálského týmu obrovským úspěchem a především motivací na další soutěž, kterou bude v Zlíně Otevřené mistrovství Czech Open 2026 s velkou mezinárodní konkurencí.

---

15. Masopust ve Starém Městě

Masopustní tradice v podhůří Jeseníků je v obcích různě dlouhá a různě pestrá. Jednou z nejdelších je ta ve Starém Městě u Bruntálu. V novodobých dějinách obce tady proběhl Masopust již popatnácté.

Masopust ve Starém Městě má již své stálé místo a i přes nepřející počasí sem přicházejí na zahájení návštěvníci z celé obce i vedlejšího Bruntálu. Starosta vyhověl žádosti účastníků a po výstřelu z děla vyrazil přes celou obec masopustní průvod, plný masek.

Žádost starostovi: „Předkládám vašemu sluchu poníženou žádost o udělení práva prochoditi s Masopustem obec Staré Město. Účelem průvodu tohoto jest občanům připomenouti, že nastává čas masopustní, kdy se má mysl čistými myšlenkami zaobírati a tělo naše od masitých pokrmů oprostiti. Jen tak budeme všichni připravení na čas velikonoční, pročež vás tedy slovutný pane starosto o vydání povolení žádám a za občany naše slibuji, že budeme masopustní tradice ve vší počestnosti dodržovati.“

Richard Šanda (nez.), starosta Starého Města: „Žádosti bylo určitě vyhověno, je třeba si tuto sobotu krásně užít. Účast já si myslím, že dobrá. Počasí asi úplně nepřeje, ale dá se to v každém počasí užít tady ten průvod.“

Masek rok od roku přibývá také díky vynalézavosti účastníků.

Anketa, masky: "My jsme výtvor nového pivovaru ve Starém Městě. Pivo Staroměsto se vyrábí už odpradávna v tomhle regionu, akorát není moc známé, takže dneska jsme ho přišli trošičku propagovat, takže Staroměsto jedině. Je to tak asi od 21 procent do 53 procent, podle věku.“

Anketa, účastníci Masopustu: „Na zdraví. Vítej na Masopustě.“

„My jsme delegace z Mexika. Já jsem feministka Frída Kalo.“

„Já jsem noční nebe, je to tady super jako každý rok.“

Také místní obyvatelé vítali masopustní průvod u svých domů s vlastním občerstvením.

Anketa, místní obyvatelé: „Máme tady arónii a potom tady máme zázvor s mandarinkou. Na zdravíčko.“

Na závěr průvodu pak čekalo na účastníky tradiční fotografování, vyhodnocení nejlepších masek a bohaté občerstvení, plné koláčků, dobrého pití a zabíjačkových specialit.

---