Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín 112

Magazín 112

  • Záchranná služba řeší mnoho případů pobodání hmyzem
  • Čeští hasiči uspěli na mezinárodní soutěži ve Slovinsku

Záchranná služba řeší mnoho případů pobodání hmyzem

Záchranná služba MS kraji řeší v této sezóně nezvykle mnoho případů pobodání hmyzem. Lidé ale bohužel často volají záchranku i k banálním případům, kdy si mohou snadno pomoci sami. Alergici by raději měli mít u sebe potřebné léky.

Bodnutí hmyzem je v létě velmi časté a zejména v horkých a suchých dnech, když mají např. vosy méně potravy a vody, přibližují se více lidem a tak se může zdát, že jsou pobodání častější. Podle odborníků to ale není zvýšenou agresivitou z horka. Letos řeší záchranná služba nezvykle mnoho podobných situací. 

Lukáš Humpl: mluvčí ZZS MS kraje: "Je třeba říci, že ty základní projevy alergické reakce, jako je třeba otok na končetině, začervenání apod., jsou fyziologickou reakcí organismu, pacient není v život ohrožujícím stavu a není tedy třeba panikařit a volat tísňovou linku 155. "

Petr Jaššo, vedoucí školícího střediska ZZS MS kraje: "První pomoc spočívá i v samozáchraně. Pokud víme, že nás bodla včela nebo vosa, tak to místo chladíme, případně užijeme běžně dostupné léky na alergie antihistaminika a sledujeme vlastní zdravotní stav."

Pak jsou ale stavy, kdy je nezbytné linku 155 volat. Je to například, když už měl pacient v minulosti po bodnutí hmyzem silnou alergickou reakci a nebo dokonce anafylaktický šok. Bohužel se to ale může stát poprvé v jakémkoliv věku a tak je důležité stav sledovat. 

Petr Jaššo, vedoucí školícího střediska ZZS MS kraje: 2,00 "Pokud by však pacient cítil nástupy horka, otoky, pocit svědění nebo škrábání v oblasti dekoltu, oteklé rty či dýchací cesty, tak voláme okamžitě linku 155."

Záchranáři v MS kraji už vyjížděli k asi 280 událostem spojeným s pobodáním hmyzem, nárůst oproti loňsku je téměř 80 procent.

Čeští hasiči uspěli na mezinárodní soutěži ve Slovinsku

    Zdeněk Nytra, náměstek starosty, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska: Není to jenom požární sport, je to v podstatě asi úplně správně hasičský sport. Ta olympiáda nebo ta mezinárodní soutěž se koná jednou za čtyři roky. Například v roce 2009 byla v Ostravě. Letos s ročním zpožděním díky covidu to pořádali Slovinci. Jsou to de facto tři soutěže v jednom. Jednak je to soutěž dětí do patnácti let. Ta soutěž se koná jednou za dva roky, protože děti přece jenom rychleji stárnou a vždycky jednou za čtyři roky je to součástí té velké soutěže. Pak jsou to tradiční disciplíny, které jsou doménou více možná německých, rakouských, slovinských států a hlavně té soutěže se zúčastnilo i dříve narození. Byli tam i soutěžící přes sedmdesát let. Pak je to ten klasicky požární sport, který známe a které soutěže tedy probíhají. Takže to jsou de facto tři soutěže na jednom místě v jednom termínu.

    Tomáš Kořistka, TV Polar: Pojďme představit náš tým, kdo všechno nás reprezentoval?

