Host: Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Alergie, jejich příznaky a možnosti léčby

Vítejte u nového dílu magazínu TV medicína. Povídat si dnes budeme o alergiích. Pozvání do studia přijala primářka dětského oddělení Moravskoslezské nemocnice Karviná-Ráj - Barbara Widenková, dobrý den.

Jana Lipowská, TV POLAR: Vítejte u nového dílu magazínu TV Medicína. Povídat si dnes budeme o alergiích. Pozvání do studia přijala primářka dětského oddělení Moravskoslezské nemocnice Karviná-Ráj, Barbara Widenková. Dobrý den, paní primářko.

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Dobrý den.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní primářko, co vlastně alergie je a jaké jsou její nejčastější typy?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látku ze zevního prostředí. Cílem imunitního systému je nás chránit před toxickými látkami, jako jsou například viry, bakterie, nádorové buňky nebo toxické látky. U alergika imunitní systém reaguje obrannou reakcí i na neškodné látky, místo aby je toleroval, vyhodnotí je, jako škodlivé, a spustí alergický zánět. Podle klinických příznaků rozdělujeme alergie na inhalační, potravinové, kontaktní, lékové a alergie na bodavý hmyz. Z imunologického hlediska můžeme alergie rozdělit na IgE mediované a non-IgE mediované. IgE mediované alergie, neboli alergie časného typu, jsou charakterizovány tvorbou specifických protilátek, které můžeme laboratorně detekovat. U non-IgE mediovaných alergií je laboratorní diagnostika obtížnější, pokulhává, a zde je důležitá anamnéza, opakované sledování potíží pacienta, eliminační a expoziční testy.

Jana Lipowská, TV POLAR: Přibývá alergiků?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Bohužel prevalence alergických onemocnění stoupá a předpokládáme, že stoupat bude. A proč? Oproti našim předkům platíme daň za blahobyt, moderní životní styl, znečištěné životní prostředí, zvýšenou konzumaci průmyslově připravených potravin, nedostatečně pestrou stravu, stres a v neposlední řadě i genetickou predispozici. Pokud jeden z rodičů je alergik, riziko pro potomka je 30 až 40 %. U obou rodičů riziko významně stoupá.

Jana Lipowská, TV POLAR: Dnes se zaměříme na sezonní jarní alergie. Tak kdy začínají? Kdy se už začínají alergici trápit?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Ten začátek obvykle bývá v únoru. Samozřejmě je závislý na počasí, takže pokud bude atypická česká zima a budeme mít ještě mráz a sníh v únoru, tak ta jarní pylová sezona bude posunutá. Ale letos už to bylo koncem ledna a února. Dominovala nám olše a líska. A myslím si, že už je otázka času, kdy dominantním alergenem budou pyly břízy.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak pozná člověk, že jde o alergii a ne o běžné nachlazení?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Upřímně řečeno, u těch nejmenších dětí má potíže to poznat i odborník. Nevyzrálá imunita, zátěž kolektivem a nosní mandle jsou neprůkazné z laboratorních testů, ale v obecné rovině, pokud jsem nachlazená, nemocná, nemoc má svůj začátek, průběh a konec. Obvykle bývá doprovázena i celkovými příznaky, jako je celková nevůle, zvýšená teplota nebo horečka. Po vyléčení ty potíže vymizí. U alergiků jsou potíže dlouhodobější. Budeme-li se bavit o té jarní pylové sezoně, začnou mít potíže v únoru a záleží ještě, které stromy pokvetou. Skončí někde v dubnu, květnu, na začátku května. Navíc typicky venku kýchání, svědění očí, slzení, svědění kůže. U jarních alergiků často bývá zkřížená potravinová alergie, kdy po kousnutí do jablíčka, čerstvé mrkve nebo lískového ořechu mají pocit svědění v ústech nebo škrábání v krku. Takže když mi někdo přijde a řekne mi, že na jaře má rýmu a že si kousne do jablka a svědí ho patro, tak s drtivou pravděpodobností vím, že je alergický na pyly jarních stromů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké jsou dnes možnosti léčby? Co nejvíce alergikům zabírá?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Začala bych od režimových opatření, i když u těch pylových alergiků je to obtížné. Sledujme pylový kalendář anebo pylové zpravodajství. Pokud je vysoká koncentrace pylu v ovzduší, vyhýbáme se pobytu venku. Větráme krátce a ráno, po příchodu domů si vyměníme oblečení, důkladně si umyjeme ruce, obličej, provedeme hygienu nosu. Velmi často myjeme vlasy, nesušíme prádlo venku. Pomáhá i nošení slunečních brýlí. U těžkých alergií doporučuji i proti­alergenní síťky do oken nebo čističky vzduchu.

