Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín 112

Magazín 112

  • Den tísňové linky 155
  • Zásah záchranářů IZS u nehody v Kopřivnici
  • O práci v MP Ostrava je velký zájem
  • Policisté zadrželi zloděje, který okradl slepce

Den tísňové linky 155

Denně vyrazí zdravotníci na pomoc přibližně třem tisícům lidí. Z některé z výjezdových základen napříč republikou vyjede posádka v průměru každou půl minutu. Za loňský rok ošetřili záchranáři v zemi pacienty při 963 130 událostech. Na začátku naprosté většiny těchto příběhů je trojmístné číslo vytočené na telefonu: 155. Na sobotu, se symbolickým datem 15. 5., připadl už pátý Den linky 155.

Letos se už podruhé Den linky 155 bohužel uskuteční kvůli protiepidemickým opatřením bez obvyklých akcí pro veřejnost, kdy záchranáři seznamují zájemce nejen s fungováním zdravotnických operačních středisek a záchranné služby jako celku, ale i s používanou technikou nebo se základy první pomoci.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Pandemie onemocnění covid-19 a související opatření přinesly v uplynulých měsících velmi náročné podmínky pro činnost zdravotnických záchranných služeb. Rozsah poskytované přednemocniční neodkladné péče v naší republice ale zůstal díky mimořádnému nasazení zdravotníků bez výraznějších omezení. Posádky i nadále zasahují ve zvýšeném stupni ochrany, na pracovištích platí zpřísněná hygienická opatření."

Největší nárůst volání zaznamenaly operační střediska zdravotnických záchranných služeb loni v březnu, kdy linku 155 vytočil i dvojnásobek běžného denního počtu volajících.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "I zkušení dispečeři a dispečerky s mnohaletou praxí se shodují, že podobně intenzivní služby nepamatují. U volajících byly patrné obavy z šířícího se onemocnění covid-19 a velmi často nevěděli, kam se mají se svými dotazy obracet. V následujících měsících se počet volání vrátil k normálním počtům."

Spojení se zdravotníky v řádu sekund

Po vytočení čísla 155 je volající během několika sekund spojen s profesionálními zdravotníky na zdravotnickém operačním středisku příslušné zdravotnické záchranné služby, kterých je v republice celkem 14, jedna v každém kraji a v hlavním městě. Dispečeři a dispečerky volajícímu poradí, jak účinně pomoci sobě nebo druhým a v případě potřeby na místo vyšlou posádky záchranné služby.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Pracovníci krajského operační střediska ZZS MSK, které je v provozu od roku 2011, vedli v období uplynulého roku okolo půl milionu hovorů, tedy více než třináct set denně. Na tísňových linkách ZZS přitom proběhlo přes 228 000 volání. To je o třicet šest tisíc více, než v předchozím roce."

Zátěž pracovníků krajského operačního střediska ZZS byla opakovaně v týdnech vrcholící epidemie opravdu enormní. Přitom právě na operátorech plně záviselo organizační zvládnutí koronavirovou pandemií ztíženého provozu s nárůstem událostí někdy až o desítky procent.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Provoz krajského operačního střediska ZZS MSK, které je součástí sloučeného dispečerského sálu v rámci Integrovaného bezpečnostního centra v Ostravě, zajišťují čtyři desítky zkušených zdravotnických pracovníků."

Jak správně postupovat při pomoci druhým a volání na linku 155?

  • Na prvním místě je bezpečnost samotných zachránců. Než začneme komukoliv pomáhat, vždy je důležité se na pár sekund zastavit a zamyslet se, jestli nám nehrozí nějaké nebezpečí.
  • Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, když si nejste jistí, zda danou situaci zvládnete vlastními silami. Ne každé volání musí nutně skončit výjezdem záchranné služby, ale třeba „jen“ užitečnou radou.
  • Pokud se rozhodnete pomoc v případě ohrožení zdraví zavolat, vždy vytočte přímo tísňovou linku 155.
  • Nejdůležitější informací, kterou operátor potřebuje vědět, je adresa – tedy místo, kde se nacházíte.
  • Pak přenechejte iniciativu na operátorovi – odpovídejte na otázky, nechte se vést a nikdy nezavěšujte jako první.
  • Nemusíte mít strach, protože i laika dokážou profesionálové na tísňové lince navést k poskytnutí účinné první pomoci. Není to nic těžkého, díky jejich radám zvládne pomoci opravdu každý a nakonec zjistíte, že k záchraně života nepotřebujete víc než svoje dvě ruce.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Všem také upřímně doporučujeme, aby si do svých chytrých telefonů nainstalovali bezplatnou aplikaci Záchranka. Jejím prostřednictvím v případě nouze odešlete vaši aktuální polohu a zároveň kontaktujete záchrannou službu, což je zejména v situacích, kdy nevíte, kde se nacházíte, neocenitelná věc."

