Zámek Fryštát v Karviné nabízí kromě běžných zámeckých okruhů také netradiční prohlídky s kastelánem. Během nich se návštěvníci dozvědí spoustu zajímavostí a navštíví netypické prostory.
Návštěvníci zámku Fryštát mají v rámci netradičních zámeckých prohlídek s kastelánem možnost vydat se na cestu plnou ne tolik známých, ale o to zajímavějších historických faktů. Kastelán zámku Fryštát Petr Zajíček na nich využívá své znalosti z oboru historie, které propojuje přímo s lokálními reáliemi. Na tomto okruhu návštěvníci navštíví i nečekaná místa.
Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: “Máme ho pojmenovaný od sklepa po půdu a to vlastně vystihuje to hlavní, tedy že se jde i do běžných prostor, kam se obvykle nechodí. Podíváme se do sklepa, podíváme se na půdu, kde se částečně vlastně skrze salonky prvního zámeckého okruhu a částečně po místnostech v přízemí, kde se nechodí. No a já to mám koncipováno tak, že nejde ani tak o tu prohlídku těch prostor, byť samozřejmě návštěvnicky atraktivní, podívat se na půdu a do sklepa, ale že tím vlastně prolínám historii toho zámku.”
Petr Zajíček v průběhu této prohlídky nastiňuje například architektonické zajímavosti zámku, co souvisejí s jeho středověkými prazáklady, které kdysi v místech zámku stály, nebo nastiňuje netypické stylové dobové prvky. Ty se u zámku Fryštát týkají především jeho současného empírového vzhledu. Celým leitmotivem je sedmisetletá existence této stavby, v níž je otištěna v jednotlivých prvcích celá její historie.
Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: “Tak třeba v tom sklepě, byť on taky prošel mnoha proměnami, není to úplně, řekli bychom, autentický sklep, třeba středověký, tak já tam ukazuju prostě v některých prostorách, kde jsou provozní, třeba provozní chodba asi z 19. století, která narušuje původní zdivo, nějaké kamenné, které by snad mohlo odkazovat tomu středověkému původu, prapůvodu hradnímu.”
Zájem o tyto prohlídky je stále velký, kapacita skýtá kolem patnácti míst, a to právě kvůli návštěvám netypických prostor.
Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: “Nakolik můžu posoudit podle ohlasu, tak si myslím, že si to vybírají lidé, kteří mají zájem o historii. Já to vlastně, to trvá do dvou hodin ta prohlídka, a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by to třeba někomu bylo dlouhé, naopak ty ohlasy jsou pozitivní, takže si myslím, že takhle si to svého diváka našlo.”
anketa: návštěvníci prohlídky: “Znáte zámek Fryštát?” “Ano” "A proč jste si vybrali netypickou prohlídku dnešní?” “Kvůli dceři zejména, protože jí to zajímá.” “Co vás láká nejvíce?” “Vnitřek, jak to vypadá, prostě všechno.” ”Jak se těšíš?” “Hodně.” “Znáte zámek Fryštát?” “Ano, už jsme tady byli.” “Proč jste si vybrali dnešní okruh s půdou a sklepem?” “No právě proto, že ten jsme ještě neviděli, ani půdu, ani sklep, a je to zase něco jiného. Takže bychom to rádi viděli komplet.” “Těch zámků a hradů a míst, kde šlechta sídlila, to už jsme viděli, to už splývá. A toto je něco mimořádného.”
Další termíny prohlídek s kastelánem najdete na webových stránkách zámku Fryštát.
---
Karvinští senioři mají za sebou další povedenou akci, zaměřenou na pohyb a aktivitu. Na pochodu, který tentokrát směřoval místy staré Karviné, se pořádně prošli a cestou také plnili nejrůznější úkoly.
