Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO, Přístroj Mozart pomáhá chirurgům při operacích prsu

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A k předchozímu tématu se budeme věnovat také ve studiu, ve kterém už vítám doktora Otakara Kubalu, primáře Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, pane doktore, vítejte u nás. V předchozím příspěvku jsme viděli, že pracujete s novým přístrojem MOZART. Jaké s ním máte zkušenosti? Jak se vám s ním pracuje ve srovnání s předchozími technikami a přístroji?

Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO: Ten přístroj slouží k zobrazení resekované části prsu s nádorem. Používá se hlavně u prs zachovávajících operací, u nehmatných lézí, které si předem necháme označit pomocí speciálního drátku zavedeného před operací většinou pod ultrazvukovou kontrolou. Dá se to provést i pod stereotaktickou navigací rentgenovou, ale v drtivé většině se používá ultrazvuk. Pomocí detekčních systémů pak najdeme ložisko se značkou, resekujeme oblast kolem něj a na přístroji si přímo na sále zobrazíme, zda je značka uprostřed ložiska a zda jsou okraje dostatečné. Pokud se nám zdá, že okraj je příliš úzký, můžeme ihned provést další resekci, aby byly okraje čisté. Přístroj je schopný detekce po jednom milimetru a navíc ve 3D řezech, takže si uděláme dvě projekce a máme velmi dobrý přehled o tom, jestli je odstraněné množství tkáně dostatečné a okraje s vysokou pravděpodobností čisté. V minulosti jsme museli preparát odeslat na rentgen, kde kolegyně provedly snímek na mamografu a pak nám sdělily svůj názor, zda je vše v pořádku. My jsme ale neměli přímou vizuální kontrolu. Teď ji máme přímo na sále – vidíme, jestli jsou okraje dostatečné, a můžeme okamžitě reagovat, pokud je třeba resekci rozšířit. To je velká výhoda, protože prs zachovávající operace znamená pro ženu přínos v tom, že prs zůstane zachován, ale musí být odstraněn celý nádor s čistými referenčními hranicemi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že přístroj MOZART není využíván pro všechny operace? Jaký je postup, když se u ženy zjistí a potvrdí, že má nádor? Jak rychle se od té chvíle dostane k vám na sál a jak o ni pečujete ve Fakultní nemocnici?

Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO: U nás samozřejmě každá žena s diagnostikovaným karcinomem prsu prochází multidisciplinárním týmem. To je tým, jehož součástí je onkolog, radioterapeut, onkolog-diagnostik a k dispozici je také patolog. Podle předoperačního nálezu je vždy přítomna i pacientka, se kterou se domluvíme, jakým způsobem budeme v léčbě postupovat – zda se upřednostní nejprve přeléčení u rizikových nádorů, nebo se půjde primárně na operaci a jaký typ výkonu to bude. V případě, že jde o nehmatnou lézi, je možný prs zachovávající výkon. Pacientka je objednána přes naši ambulanci, označena a následně indikována k operaci. Většinou se na sál dostane od okamžiku, kdy projde tímto procesem, do 14 dnů až 3 týdnů. Snažíme se tyto intervaly neprodlužovat, protože přestože to neznamená, že by v mezidobí u nádoru hrozilo zásadní riziko progrese, pro ženu je to samozřejmě velká psychická zátěž.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, jaká je úspěšnost léčby karcinomu prsu?

Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO: Karcinom prsu patří k těm lépe zvládaným onemocněním. Jednak proto, že pacientek je hodně a postupy jsou už velmi sofistikované. Výsledky léčby časných nádorů prsu, tedy právě nehmatných lézí, jsou velmi dobré. Dá se říct, že 90 % žen je trvale vyléčeno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A doba dožití, dá se říct obecně nějak?

Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO: Pokud je žena bez známek progrese nemoci více než 5 let, riziko recidivy už je potom velmi nízké. Samozřejmě existují vzácné případy návratu onemocnění i s delším odstupem, proto musí být tyto ženy trvale v nějaké dispenzární péči.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jakou roli u tohoto onemocnění hraje dědičnost?

Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO: Dědičnost samozřejmě roli hraje, nicméně nádorů, u kterých je prokazatelná, je maximálně kolem 10 %. To znamená, že ženy s rizikovou rodinnou anamnézou – tedy s výskytem u přímých příbuzných nebo s častým výskytem nádorů prsu a vaječníků – procházejí genetickým vyšetřením. Genetik vyšetří široký panel genů, který se stále rozšiřuje, a je schopen odhalit ty, které mají velmi vysoké riziko. U nich je potom indikováno a doporučeno například i preventivní odstranění prsu s následnou rekonstrukcí, pokud ještě nádor nemají, ale riziko je vysoké. Typickým celosvětově známým příkladem je americká herečka Angelina Jolie, která měla právě tuto vysoce rizikovou mutaci v rodině a proto podstoupila preventivní mastektomii s okamžitou rekonstrukcí. Pokud už žena nádor má a je předpoklad, že jde o geneticky podmíněný a vysoce agresivní typ, provede se nejprve resekční výkon – to znamená odstranění postiženého prsu – a často i druhostranného. Následuje onkologická léčba a po jejím ukončení většinou rekonstrukce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaká je rekonvalescence u té běžné léčby po tom běžném výkonu?

Otakar Kubala, mamolog Chirurgické kliniky FNO: Rekonvalescence je velmi krátká, pokud jde o časný nález a zachovávající operaci. Ženy odcházejí z nemocnice poměrně brzy. Nepouštíme je hned, protože je zaveden drén a hrozí riziko, že by se někde zachytil a vznikl by zbytečný problém. Většinou se druhý až třetí pooperační den drén odstraní a žena odchází domů. V podstatě je už téměř schopna běžných činností, kromě výraznější fyzické zátěže, a do čtrnácti dnů je, pokud nenastanou žádné komplikace s hojením, úplně v pořádku a může se zapojit do běžného života, pokud samozřejmě nevykonává fyzicky náročnou práci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, děkuji vám za vaše odpovědi a děkuji i vám za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu s novými tématy. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.