Magazín TV medicína
- Zahájení stavby heliportu v krnovské nemocnici
- Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Cévní vstupy a minimalizace jejich komplikací
Magazín TV Medicína je na svém začátku, vítám vás u jeho sledování. V reportáži zavítáme do Krnovské nemocnice. V její těsné blízkosti vzniká nový heliport a záchranná stanice. A s hostem si budeme povídat o důležitosti cévních vstupů v nemocnici.
Zahájení stavby heliportu v krnovské nemocnici
Krnovská nemocnice má za sebou další milník na cestě svého rozvoje. V rámci oslav 112. výročí založení byl položen základní kámen ke stavbě nového heliportu a záchranné stanice. Obě stavby vyrostou v těsné blízkosti nemocnice a zásadně zlepší akutní přepravu pacientů.
V nové budově záchranné služby získá nemocnice důstojné a moderní prostory.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Znamená to hodně pro nás jako nemocnici, že je usnadněn transport pacienta z vyšších pracovišť nebo přímo z terénu k nám a znamená to hodně pro záchranku, protože záchranná služba je v nevyhovujících prostorách a výstavbou heliportu vznikne i nové středisko územní záchranné služby, která bude pod tím, takže si myslím, že je to strašně dobře.“
Jana Němcová, ředitelka Záchranné služby okresu Bruntál: „Na našich stanovištích začne být to, co je všude normální, že ke každé záchranné službě patří vlastně heliport, doteď jsme přistávali vždycky někde mimo, tak teď budeme mít konečně něco svého s tím, že bude stát i nová budova záchranné služby, tak v podstatě se asi někam posuneme, budeme blízko nemocnice a byli bychom rádi, aby nás to posunulo jako záchranku k té krnovské nemocnici.“
Heliport pro leteckou záchranku není jen pouhým křížem na zemi. Má své přísné předpisy i architekturu.
Martin Janda, architekt: „Těch požadavků, kladených na takovéto zařízení, je spousta, musí se vzájemně respektovat a ty požadavky splněny být musí. Asi nejkomplikovanější je vždycky vymezení těch leteckých koridorů, protože ty jsou jednoznačně dané a musí se respektovat v tom území a to napasovat tady v tomto území nebylo až tak úplně jednoduché, ale nakonec se to podařilo.“
Hlavní podmínkou pro budování heliportu i záchranky je jeho financování s podporou MS kraje.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Zdravotnictví je prostě prioritou tohoto kraje a já věřím, že i do budoucna zůstane. Kraj se podílí na stavbě heliportu zhruba 30 miliony korun.“
Celá stavba heliportu i záchranky si vyžádá investice bezmála 100 milionů korun.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Cévní vstupy a minimalizace jejich komplikací
Jana Lipowská, TV POLAR: Tentokrát si budeme ve studiu povídat o zajištění žilního vstupu. Představuje jednu ze základních podmínek správné péče o hospitalizované pacienty. Pozvání do studia přijala lékařka Interního oddělení a vedoucí kanylačního týmu z Nemocnice ve Frýdku-Místku, Kamila Papugová. Dobrý den, paní doktorko.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den.
Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko, představte divákům důležitost cévního vstupu a k čemu se využívají.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Prakticky každý pacient, který je přijatý do nemocnice, tak potřebuje nějaký žilní vstup, což znamená přímý vstup do krevního řečiště, přes který se aplikují většinou nejrůznější léky, ale může sloužit i třeba k odběrům žilní krve, popřípadě k jiným účelům.
Jana Lipowská, TV POLAR: Existuje cévní vstup pro všechny pacienty stejný, nebo je jich celá řada?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Bylo by to jednoduché, kdyby byl jeden žilní vstup pro všechny pacienty, ale je jich samozřejmě celá řada. Musíme v první řadě zhodnotit, co konkrétně do toho žilního vstupu budeme aplikovat a na jak dlouho ho budeme potřebovat. Protože ne každý lék můžeme použít například do periferně uložených žilek a musí se použít do žil, které jsou silnějšího kalibru. A ty léky, které například nemůžeme aplikovat do těch povrchových žil, tak jsou některá antibiotika. Jsou to třeba chemoterapeutika, jsou to obecně léky, které mají vysokou hustotu, mají příliš vysoké nebo příliš nízké pH.