Pochod starou Karvinou byl organizován ve spolupráci s městem Karviná a Nadací OKD. Senioři z Klubů seniorů se sešli v poledne na registraci u šikmého kostela sv. Petra z Alkantary, aby poté ušli trasu, dlouhou téměř pět kilometrů. Jejich kroky vedly ulicemi Havlíčkova a Svatopluka Čecha.
Martina Smužová, vedoucí Odboru sociálního Magistrátu města Karviné: “Tady tahle akce je financována z projektu, který spolufinancuje Nadace OKD, a ten projekt se jmenuje Kde domov můj. A protože jsme v Karviné, jsme Karviňáci a mnozí z těch seniorů mají kořeny právě tady v té staré Karviné, tak jsme zvolili pochod právě okolo té staré Karviné, kde si mohou i v rámci té své trasy, v rámci té své stezky přečíst, kde co bylo, kde co stálo, a zavzpomínat.”
Senioři na trase plnili rozmanité úkoly, které jim připravil Odbor sociální karvinského magistrátu. Právě proto, že pro mnohé z nich jsou tato místa známá nejen z vyprávění, ale i ze svého mládí, nebylo složité vybavit si starou Karvinou tak, jak vypadala před několika desítkami let.
anketa: účastníci z řad seniorů: “Karviná, to je moje mládí. Moje maminka se jmenovala za svobodna Švachlová a zpravovalas polámaniny všem děckám a dospělým, kteří si zlomili ruku nebo si vyklouboli rameno. Na Karvinou vzpomínám velice rád a pak v roce 1954 nám zbourali tu naši chaloupku a já jsem úplně plakal, protože to bylo moje dětství. Chodil jsem tady, ministroval jsem tady v tom krásném starém šikmém kostele.” “V kostele jsme teď byli nedávno, z klubu, taky jsme si udělali to, byla jsem teď znovu i na šachtě se podívat, i když jsem tam dělala několik let, tak jak byla ta prohlídka, tak jsme tam byli.”
Akce se zúčastnilo zhruba sedmdesát lidí ze všech karvinských Klubů seniorů. Doprovodný program doplnili historičtí šermíři a také závěrečné posezení u táboráku.
---
V pátek 10. října se na Městský stadion v Karviné-Ráji vrátí česká fotbalová jednadvacítka.
V pátek 10. října se na Městský stadion v Karviné-Ráji vrátí česká fotbalová jednadvacítka. V kvalifikačním utkání vyzve Ázerbájdžán a vstupenky jsou už teď ve volném prodeji. Český tým se v Karviné představí po šesti letech. Po zářijových výhrách nad Skotskem a Gibraltarem pokračuje ve své cestě za účastí na mistrovství Evropy, které se v roce 2027 uskuteční v Albánii a Srbsku.
---
V městské galerii se uskutečnila vernisáž výstavy amerického antropologa a zároveň umělce Andrewa Lasse. Ten ji ve zdejších prostorách uspořádal i díky dlouhodobému propojení s karvinskou Regionální knihovnou.
V září se v Galerii města Karviné otevřela slavnostní vernisáží výstava s názvem Palimpsesty a fotografie amerického antropologa a surrealistického umělce Andrewa Lasse. Projekt zavede návštěvníky výstavy do světa vrstevnatých dojmů a pocitů, které vycházejí z časových úseků, historie, osobních dojmů a příběhů.
Leona Hasníková, vedoucí Městského informačního centra Karviná a Galerie města Karviné: “Galerie města Karviné, která spadá pod Regionální knihovnu Karviná, kterou řídí paní magistra Markéta Kukrechtová, tak právě jí váže dlouholeté přátelství s autorem výstavy Andrewem Lassem. A ona vlastně byla iniciátorem té myšlenky, aby to dílo bylo představené i tady, obyvatelům Karviné. Takže my jsme dokonce i jeho výstavu osobně navštívili v Praze v Galerii Lucerna, kde vlastně naposledy vystavoval, a po některých jednáních se nám podařilo právě docílit toho, že ta výstava může být tady u nás v galerii.”
