Jsme tady opět s pořadem Léta běží, dobrý den. Ludvík Šablatura - válečný veterán a odbojář. Před nedávnem oslavil své 97. narozeniny. Narodil se v srpnu roku 1924 v beskydských Trojanovicích-Bystrém. Teď je klientem Domova Hortenzie ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde proběhla oslava.

Odbojář Ludvík Šablatura oslavil 97. narozeniny

Je žákem obecné školy v Trojanovicích a měšťanky ve Frenštátu pod Radhoštěm. Další studium na lesnické škole v Hranicích mu v roce 1944 znemožnili Němci. Spolu se svým třídním profesorem se zapojil do odbojové činnosti.

Ludvík Šablatura, válečný veterán a odbojář: "Když jsme byli v odboji, tak to bylo všelijakých problémů. A potom taky ta doba, kdy nás zatýkalo gestapo."

Ani jemu se zatknutí nevyhlo. V březnu roku 1945 jej a další členy skupiny udali konfidenti.

Ludvík Šablatura, válečný veterán a odbojář: "Já jsem netušil, že nás zatknou, ale stalo se. My jsme měli konfidenty u nás v Česku a oni se postarali, že nám přišli na stopu. Tím se stalo, že nás zatkli. Potom už jsem tedy putoval po věznicích, od jedné k druhé, na výslechy. Bylo toho dost, protože oni po nás chtěli dost vědět a pořád nebyli spokojeni. Mně už vadilo, že zatkli generála, já jsem ho už tenkrát upozornil. Jel jsem na Ostravici k Frantovi Kleinovi, že mu předám materiály o odboji. Tam byla naše spolupracovnice v obchodě se smíšeným zbožím. Já tam za ní přišel a ona říkala, že nahoře je gestapo."

Ludvík Šablatura po válce vystudoval obor lesnictví a usadil se v Harrachově, kde se podílel na budování tamního sportovního zázemí. V lyžařských sportech také reprezentoval Československo a pracoval i v Československém svazu tělesné výchovy. Radost mu dělá jeho vnuk, který se také věnuje sportu. Z Harrachova se nakonec vrátil domů a je spokojeným klientem Domova Hortenzie. Československá obec legionářská vydala brožuru, kde je zajímavé svědectví Ludvíka Šablatury z válečné doby zachyceno.

Dny rodin v MSK propagují náhradní rodinnou péči

V Moravskoslezském kraji začaly Dny rodin. Série tří akcí začala 5. září na hradě Sovinec a pokračovala 12. září na zámku ve Frýdku-Místku, kde získali ocenění nejlepší pěstouni.

Poděkování rodinám za výchovu dětí a také předání informací veřejnosti o možnostech pěstounství. Dny rodin na Sovinci zahájily svou minišňůru po zajímavých místech v kraji.

Jiří Carbol, předseda výboru sociální politiky Moravskoslezského kraje: "Cílem téhle akce je propagovat náhradní rodinnou péči, protože dochází k tomu se postupně utlumuje provoz různých zařízení, kde byly děti, které neměly možnost být ve své biologické rodině. Je potřeba zesílit tu nabídku a zesílit také tu možnost, aby tady byli pěstouni, aby fungoval systém náhradní rodinné péče. Moravskoslezský kraj je jeden z lídrů toho celého, takže já doufám, že se podaří získávat více pěstounů, aby více dětí mohlo být ve svých normálních rodinách."

Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Uvědomme si, že v Moravskoslezském kraji je stále asi 600 dětí, které vyrůstají v dětských domovech. Ne všechny jsou sice právně volné, ale mnoho z nich by mohlo vyrůstat právě v rodinném prostředí. Já bych chtěl tímto poděkovat všem, kteří se rozhodnou nějaké dítě vzít a rozhodnou se být náhradním rodičem nebo pěstounem. Za to velké poděkování."

12. září se akce přesunula na zámek ve Frýdku-Místku. Také tady čekal návštěvníky zajímavý program. Moravskoslezský kraj je jedním z nejúspěšnějších krajů v oblasti náhradní rodinné péče. V regionu je více než 2500 pěstounských rodin. Děti v jejich péči by jinak musely vyrůstat v ústavu. Příběhy náhradních rodin i dětí, které v nich vyrůstaly, by vydaly na několik knih.