Jana Lipowská, TV POLAR: U vás v nemocnici funguje kanylační tým, tak co si pod ním představit? Kdo je v tom týmu a co má na starosti?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ano, ten kanylační tým u nás v nemocnici funguje zhruba čtyři roky. Je to tým tzv. multiprofesní a multioborový, což znamená, že tam jsou jednak sestřičky z různých oddělení nemocnice, nejsou to jenom sestry od nás z interního oddělení, ale máme tam například sestry i z chirurgie nebo z dlouhodobé intenzivní péče. A pak tam jsou samozřejmě lékaři, kteří zavádějí většinou ty centrální žilní vstupy. Jejich úkolem je jakoby vytipovat pacienta, který se pohybuje v té nemocnici na základě buď toho, že sami obchází ty oddělení a zjišťují, jaké žilní vstupy jsou potřeba, popřípadě už sami dostáváme požadavky z těch konkrétních oddělení.
Jana Lipowská, TV POLAR: Je kanylační tým ve vaší nemocnici ojedinělý, nebo fungují tyto týmy i jinde v nemocnicích?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Tyto týmy určitě fungují i jinde v nemocnicích, hlavně v těch větších nemocnicích fakultních nebo v nemocnicích, kde mají onkologické pacienty onkologická onemocnění, tak tam ta potřeba těch cévních vstupů je vyšší. Takže rutinně v těchto nemocnicích tyto týmy fungují. Fungují prakticky 24/7. Kdy jediným zaměstnáním té sestry je pracovat jenom tady v tomhle týmu. My jsme rádi, že fungujeme alespoň dva dny v týdnu, že máme na to vyčleněno sestřičku, která obíhá ty pacienty a zajišťuje ty žilní vstupy, popřípadě konzultuje nějaké komplikace s lékařem. Cílem je to určitě rozšířit i na více dní.
Jana Lipowská, TV POLAR: Vy edukujete dál váš zdravotnický personál, aby těch sester bylo čím dál víc, které toto zvládnou?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě ano. Ten náš kanylační tým jednak rozšiřujeme, protože těch požadavků z oddělení neustále narůstá. A taky důležité je, aby ten žilní vstup, který potom zavedeme tak, aby splnil ten svůj účel, aby vydržel tu požadovanou dobu, tak je důležité se o něj správně starat.
Jana Lipowská, TV POLAR: Možná rozvedeme, co všechno se musí udělat s tím cévním vstupem, aby vydržel.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Většinou teda je ošetřují sestry, které jsou součástí toho našeho kanylačního týmu, které absolvovaly speciální školení. Jedná se o převazy a proplach tady těchto žilních vstupů. Ale samozřejmě k tomu běžnému použití, například když ten pacient je hospitalizovaný, tak ho může ošetřovat, respektive aplikovat do něj léčiva i sestřička na oddělení, ale měla by vědět alespoň nějaké základní informace, jak se o něj starat. Proto probíhají u nás pravidelná školení sesterského personálu, kde se naučí, jak s tím vstupem manipulovat, jak ho správně propláchnout, jak právě předejít nejrůznějším komplikacím.
Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké komplikace tedy mohou nastat?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Je to invazivní žilní vstup, takže samozřejmě jako u každého invazivního zákroku, i zde mohou nastat komplikace. Ty mohou být jak během toho samotného zavádění, kdy nejčastější komplikací je krvácení z místa vpichu, které je ale většinou dobře řešitelné pouhou kompresí té žíly, která potom přestane krvácet. Ale v případě těch centrálních žilních vstupů ty komplikace mohou být samozřejmě závažnější. Tím, že tam je blízká souvislost s plíci, protože zavádíme někde v oblasti nad kličku nebo pod kličku, tak se někdy může stát, že dojde třeba i k propíchnutí plíce a řešit to pak musíme drenáží, ale v žádném případě tím nechci diváky stresovat, protože pokud používáme ultrazvuk a jsme v tom dostatečně erudovaní, tak těch komplikací je minimální množství. No a potom samozřejmě mohou nastat i dlouhodobější komplikace. Nejčastěji je to infekce toho cévního řečiště nebo trombóza, kdy se nám ta žíla ucpe, když třeba do ní aplikujeme nějaký nesprávný lék, který třeba patří do toho centrálního vstupu a ne do toho povrchového. Takže pak to někdy může dojít i k tomu, že ten cévní vstup musíme odstranit, abychom vyřešili tady tuto komplikaci.
Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko, zvyšuje se riziko nějakých těch infekcí u těch dlouhodobějších vstupů?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Samozřejmě, čím déle máme ten vstup zavedený, nejedná se jenom o žilní vstup, jedná se prakticky o jakýkoliv cizí materiál, který máte v těle, takže samozřejmě ta infekce tam může nastat. Ty bakterie mají tendence právě se usazovat na těchto cizích materiálech. Ale právě pokud ten vstup budeme dobře používat, bude se správně ošetřovat, tak ty komplikace jsou minimální.
Jana Lipowská, TV POLAR: Poslední otázka. Jak často tedy se ošetřují ty dlouhodobé žilní vstupy?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ty dlouhodobé žilní vstupy, pokud se bavíme o těch PICC, tak ty převazy by měly probíhat zhruba jednou za 10 až 14 dní. Pokud ti pacienti s tím vstupem fungují doma, tak dochází do naší převazové ambulance a pokud jsou hospitalizovaní v nemocnici, tak sestřičky kanylačního týmu právě obcházejí ty oddělení, kde ti pacienti se zrovna nacházejí.
Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko já Vám děkuji za zajímavé téma, ať se Vám daří rozšiřovat tým a edukovat co nejvíce zdravotnického personálu.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Já Vám děkuji za pozvání
Jana Lipowská, TV POLAR: Vám, milí diváci, ať se daří. Uvidíme se zase příště.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Magazín TV Medicína je na svém začátku, vítám vás u jeho sledování. V reportáži zavítáme do Krnovské nemocnice. V její těsné blízkosti vzniká nový heliport a záchranná stanice. A s hostem si budeme povídat o důležitosti cévních vstupů v nemocnici.
Zahájení stavby heliportu v krnovské nemocnici
Krnovská nemocnice má za sebou další milník na cestě svého rozvoje. V rámci oslav 112. výročí založení byl položen základní kámen ke stavbě nového heliportu a záchranné stanice. Obě stavby vyrostou v těsné blízkosti nemocnice a zásadně zlepší akutní přepravu pacientů.
V nové budově záchranné služby získá nemocnice důstojné a moderní prostory.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Znamená to hodně pro nás jako nemocnici, že je usnadněn transport pacienta z vyšších pracovišť nebo přímo z terénu k nám a znamená to hodně pro záchranku, protože záchranná služba je v nevyhovujících prostorách a výstavbou heliportu vznikne i nové středisko územní záchranné služby, která bude pod tím, takže si myslím, že je to strašně dobře.“
Jana Němcová, ředitelka Záchranné služby okresu Bruntál: „Na našich stanovištích začne být to, co je všude normální, že ke každé záchranné službě patří vlastně heliport, doteď jsme přistávali vždycky někde mimo, tak teď budeme mít konečně něco svého s tím, že bude stát i nová budova záchranné služby, tak v podstatě se asi někam posuneme, budeme blízko nemocnice a byli bychom rádi, aby nás to posunulo jako záchranku k té krnovské nemocnici.“
Heliport pro leteckou záchranku není jen pouhým křížem na zemi. Má své přísné předpisy i architekturu.
