Dobrý den u magazínu TV medicína speciál. Dnes si představíme oddělení Nukleární medicíny Slezské nemocnice v Opavě. V reportáži se dozvíte o Ojedinělé metodě vyšetření otoků. A primář Tomáš Böhm přiblíží čím dále se Nukleární medicína zabývá a jak v nemocnici pomáhá jiným oddělením.

Ojedinělá metoda vyšetření otoků v SNO

Nukleární medicína je lékařský obor, který používá k diagnostice a terapii nemocí zavedení radioaktivních látek do těla pacienta. V nukleární medicíně se dá měřit vylučovací funkce ledvin, schopnost koncentrace jodu na štítné žláze, proudění krve do srdce, nebo také lymfy.

Oddělení nukleární medicíny Slezské nemocnice v Opavě nabízí speciální vyšetření, která v oblasti zobrazovacích metod nemají svoji alternativu. Jedním z nich je Lymfocyty Grafie, která se týká lymfatických otoků.

Jiří Hrbáč, lékař, oddělení nukleární medicíny SNO: “Ta metoda je jednoduchá a cílem je zjistit, jak ten lymfatický systém funguje, protože otoky, které bývají nejčastěji na dolních končetinách i kdekoliv jinde na těle mají velkou spoustu příčin. Jedna z možných příčin je porucha lymfatického systému. Ty poruchy lymfatického systému mohou být už dané vrozené a nemusí se projevit hned.”

S lymfatickými otoky se většinou potýkají ženy po čtyřicítce, ale mohou se projevovat i u jiných onemocnění, jako například onemocnění srdce, jater, ledvin, štítné žlázy, poúrazových stavech nebo u nádorů a zánětů. Lymfocyty Grafie je poměrně dlouhé vyšetření, které se skládá z několika fází.

Tomáš Böhm, primář, oddělení nukleární medicíny SNO: “Úvodní fáze následuje ihned po aplikaci radiofarmaka do meziprstních prostorů a snímáme zde rychlost průtoku lymfy směrem do oblasti pánve. Po této úvodní fázi, kterou můžeme nazvat fázi klidovou pacient mírnou fyzickou zátěží zatěžuje ty dolní končetiny a pak děláme následné snímání toho tranzitu po té minimální zátěži. Následuje třetí fáze, takzvaná odložená fáze, která probíhá až někdy za tři hodiny, kdy pacient má přirozený pohyb, normálně pohybem zatěžuje dolní končetiny, tím zrychluje odtok lymfy z oblasti té aplikace a pak provedeme opět snímání drenáže toho lymfatického systému.“

Jiří Hrbáč, lékař, oddělení nukleární medicíny SNO: “Lymfedém jako takový, který vznikne nebo se zachytí hned na začátku, je léčitelný, nicméně není nikdy úplně vyléčitelný. Pokud se to ovšem nezachytí nebo tomu pacient nevěnuje pozornost a dostane se to do fáze fixovaných otoků, tak už je to potom velký problém, který toho člověka může velmi limitovat, ať už se to týká pohybu, ale taky samozřejmě když máte ty nohy nateklé, tak už se tam začne přidávat plísňová infekce, možnost vzniku prasklin, různých zánětů, kožních vředů, takže je to potom velmi problematické.”

Lymfa je tkáňový mok. Jde o tekutinu, která se nachází v měkkých tkáních našeho těla.

Tomáš Böhm, primář, oddělení nukleární medicíny SNO - Nukleární medicína a její možnosti vyšetření

Jana Lipowská, TV POLAR: Ve studiu už vítám primáře oddělení nukleární medicíny Slezské nemocnice v Opavě, pana Tomáše Böhma. Hezký den.

Tomáš Böhm primář, oddělení nukleární medicíny SNO: Dobrý den.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, představte nukleární medicínu. A s jakými obory spolupracujete v nemocnici?