    Zdeněk Nytra, náměstek starosty, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska: Těch družstev bylo, jestli se nepletu, dvacet. Byly tři v kategorii dětí a výsledky tam byly úžasné, protože holky z Pískové Lhoty svou kategorii vyhráli. Kluci z Bludova skončili druzí. V podstatě obrovský úspěch, to za prvé a za druhé do budoucna zajistili na další tu dětskou olympiádu čtyři družstva a že může ČR pozvat, což si myslím, že je jenom dobře. Samostatnou kapitolou je potom požární sport, kde jsme mohli mít v každé kategorii mužů i žen tři družstva a my jsme možná i díky covidu v podstatě vyslali po dvou družstvech. Z možných dvaceti čtyř zlatých naší získali dvacet dva zlatých, ale jedním dechem je nutno říct, že přece jenom ta konkurence byla trošku slabší, protože díky ruské agresi na Ukrajině nebyly pozváni na tuto soutěž družstva nebo soutěžící z Ruské federace a z Běloruska. Takže to například v požárním sportu by byla hodně velká konkurence pro ty naše soutěžící. Ty disciplíny jsou čtyři. Jednak je to běh na 100 metrů s překážkami, to není jenom klasická stovka, ale ten závodník musí překonat dvoumetrovou bariéru, vzít hadice, přeběhnout přes osmi metrovou kladinu, ty hadice připojit, rozdělovat, spojit, připojit k rovnici a doběhnout do cíle. Ty špičkové časy se pohybují někde mezi patnácti a šestnácti sekundami, takže když si uvědomíme, co ten člověk musí všechno udělat. Já si vzpomínám, když naši začali trénovat ve Vítkovicích s atlety, tak atleti měli hodně velký zájem, aby přestoupili k atletice. To je jedna individuální disciplína. Ona je sice individuální, ale zároveň se počítá k družstvu, těch závodníků je osm v tom družstvu a šest k výsledku se počítá do družstva, takže se hodnotí soutěž družstev. To samé je na výstupu na věž. Ten závodník na startu vyběhne s žebříkem, běží třicet dva a půl metrů k věži, kde pověsí žebřík. Musí vylézt do toho okna, vyhodit ten žebřík, vyskočit na něho a to samé ještě jednou. Tam ty špičkové časy se pohybují na úrovni třinácti, třinácti a půl sekundy, takže pro normálního smrtelníka také těžko představitelné. Zase je to soutěž jednotlivců i soutěž družstev. Pak jsou dvě kolektivní disciplíny. Je to štafeta na 4 krát sto metrů. Na tom prvním úseku musí pomocí žebříku překonat řádově dvoumetrový domeček, po něm musí přeběhnout. Na druhém úseku překonává klasickou dvoumetrovou bariéru, na třetím úseku vezme hadice a přeskok hladinu s tím rozdělovačem a na čtvrtém úseku to je nejatraktivnější, tam se v době, kdy ten druhý závodník překonává tu bariéru, zapaluje se oheň v kádí a ten závodník na čtvrtém úseku musí ten oheň uhasit a dobíhá do cíle. Ty špičkové časy jsou někde na úrovni padesát čtyři, padesát pět sekund. Poslední disciplínou je požární útok. To je v podstatě to, co asi známe v podstatě z každé vesnice. V rámci CTIF to má akorát určitá pravidla, že se používá jednotný stroj. Takže ty časy přece jenom nejsou na té úrovni, dejme tomu osmnácti, devatenácti sekund. To, co vidíme na těch pohárovkách na vesnicích, ale je to úplně ideální příprava pro ten požární sport jako takový. Tam se ty časy na té mezinárodní scéně pohybují někde na úrovni dvaceti šesti, dvacet osmi sekund. Pouze jedna medaile zlatá nám utekla ve dvojboji, což je, to jsem neřekl, výsledek na 100 metrů a na věži se sčítá a vyhodnocuje se to také zvlášť. Pouze tam nám utekla u dobrovolných hasičů ta jedna zlatá medaile. Jinak všechny individuální medaile a dost často ty stupně vítězů byly obsazené pouze našimi závodníky, takže v rámci toho požárního sportu určitě. Ale jak říkám, musí se ruku v ruce s tím říkat, nebyli tam Rusové, Bělorusové, takže ty výsledky by nebyly takové, kdyby tam ta konkurence byla větší. No a pochopitelně Ukrajina. To jsou asi vlastně tři státy, které jsou dejme tomu na naší nebo my na jejich úrovni. Dlouhodobě, když jezdíme na mistrovství světa v podstatě ještě se k tomu dá přidat Kazachstán. To je taková dejme tomu silná pětka, která si mezi sebou dělí ty nejlepší umístění a záleží, komu se jak povede. V Rusku, Bělorusku jsou opravdu profesionální sportovci, kteří se připravují. Netvrdím, že se ti naši nepřipravují, protože na této úrovni to nejde se připravovat jednou za tři dny, takže ti reprezentanti opravdu tomu věnují v podstatě každý svůj volný čas, to znamená docházejí na ty tréninky nebo trénují i v době svého volna. Ano, v rámci té služby mají vytvořené dejme tomu podmínky, že když mají splněnou odbornou přípravu a nejsou na zásahu, mohou se připravovat. Mohou trénovat, ale musí opravdu si odvést tu práci. Dneska Je jich spousta třeba v Hřensku, jsou nasazeni a zase se využívá jejich výborné fyzické kondice.

    ---

    Redakčně upraveno / zkráceno.

