Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín 112

Magazín 112

  • Od srážky vlaku a kamionu ve Studénce uplynulo 7 let
  • Jakub Kozák, velitel zásahu při srážce vlaku a kamionu ve Studénce
  • Naši hasiči si do Hřenska odvezli 3 km hadic

Od srážky vlaku a kamionu ve Studénce uplynulo 7 let

V pátek 22. července uplynulo 7 let od srážky Pendolina a polského kamionu na železničním přejezdu ve Studénce. Zahynuli při ní 3 lidé a mnoho dalších bylo zraněno. Řidiče soud potrestal 8,5 roky vězení. Podjezd, který by mnohem lépe přejezd zabezpečil, je stále pouze na papíře.

22. července před 8 hodinou ráno vjel na železniční přejezd ve Studénce kamion. Nedbal na červená světla ani na zvukovou výstrahu. Krátce na to něj narazilo ve vysoké rychlosti Pendolino plné lidí. 

pasažérka pendolina: “Seděla jsem dvě sedadla od konce, teď sem viděla, že je to porvané, nevěděla jsem jestli se mám schovat, smrad, bordel a najednou prostě lidi od krve, prostě strašné.”

Toto jsou záběry přímo od jednoho ze zasahujících hasičů. Jde na nich dobře vidět v jaké situaci se po srážce nacházeli cestující. Mnozí byli uvězněni mezi pomačkanými plechy a nemohli se hnout. Zdravotníci se snažili ošetřit zraněné a hasiči postupně pasažéry vytahovali.

Jakub Kozák, tehdejší velitel zásahu: "To vyprošťování bylo náročné. Pro nás to bylo první setkání s nehodou vlaku Pendolino, do kterého jsme museli násilně vstoupit, neměli jsme s tím žádnou zkušenost. Využili jsme v podstatě veškeré naše vybavení, které k tomu máme. Nakonec se nám nejvíce osvědčilo odtrhávání sedadel hydraulickými nástroji a tím uvolňování těch zaklíněných cestujících." 

David Koudelka, tehdejší vedoucí lékař: "V těchto případech se postupuje podle jiných pravidel, než pokud ošetřujeme třeba jen jednoho pacienta, kde postupujeme podle zásad urgentní medicíny.  V tomto případě musíme situaci přehodnotit a postupovat podle zásad medicíny katastrof."

Po neštěstí se okamžitě začalo řešit lepší zabezpečení přejezdu. Správa železnic se nakonec rozhodla, že vybuduje podjezd za 750 milionů korun. Uplynulo ale 7 let a na přejezdu se toho moc nezměnilo.

Libor Slavík (Studeňáci pro Studénku), starosta Studénky: "Investorem je Správa železnic s tím, že nejde jen o podjezd, ale v první fázi by se měla vybudovat objízdná trasa pro kamiony do průmyslových areálů a v následujícím roce potom podjezd a rozšíření křižovatky. Aktuálně probíhá tvorba projektové dokumentace. My máme jen kusé informace. Stále nemají vyřešeny majetkové vztahy. Čeká se na posudek a potom se rozhodnou, zda budou pozemky vyvlastňovat nebo vykupovat." 

Bohužel tak každým rokem přibývá řidičů, kteří na přejezd vjedou na červenou. Nezbývá než doufat, že už k žádnému podobnému neštěstí nedojde.

