Tajemník karvinského magistrátu získal prestižní ocenění

Roman Nogol, tajemník karvinského magistrátu a místopředseda Sdružení tajemníků ČR, získal ocenění za mimořádný přínos k rozvoji územní veřejné správy. Předali mu ho koncem září v Brně na konferenci Personalistika, právo a vzdělávání ve veřejné správě 2025.

Pan Roman Nogol je vzděláním historik a lingvista, vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci a nějakou dobu strávil i učením. Když začal pracovat pro Magistrát města Karviné, netušil, jak dlouho na pozici tajemníka nakonec setrvá a jak ceněnou osobností v této oblasti bude. V září tohoto roku převzal další významné ocenění za mimořádný přínos k rozvoji územní veřejné správy v České republice.

Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: “Takovýchto ocenění není příliš. Já jsem kdysi v roce 2010 už jedno obdržel a to byla cena jako Manažer roku pro oblast veřejné zprávy, jako vůbec první v republice, což si myslím, že bylo poměrně ceněné ocenění. A tady toto je v rámci veřejné zprávy taky zajímavé, protože je svým způsobem ojedinělé. Já to beru jako ocenění mé dlouholeté práce, protože jsem služebně nejstarším tajemníkem v České republice. Nastoupil jsem v roce 1990 po prvních svobodných volbách do tehdy nových obecních zastupitelstev.”

Tajemník magistrátu je pro mnohé pozice, která zní velice abstraktně, a mnozí nevědí, co si pod ní přesně mohou představit.

Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: “Tajemník magistrátu, aby si člověk udělal představu, co ta práce obnáší, tak je to v podstatě personální šéf. Máme tady, u nás mám tři sta spolupracovníků, kteří jsou vlastně mými podřízenými. Já vlastně zodpovídám za plnění úkolů, které mi uloží pan primátor v prvé řadě, rada, zastupitelstvo. A samozřejmě pro stát tady vykonáváme přenesené působnosti státní správu. Takže já zodpovídám za výkon té státní správy, zase těm nadřízeným správním orgánům, což je v našem případě krajský úřad a tak dále.”

Mezi každodenní úkoly tajemníka tedy spadá i hospodaření města, služby, správa a údržba všech segmentů, s spousta další agendy, kterou člověk i po letech musí ovládat v souladu s aktuálními předpisy, zákony a směrnicemi.

Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: “Člověk má radost, že si toho někdo třeba všimne a mám pocit, že ten můj jakýsi vklad do posouvání služeb v rámci veřejné zprávy, že tím pádem byl taky oceněn.”

Ocenění v Brně převzal Roman Nogol z rukou Davida Slámy, ředitele odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra, a Jana Holického, předsedy Sdružení tajemníků České republiky.

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: Na zámku Fryštát se podepsaly proměny doby

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Karvinský expres pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám Petra Zajíčka, kastelána zámku Fryštát – Karviná. Dobrý den, vítejte u nás.

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme do toho rychle, protože, pane kasteláne, nemáme moc času a téma je široké. Jak se z původního středověkého hradu stal dnešní empírový zámek?

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: To je zrovna dlouhá a komplikovaná otázka. Zkusím to říct ve zkratce, protože to sídlo má dlouhou a složitou tradici. Centrum dnešní Karviné, té velké aglomerace, tak, jak se ustanovuje po roce 1948, tak i historické město Fryštát, které bylo založeno Těšínskými Piastovci a v rámci toho Fryštátu na přelomu 13. a 14. století, kdy vzniká, asi vznikl i středověký hrad těch Těšínských Piastovců, takové druhé vedlejší sídlo po jejich sídle v dnešním Polském Těšíně. No a my nevíme moc, jak ten hrad vypadal, ale víme, že nebyl úplně bezvýznamný, že tam sídlily některé těšínské kněžny, pečetily se tam listiny a podobně. 1511 vyhořel, to je jednoznačné. A potom tam vzniká vlastně zámek ještě pod těmi Těšínskými Piastovci. Je tam zmínka, že to byla vlastně kamenná stavba s velkými místnostmi a podobně. Takže zas nějaké významné šlechtické sídlo a pak už tam dochází k tomu, že po roce 1571 je vlastně zámek s okolím prodán. Vzniká samostatné fryštátské panství, střídají se tam různí majitelé a někteří tam přímo sídlili, ať už to byli třeba Cigánové ze Slupska nebo Gašínové a podobně. Některé ty rody ještě zmíním a někteří to měli jako součást širšího dominia. No a když tam sídlili, tak si ten zámek uzpůsobovali, takže my víme, že on prošel nějakou třeba barokní fází. Ten je spojen s rodem z Taaffů. Ti byli původem z Irska. No a ta dnešní podoba, tak jak ji vidíme na tom náměstí, tak vznikla na konci osmnáctého století, kdy vlastně po roce 1792 ten zámek kupují s celým panstvím rod Larisch-Mönnich. Začíná s velkou přestavbou oni asi koupili zchátralý, částečně vyhořelý barokní zámek. Radikálně ho přestavěli zvenčí, zevnitř si zachoval mnohé barokní dispozice a dali mu vlastně tu dnešní, takzvanou empírově klasicistní podobu, která se zachovala v podstatě nenarušena tak, jak je na tom náměstí vidět. Takže to je dlouhá linka, která vede k tomu dnešnímu zámku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Rod Larisch-Mönnichů, velmi významný rod pro Karvinou. Co všechno ještě zanechal kromě zámku?

