Magazín TV medicína | Pořady

Mimořádná zpráva:
Načítám...

Přehled zpráv

  • Načítám...
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Fakultní nemocnice Ostrava
  • Osteoporóza často probíhá bez příznaků, nebolí a projeví se až vznikem komplikací
  • Hosté ve studiu: Šárka Ožanová, Nela Chobolová,, Kosti nás drží celý život, ale často si na jejich zdraví vzpomeneme až ve chvíli, kdy se objeví problém
  • Báňskou kapku krve převzali studenti HGF VŠB-TU, spolupráce trvá už deset let

Textový přepis videa

Osteoporóza často probíhá bez příznaků, nebolí a projeví se až vznikem komplikací

Osteoporóza je „tichý zloděj“, často probíhá bez příznaků, nebolí a projeví se až vznikem komplikací, tedy zlomeninou obratle, krčku kosti stehenní nebo zápěstí. Zlomenin krčku kosti stehenní je v České republice ročně více než 17 000 a jejich počet neustále stoupá.

Na pracoviště denzitometrie Ústavu radiodiagnostického jsou posláni pacienti v rámci prevence nebo v průběhu léčby osteoporózy.

Břetislav Kožušník, pacient: "Teď mě paní doktorka poslala, jestli se po léčbě toho řídnutí kostí upravilo."

Vyšetření je nebolestivé a trvá jen několik minut.

Břetislav Kožušník, pacient: "Ono to jezdí, měří důležité, jenom nehýbat se. Obrázky pošleme paní doktorce."

A zatímco denzitometrie ukáže aktuální stav kosti, laboratoř doplní, jaké procesy v nich probíhají. Ústavu laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava. Stačí jen jedna ampule odebrané žilní krve k rozboru na třech různých pracovištích. Například tento přístroj ukáže, jestli je léčba osteoporózy účinná a jestli je v rovnováze odbourávání a nová tvorba kostní tkáně.

Nela Chobolová, manažerka kvality, Ústav laboratorní medicíny FNO: "Z hlediska osteoporózy jednoznačně nesmí převažovat odbourávání nad novou tvorbou."

Z analýzy na automatické laboratorní lince pak například lékař dostane informaci o tom, zda má člověk dostatek vitaminu D, který je pro vstřebávání vápníku zásadní.

Hosté ve studiu: Šárka Ožanová, Nela Chobolová,, Kosti nás drží celý život, ale často si na jejich zdraví vzpomeneme až ve chvíli, kdy se objeví problém

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Osteoporóze se říká tichý zloděj. Nebolí a často se projeví až zlomeninou. Laboratorní vyšetření a denzitometrie přitom pomáhají odhalit problémy s kostmi včas. Jak toto vyšetření probíhá a kdo by je měl podstoupit? I na to se budu ptát svých dnešních hostů ve studiu. Ve studiu vítám Šárku Ožanovou z osteologické ambulance Interní a kardiologické kliniky. Dobrý den.

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A Nelu Chobolovou z Ústavu laboratorní medicíny. I Vám hezký den, paní doktorko.

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vysvětleme na začátek našim divákům, co to vlastně osteoporóza je a lidé, kteří si jí spojují s řídnutí kostí, jestli to vidí správně.

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: My si kost velmi často představujeme jako pevnou a neměnnou strukturu, takovou oporu našeho těla. Nicméně kost je velmi živá a aktivní tkáň. Na jedné straně probíhá neustálá novotvorba kostní tkáně, na druhé straně probíhá odbourávání té staré nebo poškozené kosti. Tyto procesy by měly být v rovnováze. Ve většině případů v rovnováze jsou. Pokud ale dojde k převážení odbourávání nad novotvorbou kostní tkáně, tak nám kost řídne, dochází k ubývání kostní hmoty, ke zvýšenému riziku zlomenin a následně ke vzniku osteoporózy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, jak časté toto onemocnění je a kterých lidí se to nejčastěji týká?