---

Jakub Kozák, tehdejší velitel zásahu: Ta událost byla ohlášena zhruba 15 minut před osmou hodinou ranní. My jsme v tu dobu byli na stanici. Měli jsme krátce po předání směny, které probíhalo po sedmé hodině, takže jsme se v podstatě ani nemuseli moc převlékat, hned jsme se odjeli. To prvotní hlášení, ta zpráva, která byla na výjezdovém lístku, ta zněla nějak ve smyslu, že se srazilo Pendolino s nákladním, Pendolino na půl, něco takového. Pamatuju si, že jsem to říkal klukům dozadu, nějaké detaily a ti mi v podstatě nechtěli věřit, protože to znělo strašně zvláštně. Takže tohle byly ty prvotní informace. My jsme na místo přijeli zároveň se záchrannou službou, přistával vrtulník, takže tohle zafungovalo. Sešli jsme se v podstatě současně. Udělali jsme ten prvotní průzkum, viděli jsme rozbitý předek vlaku. Cestou k zásahu už jsme měli informaci o požáru na tom železničním přejezdu zhruba o pět set metrů vedle, takže jsme začali postupně tu situaci řešit. V první fázi jsme na místo přijeli s cisternou a stříkačkou, to samé dobrovolní hasiči ze Studénky. Ty jsem poslal hasit na ten přejezd. My jsme měli standardní první vůz, to znamená automobil s veškerým vybavením, včetně hydraulického vyprošťování. Takže v tomhle směru nám v první fázi nechybělo nic. My jsme udělali ten prvotní základní průzkum. Část těch cestujících už byla mimo vlak na peróně, většina z nich nezraněná. Největší problémy nastaly v tom prvním vagónu. My jsme už v prvotním průzkumu viděli, že tam je jedna osoba bez známek života a viděli jsme, že budeme vyprošťovat. To vyprošťování bylo poměrně náročné. Pro nás to bylo v podstatě první setkání s nehodou vlaku Pendolino, do kterého jsme museli nějakým způsobem násilně vstoupit. Neměli jsme s tím zkušenost, nicméně využili jsme v podstatě veškeré naše vybavení, které k tomu máme. Nakonec se nám nejvíce osvědčilo strhávání sedadel hydraulickými nástroji a tím uvolňování těch zaklíněných cestujících. To Pendolino je specifické, na to jsme přišli v průběhu zásahu tím, že je opravdu ta konstrukce velice odolná, je hrubá a velice pevná. Takže my jsme tam měli s našimi standardními hydraulickými prostředky problémy. Bylo to zdlouhavé. Tu prioritu, koho budeme vyprošťovat jako prvního stanovuje velitel samozřejmě v úzké spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou, která tam od začátku probíhala na výborné úrovni. Samozřejmě taky vliv na to má ten způsob zaklínění. Vzhledem k tomu, že ti lidi, dejme tomu byli v několika těch řadách sedadel natlačení na sebe, poměrně logické bylo odebírat to jakoby odzadu. Takže i tohle všecko má vliv. Tohle musí ten velitel posoudit a rozhodnout. Uvnitř vlaku byl velmi omezený prostor na pohyb. Velká část těch prací probíhala z venkovní strany. Tam štěstí v neštěstí bylo, že jsme v podstatě mohli využít ten poškozený návěs kamionu, který se zpříčil vedle vlaku a my jsme na něm celou dobu při venkovních pracích stáli. Všechny osoby z vlaku jsme měli vyproštěné krátce po deváté hodině. V podstatě jako prvního jsme vyprostili strojvedoucího, protože ten ležel na podlaze a byl relativně dobře dostupný, respektive šel vyprostit bez nějakého většího stříhání hydraulikou. Potom, jak jsem říkal, v podstatě hrála roli ta poloha zraněných. Z našeho pohledu to byl rychle zvládnutý zásah, byť samozřejmě pro ty zaklíněné ta hodina byla určitě dlouhá. Na druhou stranu vzhledem k tomu, co se na místě stalo, na rozsah poškození a podobně, zafungovalo všechno dobře. Ta událost pro nás byla komplikovaná hlavně kvůli konstrukci toho pendolina. Nicméně ty součinnosti, cvičení se záchrannou službou s policií, zásah na železnici, trénujeme pořád. Trénovali jsme před nehodou, trénujeme je i nadále a občas se nám podaří dostat nějaký vlak na rozstříhání. Pro mě to byl po stránce velení u zásahu jeden z největších zásahu, který jsem v kariéře řešil. Pamatuju si, že byl strašně náročný na teplotu a ne na chlazené kilometry, protože jako velitel zásahu jsem pendloval mezi tím vlakem a přejezdem, což bylo nějakých pět set metrů několikrát. Bylo to náročné i na to, abych dostatečně uhlídal třeba střídání těch hasičů, kteří pracovali uvnitř vlaku. Musel jsem myslet na to, že se musí pravidelně střídat apod. Takže bylo to hodně komplexní na řízení.

