Hasiči trénují záchranu na divoké vodě
Hasiči cvičili na divoké vodě. Na umělém vodním kanále v Opavě se učili ovládat raft, plavat v silném proudu nebo také překonávat rozbouřenou řeku. Výcvik vedli zkušení členové mezinárodního týmu WASAR pro záchranu na vodě.
Tato 160 m dlouhá vodní slalomová dráha slouží opavským vodákům. Teď si divokou vodu vyzkoušeli hasiči. Silný proud tady simuloval nebezpečnou rozvodněnou řeku. Záchranáři se učili zvládat její sílu na raftech, trénovali plavání v divokých vlnách a také sebezáchranu. Vybaveni byli stejně jako jako při zásahu: nepromokavou kombinézou, přilbou a záchrannou vestou.
Aleš Martinek, velitel stanice Vítkov, HZS Moravskoslezského kraje: „Přestože máme komfortní vybavení pro práci na vodě, tak je poznat, že je ta voda ledová. Cítím to i přes rukavice. Občas nateče něco také přes manžetku u krku.“
Umělý tok je upravený tak, aby v místy až dvou metrovém korytě, protékala voda co nejrychleji. Blíží podmínkám nevyzpytatelné řeky.
Martin Rousek, Kanoe klub Opava: „Upravujeme proudění vody umělými překážkami, které jsou tvořeny kamenným či betonovým dnem a úpravou tohoto toku.“
Na výcvik dohlíželi instruktoři z týmu pro záchranu na vodě, který se zaměřuje zejména na pomoc při povodních.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Tento tým (WASAR) je připraven vyjet kamkoliv do zahraničí. A nemusí to být jen země Evropské unie. Podmínkou je, že si jej vyžádá stát, na jehož území je dlouhodobá povodeň.“
Členové speciální jednotky předávali kolegům mnoho cenných rad ze svých zahraničních misí. Apelovali na to, že při záchraně osob je důležité se správně rozhodnout.
Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě, HZS Moravskoslezského kraje: „Důležité je zhodnotit, své vlastní síly. Zda mám na to, abych plaval v takovéto divoké vodě, jakou tady vidíme dnes, nebo třeba jaká je při povodních.“
Během letošního prvního čtvrt roku vyjížděli moravskoslezští hasiči kvůli záchraně osob či zvířat z vody pětkrát.
Přechod z Plesné do Poruby je už roky nebezpečný. V minulosti se v ulici Hrabek, která částečně vede hustým lesem, stalo hned několik loupežných přepadení. K dalšímu došlo letos v polovině března, což vyvolalo jednání mezi Porubou a Plesnou.
Děsivý zážitek si prožila 18 letá dívka z Plesné. V polovině března ji v ulici Hrabek fyzicky napadl zatím neznámý mladík, kterému ze strachu vydala osobní věci a platební kartu. Stalo se to ve večer, když se vracela domů přes lesopark od autobusové zastávky na ulici Průběžná v Porubě. Případem se zabývá nejen policie, ale také Poruba a Plesná.
Pavel Hrbáč, starosta MOb Ostrava-Plesná: “Ulice Hrabek, je to vlastně hlavní přechod do Poruby na autobusy pro děti vlastně do školy, protože spousta dětí navštěvuje ZŠ Sekaniny atd., takže toto je přirozený přechod. A bohužel ten les svádí nejen k hezkým procházkám přes den, ale i k nepříjemnostem večer."
Problém by mohl vyřešit zejména kamerový systém a taky větší počet lamp veřejného osvětlení
Anketa: návštěvníci lesoparku: “Právě ony mě šly doprovodit, abych tady nešla sama. Někdy mám strach, večer ale, když je tma. Za světla moc ne.”“Já tady chodím výjimečně Třeba po tmě nechodím tady, takže když je světlo jakoby se nebojím, ale po tmě bych se asi bála.”“Nezdá se to nebezpečné jako takhle. Já tady chodím, už jsem tady byl i jako malý s babičkou ale přišlo mi to tady jako nikdy takhle.”
