Tomáš Kořistka, TV POLAR: Hezký den, vítám vás u 112. Bezpečnostního magazínu Televize POLAR. Hasiči z Moravskoslezského kraje mají za sebou extrémní rok. Nejenže řešili zdaleka nejvíce událostí v historii, ale v našem regionu likvidovali také dva nejničivější požáry loňského roku v celé zemi. Na vině velkého nárůstu událostí bylo počasí. Více už od zástupců vedení Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.

Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: Loňský rok tady v této budově, kdy nad námi Krajské operační a informační středisko tak bylo nabráno 343 tisíc tísňových hovorů. Naše meziroční srovnání není tak dramatickým poklesem, jako je dole na tom slajdu napsáno, že v rámci České republiky velmi výrazně poklesl počet tísňových hovorů mezi roky 2023 a 2024, kdy se tam uvádí 18 %. U nás to bylo necelých 6 %. Vidíte tady na tom, že na tom slajdu, že tísňová komunikace už není jenom o hovorech, ale na té pravé V pravém obdélníku je také zmínka o tísňových SMS. Čili dneska je možné o pomoc, ať už hasičů a jiných složek žádat jiným způsobem, než pouze zavolat. I toto pomalu začíná se rozjíždět. Vidíte, že v Moravskoslezském kraji více než 4 tisíce konverzací se vedlo, kdy teda se rozhodl ten žadatel o pomoc využít jiný způsob než komunikovat verbálně. Počet událostí, ten loňský rok logicky díky tomu, jak jsme se tady scházeli, velmi k tomu přispěly také dvě červnové kampaně obrovských větrných smrští byl, co se týká počtu událostí, naprosto největší, nejvyšší a nejextrémnější v historii řekl bych, hasičstva v Moravskoslezském kraji. Nikdy se nestalo tedy v historii, že by hasiči museli řešit tak velký počet událostí, vidíte 34 tisíc, což je ve srovnání s předchozím rokem je to více než o 11 000. My jsme si logicky uhájili i to, co dlouhodobě máme. Je to prostě fakt, se kterým se musíme vypořádávat jak co se týká personálu, tak techniky. Že Moravskoslezský kraj je roky zpátky nejzatíženějším krajem v České republice, co se týká počtu událostí, které hasiči musí řešit. To zůstalo i v loňském roce, akorát ten počet extrémně narostl. Ale stejně tak se ukázalo, že ten extrémní nárůst těch událostí bylo možné zvládnout pomocí toho velmi silného plošného pokrytí a také v případě povodní díky pomoci kolegů. Jak bude za chvilku zmíněno z jiných krajů České republiky, případně ze zahraničí. Přímá škoda více než půl miliardy je způsobena tím, že jsme se bohužel je to tak. Dostali jsme se v pomyslném republikovém žebříčku nejničivějších požárů jsme obsadili první dvě místa v první trojici. Na druhou stranu pro nás velmi významné. Hasiči dobrovolní, profesionální, uchránili při požárech hodnotu, majetek za více než jeden a půl miliardy. Zemřelo ne úplně málo lidí u požárů v loňském roce je to 16. Vidíte na tom srovnání, že je to spíš více. Je pravda, že my sledujeme velmi pečlivě taky zemřelé osoby v přímé souvislosti. Jenom pro vysvětlení jsou případy, kdy ten člověk zemře z přirozených důvodů nebo nebo z jiných důvodů než v důsledku požáru. I přesto to bylo 13 osob. Malý komentář k počtu zraněných hasičů. Vidíte, 19 hasičů utrpělo zranění. Bylo to 11 profesionálních, bylo to 7 dobrovolných a 1 podnikový hasič. Mimochodem, když vezmeme všechny zásahy, nejenom požáry, tak bylo v loňském roce zraněno 50 hasičů, při těch zásazích. Nás velmi těší, že jedním z výsledků práce hasičů je ten spodní řádek, spodní číslo, že bylo zachráněno 138 osob, které byly v bezprostředním ohrožení života. Tady se bavíme o požárech. Tak to jsou opravdu ty osoby typicky, které my sundáváme v poslední chvíli pomocí žebříku, například z oken, z balkónu a podobně. Totéž v Ostravě, působí tady 33 jednotek, je to nejvýznamnější okres. Jedna zajímavost, když se podíváte na srovnání celkového počtu v okrese Ostrava, tak přestože taky je větší proti roku 2023 o dva tisíce, to znamená totéž povodně, totéž větrné smršti, zvlášť ta jedna červnová, která tady prošla. Ale když to porovnáte s rokem 2022, tak najednou je to stejně. Dokonce je to mírně míň. Ten důvod je v tom, vracím se k té tabulce před tím, že v roce 2022 Ostrava tím, že provozovala krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, tak jsme tady realizovali více než 1400 událostí spojených s převozem migrantů a podobně. Proto je to téměř vyrovnáno.