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: V civilizovaných zemích je velmi časté. Týká se zhruba 7 % obyvatelstva, takže jenom v České republice je to kolem 700 000 pacientů. Zejména se to týká lidí vyššího věku, jednak postmenopauzální osteoporóze žen, tam právě převažuje spíše to odbourávání té kosti. Naopak involuční osteoporóza se týká ještě vyšších ročníků. Tam potom vlastně převažuje snižování novotvarů té kosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak probíhá diagnostika?

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Tak primárním diagnostickým nástrojem pro nás je denzitometrie. Je to vlastně rentgenová metoda, která pracuje na principu pohlcování rentgenového záření kostí. Čím je ta kost hustší a čím obsahuje více minerálů, tím více rentgenového záření pohltí. Ty naměřené hodnoty se potom srovnají s populací mladých zdravých žen a vypočítává se určitá směrodatná odchylka. Do těch 10 % úbytku, čili minus 1, tzv. SD, mluvíme o normální kostní hodnotě. Mezi minus 1 a minus 2,5 mluvíme o osteopenii, čili jakémsi už náběhu na osteoporózu, a pod minus 2,5 potom už spadá do pásma osteoporózy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O tom, abychom se jako pacienti dostali k odborníkům, rozhoduje kdo? My sami, nějakým způsobem jako laici poznáme, že se něco děje, nebo je to nějaké preventivní vyšetření?

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Buďto už proděláte nějakou osteoporotickou zlomeninu, což bývají nejčastěji zlomeniny předloktí, obratlů nebo krčku. V tom případě by vás měl odeslat lékař, který zlomeninu zachytil, nebo váš praktický lékař. Ale protože osteoporóza byla hodně rozšířená a dokud ji léčili pouze specialisté, tak byla hodně poddiagnostikovaná. Česká osteologická společnost před několika lety připravila a spustila populační program pro včasný záchyt osteoporózy, kde by lékaři primární péče, tzn. praktičtí lékaři a gynekologové, měli v rámci prevence už na osteoporózu myslet. U mladších ročníků se vyplňují dotazníky na rizikové faktory a ženy od 60 let a muže od 70 let už by přímo měli poslat na denzitometrické vyšetření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, co odhalí v souvislosti s touto nemocí laboratoře?

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: Jak říkala paní doktorka, denzitometrie je takový základ. Nicméně laboratoř se dívá přesně na to, co se v kosti děje, jestli převažuje ta novotvorba, nebo dochází k tomu odbourávání. My máme dvě takové základní skupiny, podle kterých bychom mohli laboratorně tyto parametry rozlišit. Ta jedna skupina nám vlastně říká, jak moc dochází k odbourávání kostní hmoty. Naopak ta druhá nám říká, jak dobře dochází k novotvorbě kostní tkáně. My si to můžeme přirovnat k takové rekonstrukci domu, kdy vlastně jedna skupina pracovníků něco staví a zanechává za sebou nějaké stopy malty a my díky tomu umíme odhalit ty stopy po těch pracovnících. Naopak ta druhá skupina ty zdi třeba bourá a zanechává nějakou stavební suť. A to je to, co my dokážeme odhalit, protože i ty procesy novotvorby i odbourávání za sebou zanechávají stopy. A to je to, co my v té laboratoři dokážeme odhalit. Důležité je ale, že se nedíváme jenom na ty procesy, ale díváme se i na další parametry, které nám ten kostní metabolismus výrazně ovlivňují. To je třeba vitamin D nebo hladina samotných minerálů či hladina hormonů, které nám ten kostní metabolismus ovlivňují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, a možná teď poprosím vás obě o odpověď, jak můžeme na základě toho, co už tady padlo, té nemoci trochu předcházet? Jestli lze vůbec té nemoci předejít.

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Tak preventivní opatření jednak obsahují životní styl, jednak dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. To by možná lépe řekla paní kolegyně.

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: Co se týče toho vitaminu D, tak ten je velmi důležitý k tomu, aby se minerální látky dostaly do kostní hmoty. Ten vitamin D nám pomáhá vstřebávat právě tyto minerální látky ze střeva, a pokud ho máme nedostatek, tak vlastně nedochází k dostatečné pevnosti kostní tkáně. Nicméně vitamin D je potřebný i k tomu, aby nám udržoval hladinu vápníku v krvi. A když ho máme málo, dostává se nám do krevního oběhu ještě další hormon, který nám mimo jiné ty kosti samotné odvápňuje. Takže vitamin D je důležitý v oblasti kostního metabolismu z více faktorů.