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “My se tady dneska pokoušíme nalézt nějaké varianty řešení tohoto poměrně nebezpečného, nepřehledného úseku. Máme tady dneska k ruce městskou policii, se kterou řešíme, zda bychom tady mohli umístit například kamerový systém.“
Pavel Hrbáč, starosta MOb Ostrava-Plesná: “Městská policie tím pádem může monitorovat, může zasahovat případně a tak dále a samozřejmě by to mělo odradit i potencionální hrozby, které tady teď momentálně jsou.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Bavili jsme se o třech místech, která by to potřebovala. Bavili jsme se také o tom, že by bylo dobré tady umístit lampu. Je tam jeden takový nahoře nepřehledný úsek poměrně. Je pravda, že nám to trošku komplikují někteří vlastníci pozemků, protože ne všechny pozemky tady vlastní Poruba, takže se budeme snažit najít řešení, abychom tu lampu umístili na pozemku městského obvodu.”
Než se vše vyřeší, bude nebezpečný úsek pod dohledem strážníků.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: “Vzhledem k této události jsme v dané lokalitě zintenzivnili výkon služby, a to zejména v podvečerních hodinách.”
Momentálně se vytipovávají místa, kde by mohly být kamery nainstalovány.
Policisté chytili přímo při činu pachatele
Dlouhodobý problém s vyvážením odpadu a pálením starých pneumatik a dalšího nepořádku řeší policisté i vlastníci lesů v lokalitě mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou. V neděli se podařilo tři muže přistihnout přímo při činu. Pod dohledem policistů oheň uhasili a nepořádek uklidili. Pokuta je přesto nemine.
Požáry lesa v prostoru mezi šachtami na Karvinsku nejsou výjimečné. Často vznikají od ohňů, které zapalují sběrači drahých kovů, nebo lidé, kteří zakládají černé skládky. V neděli se policistům podařilo zadržet trojici pachatelů, kteří zapálili hromadu odpadu přivezeného dodávkou. Pomohla žena, která na pálení odpadu upozornila.
Svědkyně: “Šla jsem do lesa na procházku. Místo krásy přírody jsem “obdivovala” zakládání černé skládky. A protože mi to vadí, když lidé odpad místo do sběrných dvorů vozí na skládky, tak jsem kontaktovala policii. Ta přijela a chytila při činu tři muže, kteří vyndávali z nákladního auta nějaký domovní odpad a pak ho i zapálili.”
Podle lesního zákona hrozí pachatelům pokuta do výše 15 tisíc korun.
Zlatuše Viačková, mluvčí Policie ČR MSK: "Na základě oznámení občana na místo vyjela hlídka Obvodního oddělení Policie ČR v Horní Suché. Z přestupkového jednání proti lesnímu zákonu jsou podezřelí tři muži ročníků 1973, 1980 a 1985. Mimo jiného je jim za vinu kladeno založení ohně blíže než 50 metrů od lesa. Případ bude oznámen k dalšímu řešení Magistrátu města Havířova.”
Už druhý den přivezla na stejné místo odpad jiná trojice mužů. Když je však vyrušil dron, odpad uklidili a odjeli ho vysypat jinam.
Na Novojičínsku rekonstruovali osvobozovací bitvu
Příznivci vojenské historie připomněli konec bojů Ostravsko-opavské operace na sklonku druhé světové války. V ukázkách na autentických místech ztvárnili útok československé tankové brigády. Tradiční akce letos proběhla bez účasti diváků.
Ostravsko-opavská operace začala před 76 lety 10. března a skončila 5. května. Byla poslední velkou bojovou účastí československého vojska při osvobozování republiky. Událost tradičně připomněli příznivci vojenské historie, letos ale bez účasti veřejnosti.
Libor Hrabal, Československá obec legionářská: “Měli jsme ztvárnit československou tankovou brigádu, která osvobozovala tento kraj, a ztvárnit ji na autentických místech, kde naši tankisté opravdu bojovali. Proto se nacházíme na kótě Těžkovice u Chabičkova.”
V ukázkách, které se v okolí Hrabyně z kraje května odehrály, sehrál protivníka, tedy německou stranu, Klub vojenské historie FENIX z Nového Jičína.
Libor Chyba, KVH FENIX Nový Jičín: “Byly to opravdu těžké boje, i dnes se můžeme podívat, že tady jsou pozůstatky bojů, to znamená okopy, které jsou dodnes viditelné.”
Libor Hrabal, Československá obec legionářská: “Technika tady byla bohatá, opět jsme chtěli respektovat historii. Na německé straně samohybné dělo SDKFZ 11, na straně československé tankové brigády tank T34 a další.”