O práci v MP Ostrava je velký zájem

Práce strážníka městské policie prošla dlouhým vývojem a dá se říct, že v průběhu let získala na své prestiži. Dnes už jsou městští policisté neodmyslitelnou součástí integrovaného záchranného systému a v ulicích jsou ceněným pomocníkem občanů. To také znamená, že například v Ostravě je o tuto práci velký zájem.

V těchto dnech se na práci u Městské policie Ostrava připravuje celkem 11 nováčků - 8 mužů a 3 ženy. Než budou moci vyrazit do ulic města, musejí absolvovat tříměsíční rekvalifikační kurz. Před tím ale museli projít výběrovým řízením, jehož podmínkou je maturita. Kurzy pak probíhají ve středisku vzdělávání a volnočasových aktivit Městské policie Ostrava v Integrovaném výjezdovém centru Jih. 

Součástí přípravy jsou základy poskytování první pomoci, etika policejní práce, psychologie, komunikace s veřejností, jejíž zvládnutí je důležitou součástí úspěšného zvládnutí zákroků. Součástí teorie je i znalost práva.

Budoucí strážníci se v průběhu výcviku samozřejmě musejí naučit taktiku zákroků a k tomu musejí perfektně zvládnout i praktickou část výuky. Důležitá je hlavně sebeobrana.

Teorii a praktické dovednosti z tělocvičny pak pak čekatelé musejí vypilovat i v praktických modelových situacích.

Součástí kurzu je i získání zbrojního průkazu. Každý městský policista má totiž samozřejmě služební zbraň a měl by s ní umět dobře a bezpečně zacházet.

Po třech měsících musejí čekatelé složit zkoušky, které rozhodně nejsou jednoduché a teprve potom mohou na služebny.

I když je tříměsíční kurz náročný, po jeho dokončení musejí nováčci ještě sloužit první týdny pod dohledem zkušenějších kolegů. V Ostravě nyní slouží 643 strážníků a cílový stav je 680. Další kurz začíná 1. září.

Policisté zadrželi zloděje, který okradl slepce

Dnes pro vás máme případ se šťastným koncem. Policisté dopadli zloděje, který se v Ostravě neštítil okrást bezbranného slepce o mobil, čímž ho téměř odřízl od světa. O případu se ale dozvěděla rodina z Ostravy, která neváhala a na nový telefon nevidomému muži přispěla.

44letý Michal z Ostravy je od narození slepý. Přesto se ale s tímto handicapem naučil žít, aniž by potřeboval asistenci. Stačí mu slepecká hůl a kamarádi. Nezbytný je pro něj ale také speciální mobil pro nevidomé. A právě o něj 11. května přišel, když byl přímo na ulici okraden. Pachatel využil jeho handicapu a když telefonoval, vytrhl mu ho z ruky.

Michal, okradený muž: "Já jsem se takhle s hůlkou otočil, stylem dej už mi pokoj, takže jsme ho lehce klepl tou hůlkou. Najednou mi dal takhle zprava facku. Tak jsem si řekl, že raději někomu zavolám, co se mi zrovna děje, ať o tom někdo známý ví. V tu chvíli on přišel, sebral mobil a utekl."

Policisté z Vítkovic se dali do pátrání, netrvalo dlouho a měli pachatele. Telefon už ale mezitím prodal neznámému člověku.

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Operativní činností, vyhodnocením všech zjištěných informací a stop, nakonec kroky vedly k 22letému muži z Ostravy. Podezřelého muže policisté vyslechli a po jeho doznání mu ve zkráceném přípravném řízení sdělili podezření ze spáchání přečinu krádeže."

Pro Michala byl život bez telefonu velkou komplikací. Na nový neměl a tak si musel peníze vypůjčit. Když ale policie informaci zveřejnila, ostravské redakci Deníku se ozvala rodina z Ostravy, že nevidomému telefon koupí.

dárce: "Je to hrůza co se stalo, je mi to velmi líto. My občas, když se dá, takhle napřímo pomáháme. Když vidíme postiženého nebo někoho v nouzi. Už jsme pomohli x krát."