Jana Lipowská, TV POLAR: A co se týče té medicínské léčby, co alergikům nejvíce zabere?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Máme dvě možnosti – symptomatickou terapii. Symptomatická znamená, že léčíme příznaky té nemoci, necílíme na samotnou nemoc. To jsou různá celková nebo lokální antihistaminika, kortikoidy. U astmatiků bronchodilatancia. A pak je možnost kauzální terapie, která cílí už na příčinu onemocnění. Jedná se o alergenovou imunoterapii, kdy se snažíme donutit imunitní systém k toleranci opakovaným a dlouhodobým podáváním dominantního alergenu. Co se týče těch pylů, tak v té jarní pylové sezoně máme možnosti alergenové terapie ve formě tablet nebo roztoků. Jsou to monovakcíny, kde dominantním alergenem je bříza, nebo je možnost i kombinované vakcíny – olše, líska, bříza.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak dlouho musí alergik tuto léčbu užívat? Kdy je nejvhodnější začít s alergeny?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Imunoterapie je indikována už od pěti let věku. Čím mladší dítě, tím větší šance na úspěch. Je sezonní od listopadu do dubna, čili začátek je na začátku listopadu až do konce dubna a optimálně po dobu pěti let. Ty tři roky jsou nepostačující. Cílem alergenové imunoterapie je navodit stav tolerance, to znamená tak, aby ty potíže odezněly v tom optimálním případě, nebo alespoň zmírnit příznaky a redukovat medikaci.

Jana Lipowská, TV POLAR: Co můžeme udělat, abychom zmírnili vznik alergií nebo teda potom jejich průběh?

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Tak primární prevence, co se týče vzniku alergií. Pokud už je jeden z rodičů alergik, tak ta preventivní opatření jsou velmi důležitá již v těhotenství. To znamená zdravá výživa matky, pestrá strava, absolutně nekuřácké prostředí. Vadí i pasivní kouření, protialergická opatření, porod přirozenou cestou a docílení té přirozené mikrobioty a podpora kojení. No a když už tu alergii mám, tak je to celá řada těch režimových opatření. U těch jarních pylů nebo víceméně u alergiků jsem už zmínila. U těch roztočů je to například dbát na absolutně bezprašné prostředí, čili z bytu jdou koberce, závěsy, záclony. Často měníme povlečení, opět pereme na 60 °C, pak jsou na trhu různá protiroztočová prostěradla. Dále je to opravdu boj s prachem, často uklízíme, používáme vysavače s HEPA filtrem nebo s uzavřeným okruhem. V létě větráme, v zimních měsících, kdy se roztočům velmi dobře daří, dbáme na to, aby v pokoji nebyla teplota vyšší než 20 °C a vlhkost nebyla vyšší než 50 %.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní primářko, já Vám moc děkuji za informace a za návštěvu.

Barbara Widenková, primářka, Dětské oddělení, MS nemocnice Karviná-Ráj: Děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu magazínu TV medicína.

Magazín TV medicína je u konce, těšit se na vás budu opět příště s novým dílem, hezké jarní dny a na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.