Magazín TV medicína
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Krev místo CT
- Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Studie lékařů pomůže při rozhodování, kdy použít CT
- S lékaři hematoonkologie na Lysou horu
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Studie lékařů pomůže při rozhodování, kdy použít CT
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám Ivu Kaluskovou, lékařku z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Dobrý den, paní doktorko, vítejte.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A věnovat se budeme metodě, která ověřuje, zda krevní biomarkery mohou pomoci spolehlivě vyloučit závažné nitrolební poranění po úrazu hlavy, a tím i části pacientů ušetřit CT vyšetření. Paní doktorko, navedla jsem to naše téma. Naši diváci už viděli zhruba něco také v předchozím příspěvku, tak kdo se může do té studie zapojit a v jakém běhu je, v jaké části se ta studie teď aktuálně nachází?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tak v tuto chvíli už nám zbývá pár posledních pacientů do této studie. Do studie nabíráme pacienty, kteří dovršili 18 let, měli nějakým způsobem úraz hlavy a bylo u nich provedeno CT vyšetření mozku. Samozřejmě potřebujeme i informovaný souhlas s tím, že do studie chtějí být zařazeni.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To jsou nějaká kritéria, která musíte splnit a pacient s vámi komunikuje, předpokládám.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Povětšinou to tak je. Někdy může být samozřejmě v nějaké poruše vědomí a je možnost i ten informovaný souhlas potom doplnit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč jsou to pacienti s poraněním hlavy? Proč to nemohou být třeba pacienti s jiným zraněním?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tady ta lehká mozková poranění nás zaujala z toho důvodu, že právě u lehkého mozkového poranění není na CT vyšetření žádná patologie. To znamená, vidíme mozek, který je bez nějakého akutního poranění. A právě to nás tak jakoby vedlo k tomu, že my často CT vyšetření děláme z dobré vůle, protože máme nějaká kritéria, kdy je potřeba CT vyšetření udělat, kdy je tam nějaké riziko právě nitrolebního poranění. Nicméně u těch právě lehkých mozkových poranění, kterých je největší množství, to CT vyšetření opravdu je negativní. A dívali jsme se i na nějaké studie ze zahraničí, kde se právě biomarkery používají, a chtěli jsme to zkusit v našich podmínkách. Jakým způsobem by nám to třeba v té triáži těch pacientů mohlo pomoci, zdali ten pacient potřebuje to CT vyšetření, je třeba v nějakém riziku právě toho traumatického poškození mozku, anebo to riziko je tak malé, že by v podstatě stačilo jen vyšetřit ten biomarker, že je v pořádku, a tím pádem bychom takového pacienta nemuseli zatěžovat tím zářením a dalšími procedurami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkala, že studie je v běhu. Kdy tu studii ukončíte? Kdy začnete tuto metodu potom využívat v praxi?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tak doufám, že ji někdy v budoucnu začneme využívat. Samozřejmě bude záležet i na těch našich výsledcích a na tom, jakým způsobem dovedeme tady ty biomarkery zařadit do nějakých doporučených postupů právě v péči o pacienty s lehkým mozkovým poraněním. Možná diváci znají termín otřes mozku. Tak v podstatě to je tady tato problematika. A pokud nám ta studie vyjde a budeme schopni tady tyhle nové biomarkery zavést do nějakých těch postupů, tak doufám, že v horizontu nějakých let bychom to mohli třeba už využívat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já to jenom, paní doktorko, laicky shrnu. Znamená to, že pacient přijde s poraněním hlavy. Běžně by šel na CT vyšetření. Po studii, pakliže tohle zavedete potom do praxe, mu odeberete krev a zjistíte, že není třeba dalšího vyšetření, že to poranění hlavy není tak závažné.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tak v podstatě máte pravdu. Pokud ten pacient vypadá klinicky dobře a nemám nějaké klinické obavy z toho, že by ho opravdu mohlo ohrožovat na životě nějaké nitrolební poranění, nějaké krvácení, tak v podstatě ten biomarker může říct: ano, nevypadá to, že by tam krvácení mohlo být. A pokud je ten pacient v dobrém klinickém stavu – a to tady musí padnout, že vždycky rozhoduje ten lékař, který toho pacienta klinicky vyšetří, zhodnotí jeho stav a podle toho se potom orientuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak spolehlivá tato metoda je?