20 let Iniciativy Dokořán

Iniciativa Dokořán, která pořádá kulturní akce na Lodičkách, oslavila dvacet let od svého vzniku. Součástí programu bylo vzpomínání na staré časy, ale také program pro veřejnost.

Na Lodičkách se uskutečnila oslava dvaceti let aktivního fungování Iniciativy Dokořán, které uplynuly právě nyní v srpnu. Dnes je Iniciativa Dokořán jedním z nejvýznamnějších kulturních spolků v regionu. Z původní snahy spojit mladé lidi a nabídnout jim prostor pro smysluplné aktivity se postupně vyvinula platforma, která dnes spravuje areál Lodičky, každoročně organizuje více než 100 akcí, rozvíjí komunitní síť a aktivně přispívá k rozvoji města.

Daniel Cieslar, zakladatel Iniciativy Dokořán: “My jsme vlastně před těmi dvaceti lety chtěli prostě něco dělat. A člověk když něco dělá, tak nepřemýšlí, jak dlouho, a neměli jsme žádné plány, prostě jsme cítili tu potřebu, byli kolem nás lidi z různých skupin, proto jsme se nazvali Dokořán, protože to byli lidi od DJů přes kostel, z on-line, prostě různí lidi, takový mišung. A prostě chtěli jsme, aby Karviná ožila, aby žila kulturně, a to si myslím, že se nám povedlo.”

Oslavy se uskutečnily na Lodičkách v neformálním i formálním duchu, kdy po setkání bývalých i současných členů byl připraven program pro veřejnost.

Přítomni byli také zástupci města.

Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Nejdříve bych chtěl samozřejmě jim poděkovat, že před těmi dvaceti lety to byl takový začátek. Já si pamatuju někdy rok 2007, kdy jsme začali připravovat projektaci na celkovou rekonstrukci Lodiček a nepředpokládali jsme, že se to dostane do takových dimenzí, do jakých se to dostalo. Takže jsem překvapený a jsem hrozně rád za to, že mladí lidé, Karviňáci, se toho chopili jako Iniciativa Dokořán, spousta dobrovolníků, a že za těch dvacet let vybudovali to, že dnes si bez Iniciativy Dokořán Lodičky nedokážeme představit.”

Dobrovolnictví bylo po celou dobu existence spolku klíčovým pilířem: většinu akcí pomáhali realizovat mladí lidé, kteří do nich vkládali svůj čas, schopnosti i nadšení – a to zcela bez nároku na odměnu. Přestože tyto časy byly pro Iniciativu Dokořán i náročné, zároveň byly stěžejní a dodnes se na ně vzpomíná v dobrém.

Lucie Rakowská, bývalá členka Iniciativy Dokořán: “To bylo vlastně neuvěřitelné, že lidi ve svém vlastním čase, vlastně s energií, nic za to nedostali, a vlastně všechno tady toto dělali jenom z toho důvodu, že chtěli a že v tom viděli smysl. A vlastně ta komunita to držela slepené pohromadě, jinak by to nemohlo fungovat.” 

Z organizace, která v podstatě vykvetla z punkových principů, kdy si lidé často k úspěchu dopomohli svépomocí a spoluprací, se stala plnohodnotná součást karvinské kultury s profesionálním zajištěním veškerých akcí.

Lukáš Heczko, současný předseda Iniciativy Dokořán: “Tak ono svým způsobem to stále punk je, protože operujeme s velmi omezeným rozpočtem a omezenou personální kapacitou. Ale tím, že už máme nějaké know-how a děláme to už dvacet let, tak už se spousta těch činností automatizovala neb se v nich postupně zlepšujeme. A ti návštěvníci, kteří k nám chodí na akce, už očekávají nějakou kvalitu a je to už takový standard, že my už musíme působit profesionálně, ale v srdci jsme stále punkáči a spoustu věcí děláme punkově, ale snažíme se, ať to nejde tolik vidět. Pro mě současná vize je taková snažit se udržet to, co se stalo z Lodiček, a to je komunitním a kulturním takovým centrem letním v Karviné, kdy opravdu tady skoro každý víkend je nějaká akce, dějí se tady akce přes týden, akce typu Vítání slunce, běžecký klub, Akustiky, není to jenom na těch festivalech, ale vlastně o té koncepci pravidelných kulturních akcí přes celé léto.”

A co by všichni oslovení popřáli Iniciativě Dokořán do dalších let fungování?

Daniel Cieslar, zakladatel Iniciativy Dokořán: “Přeju, ať dál zraje, ať po těch dvaceti letech najde zase nějaké nové, něco nového, protože je strašně jednoduché jet v zavedených kolejích. Ale přeju, aby Dokořán uměl jít trochu dál, dívat se trochu za obzor, aby měl více odvahy, i v dramaturgii, a aby se prostě neustále měnil.”

Lucie Rakowská, bývalá členka Iniciativy Dokořán: “Já přeju, aby fungovali nadále a aby je to i nadále bavilo.”

Lukáš Heczko, současný předseda Iniciativy Dokořán: “Moje přání pro Dokořán je, abychom měli stále štěstí na lidi, protože úspěch Dokořánu teďka tkví nebo vždycky tkvěl v tvrdé práci lidí a v jejich nadšení, takže já přeju Dokořánu, ať máme nadále štěstí na lidi, na skvělou komunitu, která tady pomáhá vytvářet to kulturní srdce Karviné.”

Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Já bych jim chtěl popřát, ať minimálních dalších dvacet let se toho drží a ať je to baví a ať hlavně baví lidi, kteří tady pak přijdou a mají tady pak různé žánry, které si můžou vybrat, a odpočinou si tady v rámci celého toho areálu. Byl jsem u toho, když jsme tu rekonstrukci dělali, rok 2009, 2010, kdy samotná rekonstrukce probíhala, tak jsme si mysleli, že kapacitně už to bude dostatečné a teď, když vidíme, co se tady děje všechno, tak jsem rád, že můžeme zase po patnácti letech přemýšlet o dalším zvelebení tohoto území a rozšíření, tak, aby když ti lidé tady přijdou, tak aby se mohli cítit komfortně a připravujeme dnes rozsáhlou rekonstrukci, aby tady bylo lepší sociální zázemí a aby se posunulo zase to území někam dál.”

Budoucí rekonstrukce areálu Lodiček má být spuštěna v příštím roce. Do té doby se mohou obyvatelé Karviné i přespolní návštěvníci nadále bavit na koncertech, workshopech, besedách a dalších akcích, organizovaných s velkým nadšením a energií.

---

V Karviné opět probíhá forenzní označování jízdních kol

Forenzní značení jízdních kol a koloběžek se v Karviné již roky těší velkému zájmu. I letos si přišlo množství lidí takto pojistit svůj dopravní prostředek proti krádeži.

Projekt forenzního značení probíhá od roku 2014 za podpory Ministerstva vnitra České republiky a Karviná byla jedním z vůbec prvních měst, která začala forenzně označovat jízdní kola, později také například koloběžky. Zapojila se také polská příhraniční města.

Lubomír Greň, strážník z úseku prevence kriminality MP Karviná: “Před samotným značením probíhá fotodokumentace, to znamená, uděláme si šest snímků, potom označkujeme kola, a to tak, že každý jednotlivý segment kola bude označkován identifikačním kódem. Na závěr se nalepí na kolo taková výstražná samolepka, která by měla potenciálního pachatele odradit od krádeže kola.”

Všechny údaje se poté zapisují do speciálního registru, který je napojený na mezinárodní databázi.

Lubomír Greň, strážník z úseku prevence kriminality MP Karviná: “Pokud chcete označit kolo, mít u sebe platný občanský průkaz, doklad o nabytí jízdního kola. Pokud ne, tak stačí, když se tady vyplní čestné prohlášení. Samozřejmě musí mít čisté kolo, aby ta speciální emulze se přichytila na kolo.”

anketa: cyklista: “No tak jak to je, tak já si myslím, že jak to je načipované, tak těch krádeží ubylo, protože už mají strach.”

Pokud dojde k odcizení jízdního kola, je tak mnohem snazší vypátrat vlastníka i pachatele, už proto, že identifikační kód na kolech je specifický.

---

V Karviné se konal příměstský tábor zaměřený na in-line bruslení

Příměstský in-line tábor se v Karviné uskutečnil vůbec poprvé a hned se těšil kladným ohlasům. Děti se v něm učily, jak zvládnout nebo vylepšit jejich jízdu na kolečkových bruslích.

In-line škola Heartbeat, která působí převážně v Ostravě, se pro tento rok rozhodla navázat spolupráci se Základní školou Cihelní v Karviné, aby využila prostorů této školy i veřejně dostupných in-line stezek pro výuku jízdy dětí na kolečkových bruslích.

Daniel Koutný, instruktor in-line bruslení: “Snažíme se teda v rámci všeobecné pohybové průpravy dát dětem i ty základy, co se týče in-line bruslení. Každopádně ten kemp není zaměřený jenom na to, tvoří to většinu celého týdne, ale samozřejmě součástí toho jsou i různé pohybové hry a podobně.”

Děti se v rámci příměstského táboru po celý týden každý den od osmé hodiny ranní do čtvrté hodiny odpolední snažily procvičovat správnou techniku bruslení, a to od začátečníků až po již pokročilejší bruslaře. Vše za přítomnosti profesionálních in-line instruktorů a ředitele Základní školy Cihelní Zdeňka Jelínka.

Daniel Koutný, instruktor in-line bruslení: “Stoprocentně lepší, myslím si, u veškerých takových aktivit začít čím dřív, tím líp, samozřejmě na těch in-line bruslích zas není úplně dobré začínat ve třech, ve čtyřech letech, ty děti jsou na to ještě maličké. Za mě takový zlom je těch pět let a od té doby už se dá na tom všem pracovat. Samozřejmě u těch dětí menších jde poznat, když jsou ty děti vedené ke sportu už od toho útlého věku, takže samozřejmě pak že se s nimi daleko, nechci říct jednodušeji, ale prostě pracuje se na těch základech lépe, protože ty sporty jakoby jsou podobné.”

Podle Daniela Koutného se ještě v rámci jeho instruktorské kariéry nenašlo dítě, které by se za daný týden na in-line táboře nenaučilo bruslit alespoň co se týká základů.

anketa: děti na in-line příměstském táboře: “Jak dlouho ti to trvalo?” “Tak asi dvě hodiny, než mě to naučila sestra.” “Co je na tom všem nejtěžší?” “Asi, nevím. Asi se naučit asi stát, nějaké ty pozice, to véčko a tak.” “Už umíš bruslit?” “Ano, naučil jsem se to tady a je to tady super, baví mě to, sice jsem tu vůbec nechtěl jít, ale časem mě to začalo víc bavit a je to tady super.”

Příměstské in-line tábory budou zřejmě pokračovat i v dalších letech a možná se z nich stane tradice. Už proto, že tábor zaměřený na tuto pohybovou aktivitu zatím v Karviné není.

---