Martin Janda, architekt: „Těch požadavků, kladených na takovéto zařízení, je spousta, musí se vzájemně respektovat a ty požadavky splněny být musí. Asi nejkomplikovanější je vždycky vymezení těch leteckých koridorů, protože ty jsou jednoznačně dané a musí se respektovat v tom území a to napasovat tady v tomto území nebylo až tak úplně jednoduché, ale nakonec se to podařilo.“
Hlavní podmínkou pro budování heliportu i záchranky je jeho financování s podporou MS kraje.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Zdravotnictví je prostě prioritou tohoto kraje a já věřím, že i do budoucna zůstane. Kraj se podílí na stavbě heliportu zhruba 30 miliony korun.“
Celá stavba heliportu i záchranky si vyžádá investice bezmála 100 milionů korun.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Cévní vstupy a minimalizace jejich komplikací
Jana Lipowská, TV POLAR: Tentokrát si budeme ve studiu povídat o zajištění žilního vstupu. Představuje jednu ze základních podmínek správné péče o hospitalizované pacienty. Pozvání do studia přijala lékařka Interního oddělení a vedoucí kanylačního týmu z Nemocnice ve Frýdku-Místku, Kamila Papugová. Dobrý den, paní doktorko.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den.
Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko, představte divákům důležitost cévního vstupu a k čemu se využívají.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Prakticky každý pacient, který je přijatý do nemocnice, tak potřebuje nějaký žilní vstup, což znamená přímý vstup do krevního řečiště, přes který se aplikují většinou nejrůznější léky, ale může sloužit i třeba k odběrům žilní krve, popřípadě k jiným účelům.
Jana Lipowská, TV POLAR: Existuje cévní vstup pro všechny pacienty stejný, nebo je jich celá řada?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Bylo by to jednoduché, kdyby byl jeden žilní vstup pro všechny pacienty, ale je jich samozřejmě celá řada. Musíme v první řadě zhodnotit, co konkrétně do toho žilního vstupu budeme aplikovat a na jak dlouho ho budeme potřebovat. Protože ne každý lék můžeme použít například do periferně uložených žilek a musí se použít do žil, které jsou silnějšího kalibru. A ty léky, které například nemůžeme aplikovat do těch povrchových žil, tak jsou některá antibiotika. Jsou to třeba chemoterapeutika, jsou to obecně léky, které mají vysokou hustotu, mají příliš vysoké nebo příliš nízké pH.
Jana Lipowská, TV POLAR: U vás v nemocnici funguje kanylační tým, tak co si pod ním představit? Kdo je v tom týmu a co má na starosti?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ano, ten kanylační tým u nás v nemocnici funguje zhruba čtyři roky. Je to tým tzv. multiprofesní a multioborový, což znamená, že tam jsou jednak sestřičky z různých oddělení nemocnice, nejsou to jenom sestry od nás z interního oddělení, ale máme tam například sestry i z chirurgie nebo z dlouhodobé intenzivní péče. A pak tam jsou samozřejmě lékaři, kteří zavádějí většinou ty centrální žilní vstupy. Jejich úkolem je jakoby vytipovat pacienta, který se pohybuje v té nemocnici na základě buď toho, že sami obchází ty oddělení a zjišťují, jaké žilní vstupy jsou potřeba, popřípadě už sami dostáváme požadavky z těch konkrétních oddělení.
Jana Lipowská, TV POLAR: Je kanylační tým ve vaší nemocnici ojedinělý, nebo fungují tyto týmy i jinde v nemocnicích?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Tyto týmy určitě fungují i jinde v nemocnicích, hlavně v těch větších nemocnicích fakultních nebo v nemocnicích, kde mají onkologické pacienty onkologická onemocnění, tak tam ta potřeba těch cévních vstupů je vyšší. Takže rutinně v těchto nemocnicích tyto týmy fungují. Fungují prakticky 24/7. Kdy jediným zaměstnáním té sestry je pracovat jenom tady v tomhle týmu. My jsme rádi, že fungujeme alespoň dva dny v týdnu, že máme na to vyčleněno sestřičku, která obíhá ty pacienty a zajišťuje ty žilní vstupy, popřípadě konzultuje nějaké komplikace s lékařem. Cílem je to určitě rozšířit i na více dní.