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Čili když už ten pacient osteoporózu má, nedejbože utrpěl už nějakou zlomeninu nebo už je hodně nízko s tou kostní hustotou, tak pak už preventivní opatření nestačí, protože těmi můžeme ovlivnit tak 20 až 30 % hustoty té kosti, a nastupuje léčba. Máme v zásadě k dispozici dvě formy léčby. Jednak můžeme tlumit právě ty buňky, které tu kost odbourávají. Takovou primární léčbou jsou bisfosfonáty. Jsou to léky, které napodobují přirozený kostní minerál. Ukládají se vlastně tam, kde se kosti právě odbourávají. Kostní buňky je pozřou, ony utlumí jejich metabolismus, některé odumřou, a tak se kostní resorpce sníží. Druhou takovou léčbou je denosumab. To už je biologická léčba, která zase tlumí určité cytokiny, které osteoklasty nutí k práci, takže ony potom utlumí svoji aktivitu a zase klesne to kostní odbourávání. Druhou formou léčby potom je, když se snažíme stimulovat ty buňky, které právě tu kost staví. Tam máme k dispozici teriparatid, což je derivát hormonu příštítných tělísek, který v nízkých dávkách stimuluje kostní buňky, a potom romosozumab, což už je opět biologická léčba, která zase jinou, složitější cestou stimuluje tvorbu kosti. Ta léčba se podává krátkodobě, rok až dva, a musí právě potom následovat antiresorpční léčba. Vesměs je ten efekt velmi slušný, kdy dokážeme snížit riziko zlomenin o 60 až 80 %.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to jsou krásné výsledky, dámy. Je to široké téma, určitě se k němu tady v našem pořadu ještě vrátíme. Já vám děkuji pro tentokrát za rozhovor. Vám děkuji za pozornost, ale ještě neodcházejte, protože pokračujeme dál.

Báňskou kapku krve převzali studenti HGF VŠB-TU, spolupráce trvá už deset let

Fakultní nemocnice nutně potřebuje krev. Uvítá i prvodárce. Počátkem října darovali krev studenti Ekonomické fakulty VŠB-TUO.

Mezi dárci krve byly v prvním říjnovém týdnu také studenti Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, kteří podpořili iniciativu s názvem Báňská kapka krve.

Josef Ulrich, prvodárce, student Ekonomické fakulty VŠB - TUO: "Já už jsem dlouho přemýšlel, že bych tu krev šel darovat, a když se naskytla příležitost, vlastně jsem letos začal studovat tady na Ekonomické fakultě a viděl jsem tu výzvu, tak jsem si řekl, proč ne."

Báňská kapka krve už 10 let spojuje studenty a zaměstnance této vysoké školy s myšlenkou darování krve. Za tu dobu přivedla do krevního centra více než tisícovku dárců.

Barbora Urbanovská, Oddělení marketingu a popularizace VŠB-TUO: "Před deseti lety nás oslovili studenti medicíny, jestli se nechceme za Báňskou zapojit, a my jsme se pro to nadchli. Nadchlo se i vedení a vlastně takhle to vzniklo. A šli jsme 31. května 2016 darovat krev s Ekonomickou fakultou."

Iniciativa funguje jako štafeta. Fakulta, která ji převezme, podporuje dárcovství studenty během celého akademického roku.

Vojtěch Spáčil, děkan Ekonomické fakulty VŠB-TUO: "Určitě jsme udělali osvětu v tom smyslu, že studenti dnes ví, jak je krev důležitá a proč je důležité darovat krev."

A teď má v rukou štafetu Hornická geologická fakulta. My jsme tou výzvou prošli už myslím třikrát a vždycky byla vnímána velmi pozitivně. A tady ta čekárna, co si vzpomínám, byla vždycky plná. Pro udržení zásob krve jsou mladí lidé stěžejní.

Hana Staňková, děkanka Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO: "Věříme, že toto přináší do povědomí studentů hodnoty, které dnes oceňujeme. To znamená, aby přicházeli pomáhat jiným i touto formou dárcovství vlastní krve."