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: V zahraničí ta data vypadají velmi dobře. Tam samozřejmě na prvním místě vždycky jde o bezpečí těch pacientů. Takže my chceme, aby nám takzvaně neproklouzl žádný pacient, který by byl v ohrožení právě tím krvácením. A to je důležité, aby ta metoda byla dostatečně specifická a senzitivní na to, aby nám právě takový pacient v ohrožení nikdy neproklouzl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A v čem by mohl být krevní test oproti CT přínosný? Řekneme ty benefity.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Benefit je hlavně u toho, když ten pacient v podstatě tu CT vyšetření nepotřebuje. A my i díky tomu bio markeru se můžeme uklidnit, že to vypadá, že tam opravdu žádná mozková tkáň poraněná v tuto chvíli akutně není. Benefit je ten, že ten pacient nemusí být takzvaně zbytečně ozářen. Ono to zní trošku divně, ale jde spíš o to, že my máme obavu o ty pacienty a chceme opravdu vyloučit něco, co by pro ně mohlo být jakoby rizikové a ohrožovat je na tom zdraví. A tím pádem ten bio marker by nám mohl tak pomoci zbytečně ozařovat, ale zároveň pokud by byl významně pozitivní, tak by byl takový zdvižený prst. Ano, tento pacient možná bude potřebovat nějaké další sledování, pečování, eventuelně i neurochirurgické výkon. Samozřejmě těžké stavy, které jsou velmi, velmi jasné z toho, že by tam nějaké to poranění mohlo být, tak tam nás ten bio marker v podstatě ani nezajímá, protože musíme určitě vyloučit to nitro lební poranění. Ale u takových těch lehkých, kdy se opravdu někdo ani nevíme, třeba jak k tomu dojde, zvlášť u seniorů třeba, kteří upadnou někde v pečovatelské službě, nikdo ten pád neviděl. Nevíme, jestli se vůbec do hlavy udeřili nebo ne, tak by tohle v té triády pomoct mohlo. Při výborném klinickém nálezu a negativních právě těch bio markerů bychom si mohli říct, že tento pacient CT vyšetření nepotřebuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste řekla, že teď aktuálně máte jako součást toho výzkumu pacienty starší 18 let. Do budoucna, kdyby se ta metoda zavedla do praxe, počítá se s tím, že by to byli i mladší pacienti?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: To je spíš otázka na dětskou neurologii, jakým způsobem by potom mohli tady tyto výzkumy také zkoušet, jakým způsobem to bude. My to zkoušíme u těch dospělých, protože já jsem neurolog pro dospělé. Každopádně to je otázka asi budoucnosti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za rozhovor. A vy ještě neodcházejte od televizních obrazovek, protože vás čeká další informace.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Studie lékařů pomůže při rozhodování, kdy použít CT
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám Ivu Kaluskovou, lékařku z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Dobrý den, paní doktorko, vítejte.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A věnovat se budeme metodě, která ověřuje, zda krevní biomarkery mohou pomoci spolehlivě vyloučit závažné nitrolební poranění po úrazu hlavy, a tím i části pacientů ušetřit CT vyšetření. Paní doktorko, navedla jsem to naše téma. Naši diváci už viděli zhruba něco také v předchozím příspěvku, tak kdo se může do té studie zapojit a v jakém běhu je, v jaké části se ta studie teď aktuálně nachází?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tak v tuto chvíli už nám zbývá pár posledních pacientů do této studie. Do studie nabíráme pacienty, kteří dovršili 18 let, měli nějakým způsobem úraz hlavy a bylo u nich provedeno CT vyšetření mozku. Samozřejmě potřebujeme i informovaný souhlas s tím, že do studie chtějí být zařazeni.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To jsou nějaká kritéria, která musíte splnit a pacient s vámi komunikuje, předpokládám.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Povětšinou to tak je. Někdy může být samozřejmě v nějaké poruše vědomí a je možnost i ten informovaný souhlas potom doplnit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč jsou to pacienti s poraněním hlavy? Proč to nemohou být třeba pacienti s jiným zraněním?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tady ta lehká mozková poranění nás zaujala z toho důvodu, že právě u lehkého mozkového poranění není na CT vyšetření žádná patologie. To znamená, vidíme mozek, který je bez nějakého akutního poranění. A právě to nás tak jakoby vedlo k tomu, že my často CT vyšetření děláme z dobré vůle, protože máme nějaká kritéria, kdy je potřeba CT vyšetření udělat, kdy je tam nějaké riziko právě nitrolebního poranění. Nicméně u těch právě lehkých mozkových poranění, kterých je největší množství, to CT vyšetření opravdu je negativní. A dívali jsme se i na nějaké studie ze zahraničí, kde se právě biomarkery používají, a chtěli jsme to zkusit v našich podmínkách. Jakým způsobem by nám to třeba v té triáži těch pacientů mohlo pomoci, zdali ten pacient potřebuje to CT vyšetření, je třeba v nějakém riziku právě toho traumatického poškození mozku, anebo to riziko je tak malé, že by v podstatě stačilo jen vyšetřit ten biomarker, že je v pořádku, a tím pádem bychom takového pacienta nemuseli zatěžovat tím zářením a dalšími procedurami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkala, že studie je v běhu. Kdy tu studii ukončíte? Kdy začnete tuto metodu potom využívat v praxi?