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: Čísla, které vidíte na tom slajdu, jsou víceméně odpovídající časovému rozsahu od 11.9. do 17.1. Byť samozřejmě majorita těch čísel a a podkladů pochází z prvních dní těch povodní. To znamená někde od toho 14. září. Číslo, které tam vidíte tak barevně výrazné číslo 14 927, což je počet evakuovaných osob, kteří museli opustit své domovy. Jen pro zajímavost, celorepublikové číslo je 19 100. To znamená, je vidět, že opravdu ten Moravskoslezský kraj a zatíženo záchranářských týmů a složek IZS bylo extrémní z hlediska řešení těch evakuací, protože evakuace my je spojeno i to, že musíte pro lidi, kteří nemají kam jít, zřídit evakuační centra, zajistit jim následně nějaké nouzové ubytování, případně nouzovou dodávku humanitární pomoci, ať už je to jídlo, oblečení atd. To vše probíhalo na celém území Moravskoslezského kraje, kdy ten počet událostí, které se vázaly k událostem, které byly přímo v příčinné souvislosti s povodněmi, je 7 386. A na těch všech činnostech participovalo 5 457 hasičů. Jak již bylo řečeno, ne všechny kapacity, které máme v kraji, jsou dostačující pro to, abychom zvládali tak velkou mimořádnou událost. To znamená, v rámci těch záchranných a likvidačních prací jsme se opírali i o podporu z ostatních krajů. I letos se příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje účastnili i zahraničních záchranářských záchranářských misí. Tou první. hned zkraje loňského roku bylo nasazení týmů pro vysokokapacitní čerpání, a to na severu Francie, kdy na základě velice negativních a špatných klimatických podmínek, které panovaly v té oblasti, došlo k rozsáhlým záplavám a Hasičský záchranný sbor České republiky se rozhodl vyslat tento speciální tým, který se skládal ze 17 kusů techniky 18 hasičů. Nicméně ta délka nasazení vygenerovala potřebu ještě jedné rotace. To znamená, těch původních 18 vystřídalo dalších 18 hasičů, kteří převzali jejich práci, která za pomocí dvou velkokapacitních čerpadel v součtu znamenala přečerpání 3 milionů kubíků vody. Další mimořádnou událostí, která vygenerovala potřebu nasazení hasičů České republiky do zahraničí, byly lesní požáry v Řecku. Jestli si pamatujete i na bilanční konferenci v loňském roce jsme zmiňovali Řecko. Opravdu ty klimatické podmínky. A vidíte i současně ty problémy, které panují třeba ve Spojených státech v oblasti Los Angeles. Ukazují to, že ty lesní požáry mohou být velice častou a možná nejčastější příčinou vyslání speciálních týmů do zahraničí, Českou republiku nevyjímaje. V tomto případě se jednalo o lesní požáry opět v Řecku v období 13.8. až 21.8., v okolí Athén. Kdy Česká republika vyslala tedy 24 kusů hasičské techniky a 75 lidí.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: Dovolte mi v krátkosti vás seznámit a rozebrat požáry, které se staly na území Moravskoslezského kraje, a to z pohledu příčiny vzniku požárů. Nejčastější příčinou vzniku požáru bylo tzv. neprokázané zavinění. To jsou veškeré požáry, kde my známe příčinu, ale neznáme konkrétního pachatele. Pro představu si můžeme představit tedy například požáry odpadních nádob nebo polních porostů, lesních porostů apod. Druhá nejčastější příčina vzniku požárů je nedbalost a třetí jsou potom technické závady. Tady bych chtěl u těch technických závad upozornit, že téměř polovina jde za rozvody elektrické energie nebo zařízení, které používá ke své spotřebě elektrickou energii.

Tomáš Kořistka, TV POLAR: 112 končí, díky za pozornost a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.