Sám Andrew Lass se prezentuje jako antropolog a zároveň jako surrealistický umělec. V umění má široké portfolio a kromě fotografie se zabývá také psaním poezie. Poslední dobou našel zalíbení v takzvaných palimpsestech, což je speciální metoda, kdy se z původního rukopisu vyškrabává text, přes který se následně nanáší nový text. Tuto metodu při této výstavě použil v kombinaci u negativů a dalších barevných obrázků, následně upravených na staré laserové tiskárně.
Leona Hasníková, vedoucí Městského informačního centra Karviná a Galerie města Karviné: “Ty palimpsesty, to je vlastně taková série. Je jich tam 26 a těch fotografií je 22. U těch fotografií je zajímavé uvést, že vlastně neobsahují popisky, jak bývá zvykem, ale autor vlastně vytvořil takové krátké povídání, kde si vlastně ten návštěvník přečte a sám si potom postupně ty fotografie prochází, tak by měl sám si z toho něco vybrat, co v něm zanechalo nějaký dojem. Každopádně je zajímavé, že všechny ty fotografie jsou černobílé a zachycují v podstatě běžné věci.”
anketa: návštěvníci vernisáže: “Já myslím, že někdo je velmi zručný. No, má to něco do sebe a myslím, že se mi teprve představa vykrystalizuje, až zhlédnu celek.” “Moc se mi líbí a jsem ráda, že jsem tady, protože jsem se nikdy nesetkala ani s tím názvem, i s tou technikou, takže jsem velmi ráda, že jsem něco nového poznala zase.”
Každý tištěný palimpsest je jedinečným originálem – konkrétním otiskem toho, jak se paměť a identita proměňují, přepisují a zároveň nikdy zcela nezmizí. Lass ve své tvorbě propojuje dlouholeté zkušenosti antropologa a umělce s poetikou vrstevnatých vzpomínek.
---
Zámek Fryštát v Karviné nabízí kromě běžných zámeckých okruhů také netradiční prohlídky s kastelánem. Během nich se návštěvníci dozvědí spoustu zajímavostí a navštíví netypické prostory.
Návštěvníci zámku Fryštát mají v rámci netradičních zámeckých prohlídek s kastelánem možnost vydat se na cestu plnou ne tolik známých, ale o to zajímavějších historických faktů. Kastelán zámku Fryštát Petr Zajíček na nich využívá své znalosti z oboru historie, které propojuje přímo s lokálními reáliemi. Na tomto okruhu návštěvníci navštíví i nečekaná místa.
Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: “Máme ho pojmenovaný od sklepa po půdu a to vlastně vystihuje to hlavní, tedy že se jde i do běžných prostor, kam se obvykle nechodí. Podíváme se do sklepa, podíváme se na půdu, kde se částečně vlastně skrze salonky prvního zámeckého okruhu a částečně po místnostech v přízemí, kde se nechodí. No a já to mám koncipováno tak, že nejde ani tak o tu prohlídku těch prostor, byť samozřejmě návštěvnicky atraktivní, podívat se na půdu a do sklepa, ale že tím vlastně prolínám historii toho zámku.”
Petr Zajíček v průběhu této prohlídky nastiňuje například architektonické zajímavosti zámku, co souvisejí s jeho středověkými prazáklady, které kdysi v místech zámku stály, nebo nastiňuje netypické stylové dobové prvky. Ty se u zámku Fryštát týkají především jeho současného empírového vzhledu. Celým leitmotivem je sedmisetletá existence této stavby, v níž je otištěna v jednotlivých prvcích celá její historie.
Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: “Tak třeba v tom sklepě, byť on taky prošel mnoha proměnami, není to úplně, řekli bychom, autentický sklep, třeba středověký, tak já tam ukazuju prostě v některých prostorách, kde jsou provozní, třeba provozní chodba asi z 19. století, která narušuje původní zdivo, nějaké kamenné, které by snad mohlo odkazovat tomu středověkému původu, prapůvodu hradnímu.”