Jana Lipowská, TV POLAR: Vy edukujete dál váš zdravotnický personál, aby těch sester bylo čím dál víc, které toto zvládnou?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě ano. Ten náš kanylační tým jednak rozšiřujeme, protože těch požadavků z oddělení neustále narůstá. A taky důležité je, aby ten žilní vstup, který potom zavedeme tak, aby splnil ten svůj účel, aby vydržel tu požadovanou dobu, tak je důležité se o něj správně starat.
Jana Lipowská, TV POLAR: Možná rozvedeme, co všechno se musí udělat s tím cévním vstupem, aby vydržel.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Většinou teda je ošetřují sestry, které jsou součástí toho našeho kanylačního týmu, které absolvovaly speciální školení. Jedná se o převazy a proplach tady těchto žilních vstupů. Ale samozřejmě k tomu běžnému použití, například když ten pacient je hospitalizovaný, tak ho může ošetřovat, respektive aplikovat do něj léčiva i sestřička na oddělení, ale měla by vědět alespoň nějaké základní informace, jak se o něj starat. Proto probíhají u nás pravidelná školení sesterského personálu, kde se naučí, jak s tím vstupem manipulovat, jak ho správně propláchnout, jak právě předejít nejrůznějším komplikacím.
Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké komplikace tedy mohou nastat?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Je to invazivní žilní vstup, takže samozřejmě jako u každého invazivního zákroku, i zde mohou nastat komplikace. Ty mohou být jak během toho samotného zavádění, kdy nejčastější komplikací je krvácení z místa vpichu, které je ale většinou dobře řešitelné pouhou kompresí té žíly, která potom přestane krvácet. Ale v případě těch centrálních žilních vstupů ty komplikace mohou být samozřejmě závažnější. Tím, že tam je blízká souvislost s plíci, protože zavádíme někde v oblasti nad kličku nebo pod kličku, tak se někdy může stát, že dojde třeba i k propíchnutí plíce a řešit to pak musíme drenáží, ale v žádném případě tím nechci diváky stresovat, protože pokud používáme ultrazvuk a jsme v tom dostatečně erudovaní, tak těch komplikací je minimální množství. No a potom samozřejmě mohou nastat i dlouhodobější komplikace. Nejčastěji je to infekce toho cévního řečiště nebo trombóza, kdy se nám ta žíla ucpe, když třeba do ní aplikujeme nějaký nesprávný lék, který třeba patří do toho centrálního vstupu a ne do toho povrchového. Takže pak to někdy může dojít i k tomu, že ten cévní vstup musíme odstranit, abychom vyřešili tady tuto komplikaci.
Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko, zvyšuje se riziko nějakých těch infekcí u těch dlouhodobějších vstupů?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Samozřejmě, čím déle máme ten vstup zavedený, nejedná se jenom o žilní vstup, jedná se prakticky o jakýkoliv cizí materiál, který máte v těle, takže samozřejmě ta infekce tam může nastat. Ty bakterie mají tendence právě se usazovat na těchto cizích materiálech. Ale právě pokud ten vstup budeme dobře používat, bude se správně ošetřovat, tak ty komplikace jsou minimální.
Jana Lipowská, TV POLAR: Poslední otázka. Jak často tedy se ošetřují ty dlouhodobé žilní vstupy?
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ty dlouhodobé žilní vstupy, pokud se bavíme o těch PICC, tak ty převazy by měly probíhat zhruba jednou za 10 až 14 dní. Pokud ti pacienti s tím vstupem fungují doma, tak dochází do naší převazové ambulance a pokud jsou hospitalizovaní v nemocnici, tak sestřičky kanylačního týmu právě obcházejí ty oddělení, kde ti pacienti se zrovna nacházejí.
Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko já Vám děkuji za zajímavé téma, ať se Vám daří rozšiřovat tým a edukovat co nejvíce zdravotnického personálu.
Kamila Papugová, lékařka, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Já Vám děkuji za pozvání
Jana Lipowská, TV POLAR: Vám, milí diváci, ať se daří. Uvidíme se zase příště.
Redakčně upraveno / zkráceno.