I když už Michal telefon má nový telefon, policisté stále pátrají po tom ukradeném a 22letému zloději hrozí až dva roky vězení. V minulosti už se dopustil loupeže, za kterou byl podmínečně odsouzen.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín 112
20. května 2021, 17:43

Den tísňové linky 155

Denně vyrazí zdravotníci na pomoc přibližně třem tisícům lidí. Z některé z výjezdových základen napříč republikou vyjede posádka v průměru každou půl minutu. Za loňský rok ošetřili záchranáři v zemi pacienty při 963 130 událostech. Na začátku naprosté většiny těchto příběhů je trojmístné číslo vytočené na telefonu: 155. Na sobotu, se symbolickým datem 15. 5., připadl už pátý Den linky 155.

Letos se už podruhé Den linky 155 bohužel uskuteční kvůli protiepidemickým opatřením bez obvyklých akcí pro veřejnost, kdy záchranáři seznamují zájemce nejen s fungováním zdravotnických operačních středisek a záchranné služby jako celku, ale i s používanou technikou nebo se základy první pomoci.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Pandemie onemocnění covid-19 a související opatření přinesly v uplynulých měsících velmi náročné podmínky pro činnost zdravotnických záchranných služeb. Rozsah poskytované přednemocniční neodkladné péče v naší republice ale zůstal díky mimořádnému nasazení zdravotníků bez výraznějších omezení. Posádky i nadále zasahují ve zvýšeném stupni ochrany, na pracovištích platí zpřísněná hygienická opatření."

Největší nárůst volání zaznamenaly operační střediska zdravotnických záchranných služeb loni v březnu, kdy linku 155 vytočil i dvojnásobek běžného denního počtu volajících.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "I zkušení dispečeři a dispečerky s mnohaletou praxí se shodují, že podobně intenzivní služby nepamatují. U volajících byly patrné obavy z šířícího se onemocnění covid-19 a velmi často nevěděli, kam se mají se svými dotazy obracet. V následujících měsících se počet volání vrátil k normálním počtům."

Spojení se zdravotníky v řádu sekund

Po vytočení čísla 155 je volající během několika sekund spojen s profesionálními zdravotníky na zdravotnickém operačním středisku příslušné zdravotnické záchranné služby, kterých je v republice celkem 14, jedna v každém kraji a v hlavním městě. Dispečeři a dispečerky volajícímu poradí, jak účinně pomoci sobě nebo druhým a v případě potřeby na místo vyšlou posádky záchranné služby.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Pracovníci krajského operační střediska ZZS MSK, které je v provozu od roku 2011, vedli v období uplynulého roku okolo půl milionu hovorů, tedy více než třináct set denně. Na tísňových linkách ZZS přitom proběhlo přes 228 000 volání. To je o třicet šest tisíc více, než v předchozím roce."

Zátěž pracovníků krajského operačního střediska ZZS byla opakovaně v týdnech vrcholící epidemie opravdu enormní. Přitom právě na operátorech plně záviselo organizační zvládnutí koronavirovou pandemií ztíženého provozu s nárůstem událostí někdy až o desítky procent.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Provoz krajského operačního střediska ZZS MSK, které je součástí sloučeného dispečerského sálu v rámci Integrovaného bezpečnostního centra v Ostravě, zajišťují čtyři desítky zkušených zdravotnických pracovníků."

Jak správně postupovat při pomoci druhým a volání na linku 155?

  • Na prvním místě je bezpečnost samotných zachránců. Než začneme komukoliv pomáhat, vždy je důležité se na pár sekund zastavit a zamyslet se, jestli nám nehrozí nějaké nebezpečí.
  • Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, když si nejste jistí, zda danou situaci zvládnete vlastními silami. Ne každé volání musí nutně skončit výjezdem záchranné služby, ale třeba „jen“ užitečnou radou.
  • Pokud se rozhodnete pomoc v případě ohrožení zdraví zavolat, vždy vytočte přímo tísňovou linku 155.
  • Nejdůležitější informací, kterou operátor potřebuje vědět, je adresa – tedy místo, kde se nacházíte.
  • Pak přenechejte iniciativu na operátorovi – odpovídejte na otázky, nechte se vést a nikdy nezavěšujte jako první.
  • Nemusíte mít strach, protože i laika dokážou profesionálové na tísňové lince navést k poskytnutí účinné první pomoci. Není to nic těžkého, díky jejich radám zvládne pomoci opravdu každý a nakonec zjistíte, že k záchraně života nepotřebujete víc než svoje dvě ruce.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Všem také upřímně doporučujeme, aby si do svých chytrých telefonů nainstalovali bezplatnou aplikaci Záchranka. Jejím prostřednictvím v případě nouze odešlete vaši aktuální polohu a zároveň kontaktujete záchrannou službu, což je zejména v situacích, kdy nevíte, kde se nacházíte, neocenitelná věc."

