Karviná prochází čištěním drobných vodních toků

V Karviné probíhá ve všech částech města čištění drobných vodních toků. S tím je spojena také spousta vytěženého sedimentu, který bude postupně odklizen. V rámci tohoto čištění se jedná především o nejvíce kritické úseky vodních toků, zasažené loňskými povodněmi.

V Karviné probíhá od letošního roku čištění drobných vodních toků, a to ve všech částech města.

Jana Salamonová, vedoucí oddělení provozu a údržby majetku: “Nejsou to úplně celé části těch toků, ale vždy jenom ty, které jsou nejvíc kritické a kde je nejvíc naplavenin. Vodní toky byly vytipovány na základě situace po povodních v loňském roce. Cílem tohoto čištění je odstranění naplavenin, bahna, všech překážek, které se v těchto drobných vodních tocích nacházejí, tak, aby byla zajištěna jejich průtočnost.”

V současné době jsou plánovány tři kilometry těchto úseků, které se postupně čistí. V některých částech dochází například i ke zpevňování břehů. Zhruba 15 kilometrů vodních toků, které má ve své správě město, se tak postupně zvelebuje.

Iva Wenzlová, správce vodních toků: “V současné době provádíme běžnou údržbu vodního toku Mlýnka v Karviné, který prochází parkem Boženy Němcové, je to takový nejdelší úsek, který v současné době udržujeme.”

Vodní tok Mlýnka prochází jeho údržbou i ve Starém Městě, kde protéká jeho část. Zároveň probíhá čištění krátkého úseku Rájeckého potoka nebo Olšinského náhonu.

Iva Wenzlová, správce vodních toků: “V některých úsecích musejí probíhat ručně, protože technika se tam nedostane, protože některé břehy jsou příkré nebo toky jsou hluboké a většina práce probíhá strojně pomocí bagru.”

Vytěžený sediment zůstává na místě do té doby, než odteče přebytečná voda, aby se neznečistily komunikace při jeho odvozu.

Čistí se zejména nánosy, naplaveniny a bahno, které ulpěly na březích nebo na dně vodních toků. Některé z nich jsou i letité a musí se odstranit, aby koryto bylo průtočnější. Z karvinské Mlýnky jsou napájeny například Olšinské rybníky, i proto je nutné údržbu provádět pravidelně. Práce budou ukončeny v dubnu letošního roku.

---

Profesor Kadlubiec přednášel o těšínském nářečí

Známý propagátor těšínského nářečí a také pedagog, vědec a profesor Karol Daniel Kadlubiec se vydal do karvinské Regionální knihovny, aby v rámci Mezinárodního dne mateřského jazyka odpřednášel o svém dlouholetém odborném zaměření - těšínském nářečí. Takzvané po naszymu je tady od 16. století a podle pana profesora je naší nezpochybnitelnou identitou a regionálním bohatstvím.

Mezinárodní den mateřského jazyka, který připadl na 21. února, přinesl i karvinským obyvatelům připomínky na svůj jazyk v rámci akcí, konajících se v Regionální knihovně. Jednou z nich byla i naučně-zábavná přednáška pana profesora Karola Daniela Kadlubiece, který hovořil o těšínském nářečí a jeho specifikách.

Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Právě na dnešní den připadá Mezinárodní den mateřského jazyka a v rámci tohoto dne jsme připravili přednášku pro studentky Univerzity III. věku.”

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Těšínsko je vlastně malý region, protože je to 2280 čtverečních kilometrů, ale fenomén je v tom, že na tomto malém území existují tři nářeční varianty. Takže jinak mluví v okolí Jablunkova, jinak mluví v okolí Těšína a jinak mluví tady na Karvinsku.”

Na Těšínsku byly vždy dva jazyky. Oficiální úřední jazyk, který se měnil podle toho, kdo vládl. Druhým jazykem, který se neměnil, bylo po naszymu.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Ptáte se, jak dlouho se tady mluví po naszymu. Máme dokumenty ze 16. století, že tady prostě to po naszymu už existovalo. Čili přinejmenším od 16. století a myslím si, že i hlouběji do historie to nářečí tady existovalo.”