---

Naši hasiči si do Hřenska odvezli 3 km hadic

I z Moravskoslezského kraje vyrazil na pomoc kolegům do Českého Švýcarska odřad hasičů. Jejich hlavní výbavou je speciální velkoobjemové čerpadlo, které dokáže dopravovat vodu na velkou vzdálenost.

Celá naše země, ale také několik okolních států se snaží pomoci hasičům v boji proti plamenům v Českém Švýcarsku. V úterý večer proto vyjely posily také z našeho kraje, konkrétně z centrály v Ostravě-Zábřehu. Sedm mužů odvezlo techniku, která momentálně při likvidaci požáru chybí. 

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Ten terén je tak členitý a nepřístupný, že je potřeba mnoho zdrojů hasební vody. na místo jsme vyslali 7 příslušníků HZS MS kraje a velkokapacitní čerpadlo SOMATI plus hadicový kontejner a jejich úkolem je podpora hasebních prací." 

Velkoobjemové čerpadlo Somati, doplněné o hadice o průměru 120 mm, umožní dálkovou dopravu vody o objemu až 8000 litrů za minutu. Hasiči dorazili do Hřenska ráno a po poradě se zasahujícími složkami se zapojili do rozsáhlé akce. 

Jakub Kozák, zastupující mluvčí HZS: "Ten zásah komplikuje fakt, že ta místa jsou odlehlá a nedostanou se tam cisterny, takže se voda dopravuje čerpadly. Naši hasiči mají přidělený sektor a provádějí dopravu vody na požářiště."

podobnou techniku jako náš kraj vysílají do Hřenska i další hasičské sbory, protože dostatek vody bude pro zastavení požáru klíčový. Bohužel se zatím neblíží žádný déšť, který by to hasičům zjednodušil. 

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín 112
28. července 2022, 17:44

Od srážky vlaku a kamionu ve Studénce uplynulo 7 let

V pátek 22. července uplynulo 7 let od srážky Pendolina a polského kamionu na železničním přejezdu ve Studénce. Zahynuli při ní 3 lidé a mnoho dalších bylo zraněno. Řidiče soud potrestal 8,5 roky vězení. Podjezd, který by mnohem lépe přejezd zabezpečil, je stále pouze na papíře.

22. července před 8 hodinou ráno vjel na železniční přejezd ve Studénce kamion. Nedbal na červená světla ani na zvukovou výstrahu. Krátce na to něj narazilo ve vysoké rychlosti Pendolino plné lidí. 

pasažérka pendolina: “Seděla jsem dvě sedadla od konce, teď sem viděla, že je to porvané, nevěděla jsem jestli se mám schovat, smrad, bordel a najednou prostě lidi od krve, prostě strašné.”

Toto jsou záběry přímo od jednoho ze zasahujících hasičů. Jde na nich dobře vidět v jaké situaci se po srážce nacházeli cestující. Mnozí byli uvězněni mezi pomačkanými plechy a nemohli se hnout. Zdravotníci se snažili ošetřit zraněné a hasiči postupně pasažéry vytahovali.

Jakub Kozák, tehdejší velitel zásahu: "To vyprošťování bylo náročné. Pro nás to bylo první setkání s nehodou vlaku Pendolino, do kterého jsme museli násilně vstoupit, neměli jsme s tím žádnou zkušenost. Využili jsme v podstatě veškeré naše vybavení, které k tomu máme. Nakonec se nám nejvíce osvědčilo odtrhávání sedadel hydraulickými nástroji a tím uvolňování těch zaklíněných cestujících." 

