Tomáš Kořistka, TV Polar: Hezký den, začíná 112 Bezpečnostní magazín televize Polar. Hasiči z Moravskoslezského kraje vyjeli v loňském roce k více než třiadvaceti tisícům událostí, ze kterých bylo přibližně osm procent požárů. Nejčastěji hořelo kvůli tzv. neprokázaného zavinění, kdy je sice známa příčina, ale nezjistí se pachatel. Detaily statistiky za rok 2023 se můžete nyní dozvědět přímo od zástupců vedení hasičů Moravskoslezského kraje.

Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: V loňském roce využilo tísňová volání nebo tísňové komunikace 363 tisíc občanů. Bylo to o něco více tady v Moravskoslezském kraji. Těch 363 tisíc volání vygenerovalo ve finále více než 23 tisíc zásahů jednotek hasičů jakýchkoliv na území tohoto kraje. Nemění se nic na tom, že jsme krajem, který je dlouhodobě nejzatíženější z tohoto pohledu v ČR. Ten sloupec se skládá ze dvou typů. My dále rozdělujeme události na emergentní a na neemergentní. Neemergentní jsou takové, kdy nemusíme držet ani my, ani jiní kolegové z jiných jednotek ten čas, který je daný předpisem k výjezdu. U nás dvě minuty, u dobrovolných pět nebo deset minut. Jsou to typicky případy na akutní otevření bytu a prostor, jako se to děje tady v Ostravě. Neakutní likvidace bodavého hmyzu. To jsou takové typické příklady. Nebo asistence jednotek u kulturních sportovních akcí. My v té činnosti vedeme, to vidíte v republice, ale v tom součtu jsme tedy na prvním místě. Ale i kdybychom vzali jenom ty emergentní události, kterých je téměř šestnáct a půl tisíce, tak po Středočeském kraji jsme druzí. Ono to není úplně soutěž ve smyslu extraligy. Ukazuje to opravdu na zatíženost tohoto regionu, ať už historickou, protože je tady řada událostí spojených s bývalými vlivy důlní činnosti apod. nebo toho strojírenského charakteru, ale samozřejmě přibývají i nové. Velmi se v tom projevuje doprava, ať už železniční nebo silniční a další další vlivy, které tu máme. V té spodní části potom vidíte, jak se to rozkládá mezi okresy. Zase žádná změna. Je jasné, že tady v této regionální metropoli, je zásahová zatíženost největší. Následuje Frýdek-Místek a Karviná. Co se týká srovnání let, drobně jsme poklesly. Ten pokles se projevuje zejména v té fialové části a ten důvod já hned vysvětlím na dalším slajdu. Jsou to v těch ostatních činnostech, kdy jsme jich dělali méně. Je to proto, že jsme méně plnili a už jsme nebyli tak zatíženi plnění tzv. zvláštních úkolů, které máme nově v zákoně o Hasičském záchranném sboru ČR, kdy je nám možno ukládat úkoly, které v té chvíli v republice vzniknou a není zřejmé, která jiná složka by je měla plnit. Rozbor těch událostí opět žádná změna. Požáry. Co se týká Hasičského záchranného sboru, tak slovo hasičské je dvanáct procent. Opravdu jsme tam trvale, někde kolem dvanácti procent, zhruba stejné procento dopravních nehod. A na druhou stranu, co se týká technických pomocí, čili tady těch deset a půl tisíce, je to naše největší činnost. Máme šedesát čtyři procent těchto událostí, takže záchrany je teď to dominantní v tom našem názvu. Když se podíváme na požáry, bylo zmíněno, že asi dvanáct procent našich zásahů jsou požáry. Škoda, ta je vždycky daná pochopitelně tím, kde ty požáry vzniknou. Důležité je, že uchráněné hodnoty byly více než čtyřnásobné proti škodám, které vznikly na požáru, což je určitě velmi dobře. Bylo usmrceno dvanáct osob, deset v přímé souvislosti s požárem. Ještě to okomentuje pan náměstek později nebo za chvíli. Chtěl bych zmínit, že mezi zraněnými osobami, kterých bylo sto dvacet jedna, bylo jedenáct hasičů. Z těch jedenácti zraněných hasičů byli dva hasiči profesionální a devět dobrovolných. Pokud bychom se bavili o všech událostech, které v loňském roce byly, tak bylo zraněno třicet hasičů, z toho bylo dvanáct profesionálních, bylo tam šestnáct dobrovolných a dva podnikoví. Čili pořád je to teda zaměstnání, pochopitelně, které přináší to riziko, s kterým se ti naši příslušníci setkávají při