Bohatství, které v našem regionálním nářečí máme, je podle pana profesora důležité zachovat. Už z důvodu jednotné identity, která na Těšínsku nehledí na původ nebo oficiální jazyk.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Děti v polských školách mluví nářečím úplně každodenně. V českých školách to je trošku jinak, tam, si myslím, je více ta bariéra. Ta starší generace mluví po naszymu, ale děti už tak tolik ne, jako v těch polských školách. A je to škoda, protože je to naše společné bohatství. Bez ohledu na to, jestli je někdo Čech, Němec, Polák a tak dále. Je to skutečně krásný, když, já nevím, zpíváme písničky, je toho spousta těch havířských, když mluvíme tady o Karvinsku.”

anketa: návštěvnice přednášky: “Já neumím po naszymu, ale rozumím. Doufám, že za ta léta, co tady žiji, že už ty slova přece jenom z těch devadesáti procent dávám.” “Rozumět rozumím, ale mluvit nemluvím.”

Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Vyprávěli jsme o tom, že se nacházíme na Těšínsku, které toto naše území je jazykově velmi zajímavé, velmi zvláštní, tady to nářečí po naszymu, a hodně studentek to nářečí znalo, nebo i když jsou odjinud, tak se jej naučily.”

Těšínské nářečí, které oblast Těšínského Slezska provází dodnes, je podle mnohých odborníků nejvíce identifikačním znakem zdejšího obyvatelstva a nejrůznější povídání, vtipy, písničky, ale i zvyky se dodnes předávají právě v tomto nářečí - v po naszymu.

---

Regionální knihovna zve na Březen - měsíc čtenářů

Regionální knihovna Karviná se letos opět zapojuje do celorepublikové akce na podporu čtení - Březen, měsíc čtenářů. A v rámci něj si přijde na své skutečně každý, od dětí až po seniory.

V rámci Března, který je také měsícem čtenářů, si Regionální knihovna Karviná připravila pestrý program, od klasických čtenářských akcí, přes filmový klub, až po diskuze a výstavy.

Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná: “Karvinská knihovna se i v letošním roce zapojila do celorepublikové akce na podporu čtení a knihoven, což je Březen, měsíc čtenářů, a připravili jsme pro čtenáře a návštěvníky pestrou nabídku akcí. Ráda bych pozvala maminky s dětmi na akci Bookstart: S knížkou do života, která se koná na pobočce v Karviné-Fryštátě a také na pobočce v Karviné-Mizerově. Také bych ráda pozvala čtenáře a návštěvníky v neděli 23. března, kdy se můžeme těšit na Listování s Lukášem Hejlíkem a Věrou Holou a tentokrát přijedou do karvinské knihovny s knížkou Fosilie od autora Michala Kašpárka. Ráda bych také pozvala do Galerie města Karviné na výstavu olejomaleb Evy Konstantinidu s názvem Cyklus a také se můžeme těšit na výstavu známého karvinského fotografa Marka Běhana a ta proběhne na pobočce v Karviné-Fryštátě. Ve filmovém klubu se můžeme v březnu těšit na film Za horami, Substance, Rok vdovy a Hypnóza.”

V knihovně se samozřejmě v březnu nezapomíná ani na děti a konkrétně v té karvinské ani na polské čtenáře. Kromě toho si každý může i procvičit mozek.

Svatava Sukopová, vedoucí útvaru knihovnických a informačních služeb RKKA: “V březnu, měsíci čtenářů se můžeme těšit také na Polský čtvrtek, kdy 5. března bude setkání s Remigiuszem Okraskou, který bude mluvit o knížce Setkání nad Olzou. Můžeme se těšit také na akci Doporučtení, kdy kolegyně knihovnice 26. března připravily seznamy doporučené literatury, včetně knih na ukázku, které mohou číst děti a mládež. Klasickou akcí je Noc s Andersenem, která se bude konat ve formě Večer s Andersenem na pobočkách ve Fryštátě, Novém Městě a v Karviné-Mizerově. Kromě jiného bude probíhat také v rámci Národního týdne trénování paměti přednáška Mozek v kondici: Jak na lepší soustředění a paměť, kdy zvu veřejnost na to, aby si mohla přijít vyzkoušet, jaké to je trénovat paměť a co všechno u toho můžou zažít a nejenom si posílit svou paměť, svůj mozek, ale i se pobavit.”

---