Tomáš Böhm primář, oddělení nukleární medicíny SNO: Nukleární medicína stručně řečeno je samostatným lékařským oborem, který se zabývá diagnostikou a léčbou pomocí radionuklidů, chcete li radiofarma. A to radiofarmakum je taková speciální látka, která se skládá ze dvou částí takového speciálního nosič řekněme stopovače, kterého na aplikujeme nejčastěji do žíly pacientovi a pak sledujeme jeho cestu k tomu cílovému orgánu, který chceme vyšetřit. A abychom tohoto stopovače viděli, tak na tohoto stopovače my navážeme ten náš radionuklid, který vyzařuje malé množství radioaktivního záření, které potom snímáme tím speciálním přístrojem, kterému se říká gama kamera. Základní předností nukleární medicíny je v podstatě vyšetření funkčnosti orgánů. Na rozdíl od CT v Radiologie, které vyšetřují, jak je orgán velký, jak vypadá, jakou má strukturu. My vyšetřujeme tu funkční schopnost, potažmo nějaké metabolické děje, které se dějí v tom orgánu, v buňce, na povrchu buňky a tím jsme citlivější, než je klasická radiologie, klasický rentgen nebo klasické CT vyšetření. Dá se v krátkosti říct, že ty schopnosti nukleární medicíny začínají tam, kde ty možnosti těch ostatních zobrazovacích metod končí a ta spolupráce s ostatními obory je velice široká. My vyšetřujeme tělo od hlavy až k patě, To znamená, spolupracujeme nejčastěji s onkology, s ortopedy, s neurology, ale také třeba s očními lékaři anebo s lymfology.

Jana Lipowská, TV POLAR: A jaké tedy vyšetřovací metody využíváte nejčastěji?

Tomáš Böhm primář, oddělení nukleární medicíny SNO: V nukleární medicíně těch vyšetřovacích metod jsou desítky, ale ty, které se používají nejčastěji, tak těm například patří vyšetření kostí. My říkáme „scintigrafie skeletu“ a je to vyšetření, které velice citlivě dokáže diferencovat funkční změny v kostní tkáni, a tak dokážeme dříve než ostatní zobrazovací metody diferencovat třeba kostní metastázy, zánět v kosti, eventuálně nějakou skrytou frakturu. Dalším takovým typickým funkčním vyšetřením je dynamická scintigrafie ledvin, kdy je to jedno jediné vyšetření, kde dokážeme přesně stanovovat funkční parametry separovaně každé ledviny zvlášť. A pak je to celá oblast perfuzních vyšetření, ať už vyšetřujeme perfuzi mozku, plic nebo myokardu, kdy se dostáváme opravdu do prokrvení tkáně a vidíme pečlivěji různé změny, které se v prokrvení dějí. A dále existují v nukleární medicíně speciální, originální vyšetření, která nemají alternativu v jiných zobrazovacích metodách. Mezi tato vyšetření patří již zmíněná lymfoscintigrafie. Máme i metody, kterými jsme schopni diagnostikovat včasná stadia Parkinsonovy nemoci. Toto vyšetření se jmenuje DaTSCAN a dokáže velice včasně diagnostikovat Parkinsonovu nemoc ještě dříve, než se plně rozvinou klinické příznaky apod. Dnes rezonuje otázka a zájem o roli Alzheimerovy nemoci a demence. I nukleární medicína dokáže nabídnout vyšetření, převážně v oblasti pozitronové emisní tomografie, která zase včasně dokáže diagnostikovat počínající stadia této nemoci.

Jana Lipowská, TV POLAR: Tato vyšetření mají nějaké omezení pro pacienty?

Tomáš Böhm primář, oddělení nukleární medicíny SNO: Obecně řečeno vyšetřujeme v podstatě od kojenců po seniory. Látky, které používáme, jsou málo toxické a ta radioaktivita, která je součástí toho vyšetření, je opravdu velmi nízká a je řádově v úrovni ročního přírodního pozadí, které každý z nás v průběhu roku z radioaktivity okolní dostaneme. Takže dá se říct, že ta vyšetření jsou obecně bezpečná.

Jana Lipowská, TV POLAR: Vývoj medicíny jde dopředu. Určitě je na tom tak i nukleární medicína.

Tomáš Böhm primář, oddělení nukleární medicíny SNO: Nukleární medicína je dynamickým vyšetřovacím oborem, kde v podstatě ta budoucnost, jak se říká, má dobře nakročeno. Ať už jde o konvenční nukleární medicínu, která využívá klasická radiofarmaka, anebo o pozitronovou emisní tomografii, která je dnes nejmocnějším diagnostickým nástrojem v medicíně. Dnes si onkolog nedokáže představit diagnostiku ani léčbu pacientů bez pozitronové emisní tomografie. Pozitronová emisní tomografie patří do lékařského oboru nukleární medicína a my předpokládáme, že vývoj bude takový, že se rozšíří do mnoha míst, kde v nukleární medicíně dosud není. A úplně na závěr bych chtěl říct něco o terapii v nukleární medicíně, která je také budoucností. Dnes mluvíme o pojmech jako theranostika, radioligandová terapie, nová terapie, což je v podstatě terapie pomocí radionuklidů, která pomáhá onkologickým pacientům tam, kde možnosti onkologů v léčbě už jsou naplněny.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, já Vám moc děkuji za návštěvu a za informace.

Tomáš Böhm primář, oddělení nukleární medicíny SNO: Já děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.