    Mohlo by Vás také zajímat

    Pořad: Magazín 112
    04. srpna 2022, 17:44

    Záchranná služba řeší mnoho případů pobodání hmyzem

    Záchranná služba MS kraji řeší v této sezóně nezvykle mnoho případů pobodání hmyzem. Lidé ale bohužel často volají záchranku i k banálním případům, kdy si mohou snadno pomoci sami. Alergici by raději měli mít u sebe potřebné léky.

    Bodnutí hmyzem je v létě velmi časté a zejména v horkých a suchých dnech, když mají např. vosy méně potravy a vody, přibližují se více lidem a tak se může zdát, že jsou pobodání častější. Podle odborníků to ale není zvýšenou agresivitou z horka. Letos řeší záchranná služba nezvykle mnoho podobných situací. 

    Lukáš Humpl: mluvčí ZZS MS kraje: "Je třeba říci, že ty základní projevy alergické reakce, jako je třeba otok na končetině, začervenání apod., jsou fyziologickou reakcí organismu, pacient není v život ohrožujícím stavu a není tedy třeba panikařit a volat tísňovou linku 155. "

    Petr Jaššo, vedoucí školícího střediska ZZS MS kraje: "První pomoc spočívá i v samozáchraně. Pokud víme, že nás bodla včela nebo vosa, tak to místo chladíme, případně užijeme běžně dostupné léky na alergie antihistaminika a sledujeme vlastní zdravotní stav."

    Pak jsou ale stavy, kdy je nezbytné linku 155 volat. Je to například, když už měl pacient v minulosti po bodnutí hmyzem silnou alergickou reakci a nebo dokonce anafylaktický šok. Bohužel se to ale může stát poprvé v jakémkoliv věku a tak je důležité stav sledovat. 

    Petr Jaššo, vedoucí školícího střediska ZZS MS kraje: 2,00 "Pokud by však pacient cítil nástupy horka, otoky, pocit svědění nebo škrábání v oblasti dekoltu, oteklé rty či dýchací cesty, tak voláme okamžitě linku 155."

    Záchranáři v MS kraji už vyjížděli k asi 280 událostem spojeným s pobodáním hmyzem, nárůst oproti loňsku je téměř 80 procent.

    Čeští hasiči uspěli na mezinárodní soutěži ve Slovinsku

      Zdeněk Nytra, náměstek starosty, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska: Není to jenom požární sport, je to v podstatě asi úplně správně hasičský sport. Ta olympiáda nebo ta mezinárodní soutěž se koná jednou za čtyři roky. Například v roce 2009 byla v Ostravě. Letos s ročním zpožděním díky covidu to pořádali Slovinci. Jsou to de facto tři soutěže v jednom. Jednak je to soutěž dětí do patnácti let. Ta soutěž se koná jednou za dva roky, protože děti přece jenom rychleji stárnou a vždycky jednou za čtyři roky je to součástí té velké soutěže. Pak jsou to tradiční disciplíny, které jsou doménou více možná německých, rakouských, slovinských států a hlavně té soutěže se zúčastnilo i dříve narození. Byli tam i soutěžící přes sedmdesát let. Pak je to ten klasicky požární sport, který známe a které soutěže tedy probíhají. Takže to jsou de facto tři soutěže na jednom místě v jednom termínu.

      Tomáš Kořistka, TV Polar: Pojďme představit náš tým, kdo všechno nás reprezentoval?