Zájem o tyto prohlídky je stále velký, kapacita skýtá kolem patnácti míst, a to právě kvůli návštěvám netypických prostor.
Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: “Nakolik můžu posoudit podle ohlasu, tak si myslím, že si to vybírají lidé, kteří mají zájem o historii. Já to vlastně, to trvá do dvou hodin ta prohlídka, a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by to třeba někomu bylo dlouhé, naopak ty ohlasy jsou pozitivní, takže si myslím, že takhle si to svého diváka našlo.”
anketa: návštěvníci prohlídky: “Znáte zámek Fryštát?” “Ano” "A proč jste si vybrali netypickou prohlídku dnešní?” “Kvůli dceři zejména, protože jí to zajímá.” “Co vás láká nejvíce?” “Vnitřek, jak to vypadá, prostě všechno.” ”Jak se těšíš?” “Hodně.” “Znáte zámek Fryštát?” “Ano, už jsme tady byli.” “Proč jste si vybrali dnešní okruh s půdou a sklepem?” “No právě proto, že ten jsme ještě neviděli, ani půdu, ani sklep, a je to zase něco jiného. Takže bychom to rádi viděli komplet.” “Těch zámků a hradů a míst, kde šlechta sídlila, to už jsme viděli, to už splývá. A toto je něco mimořádného.”
Další termíny prohlídek s kastelánem najdete na webových stránkách zámku Fryštát.
---
Karvinští senioři mají za sebou další povedenou akci, zaměřenou na pohyb a aktivitu. Na pochodu, který tentokrát směřoval místy staré Karviné, se pořádně prošli a cestou také plnili nejrůznější úkoly.
Pochod starou Karvinou byl organizován ve spolupráci s městem Karviná a Nadací OKD. Senioři z Klubů seniorů se sešli v poledne na registraci u šikmého kostela sv. Petra z Alkantary, aby poté ušli trasu, dlouhou téměř pět kilometrů. Jejich kroky vedly ulicemi Havlíčkova a Svatopluka Čecha.
Martina Smužová, vedoucí Odboru sociálního Magistrátu města Karviné: “Tady tahle akce je financována z projektu, který spolufinancuje Nadace OKD, a ten projekt se jmenuje Kde domov můj. A protože jsme v Karviné, jsme Karviňáci a mnozí z těch seniorů mají kořeny právě tady v té staré Karviné, tak jsme zvolili pochod právě okolo té staré Karviné, kde si mohou i v rámci té své trasy, v rámci té své stezky přečíst, kde co bylo, kde co stálo, a zavzpomínat.”
Senioři na trase plnili rozmanité úkoly, které jim připravil Odbor sociální karvinského magistrátu. Právě proto, že pro mnohé z nich jsou tato místa známá nejen z vyprávění, ale i ze svého mládí, nebylo složité vybavit si starou Karvinou tak, jak vypadala před několika desítkami let.
anketa: účastníci z řad seniorů: “Karviná, to je moje mládí. Moje maminka se jmenovala za svobodna Švachlová a zpravovalas polámaniny všem děckám a dospělým, kteří si zlomili ruku nebo si vyklouboli rameno. Na Karvinou vzpomínám velice rád a pak v roce 1954 nám zbourali tu naši chaloupku a já jsem úplně plakal, protože to bylo moje dětství. Chodil jsem tady, ministroval jsem tady v tom krásném starém šikmém kostele.” “V kostele jsme teď byli nedávno, z klubu, taky jsme si udělali to, byla jsem teď znovu i na šachtě se podívat, i když jsem tam dělala několik let, tak jak byla ta prohlídka, tak jsme tam byli.”