Renáta Ochmanová, pěstounka: "My nemáme vlastní děti, nemůžeme mít. Děti jsou úžasné, máme z nich radost. Úplně se nám změnil život."

Vladimír Ochman, pěstoun: "Je to super, že člověk může dát úplně jiný start do života těm dětem, že nemusí být někde v ústavech. Mohou od malička vyrůstat v rodině a prožít normální život."

Renáta Ochmanová, pěstounka: "My jsme se původně chtěli stát adoptivními rodiči, ale protože jsme poznali Klaudinku a rozhodli jsme se, že budeme pěstouni. To byla taková jasná volba."

Zajímavou zkušenost v pozici náhradního rodiče má i Karel Záruba, také on byl na Dnech rodin oceněn.

Karel Záruba, pěstoun: "Byly to střídavé radosti i různé smutky, ale více bylo těch radostí. Jsem velmi rád, že jsme jim mohli ukázat cestu životem. Některé se daly na cestu, kterou jsme jim ukázali, u některých se to nepovedlo, ale více je těch, co se povedlo."

Potvrzuje to i Petra Rychetská, která v rodině Karla Záruby našla tu svou.

Petra Rychetská, dcera Karla Záruby: "Jsem ráda, že jsem mohla vyrůstat v normální rodině a že si mě vzali z dětského domova, že mi ukázali ten smysl rodiny a dali mi krásný start do života. Mohla jsem někomu říkat mamko a taťko. Je to moje rodina."

Už desáté dítě v přechodné péči má aktuálně Jiřina Bořucká, která má i vlastní dospělé děti. Moravskoslezskému kraji pomáhá od ledna roku 2013.

Jiřina Bořucká, pěstounka: "Když se malé najde dítě, tak budeme moc rádi, že se dostane do nové rodiny a tam to pro ni bude úžasné, protože bude mít svou trvalou rodinu. Vždycky to není lehké se loučit s těmi dětmi, ale vždycky máte radost z toho, že to dítě může jít dál, že bude mít krásnou budoucnost."

Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Samozřejmě, nestanu se pěstounem jen tak, že se rozhodnu a chci hned dítě. Musím projít přípravným kurzem, kde náhradní rodinu vybíráme, psychologicky posuzujeme a trvá to jeden rok. Pak je to čekání na dítě. Pak se musím rozhodnout, jestli se chci stát pěstounem trvalým nebo přechodným, který nahrazuje rodinu, aby se dítě nedostalo do dětského domova. To je u této rodiny maximálně 1 rok a pak přechází do náhradní či pěstounské rodiny."

Krajské sportovní hry seniorů v Kopřivnici

2. září proběhly v Kopřivnici, v tamní hale Základní školy Emila Zátopka z června přeložené krajské sportovní hry seniorů. Přihlásilo se 272 účastníků, tedy 68 družstev.

Pavel Gluc, předseda Krajské rady seniorů Moravskoslezského kraje: "Soutěží v různých disciplínách, snaží se dosáhnout co nejlepších výsledků. Jsem rád, že to tady můžeme takovým způsobem zorganizovat díky Moravskoslezskému kraji a městu Kopřivnice."

Pořadatelé pozvali i seniory ze sousedního Slovenska, ti ale kvůli covidové situaci nemohli přijet. Do Kopřivnice zato dorazila dvě družstva ze sousedního Olomouckého kraje. U disciplín jsme zastihli třeba týmy ostravského Akordu.

účastníci her: "Jelikož trénujeme šipky, petanque, tak si říkáme, proč do toho nejít."
"Ať máme pohybu a myslíme na něco jiného."
"Přijeli jsme si zastoutěžit, něco pro zdraví udělat, nebýt jen doma za pecem a užít si to, zasmát a vyhrát."

Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Ti lidé si to opravdu užívají. Konečně se po roce pořádně potkávají."

Pavel Gluc, předseda Krajské rady seniorů Moravskoslezského kraje: "Já si myslím, že ten sport, pohyb, je pro seniory důležitý. Bez toho nejsou aktivní, jsou unavení, nemají náladu."

V soutěži družstev hry ovládlo bílovecké Ačko se 119 body, na druhém místě se umístila Olomouc a bronz získal bílovecký tým STP A.

Sledovali jste pořad léta běží, na viděnou zase příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.