V bojových ukázkách si příznivci vojenské historie také vyzkoušeli některé scény do vznikajícího filmu Poslední výšina, který zdokumentuje právě závěr bojů ostravské operace.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Hasiči trénují záchranu na divoké vodě
Hasiči cvičili na divoké vodě. Na umělém vodním kanále v Opavě se učili ovládat raft, plavat v silném proudu nebo také překonávat rozbouřenou řeku. Výcvik vedli zkušení členové mezinárodního týmu WASAR pro záchranu na vodě.
Tato 160 m dlouhá vodní slalomová dráha slouží opavským vodákům. Teď si divokou vodu vyzkoušeli hasiči. Silný proud tady simuloval nebezpečnou rozvodněnou řeku. Záchranáři se učili zvládat její sílu na raftech, trénovali plavání v divokých vlnách a také sebezáchranu. Vybaveni byli stejně jako jako při zásahu: nepromokavou kombinézou, přilbou a záchrannou vestou.
Aleš Martinek, velitel stanice Vítkov, HZS Moravskoslezského kraje: „Přestože máme komfortní vybavení pro práci na vodě, tak je poznat, že je ta voda ledová. Cítím to i přes rukavice. Občas nateče něco také přes manžetku u krku.“
Umělý tok je upravený tak, aby v místy až dvou metrovém korytě, protékala voda co nejrychleji. Blíží podmínkám nevyzpytatelné řeky.
Martin Rousek, Kanoe klub Opava: „Upravujeme proudění vody umělými překážkami, které jsou tvořeny kamenným či betonovým dnem a úpravou tohoto toku.“
Na výcvik dohlíželi instruktoři z týmu pro záchranu na vodě, který se zaměřuje zejména na pomoc při povodních.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Tento tým (WASAR) je připraven vyjet kamkoliv do zahraničí. A nemusí to být jen země Evropské unie. Podmínkou je, že si jej vyžádá stát, na jehož území je dlouhodobá povodeň.“
Členové speciální jednotky předávali kolegům mnoho cenných rad ze svých zahraničních misí. Apelovali na to, že při záchraně osob je důležité se správně rozhodnout.
Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě, HZS Moravskoslezského kraje: „Důležité je zhodnotit, své vlastní síly. Zda mám na to, abych plaval v takovéto divoké vodě, jakou tady vidíme dnes, nebo třeba jaká je při povodních.“
Během letošního prvního čtvrt roku vyjížděli moravskoslezští hasiči kvůli záchraně osob či zvířat z vody pětkrát.
Přechod z Plesné do Poruby je už roky nebezpečný. V minulosti se v ulici Hrabek, která částečně vede hustým lesem, stalo hned několik loupežných přepadení. K dalšímu došlo letos v polovině března, což vyvolalo jednání mezi Porubou a Plesnou.
Děsivý zážitek si prožila 18 letá dívka z Plesné. V polovině března ji v ulici Hrabek fyzicky napadl zatím neznámý mladík, kterému ze strachu vydala osobní věci a platební kartu. Stalo se to ve večer, když se vracela domů přes lesopark od autobusové zastávky na ulici Průběžná v Porubě. Případem se zabývá nejen policie, ale také Poruba a Plesná.
Pavel Hrbáč, starosta MOb Ostrava-Plesná: “Ulice Hrabek, je to vlastně hlavní přechod do Poruby na autobusy pro děti vlastně do školy, protože spousta dětí navštěvuje ZŠ Sekaniny atd., takže toto je přirozený přechod. A bohužel ten les svádí nejen k hezkým procházkám přes den, ale i k nepříjemnostem večer."
Problém by mohl vyřešit zejména kamerový systém a taky větší počet lamp veřejného osvětlení
Anketa: návštěvníci lesoparku: “Právě ony mě šly doprovodit, abych tady nešla sama. Někdy mám strach, večer ale, když je tma. Za světla moc ne.”“Já tady chodím výjimečně Třeba po tmě nechodím tady, takže když je světlo jakoby se nebojím, ale po tmě bych se asi bála.”“Nezdá se to nebezpečné jako takhle. Já tady chodím, už jsem tady byl i jako malý s babičkou ale přišlo mi to tady jako nikdy takhle.”