David Koudelka, tehdejší vedoucí lékař: "V těchto případech se postupuje podle jiných pravidel, než pokud ošetřujeme třeba jen jednoho pacienta, kde postupujeme podle zásad urgentní medicíny.  V tomto případě musíme situaci přehodnotit a postupovat podle zásad medicíny katastrof."

Po neštěstí se okamžitě začalo řešit lepší zabezpečení přejezdu. Správa železnic se nakonec rozhodla, že vybuduje podjezd za 750 milionů korun. Uplynulo ale 7 let a na přejezdu se toho moc nezměnilo.

Libor Slavík (Studeňáci pro Studénku), starosta Studénky: "Investorem je Správa železnic s tím, že nejde jen o podjezd, ale v první fázi by se měla vybudovat objízdná trasa pro kamiony do průmyslových areálů a v následujícím roce potom podjezd a rozšíření křižovatky. Aktuálně probíhá tvorba projektové dokumentace. My máme jen kusé informace. Stále nemají vyřešeny majetkové vztahy. Čeká se na posudek a potom se rozhodnou, zda budou pozemky vyvlastňovat nebo vykupovat." 

Bohužel tak každým rokem přibývá řidičů, kteří na přejezd vjedou na červenou. Nezbývá než doufat, že už k žádnému podobnému neštěstí nedojde.

---

Jakub Kozák, tehdejší velitel zásahu: Ta událost byla ohlášena zhruba 15 minut před osmou hodinou ranní. My jsme v tu dobu byli na stanici. Měli jsme krátce po předání směny, které probíhalo po sedmé hodině, takže jsme se v podstatě ani nemuseli moc převlékat, hned jsme se odjeli. To prvotní hlášení, ta zpráva, která byla na výjezdovém lístku, ta zněla nějak ve smyslu, že se srazilo Pendolino s nákladním, Pendolino na půl, něco takového. Pamatuju si, že jsem to říkal klukům dozadu, nějaké detaily a ti mi v podstatě nechtěli věřit, protože to znělo strašně zvláštně. Takže tohle byly ty prvotní informace. My jsme na místo přijeli zároveň se záchrannou službou, přistával vrtulník, takže tohle zafungovalo. Sešli jsme se v podstatě současně. Udělali jsme ten prvotní průzkum, viděli jsme rozbitý předek vlaku. Cestou k zásahu už jsme měli informaci o požáru na tom železničním přejezdu zhruba o pět set metrů vedle, takže jsme začali postupně tu situaci řešit. V první fázi jsme na místo přijeli s cisternou a stříkačkou, to samé dobrovolní hasiči ze Studénky. Ty jsem poslal hasit na ten přejezd. My jsme měli standardní první vůz, to znamená automobil s veškerým vybavením, včetně hydraulického vyprošťování. Takže v tomhle směru nám v první fázi nechybělo nic. My jsme udělali ten prvotní základní průzkum. Část těch cestujících už byla mimo vlak na peróně, většina z nich nezraněná. Největší problémy nastaly v tom prvním vagónu. My jsme už v prvotním průzkumu viděli, že tam je jedna osoba bez známek života a viděli jsme, že budeme vyprošťovat. To vyprošťování bylo poměrně náročné. Pro nás to bylo v podstatě první setkání s nehodou vlaku Pendolino, do kterého jsme museli nějakým způsobem násilně vstoupit. Neměli jsme s tím zkušenost, nicméně využili jsme v podstatě veškeré naše vybavení, které k tomu máme. Nakonec se nám nejvíce osvědčilo strhávání sedadel hydraulickými nástroji a tím uvolňování těch zaklíněných cestujících. To Pendolino je specifické, na to jsme přišli v průběhu zásahu tím, že je opravdu ta konstrukce velice odolná, je hrubá a velice pevná. Takže my jsme tam měli s našimi standardními hydraulickými prostředky problémy. Bylo to zdlouhavé. Tu prioritu, koho budeme vyprošťovat jako prvního stanovuje velitel samozřejmě v úzké spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou, která tam od začátku probíhala na výborné úrovni. Samozřejmě taky vliv na to má ten způsob zaklínění. Vzhledem k tomu, že ti lidi, dejme tomu byli v několika těch řadách sedadel natlačení na sebe, poměrně logické bylo odebírat to jakoby odzadu. Takže i tohle všecko má vliv. Tohle musí ten velitel posoudit a rozhodnout. Uvnitř vlaku byl velmi omezený prostor na pohyb. Velká část těch prací probíhala z venkovní strany. Tam štěstí v neštěstí bylo, že jsme v podstatě mohli využít ten poškozený návěs kamionu, který se zpříčil vedle vlaku a my jsme na něm celou dobu při venkovních pracích stáli. Všechny osoby z vlaku jsme měli vyproštěné krátce po deváté hodině. V podstatě jako prvního jsme vyprostili strojvedoucího, protože ten ležel na podlaze a byl relativně dobře dostupný, respektive šel vyprostit bez nějakého většího stříhání hydraulikou. Potom, jak jsem říkal, v podstatě hrála roli ta poloha zraněných. Z našeho pohledu to byl rychle zvládnutý zásah, byť samozřejmě pro ty zaklíněné ta hodina byla určitě dlouhá. Na druhou stranu vzhledem k tomu, co se na místě stalo, na rozsah poškození a podobně, zafungovalo všechno dobře. Ta událost pro nás byla komplikovaná hlavně kvůli konstrukci toho pendolina. Nicméně ty součinnosti, cvičení se záchrannou službou s policií, zásah na železnici, trénujeme pořád. Trénovali jsme před nehodou, trénujeme je i nadále a občas se nám podaří dostat nějaký vlak na rozstříhání. Pro mě to byl po stránce velení u zásahu jeden z největších zásahu, který jsem v kariéře řešil. Pamatuju si, že byl strašně náročný na teplotu a ne na chlazené kilometry, protože jako velitel zásahu jsem pendloval mezi tím vlakem a přejezdem, což bylo nějakých pět set metrů několikrát. Bylo to náročné i na to, abych dostatečně uhlídal třeba střídání těch hasičů, kteří pracovali uvnitř vlaku. Musel jsem myslet na to, že se musí pravidelně střídat apod. Takže bylo to hodně komplexní na řízení.