Do štafety se může zapojit každý, kdo splňuje podmínky dárcovství krve. Všechno podstatné je na webových stránkách FNO.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
15. října 2026, 18:45

Osteoporóza často probíhá bez příznaků, nebolí a projeví se až vznikem komplikací

Osteoporóza je „tichý zloděj“, často probíhá bez příznaků, nebolí a projeví se až vznikem komplikací, tedy zlomeninou obratle, krčku kosti stehenní nebo zápěstí. Zlomenin krčku kosti stehenní je v České republice ročně více než 17 000 a jejich počet neustále stoupá.

Na pracoviště denzitometrie Ústavu radiodiagnostického jsou posláni pacienti v rámci prevence nebo v průběhu léčby osteoporózy.

Břetislav Kožušník, pacient: "Teď mě paní doktorka poslala, jestli se po léčbě toho řídnutí kostí upravilo."

Vyšetření je nebolestivé a trvá jen několik minut.

Břetislav Kožušník, pacient: "Ono to jezdí, měří důležité, jenom nehýbat se. Obrázky pošleme paní doktorce."

A zatímco denzitometrie ukáže aktuální stav kosti, laboratoř doplní, jaké procesy v nich probíhají. Ústavu laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava. Stačí jen jedna ampule odebrané žilní krve k rozboru na třech různých pracovištích. Například tento přístroj ukáže, jestli je léčba osteoporózy účinná a jestli je v rovnováze odbourávání a nová tvorba kostní tkáně.

Nela Chobolová, manažerka kvality, Ústav laboratorní medicíny FNO: "Z hlediska osteoporózy jednoznačně nesmí převažovat odbourávání nad novou tvorbou."

Z analýzy na automatické laboratorní lince pak například lékař dostane informaci o tom, zda má člověk dostatek vitaminu D, který je pro vstřebávání vápníku zásadní.

Hosté ve studiu: Šárka Ožanová, Nela Chobolová,, Kosti nás drží celý život, ale často si na jejich zdraví vzpomeneme až ve chvíli, kdy se objeví problém

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Osteoporóze se říká tichý zloděj. Nebolí a často se projeví až zlomeninou. Laboratorní vyšetření a denzitometrie přitom pomáhají odhalit problémy s kostmi včas. Jak toto vyšetření probíhá a kdo by je měl podstoupit? I na to se budu ptát svých dnešních hostů ve studiu. Ve studiu vítám Šárku Ožanovou z osteologické ambulance Interní a kardiologické kliniky. Dobrý den.

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A Nelu Chobolovou z Ústavu laboratorní medicíny. I Vám hezký den, paní doktorko.

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vysvětleme na začátek našim divákům, co to vlastně osteoporóza je a lidé, kteří si jí spojují s řídnutí kostí, jestli to vidí správně.

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: My si kost velmi často představujeme jako pevnou a neměnnou strukturu, takovou oporu našeho těla. Nicméně kost je velmi živá a aktivní tkáň. Na jedné straně probíhá neustálá novotvorba kostní tkáně, na druhé straně probíhá odbourávání té staré nebo poškozené kosti. Tyto procesy by měly být v rovnováze. Ve většině případů v rovnováze jsou. Pokud ale dojde k převážení odbourávání nad novotvorbou kostní tkáně, tak nám kost řídne, dochází k ubývání kostní hmoty, ke zvýšenému riziku zlomenin a následně ke vzniku osteoporózy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, jak časté toto onemocnění je a kterých lidí se to nejčastěji týká?

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: V civilizovaných zemích je velmi časté. Týká se zhruba 7 % obyvatelstva, takže jenom v České republice je to kolem 700 000 pacientů. Zejména se to týká lidí vyššího věku, jednak postmenopauzální osteoporóze žen, tam právě převažuje spíše to odbourávání té kosti. Naopak involuční osteoporóza se týká ještě vyšších ročníků. Tam potom vlastně převažuje snižování novotvarů té kosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak probíhá diagnostika?

