Budoucí zubaři získávají ve FNO základy ortodoncie

Ambulance zubního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava patří jeden den v týdnu budoucím stomatologům. Studenti třetího ročníku Lékařské fakulty Ostravské univerzity si pod dohledem ortodontistů zkoušejí otiskování, práci s modely i správné fotografování chrupu.

Ambulance Oddělení zubního lékařství patří jeden den v týdnu budoucím stomatologům. Studenti 3. ročníku Lékařské fakulty Ostravské univerzity se tady pod dohledem zkušených ortodontistů seznamují se základy předmětu, který je bude provázet až do konce studia. Vyrobit otisk se zatím učí mezi sebou navzájem.

Katka Romanová, studentka 3. ročníku zubní lékařství, LF OU: "Tou stříkačkou jsem docílila toho, že se mi to krásně dostalo i do míst, kde by se normálně vytvořila vzduchová bublina a mám tím pádem krásné, jakoby uzdičky, které jsou při protetických pracích jsou nutné k otiskování.

Anastázie Klečková, ortodontistka, Oddělení zubního lékařství: "Teď se soustředí na proměřování modelů, zjištění, kde je jak velké stěsnání a co to znamená pro plánování léčby."

Součástí výuky je také práce s fotoaparátem, pomocí kterého musí ortodontista umět přesně zaznamenat situaci v ústech.

Anastázie Klečková, ortodontistka, Oddělení zubního lékařství: "Není to určitě o tom, aby byli schopni ortodoncii dělat sami, to v České republice není možné, ale aby měli základ pro to, pro tu praxi v tom terénu. Minimálně rok praxe a další tři roky je atestační příprava."

Ortodontistou se absolvent zubního lékařství může stát nejdříve za 4 roky po ukončení studia. Povinný je rok praxe a další tři roky trvá příprava k atestaci.

Markéta Halířová, ortodontistka, Moderní ortodoncie: co dnes umí rovnátka napravit

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A téma rozvineme také v rozhovoru. Budoucí stomatologii učí také doktorka Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči. Dobrý den, u nás v ostravském studiu, paní doktorko, vítejte.

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pro mnoho laiků je stále ortodoncie synonymem nápravy křivých zubů, zejména u dětí a dospívajících. Kdy je vlastně ideální doba řešit špatně rostoucí zuby?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: No, to se nedá takto obecně říct. Určitě záleží na typu ortodontické vady, protože některé problémy můžeme řešit už u dětí v dočasném chrupu. Pak máme část pacientů, které si přehlédneme ve smíšeném chrupu. Většinou kolem sedmého až osmého roku věku dostanou na určitou dobu nějaký snímací aparát na spaní. Největší část pacientů ale léčíme komplexně v raném teenagerském věku, kdy už mají kompletní stálý chrup. Léčba pak probíhá přibližně mezi dvanáctým až čtrnáctým rokem věku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na Vás navážu. Co lze u dospělých řešit? Jsou to jen křivé zuby, nebo i cokoliv dalšího, aby měl člověk krásný úsměv?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: Ortodontická léčba není limitována věkem. Je ale určitě limitována stavem chrupu, tedy například tím, zda člověk nemá nějaké onemocnění parodontu, jaký je jeho přístup k hygieně, jaké má časové možnosti a podobně. Důležité také je, zda netrpí nějakým chronickým onemocněním nebo neužívá medikaci, která by byla pro ortodontickou léčbu kontraindikací. Takových případů je ale opravdu velmi málo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké typy rovnátek dnes ortodoncie nabízí?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: Je to pořád stejné. Máme v podstatě dva typy rovnátek – snímací nebo fixní, tedy podle toho, jakým způsobem jsou na zuby upevněna. Mohu ukázat klasická snímací rovnátka, která nosí děti ve smíšeném chrupu nejčastěji zhruba 10 hodin denně, především na spaní. Pak ale máme i snímací rovnátka, která lze používat ve stálém chrupu, což jsou tato neviditelná rovnátka, tedy fóliové aparáty. Aby ale fungovaly, musí se nosit 22 hodin denně. Sundávají se pouze při čištění zubů a při jídle. No a pak máme rovnátka, která se nejčastěji používají právě v teenagerském věku, kdy jsou na zuby pevně fixována. Proto se jim říká fixní aparáty. Jsou na zubech 24 hodin denně, ale zároveň výrazně zhoršují hygienické podmínky, takže je potřeba mít správný přístup k čištění zubů a hygieně dutiny ústní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jako lékařka doporučujete svým pacientům, jaký typ rovnátek by měli zvolit?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: Tak zase záleží na typu ortodontické vady. Každá rovnátka fungují trošku jinak, takže my nemůžeme úplně vždy zvolit libovolnou variantu. Samozřejmě ale pacientům nabízíme určité možnosti. Pak záleží na tom, jaký mají přístup k hygieně dutiny ústní, jakou mají disciplínu a obecně jak jsou motivovaní k léčbě. Také záleží na tom, jak moc jim vadí estetika, tedy že jsou rovnátka na zubech vidět, nebo zda jim to nevadí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co hrozí, když tyto růstové vady, tedy situace, kdy zuby špatně narostou, neřešíme?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: Tak zase záleží na tom typu vady, protože samozřejmě pravidelný chrup má určité náležitosti, aby správně fungoval. Když zuby nejsou pravidelně postavené, zhoršuje to hygienické poměry, to znamená, že některé zuby mohou být více přetěžované žvýkací silou a zároveň může být horší přístup k čištění mezizubních prostor. Někdy se stane, že zuby v nesprávném postavení navádějí celou dolní čelist ve skusu do polohy, která není úplně příznivá pro čelistní kloub, takže to může ovlivnit i jeho funkci. Některé vady mohou ovlivnit také výslovnost, například pokud máme v předním úseku chrupu otevřený skus, kdy se horní a dolní zuby nepřekrývají. Takže opět záleží na tom, jaký typ vady pacient má.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, říká se, že se ve stáří dávají zuby do pohybu. Je to pravda?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: Zuby se neustále přizpůsobují tomu, kde jsou umístěny, tedy čelistním kostem, a jsou ovlivněny měkkými tkáněmi. To znamená tím, jak fungují rty, jazyk a podobně. Člověk se buď vyvíjí a roste, nebo stárne, a mezi tím není žádná přestávka. Ty změny jsou celoživotní. To znamená, že se nám celý život mění měkké tkáně, mění se i tvrdé kostní tkáně a zuby se tomu přizpůsobují. Proto neustále lehce mění své postavení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já jsem v úvodu řekla, že učíte studenty lékařské fakulty. Je o tento obor zájem?