---

Naši hasiči si do Hřenska odvezli 3 km hadic

I z Moravskoslezského kraje vyrazil na pomoc kolegům do Českého Švýcarska odřad hasičů. Jejich hlavní výbavou je speciální velkoobjemové čerpadlo, které dokáže dopravovat vodu na velkou vzdálenost.

Celá naše země, ale také několik okolních států se snaží pomoci hasičům v boji proti plamenům v Českém Švýcarsku. V úterý večer proto vyjely posily také z našeho kraje, konkrétně z centrály v Ostravě-Zábřehu. Sedm mužů odvezlo techniku, která momentálně při likvidaci požáru chybí. 

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Ten terén je tak členitý a nepřístupný, že je potřeba mnoho zdrojů hasební vody. na místo jsme vyslali 7 příslušníků HZS MS kraje a velkokapacitní čerpadlo SOMATI plus hadicový kontejner a jejich úkolem je podpora hasebních prací." 

Velkoobjemové čerpadlo Somati, doplněné o hadice o průměru 120 mm, umožní dálkovou dopravu vody o objemu až 8000 litrů za minutu. Hasiči dorazili do Hřenska ráno a po poradě se zasahujícími složkami se zapojili do rozsáhlé akce. 

Jakub Kozák, zastupující mluvčí HZS: "Ten zásah komplikuje fakt, že ta místa jsou odlehlá a nedostanou se tam cisterny, takže se voda dopravuje čerpadly. Naši hasiči mají přidělený sektor a provádějí dopravu vody na požářiště."

podobnou techniku jako náš kraj vysílají do Hřenska i další hasičské sbory, protože dostatek vody bude pro zastavení požáru klíčový. Bohužel se zatím neblíží žádný déšť, který by to hasičům zjednodušil. 

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-112/magazin-112-28-07-2022-17-44