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Tak primárním diagnostickým nástrojem pro nás je denzitometrie. Je to vlastně rentgenová metoda, která pracuje na principu pohlcování rentgenového záření kostí. Čím je ta kost hustší a čím obsahuje více minerálů, tím více rentgenového záření pohltí. Ty naměřené hodnoty se potom srovnají s populací mladých zdravých žen a vypočítává se určitá směrodatná odchylka. Do těch 10 % úbytku, čili minus 1, tzv. SD, mluvíme o normální kostní hodnotě. Mezi minus 1 a minus 2,5 mluvíme o osteopenii, čili jakémsi už náběhu na osteoporózu, a pod minus 2,5 potom už spadá do pásma osteoporózy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O tom, abychom se jako pacienti dostali k odborníkům, rozhoduje kdo? My sami, nějakým způsobem jako laici poznáme, že se něco děje, nebo je to nějaké preventivní vyšetření?

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Buďto už proděláte nějakou osteoporotickou zlomeninu, což bývají nejčastěji zlomeniny předloktí, obratlů nebo krčku. V tom případě by vás měl odeslat lékař, který zlomeninu zachytil, nebo váš praktický lékař. Ale protože osteoporóza byla hodně rozšířená a dokud ji léčili pouze specialisté, tak byla hodně poddiagnostikovaná. Česká osteologická společnost před několika lety připravila a spustila populační program pro včasný záchyt osteoporózy, kde by lékaři primární péče, tzn. praktičtí lékaři a gynekologové, měli v rámci prevence už na osteoporózu myslet. U mladších ročníků se vyplňují dotazníky na rizikové faktory a ženy od 60 let a muže od 70 let už by přímo měli poslat na denzitometrické vyšetření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, co odhalí v souvislosti s touto nemocí laboratoře?

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: Jak říkala paní doktorka, denzitometrie je takový základ. Nicméně laboratoř se dívá přesně na to, co se v kosti děje, jestli převažuje ta novotvorba, nebo dochází k tomu odbourávání. My máme dvě takové základní skupiny, podle kterých bychom mohli laboratorně tyto parametry rozlišit. Ta jedna skupina nám vlastně říká, jak moc dochází k odbourávání kostní hmoty. Naopak ta druhá nám říká, jak dobře dochází k novotvorbě kostní tkáně. My si to můžeme přirovnat k takové rekonstrukci domu, kdy vlastně jedna skupina pracovníků něco staví a zanechává za sebou nějaké stopy malty a my díky tomu umíme odhalit ty stopy po těch pracovnících. Naopak ta druhá skupina ty zdi třeba bourá a zanechává nějakou stavební suť. A to je to, co my dokážeme odhalit, protože i ty procesy novotvorby i odbourávání za sebou zanechávají stopy. A to je to, co my v té laboratoři dokážeme odhalit. Důležité je ale, že se nedíváme jenom na ty procesy, ale díváme se i na další parametry, které nám ten kostní metabolismus výrazně ovlivňují. To je třeba vitamin D nebo hladina samotných minerálů či hladina hormonů, které nám ten kostní metabolismus ovlivňují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, a možná teď poprosím vás obě o odpověď, jak můžeme na základě toho, co už tady padlo, té nemoci trochu předcházet? Jestli lze vůbec té nemoci předejít.

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Tak preventivní opatření jednak obsahují životní styl, jednak dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. To by možná lépe řekla paní kolegyně.

Nela Chobolová, Ústav laboratorní medicíny FNO: Co se týče toho vitaminu D, tak ten je velmi důležitý k tomu, aby se minerální látky dostaly do kostní hmoty. Ten vitamin D nám pomáhá vstřebávat právě tyto minerální látky ze střeva, a pokud ho máme nedostatek, tak vlastně nedochází k dostatečné pevnosti kostní tkáně. Nicméně vitamin D je potřebný i k tomu, aby nám udržoval hladinu vápníku v krvi. A když ho máme málo, dostává se nám do krevního oběhu ještě další hormon, který nám mimo jiné ty kosti samotné odvápňuje. Takže vitamin D je důležitý v oblasti kostního metabolismu z více faktorů.