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tak doufám, že ji někdy v budoucnu začneme využívat. Samozřejmě bude záležet i na těch našich výsledcích a na tom, jakým způsobem dovedeme tady ty biomarkery zařadit do nějakých doporučených postupů právě v péči o pacienty s lehkým mozkovým poraněním. Možná diváci znají termín otřes mozku. Tak v podstatě to je tady tato problematika. A pokud nám ta studie vyjde a budeme schopni tady tyhle nové biomarkery zavést do nějakých těch postupů, tak doufám, že v horizontu nějakých let bychom to mohli třeba už využívat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já to jenom, paní doktorko, laicky shrnu. Znamená to, že pacient přijde s poraněním hlavy. Běžně by šel na CT vyšetření. Po studii, pakliže tohle zavedete potom do praxe, mu odeberete krev a zjistíte, že není třeba dalšího vyšetření, že to poranění hlavy není tak závažné.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Tak v podstatě máte pravdu. Pokud ten pacient vypadá klinicky dobře a nemám nějaké klinické obavy z toho, že by ho opravdu mohlo ohrožovat na životě nějaké nitrolební poranění, nějaké krvácení, tak v podstatě ten biomarker může říct: ano, nevypadá to, že by tam krvácení mohlo být. A pokud je ten pacient v dobrém klinickém stavu – a to tady musí padnout, že vždycky rozhoduje ten lékař, který toho pacienta klinicky vyšetří, zhodnotí jeho stav a podle toho se potom orientuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak spolehlivá tato metoda je?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: V zahraničí ta data vypadají velmi dobře. Tam samozřejmě na prvním místě vždycky jde o bezpečí těch pacientů. Takže my chceme, aby nám takzvaně neproklouzl žádný pacient, který by byl v ohrožení právě tím krvácením. A to je důležité, aby ta metoda byla dostatečně specifická a senzitivní na to, aby nám právě takový pacient v ohrožení nikdy neproklouzl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A v čem by mohl být krevní test oproti CT přínosný? Řekneme ty benefity.
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: Benefit je hlavně u toho, když ten pacient v podstatě tu CT vyšetření nepotřebuje. A my i díky tomu bio markeru se můžeme uklidnit, že to vypadá, že tam opravdu žádná mozková tkáň poraněná v tuto chvíli akutně není. Benefit je ten, že ten pacient nemusí být takzvaně zbytečně ozářen. Ono to zní trošku divně, ale jde spíš o to, že my máme obavu o ty pacienty a chceme opravdu vyloučit něco, co by pro ně mohlo být jakoby rizikové a ohrožovat je na tom zdraví. A tím pádem ten bio marker by nám mohl tak pomoci zbytečně ozařovat, ale zároveň pokud by byl významně pozitivní, tak by byl takový zdvižený prst. Ano, tento pacient možná bude potřebovat nějaké další sledování, pečování, eventuelně i neurochirurgické výkon. Samozřejmě těžké stavy, které jsou velmi, velmi jasné z toho, že by tam nějaké to poranění mohlo být, tak tam nás ten bio marker v podstatě ani nezajímá, protože musíme určitě vyloučit to nitro lební poranění. Ale u takových těch lehkých, kdy se opravdu někdo ani nevíme, třeba jak k tomu dojde, zvlášť u seniorů třeba, kteří upadnou někde v pečovatelské službě, nikdo ten pád neviděl. Nevíme, jestli se vůbec do hlavy udeřili nebo ne, tak by tohle v té triády pomoct mohlo. Při výborném klinickém nálezu a negativních právě těch bio markerů bychom si mohli říct, že tento pacient CT vyšetření nepotřebuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste řekla, že teď aktuálně máte jako součást toho výzkumu pacienty starší 18 let. Do budoucna, kdyby se ta metoda zavedla do praxe, počítá se s tím, že by to byli i mladší pacienti?
Iva Kalusková, lékařka, Neurologická klinika FNO: To je spíš otázka na dětskou neurologii, jakým způsobem by potom mohli tady tyto výzkumy také zkoušet, jakým způsobem to bude. My to zkoušíme u těch dospělých, protože já jsem neurolog pro dospělé. Každopádně to je otázka asi budoucnosti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za rozhovor. A vy ještě neodcházejte od televizních obrazovek, protože vás čeká další informace.
Redakčně upraveno / zkráceno.