O práci v MP Ostrava je velký zájem

Práce strážníka městské policie prošla dlouhým vývojem a dá se říct, že v průběhu let získala na své prestiži. Dnes už jsou městští policisté neodmyslitelnou součástí integrovaného záchranného systému a v ulicích jsou ceněným pomocníkem občanů. To také znamená, že například v Ostravě je o tuto práci velký zájem.

V těchto dnech se na práci u Městské policie Ostrava připravuje celkem 11 nováčků - 8 mužů a 3 ženy. Než budou moci vyrazit do ulic města, musejí absolvovat tříměsíční rekvalifikační kurz. Před tím ale museli projít výběrovým řízením, jehož podmínkou je maturita. Kurzy pak probíhají ve středisku vzdělávání a volnočasových aktivit Městské policie Ostrava v Integrovaném výjezdovém centru Jih. 

Součástí přípravy jsou základy poskytování první pomoci, etika policejní práce, psychologie, komunikace s veřejností, jejíž zvládnutí je důležitou součástí úspěšného zvládnutí zákroků. Součástí teorie je i znalost práva.

Budoucí strážníci se v průběhu výcviku samozřejmě musejí naučit taktiku zákroků a k tomu musejí perfektně zvládnout i praktickou část výuky. Důležitá je hlavně sebeobrana.

Teorii a praktické dovednosti z tělocvičny pak pak čekatelé musejí vypilovat i v praktických modelových situacích.

Součástí kurzu je i získání zbrojního průkazu. Každý městský policista má totiž samozřejmě služební zbraň a měl by s ní umět dobře a bezpečně zacházet.

Po třech měsících musejí čekatelé složit zkoušky, které rozhodně nejsou jednoduché a teprve potom mohou na služebny.

I když je tříměsíční kurz náročný, po jeho dokončení musejí nováčci ještě sloužit první týdny pod dohledem zkušenějších kolegů. V Ostravě nyní slouží 643 strážníků a cílový stav je 680. Další kurz začíná 1. září.

Policisté zadrželi zloděje, který okradl slepce

Dnes pro vás máme případ se šťastným koncem. Policisté dopadli zloděje, který se v Ostravě neštítil okrást bezbranného slepce o mobil, čímž ho téměř odřízl od světa. O případu se ale dozvěděla rodina z Ostravy, která neváhala a na nový telefon nevidomému muži přispěla.

44letý Michal z Ostravy je od narození slepý. Přesto se ale s tímto handicapem naučil žít, aniž by potřeboval asistenci. Stačí mu slepecká hůl a kamarádi. Nezbytný je pro něj ale také speciální mobil pro nevidomé. A právě o něj 11. května přišel, když byl přímo na ulici okraden. Pachatel využil jeho handicapu a když telefonoval, vytrhl mu ho z ruky.

Michal, okradený muž: "Já jsem se takhle s hůlkou otočil, stylem dej už mi pokoj, takže jsme ho lehce klepl tou hůlkou. Najednou mi dal takhle zprava facku. Tak jsem si řekl, že raději někomu zavolám, co se mi zrovna děje, ať o tom někdo známý ví. V tu chvíli on přišel, sebral mobil a utekl."

Policisté z Vítkovic se dali do pátrání, netrvalo dlouho a měli pachatele. Telefon už ale mezitím prodal neznámému člověku.

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Operativní činností, vyhodnocením všech zjištěných informací a stop, nakonec kroky vedly k 22letému muži z Ostravy. Podezřelého muže policisté vyslechli a po jeho doznání mu ve zkráceném přípravném řízení sdělili podezření ze spáchání přečinu krádeže."

Pro Michala byl život bez telefonu velkou komplikací. Na nový neměl a tak si musel peníze vypůjčit. Když ale policie informaci zveřejnila, ostravské redakci Deníku se ozvala rodina z Ostravy, že nevidomému telefon koupí.

dárce: "Je to hrůza co se stalo, je mi to velmi líto. My občas, když se dá, takhle napřímo pomáháme. Když vidíme postiženého nebo někoho v nouzi. Už jsme pomohli x krát."

I když už Michal telefon má nový telefon, policisté stále pátrají po tom ukradeném a 22letému zloději hrozí až dva roky vězení. V minulosti už se dopustil loupeže, za kterou byl podmínečně odsouzen.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-112/magazin-112-20-05-2021-17-43