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: Oni ti Larischové jsou spojeni hodně s tím 19. stoletím, s těžbou uhlí a podobně, ale vlastně na Karvinsku oni jsou doma už od poloviny 16. století, kdy ještě v rychlosti vysvětlím, že Karviná jako původní nějaká vesnice, kde pak později vyrostlo hornické město, tak bylo samostatné sídlo a samostatné panství oddělené od toho Fryštátu. A tam oni seděli v podstatě od roku 1560 na nějakém starém zámečku, který taky existoval až do dvacátého století v různých podobách a hlavně v devatenáctém století ta jejich činnost podnikatelská strašně proměnila tu krajinu. Oni budovali doly, různé podniky. Larischovský pivovar ve staré Karviné, který je trošku ve stínu těch jakoby uhelného podnikaní, tak byl obrovský podnik. A do toho kupovali zámky nebo stavěli zámky nové. Zároveň to Karvinsko má dramatické dějiny, takže taky leccos zaniklo. Takže třeba na území dnešního města byly zámky čtyři a zůstal jenom ten náš jeden Fryštátský, protože součástí města je i místní část Ráj, kde stával zámek renesanční, který potom na konci taky patřil, ale není jejich dílem v té takzvané staré Karviné oni si v roce 1873 postavili obrovský nádherný zámek Solca, který byl jejich hlavním sídlem. Ten vlastně 1953 je kvůli poddalování zbourán, takže ten neexistuje. Takže jakoby nejhmatatelnější stopou toho rodu přímo ve městě je vlastně ten zámek Fryštátský v té dnešní podobě, plus pozůstatky té jejich těžby, to, co zůstalo z těch dolů, kde jsou ty historické věže a podobně. Tam se to pak hodně proměňuje ve dvacátém století.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Má zámek nějaká zajímavá zákoutí nebo něco zajímavého či nějakou legendu či pověst, o které se stojí za to zmínit?

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: Tak s tím zámkem jsou spojeny dlouhé dějiny, takže tam máme například historii toho, jak se Larischové spojili s velkou tragédií 19. století – tragédií v Mayerlingu, kdy zemřel jediný syn císaře Františka Josefa, Rudolf. A jak se do toho zapletl tento rod přes jistou Marii Luisu, to si mohou návštěvníci poslechnout na našem zámku. Zámek působí zvenčí jako empírový, ale má mnoho různých zákoutí, která jsou starší a na která třeba upozorňují kasteláni během prohlídek. Když se jdeme podívat do sklepa, vidíme, že sklep nese staré zdi, které možná sahají až do středověku a podobně. Takže je tam opravdu co objevovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Expozice současné, co tam lidé uvidí?

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: Expozice jsou vlastně zařízené jako šlechtické bydlení od 16. do 19. století. Přiznáváme, že nevíme, jak původně vypadaly salonky na zámku, takže jsou zařízené v idealizované podobě, aby lidé měli představu o tom, jak se tehdy bydlelo. Část exponátů tvoří původní majetek Larischů, který se podařilo různými způsoby, často formou zápůjček, získat zpět. Ve 20. století totiž došlo k dramatickému rozptýlení sbírek. Dnes jde často o zápůjčky z místních institucí, které dotvářejí obraz tehdejšího bydlení. Zároveň expozice upozorňuje na původní prvky zámku – například zachované výmalby či architektonické detaily. Zámek stavebně neutrpěl ani ve 20. století, kdy zde po druhé světové válce sídlil národní výbor. Celkově tak návštěvníci získají pěknou představu o tom, co se dochovalo jako odkaz Larischů, a zároveň mohou vnímat, jak se historie rodu pojí s historií Karvinska.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Zajíčku, vy jako kastelán, které místo na zámku máte nejraději?

Petr Zajíček, kastelán zámku Fryštát: Já jsem zároveň bibliofil, takže knihovnu určitě. Je to torzo původní knihovny Larischů ze zámku Solca a všechny ty tisky nesou erb rodu vlepený uvnitř. Opravdu to působí kouzlem staré knihovny a je tam co objevovat – podívat se třeba, co tehdy četli nebo co sbírali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za průlet historií zámku Fryštát v Karviné. Určitě se tady ve studiu nevidíme naposledy. Děkuji Vám za vaše odpovědi a vám za pozornost. Karvinský expres končí, mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.