Markéta Halířová, specialistka na ortodontickou péči: No, já si myslím, že o tento obor je v současné době velký zájem, což je velmi dobře. Máme opravdu studenty, které studium zajímá, a to nás velmi těší, protože se pak učí mnohem lépe a s větší pohodou i láskou k oboru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost, ale neodcházejte ještě od obrazovek, protože pokračujeme dalším tématem.

Studenti Univerzity třetího věku navštívili FN Ostrava

Pracoviště kybernetického ozařovacího nože Sajbr najf si na Klinice onkologické prohlédli absolventi Univerzity třetího věku s názvem Etudy první pomoci.

Naďa Kalužová, studentka Univerzity třetího věku LF OU: Jsem opravdu udivená, co všechno umí a paní to vykládala moc pěkně. A je to úžasné, že s to vlastně těm pacientům nedává se ta velká dávka, prakticky při tom výkonu je nic nebolí, tak je to určitě skvělá věc.

Blanka Pekařová, studentka Univerzity třetího věku LF OU: "Bylo tady hodně zajímavých věcí, ke kterým se člověk vůbec nedostane, které nemá šanci vidět. Bylo to velice poučné.., a popovídali nám to tak polopaticky, že to i naše starší hlavy poberou."

Další zastávkou bylo Oddělení urgentního příjmu. Organizaci akutní péče ve Fakultní nemocnici Ostrava studentům přiblížil Jan Sládek, staniční sestra tohoto pracoviště.

Jan Sládek, MBA, úseková sestra Oddělení urgentního příjmu FNO: "Triáž máme rozdělenu na dvě části. A to pro záchranou službu a pro chodící. Záchranná služba nám předem avizuje, koho přiveze."

A aktuální situace umožnila i detailní prohlídku příjmového sálu urgentního příjmu.

Drahomíra Vychopňová, studentka Univerzity třetího věku LF OU: "To je prostě to, co člověk nutně potřebuje k životu, protože 90 procent lidí neumí zareagovat, když se něco stane a v dnešní době lidi se snaží buď uniknout nebo natáčet, ale když mají pomoct, neví, co mají dělat."

Pavlína Jaššová, hlavní organizátorka kurzu: "Univerzita třetí věku je vzdělávací akce. Zakončení je závěrečným testem plus praktickými workshopy, nácviky, kdy si ještě zopakujeme jednotlivé úkony první pomoci v modelových situacích."

Univerzita třetí věku Lékařské fakulty Ostravské univerzity bude pokračovat i v příštím roce. Přihlášky najdou zájemci v průběhu prázdnin na webu fakulty.

Redakčně upraveno / zkráceno.