Šárka Ožanová,osteologická ambulance Interní a kardiologické kliniky FNO: Čili když už ten pacient osteoporózu má, nedejbože utrpěl už nějakou zlomeninu nebo už je hodně nízko s tou kostní hustotou, tak pak už preventivní opatření nestačí, protože těmi můžeme ovlivnit tak 20 až 30 % hustoty té kosti, a nastupuje léčba. Máme v zásadě k dispozici dvě formy léčby. Jednak můžeme tlumit právě ty buňky, které tu kost odbourávají. Takovou primární léčbou jsou bisfosfonáty. Jsou to léky, které napodobují přirozený kostní minerál. Ukládají se vlastně tam, kde se kosti právě odbourávají. Kostní buňky je pozřou, ony utlumí jejich metabolismus, některé odumřou, a tak se kostní resorpce sníží. Druhou takovou léčbou je denosumab. To už je biologická léčba, která zase tlumí určité cytokiny, které osteoklasty nutí k práci, takže ony potom utlumí svoji aktivitu a zase klesne to kostní odbourávání. Druhou formou léčby potom je, když se snažíme stimulovat ty buňky, které právě tu kost staví. Tam máme k dispozici teriparatid, což je derivát hormonu příštítných tělísek, který v nízkých dávkách stimuluje kostní buňky, a potom romosozumab, což už je opět biologická léčba, která zase jinou, složitější cestou stimuluje tvorbu kosti. Ta léčba se podává krátkodobě, rok až dva, a musí právě potom následovat antiresorpční léčba. Vesměs je ten efekt velmi slušný, kdy dokážeme snížit riziko zlomenin o 60 až 80 %.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to jsou krásné výsledky, dámy. Je to široké téma, určitě se k němu tady v našem pořadu ještě vrátíme. Já vám děkuji pro tentokrát za rozhovor. Vám děkuji za pozornost, ale ještě neodcházejte, protože pokračujeme dál.

Báňskou kapku krve převzali studenti HGF VŠB-TU, spolupráce trvá už deset let

Fakultní nemocnice nutně potřebuje krev. Uvítá i prvodárce. Počátkem října darovali krev studenti Ekonomické fakulty VŠB-TUO.

Mezi dárci krve byly v prvním říjnovém týdnu také studenti Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, kteří podpořili iniciativu s názvem Báňská kapka krve.

Josef Ulrich, prvodárce, student Ekonomické fakulty VŠB - TUO: "Já už jsem dlouho přemýšlel, že bych tu krev šel darovat, a když se naskytla příležitost, vlastně jsem letos začal studovat tady na Ekonomické fakultě a viděl jsem tu výzvu, tak jsem si řekl, proč ne."

Báňská kapka krve už 10 let spojuje studenty a zaměstnance této vysoké školy s myšlenkou darování krve. Za tu dobu přivedla do krevního centra více než tisícovku dárců.

Barbora Urbanovská, Oddělení marketingu a popularizace VŠB-TUO: "Před deseti lety nás oslovili studenti medicíny, jestli se nechceme za Báňskou zapojit, a my jsme se pro to nadchli. Nadchlo se i vedení a vlastně takhle to vzniklo. A šli jsme 31. května 2016 darovat krev s Ekonomickou fakultou."

Iniciativa funguje jako štafeta. Fakulta, která ji převezme, podporuje dárcovství studenty během celého akademického roku.

Vojtěch Spáčil, děkan Ekonomické fakulty VŠB-TUO: "Určitě jsme udělali osvětu v tom smyslu, že studenti dnes ví, jak je krev důležitá a proč je důležité darovat krev."

A teď má v rukou štafetu Hornická geologická fakulta. My jsme tou výzvou prošli už myslím třikrát a vždycky byla vnímána velmi pozitivně. A tady ta čekárna, co si vzpomínám, byla vždycky plná. Pro udržení zásob krve jsou mladí lidé stěžejní.

Hana Staňková, děkanka Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO: "Věříme, že toto přináší do povědomí studentů hodnoty, které dnes oceňujeme. To znamená, aby přicházeli pomáhat jiným i touto formou dárcovství vlastní krve."

Do štafety se může zapojit každý, kdo splňuje podmínky dárcovství krve. Všechno podstatné je na webových stránkách FNO.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-15-10-2026-18-45