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “My se tady dneska pokoušíme nalézt nějaké varianty řešení tohoto poměrně nebezpečného, nepřehledného úseku. Máme tady dneska k ruce městskou policii, se kterou řešíme, zda bychom tady mohli umístit například kamerový systém.“
Pavel Hrbáč, starosta MOb Ostrava-Plesná: “Městská policie tím pádem může monitorovat, může zasahovat případně a tak dále a samozřejmě by to mělo odradit i potencionální hrozby, které tady teď momentálně jsou.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Bavili jsme se o třech místech, která by to potřebovala. Bavili jsme se také o tom, že by bylo dobré tady umístit lampu. Je tam jeden takový nahoře nepřehledný úsek poměrně. Je pravda, že nám to trošku komplikují někteří vlastníci pozemků, protože ne všechny pozemky tady vlastní Poruba, takže se budeme snažit najít řešení, abychom tu lampu umístili na pozemku městského obvodu.”
Než se vše vyřeší, bude nebezpečný úsek pod dohledem strážníků.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: “Vzhledem k této události jsme v dané lokalitě zintenzivnili výkon služby, a to zejména v podvečerních hodinách.”
Momentálně se vytipovávají místa, kde by mohly být kamery nainstalovány.
Policisté chytili přímo při činu pachatele
Dlouhodobý problém s vyvážením odpadu a pálením starých pneumatik a dalšího nepořádku řeší policisté i vlastníci lesů v lokalitě mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou. V neděli se podařilo tři muže přistihnout přímo při činu. Pod dohledem policistů oheň uhasili a nepořádek uklidili. Pokuta je přesto nemine.
Požáry lesa v prostoru mezi šachtami na Karvinsku nejsou výjimečné. Často vznikají od ohňů, které zapalují sběrači drahých kovů, nebo lidé, kteří zakládají černé skládky. V neděli se policistům podařilo zadržet trojici pachatelů, kteří zapálili hromadu odpadu přivezeného dodávkou. Pomohla žena, která na pálení odpadu upozornila.
Svědkyně: “Šla jsem do lesa na procházku. Místo krásy přírody jsem “obdivovala” zakládání černé skládky. A protože mi to vadí, když lidé odpad místo do sběrných dvorů vozí na skládky, tak jsem kontaktovala policii. Ta přijela a chytila při činu tři muže, kteří vyndávali z nákladního auta nějaký domovní odpad a pak ho i zapálili.”
Podle lesního zákona hrozí pachatelům pokuta do výše 15 tisíc korun.
Zlatuše Viačková, mluvčí Policie ČR MSK: "Na základě oznámení občana na místo vyjela hlídka Obvodního oddělení Policie ČR v Horní Suché. Z přestupkového jednání proti lesnímu zákonu jsou podezřelí tři muži ročníků 1973, 1980 a 1985. Mimo jiného je jim za vinu kladeno založení ohně blíže než 50 metrů od lesa. Případ bude oznámen k dalšímu řešení Magistrátu města Havířova.”
Už druhý den přivezla na stejné místo odpad jiná trojice mužů. Když je však vyrušil dron, odpad uklidili a odjeli ho vysypat jinam.
Na Novojičínsku rekonstruovali osvobozovací bitvu
Příznivci vojenské historie připomněli konec bojů Ostravsko-opavské operace na sklonku druhé světové války. V ukázkách na autentických místech ztvárnili útok československé tankové brigády. Tradiční akce letos proběhla bez účasti diváků.
Ostravsko-opavská operace začala před 76 lety 10. března a skončila 5. května. Byla poslední velkou bojovou účastí československého vojska při osvobozování republiky. Událost tradičně připomněli příznivci vojenské historie, letos ale bez účasti veřejnosti.
Libor Hrabal, Československá obec legionářská: “Měli jsme ztvárnit československou tankovou brigádu, která osvobozovala tento kraj, a ztvárnit ji na autentických místech, kde naši tankisté opravdu bojovali. Proto se nacházíme na kótě Těžkovice u Chabičkova.”
V ukázkách, které se v okolí Hrabyně z kraje května odehrály, sehrál protivníka, tedy německou stranu, Klub vojenské historie FENIX z Nového Jičína.
Libor Chyba, KVH FENIX Nový Jičín: “Byly to opravdu těžké boje, i dnes se můžeme podívat, že tady jsou pozůstatky bojů, to znamená okopy, které jsou dodnes viditelné.”
Libor Hrabal, Československá obec legionářská: “Technika tady byla bohatá, opět jsme chtěli respektovat historii. Na německé straně samohybné dělo SDKFZ 11, na straně československé tankové brigády tank T34 a další.”
V bojových ukázkách si příznivci vojenské historie také vyzkoušeli některé scény do vznikajícího filmu Poslední výšina, který zdokumentuje právě závěr bojů ostravské operace.
Redakčně upraveno / zkráceno.