Akce se zúčastnilo zhruba sedmdesát lidí ze všech karvinských Klubů seniorů. Doprovodný program doplnili historičtí šermíři a také závěrečné posezení u táboráku.
---
V pátek 10. října se na Městský stadion v Karviné-Ráji vrátí česká fotbalová jednadvacítka.
V pátek 10. října se na Městský stadion v Karviné-Ráji vrátí česká fotbalová jednadvacítka. V kvalifikačním utkání vyzve Ázerbájdžán a vstupenky jsou už teď ve volném prodeji. Český tým se v Karviné představí po šesti letech. Po zářijových výhrách nad Skotskem a Gibraltarem pokračuje ve své cestě za účastí na mistrovství Evropy, které se v roce 2027 uskuteční v Albánii a Srbsku.
---
V městské galerii se uskutečnila vernisáž výstavy amerického antropologa a zároveň umělce Andrewa Lasse. Ten ji ve zdejších prostorách uspořádal i díky dlouhodobému propojení s karvinskou Regionální knihovnou.
V září se v Galerii města Karviné otevřela slavnostní vernisáží výstava s názvem Palimpsesty a fotografie amerického antropologa a surrealistického umělce Andrewa Lasse. Projekt zavede návštěvníky výstavy do světa vrstevnatých dojmů a pocitů, které vycházejí z časových úseků, historie, osobních dojmů a příběhů.
Leona Hasníková, vedoucí Městského informačního centra Karviná a Galerie města Karviné: “Galerie města Karviné, která spadá pod Regionální knihovnu Karviná, kterou řídí paní magistra Markéta Kukrechtová, tak právě jí váže dlouholeté přátelství s autorem výstavy Andrewem Lassem. A ona vlastně byla iniciátorem té myšlenky, aby to dílo bylo představené i tady, obyvatelům Karviné. Takže my jsme dokonce i jeho výstavu osobně navštívili v Praze v Galerii Lucerna, kde vlastně naposledy vystavoval, a po některých jednáních se nám podařilo právě docílit toho, že ta výstava může být tady u nás v galerii.”
Sám Andrew Lass se prezentuje jako antropolog a zároveň jako surrealistický umělec. V umění má široké portfolio a kromě fotografie se zabývá také psaním poezie. Poslední dobou našel zalíbení v takzvaných palimpsestech, což je speciální metoda, kdy se z původního rukopisu vyškrabává text, přes který se následně nanáší nový text. Tuto metodu při této výstavě použil v kombinaci u negativů a dalších barevných obrázků, následně upravených na staré laserové tiskárně.
Leona Hasníková, vedoucí Městského informačního centra Karviná a Galerie města Karviné: “Ty palimpsesty, to je vlastně taková série. Je jich tam 26 a těch fotografií je 22. U těch fotografií je zajímavé uvést, že vlastně neobsahují popisky, jak bývá zvykem, ale autor vlastně vytvořil takové krátké povídání, kde si vlastně ten návštěvník přečte a sám si potom postupně ty fotografie prochází, tak by měl sám si z toho něco vybrat, co v něm zanechalo nějaký dojem. Každopádně je zajímavé, že všechny ty fotografie jsou černobílé a zachycují v podstatě běžné věci.”
anketa: návštěvníci vernisáže: “Já myslím, že někdo je velmi zručný. No, má to něco do sebe a myslím, že se mi teprve představa vykrystalizuje, až zhlédnu celek.” “Moc se mi líbí a jsem ráda, že jsem tady, protože jsem se nikdy nesetkala ani s tím názvem, i s tou technikou, takže jsem velmi ráda, že jsem něco nového poznala zase.”
Každý tištěný palimpsest je jedinečným originálem – konkrétním otiskem toho, jak se paměť a identita proměňují, přepisují a zároveň nikdy zcela nezmizí. Lass ve své tvorbě propojuje dlouholeté zkušenosti antropologa a umělce s poetikou vrstevnatých vzpomínek.
---