      Zdeněk Nytra, náměstek starosty, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska: Těch družstev bylo, jestli se nepletu, dvacet. Byly tři v kategorii dětí a výsledky tam byly úžasné, protože holky z Pískové Lhoty svou kategorii vyhráli. Kluci z Bludova skončili druzí. V podstatě obrovský úspěch, to za prvé a za druhé do budoucna zajistili na další tu dětskou olympiádu čtyři družstva a že může ČR pozvat, což si myslím, že je jenom dobře. Samostatnou kapitolou je potom požární sport, kde jsme mohli mít v každé kategorii mužů i žen tři družstva a my jsme možná i díky covidu v podstatě vyslali po dvou družstvech. Z možných dvaceti čtyř zlatých naší získali dvacet dva zlatých, ale jedním dechem je nutno říct, že přece jenom ta konkurence byla trošku slabší, protože díky ruské agresi na Ukrajině nebyly pozváni na tuto soutěž družstva nebo soutěžící z Ruské federace a z Běloruska. Takže to například v požárním sportu by byla hodně velká konkurence pro ty naše soutěžící. Ty disciplíny jsou čtyři. Jednak je to běh na 100 metrů s překážkami, to není jenom klasická stovka, ale ten závodník musí překonat dvoumetrovou bariéru, vzít hadice, přeběhnout přes osmi metrovou kladinu, ty hadice připojit, rozdělovat, spojit, připojit k rovnici a doběhnout do cíle. Ty špičkové časy se pohybují někde mezi patnácti a šestnácti sekundami, takže když si uvědomíme, co ten člověk musí všechno udělat. Já si vzpomínám, když naši začali trénovat ve Vítkovicích s atlety, tak atleti měli hodně velký zájem, aby přestoupili k atletice. To je jedna individuální disciplína. Ona je sice individuální, ale zároveň se počítá k družstvu, těch závodníků je osm v tom družstvu a šest k výsledku se počítá do družstva, takže se hodnotí soutěž družstev. To samé je na výstupu na věž. Ten závodník na startu vyběhne s žebříkem, běží třicet dva a půl metrů k věži, kde pověsí žebřík. Musí vylézt do toho okna, vyhodit ten žebřík, vyskočit na něho a to samé ještě jednou. Tam ty špičkové časy se pohybují na úrovni třinácti, třinácti a půl sekundy, takže pro normálního smrtelníka také těžko představitelné. Zase je to soutěž jednotlivců i soutěž družstev. Pak jsou dvě kolektivní disciplíny. Je to štafeta na 4 krát sto metrů. Na tom prvním úseku musí pomocí žebříku překonat řádově dvoumetrový domeček, po něm musí přeběhnout. Na druhém úseku překonává klasickou dvoumetrovou bariéru, na třetím úseku vezme hadice a přeskok hladinu s tím rozdělovačem a na čtvrtém úseku to je nejatraktivnější, tam se v době, kdy ten druhý závodník překonává tu bariéru, zapaluje se oheň v kádí a ten závodník na čtvrtém úseku musí ten oheň uhasit a dobíhá do cíle. Ty špičkové časy jsou někde na úrovni padesát čtyři, padesát pět sekund. Poslední disciplínou je požární útok. To je v podstatě to, co asi známe v podstatě z každé vesnice. V rámci CTIF to má akorát určitá pravidla, že se používá jednotný stroj. Takže ty časy přece jenom nejsou na té úrovni, dejme tomu osmnácti, devatenácti sekund. To, co vidíme na těch pohárovkách na vesnicích, ale je to úplně ideální příprava pro ten požární sport jako takový. Tam se ty časy na té mezinárodní scéně pohybují někde na úrovni dvaceti šesti, dvacet osmi sekund. Pouze jedna medaile zlatá nám utekla ve dvojboji, což je, to jsem neřekl, výsledek na 100 metrů a na věži se sčítá a vyhodnocuje se to také zvlášť. Pouze tam nám utekla u dobrovolných hasičů ta jedna zlatá medaile. Jinak všechny individuální medaile a dost často ty stupně vítězů byly obsazené pouze našimi závodníky, takže v rámci toho požárního sportu určitě. Ale jak říkám, musí se ruku v ruce s tím říkat, nebyli tam Rusové, Bělorusové, takže ty výsledky by nebyly takové, kdyby tam ta konkurence byla větší. No a pochopitelně Ukrajina. To jsou asi vlastně tři státy, které jsou dejme tomu na naší nebo my na jejich úrovni. Dlouhodobě, když jezdíme na mistrovství světa v podstatě ještě se k tomu dá přidat Kazachstán. To je taková dejme tomu silná pětka, která si mezi sebou dělí ty nejlepší umístění a záleží, komu se jak povede. V Rusku, Bělorusku jsou opravdu profesionální sportovci, kteří se připravují. Netvrdím, že se ti naši nepřipravují, protože na této úrovni to nejde se připravovat jednou za tři dny, takže ti reprezentanti opravdu tomu věnují v podstatě každý svůj volný čas, to znamená docházejí na ty tréninky nebo trénují i v době svého volna. Ano, v rámci té služby mají vytvořené dejme tomu podmínky, že když mají splněnou odbornou přípravu a nejsou na zásahu, mohou se připravovat. Mohou trénovat, ale musí opravdu si odvést tu práci. Dneska Je jich spousta třeba v Hřensku, jsou nasazeni a zase se využívá jejich výborné fyzické kondice.

      ---

      Redakčně upraveno / zkráceno.

      Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-112/magazin-112-04-08-2022-17-44