likvidaci událostí. Důležité samozřejmě je pro nás, že sto třicet čtyři osob bylo zachráněno při požárech a bylo bezprostředně v ohrožení života. Na závěr tohoto mého vstupu pouze zacílení téhož pro město Ostrava. Jasně, že ta Ostrava, už jsem to zmiňoval, generuje největší počet událostí. Tady působí třicet tři jednotek. A zase ta křivka těch událostí a počtu přímo ve městě víceméně kopíruje tu situaci v celém kraji. A co se týká tady městských částí, není žádné překvapení, že se koncentrují do nejlidnatějších částí, což je Ostrava-Jih, Moravská Ostrava a Moravská Ostrava a Poruba, to je taky věc, která se trendové nemění.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: Jak už tady řekl pan ředitel, v loňském roce bylo tisíc osm set devadesát devět. Požárů je to zhruba o deset procent méně než v roce 2022. Je to z toho důvodu, že v roce 2022 bylo více požárů v měsících březen a duben odpadních nádob, odpadu a celkově požárů v přírodním prostředí. Co se týká škod při požárech a uchráněných hodnot, ty byly poměrně ve stejné míře jako v roce 2022, ale velmi rozdílné oproti roku 2021, kdy absentoval nějaký větší průmyslový požár. V roce 2021, jestli si vzpomenete, tak jsme měli požár, kde byla škoda šest set třicet čtyři milionů korun. A byl to ohřívač větru v Třineckých železárnách. Pokud se podíváme na příčiny vzniku požárů, tak vede jednoznačně neprokázané zavinění. Abyste si dokázali představit, co pod tím je, my známe porušení, které se stalo. My známe porušení konkrétního předpisu, ale neznáme tu určitou osobu, která je spáchala. Na druhém místě je to nedbalost. Většinou se jedná o manipulaci s otevřeným ohněm a na třetím jsou to technické závady. To, co nás zajímá tam, kde jsou ohrožené osoby, to jsou požáry v objektech pro bydlení, kde ty příčiny jsou trošičku rozdílné. Na čele je nedbalost. Je to zejména ponechání vařící se potravin bez dozoru. Je to manipulace s otevřeným ohněm v podobě svíček nebo kouření. Na druhém místě jsou to spalinové cesty. A třetí jsou technické závady. Pokud se podíváme na procentuální zastoupení těch požárů v bytovém fondu, tak je to 24 procent. Můžeme říct, že to nějak nekolísá od toho roku 2021. To, co nás trápí, je počet zraněných a usmrcených osob v bytovém fondu, a to je šedesát šest procent. Průměrně ročně umírá při požárech patnáct osob. V loňském roce to bylo dvanáct. Slyšeli jste, že v přímé souvislosti s požárem to bylo deset osob a v bytovém fondu nám umírá sedm osob. V případě, kdyby ve všech případech v tom bytovém fondu ty osoby měly instalovaný detektor, tak k těmto tragédiím nemuselo dojít. Tady bych chtěl opět připomenout naše projekty, které jsme realizovali a to, že to vlastně funguje, protože ty domácnosti, když vyjedeme někde do bytového fondu k nějakému zásahu požárnímu, tak ty domácnosti monitorujeme. Tam, kde byl instalován v rámci těchto projektů detektor požáru, popřípadě detektor oxidu uhelnatého, tady vidíte, že od toho roku 1999 to reagovalo z hlediska detektorů požáru devadesát devět krát a z hlediska detektorů úniku oxidu uhelnatého to bylo v osmdesáti sedmi případech. Mohu říct, že z těchto čísel je téměř polovina rodin. To znamená, že tam je větší počet zachráněných osob. To, co rezonuje napříč odbornou a laickou veřejností, jsou určitě požáry vozidel na bateriový pohon a fotovoltaických elektráren. Navzdory tedy velmi nízkému počtu je bereme velmi vážně. Je to z toho důvodu, že ta razance toho průběhu je velmi velká. Zejména ten prvopočátek, kdy dochází vlastně k explozivnímu hoření, konkrétně tedy těch baterií. Vozidla, tam máme na mysli od koloběžek přes kola po vozidla až po nákladní vozidla. Bylo jich devět. To, co je špatně, je to, že při těch požárech dochází i v bytovém fondu, zejména z hlediska těch elektrokol nebo koloběžek a tam máme velký počet zachráněných i zraněných osob.

Tomáš Kořistka, TV Polar: 112 je na konci. Díky za pozornost a na viděnou zase za týden.

Redakčně upraveno / zkráceno.